Největší občanská iniciativa vymezující se proti trestně stíhanému premiérovi Andreji Babišovi (ANO), Milion chvilek pro demokracii, na středu svolává po celé zemi manifestace, které mají připomenout výročí potlačení pražského jara okupačními vojsky Varšavské smlouvy a brutální represi účastníků protestu z roku 1969. Pořadatelé nechtějí pouze vzpomínat na historické události, ale také zdůraznit problémy současnosti.

Mezi ty patří nejen skandály předsedy vlády v oblasti střetu zájmů a kreativního využívání dotačních systémů, ale také chování prezidenta Miloše Zemana. Ten v posledních měsících opět překračoval své ústavní pravomoci, když obstrukcemi s výměnou ve vedení ministerstva kultury de facto vyvolal vládní krizi.

„Vadí nám, že prezident republiky záměrně rozděluje společnost, prosazuje zájmy Ruska a Číny, hrubě porušuje Ústavu a nemístně zasahuje do složení vlády. Vadí nám, že je vláda držena při životě jen hlasy komunistů. Vadí nám, že premiér — trestně stíhaný bývalý agent Státní bezpečnosti — poškozuje svým obrovským střetem zájmů celou naši zemi. Vadí nám, že tento slabý premiér není schopen prezidentově svévoli čelit,“ uvádí Milion chvilek v pozvánce na pražskou manifestaci.

Demonstrace se uskuteční po celé zemi

Kromě Prahy se příznivci Milionu chvilek se sejdou i ve všech krajských městech s výjimkou Pardubic a desítkách dalších míst, včetně menších obcí a městysů. Setkání se tak chystají i v místech, jako je Čistá na Rakovnicku, Čkyně na Prachaticku či nedaleké Lhenice.

Pražská demonstrace začne v podvečer na Václavském náměstí. Odtud se účastníci vydají průvodem přes centrum až k Hradu. Milion chvilek avizoval, že na manifestaci vystoupí mimo jiné televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Ta v roce 1968 jako vůbec první oznámila z obrazovky občanům, že do země vstoupila vojska Varšavské smlouvy. Následně se zapojila do protiokupačního vysílání. Během normalizace působila v disentu a stala se jednou z prvních signatářek Charty 77.

Zřejmě druhá největší akce čeká Brno, kde Milion chvilek spolu se spolkem Společně Brno a Divadlem Bolka Polívky chystá setkání spíše pietního charakteru. Pořadatelé od tří odpoledne otevřou vzpomínkově-osvětovou trasu z náměstí Svobody na místa, kde během roku 1969 příslušníci Lidových milicí zastřelili Danuši Muzikářovou a Stanislava Valehracha.

Před padesáti lety protesty ukončil až zásah vojska

Události srpna 1969 jsou oproti invazi, jež o rok dříve ukončila pražské jaro, obecně méně známé. Spustila je masová mobilizace občanské společnosti, která již od jara chystala protesty a stávky. Režim v čele s novým předsedou ÚV KSČ Gustávem Husákem reagoval vytvořením speciálních oddílů Lidových milicí a armády, stejně jako nákupem značného množství obušků, štítů a granátů se slzným plynem.

Protesty k výročí okupace začaly s pětidenním předstihem a vyostřily se dvacátého srpna, kdy se v centru Prahy strhla pouliční bitva. Tu ukončil až nástup armády a zastřelení dvou demonstrantů. V následujících dnech se demonstrace rozšířily do dalších měst a řada podniků zahájila manifestační stávku. Režim odpověděl násilím, včetně nasazení tanků. Celkem zahynulo pět lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Dvaadvacátého srpna předsednictvo Federálního shromáždění přijalo takzvaný pendrekový zákon, který umožnil plošné a tvrdé trestání protestujících. Jeden ze třech hlavních podpisů pod materiálem patřil dřívější ikoně pražského jara Alexanderu Dubčekovi. Při represáliích spuštěních pendrekovým zákonem bylo odsouzeno přes patnáct set lidí, převážně za „výtržnictví“ či hanobení republiky a jejích představitelů.