Řecko po volbách: pravice zpátky u moci, levice však oblíbenější

Hlavní pravicová strana drží dík bonusu pro vítěze většinu mandátů a plánuje vládnout sama. Strany levice ale získaly v součtu více hlasů a zcela kontrolují opozici. Nad příčinami porážky Syrizy se stále diskutuje.

(pjed)

12.07.2019 15:57

A1

Nová demokracie s Kyriakosem Mitsotakisem v čele vyhrála volby pod heslem „všechno pro střední třídu“. Slibuje především snížení daní, nové pracovní příležitosti a efektivnější řízení. Foto FB KM

Sotva pár dní stačilo řecké politické scéně na to, aby se přizpůsobila výsledkům nedělních parlamentních voleb. V pondělí se ujal úřadu nový premiér Kyriakos Mitsotakis – předseda Nové demokracie, hlavní pravicové strany, která volby vyhrála. V úterý byli představeni noví ministři a od středy už kabinet pracuje. Dosud vládnoucí strana Koalice radikální levice, známější pod zkratkou Syriza, uznala porážku a odešla do opozice.

„Nová demokracie získala ve volbách 39,85 procenta hlasů, což ji umožní vládnout samostatně, bez koaličních partnerů. Druhá Syriza ovšem získala 31,53 procenta, což je také hodně (...) Řecko má všechny předpoklady mít v nastávajícím období silnou vládu a zároveň silnou opozici,“ uvádí k výsledkům povolební editoriál deníku Kathimerini.

Nově zvolený parlament je méně pestrý, než bývává v Řecku zvykem. Poslanci Nové demokracie a Syrizy drží v tří-set-členné sněmovně dohromady 244 míst. O zbylá se dělí Hnutí pro změnu (KINAL), které se pokouší sjednocovat strany středu a smírné levice, stará komunistická strana KKE, nová nacionálně-populisitická formace Řecké řešení a radikálně pokrokářská strana MeRA25, která je řeckou odnoží celoevropského hnutí DiEM25 v čele s Janisem Varufakisem.

Další menší či středně veliké strany starého parlamentu jako Potami, ANEL nebo Svaz centristů tentokrát buď vůbec nekandidovaly, nebo nepřekročily tříprocentní vstupní hranici. To je případ i krajně pravicového až neonacistického Zlatého úsvitu, jedné z nejextrémnějších stran současné evropské politiky. Zlatý úsvit obdržel konkrétně 2,93 procenta hlasů, a zůstal tak těsně mimo sněmovnu.

Díky padesátimandátovému bonusu pro vítěze, jímž řecký volební systém odměňuje nejúspěšnější stranu, má jasnou většinu v novém parlamentu pravice – Nová demokracie 158 křesel, Řecké řešení 10. Na počet odevzdaných hlasů však zvítězily levicové strany, a to v poměru 2 733 000 ku 2 450 000 hlasům.

Levice obsadila celkově 132 křesel (Syriza 86, KINAL 22, KKE 15 a MeRA25 devět), a zcela tak kontroluje opozici. Pozorovatelé nicméně připomínají, že vztahy mezi jednotlivými stranami levice v Řecku jsou natolik špatné, že je problematické o nějakém levicovém bloku hovořit.

Grafické znázornění poměru sil v novém parlamentu. Díky bonusu pro vítěze má Nová demokracie (modře) těsnou nadpoloviční většinu. Další kluby mají Syriza (bledě oranžově), radikální pokrokáři z MeRA25 (tmavě oranžově), komunisté (červeně), středolevicový KINAL (zeleně) a Řecké řešení (světle modře). Repro DR, WmC

Plány nové vlády
Dosud zveřejněné programové priority Mitsotakisovy vlády odráží hlavní předvolební témata Nové demokracie:

  1. obnova hospodářského růstu, který se dnes pohybuje kolem dvou procent, přičemž Mitsotakis slibuje alespoň čtyřprocentní růst,
  2. snížení přímých i nepřímých daní, jimž zatížila minulá vláda zvláště střední třídu,
  3. znovuzahájení privatizací, které Syriza čtyři roky blokovala,
  4. snížení nezaměstnanosti. Ta se za vlády Syrizy snížila dle různých zdrojů o šest až deset procent, stále však činí velikých 18 procent v průměru a 40 procent u mladých do pětadvaceti let.
Co do ekonomické a sociální politiky posunula se Nová demokracie pod Mitsotakisovým vedením mírně do středu – slíbila například, že nebude krátit penze ani sociální benefity, nebo že nebude propouštět ve velkém státní zaměstnance. Prosperity míní však dosáhnout klasickou pravicovou cestou: snížením daní, privatizací a lákáním zahraničních investorů.

Výpadek v příjmech, jež snížení daní způsobí, chce Mitsotakis kompenzovat na úrok rozpočtového přebytku. K tomu však musí nejprve získat souhlas zahraničních dohližitelů, jelikož Řecko se zavázalo při získávání stabilizačních půjček k primárnímu přebytku každého z rozpočtů minimálně 3,5 procenta, a to až do roku 2022.

Znalci se rozcházejí v předpovědích, zda, respektive nakolik, bude Mitsotakis v příslušném jednání úspěšný. Německo jako nejsilnější obhájce věřitelských zájmů zatím naznačuje, že úpravu dohody o přebytku nedovolí. Sám premiér ovšem žádá o roční „dobu hájení“, během které slibuje přesvědčit zástupce věřitelů i trhy, že dané opatření prospěje nakonec všem.

Velká debata se vede v Řecku také nad otázkou, jak moc se změnila Nová demokracie kulturně – obzvlášť před volbami totiž ve snaze získat krajně pravicový elektorát změnila rétoriku vůči uprchlíkům i nejvýznamnějším problémům ve vztazích s okolními zeměmi, zvláště Severní Makedonií. Nyní se čeká, jaký bude mít tento posun praktický dopad.

Kyriakos Mitsotakis je přitom člověk s pevným zázemím v řeckém establishmentu. Jeho otec Konstantinos Mitsotakis vedl Novou demokracii v letech 1984-1993, řídil různá ministerstva a na začátku devadesátých let i celou vládu. Sestra Kyriakose Mitsotakise Dora Bakoyannisová byla starostkou Athén v době pořádání Olympijských her a později ministryní zahraničí.

Sám Kyriakos absolvoval Harvard a Stanford, pracoval v USA v globální konzultační korporaci McKinsey & Company a v předchozí pravicové vládě zastával funkci ministra pro reformu státní správy. Vedení Nové demokracie převzal v roce 2016. Už dlouho před tím platil však za jednoho z řeckých „korunních princů“, jak se v zemi přezdívá mladým ambiciózním příslušníkům hlavních politických dinastií: Papandreů, Karamanlisů a právě Mitsotakisů.

Proč Syriza prohrála
Znalci citovaní velkými médii a zahraničními agenturami spojují porážku Syrizy nejčastěji s nesplněním hlavního slibu jejího triumfálního nástupu v roce 2015 – s koncem austerity, tedy politického přístupu, kdy se veškeré politiky podřizují požadavku úspor. I vláda samotné Syrizy totiž přijala tento koncept pod tlakem po několika měsících za svůj, a to i přes výsledek referenda, které k tématu vypsala.

Dále jsou jako důvod porážky uváděny vysoké daně, jejichž prostřednictvím získávala Syriza prostředky na sociální politiku a které zatížily zejména střední třídu, a úspěšné využití nacionalistických sentimentů Novou demokracií v kampani. ND proti Syrize využila kromě jiného i neoblíbenou dohodu na konečném urovnání vztahů se Severní Makedonií.

Předseda Syrizy a dosavadní premiér Alexis Tsipras. Foto NA, WmC

Oponenti zmíněných argumentů namítají, že Syriza zase tolik voličů neztratila – oproti volbám v září 2015, které vyvolala po přijetí podmínek třetího stabilizačního balíčku jako předčasné, přišla přibližně o 150 tisíc hlasů z necelých dvou milionů. A procentuálně si dokonce polepšila.

Obhájci Syrizy mají za to, že vláda dělala v dané situaci vše, co mohla, a přitom ochránila ty nejzranitelnější. Hospodářství se nad to vrátilo za jejího působení do černých čísel, přeci jen trochu klesla nezaměstnanost a vláda dokázala i z části zreformovat zdravotní systém tak, aby poskytoval péči drtivé většině populace.

Nespornou pravdou nicméně zůstává, že situace Řecka je stále špatná: pětina práceschopných je pořád bez zaměstnání, růst se pohybuje jen okolo dvou procent, hospodářská aktivita v zemi je na tří čtvrtinách úrovně z roku 2007 a dluhy za stabilizační balíčky bude Řecko dle stávajících rozpisů splácet ještě čtyřicet let.

„Syriza se během vlády posunula blíž k profilu sociálnědemokratické strany, která se snaží tlumit, co může, a uzavírá četné kompromisy (...) a vypadá to, že v opozici dokoná proměnu i formálně. Máme již potvrzeno, že předseda Tsipras plánuje změnit jméno strany. Uvidíme, co bude následovat. Jako radikální levici ji teď každopádně nahrazuje Varufakisova MeRa25 s programem zeleného Nového údělu, ústavní reformy celé EU a důsledně progresivní sociální politiky,“ vysvětlila v pásmu France 24 Filippa Chatizistavruová, politoložka z Athénské univerzity.


Další informace:
eKathimerini Mitsotakis to set the tone of new government in first cabinet meeting
eKathimerini New cabinet sworn in
eKathimerini Mitsotakis, expectations and the need for unity
BBC News Greek elections: Mitsotakis promises change after New Democracy win
BBC News Greek election: Mitsotakis and the return of a Greek dynasty
The Guardian Greek elections: landslide victory for centre-right New Democracy party
The Guardian The three mistakes behind Syriza’s demise in Greece
The Guardian Syriza is down but not out. Now it must fight Greece’s march to the right
France 24 Greece elections: "Half of Golden Dawn supporters voted for New Democracy"
New Statesman How Syriza’s capitulations allowed the Greek right to escape the dustbin of history
Europe Elect Greece | Parliament Election 2019 | The Political Parties


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Účast a budoucnost vztahů s Makedonií -- doplnění Neděle, 14.Července 2019, 16:03:59

K tématu ještě dvě doplnění -- účast byla při letošních volbách 57,92 procenta, což je na Řecko spíše nízké číslo. Volební účast je v zemi formálně povinná, a i když se fakticky nevymáhá, chodit k volbám má zde svou příslušnou tradici. Předchozí volby -- předčasné v září 2015, po problematickém referendu -- měly však účast ještě nižší: 56,6 procenta.

K minulým řádným volbám v lednu 2015 přišlo 63,6 procenta voličů.

Velkým tématem povolebního vývoje v Řecku pro zahraničí jsou pak též vztahy nové vlády se severním sousedem. Doslouživší vláda Syrizy totiž prosadila narovnání vztahů, jehož součástí je kompromis ohledně názvu někdejší Bývalé jugoslávské republiky Makedonie -- dnes Severní Makedonie. Nová demokracie přitom dohodu před volbami ostře kritizovala.

Z povolebních prohlášení čelných představitelů ND i nového premiéra samotného nicméně vyplývá, že Řecko ani za současného kabinetu dohodu vypovídat nebude. Namísto toho se chce soustředit na tzv. kulturně-diplomatickou ofenzívu -- intenzivní propagaci vlastních historických výkladů dokazujících světu, že stará antická Makedonie Filipa a Alexandra byla čistě řecká a s postjugoslávskou republikou téhož jména nemá nic společného.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.