Hongkongská společnost zůstává mobilizovaná, režim teď vyčká, soudí pozorovatelé

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Ať jsou ulice plné protestujících, anebo žijí už zase každodenností, jedna skutečnost je po poledních demonstracích neoddiskutovatelná: Hongkongská společnost zůstává mobilizovaná a na každý další pokus okrájet místní autonomii odpoví. Shodují se na tom pozorovatelé z velkých médií, kteří monitorovali v posledních týdnech obří protesty proti legislativě umožňující vydávání stíhaných osob do Číny, respektive proti oslabování autonomie a posilování moci Pekingu nad tímto specifickým městským státem.

Šéfka hongkongské správy Carrie Lamová v sobotu uznala, že snaha prosadit spornou legislativu „rozdělila společnost“ a „podnítila konflikt, který nelze zlehčovat“. Slíbila proto, že správa od schvalování úprav zatím upustí. V úterý se pak navíc omluvila za brutalitu některých policejních zákroků a uvedla, že sporná legislativa nebude přijata, dokud se správě „nepodaří rozptýlit obavy s ní spojené“.

V neděli přesto proběhl dosud největší protest, jehož se zúčastnilo podle policejních odhadů přes 338 tisíc lidí, podle organizátorů ale dva miliony — na každý pád až dvojnásobek počtu, který dorazil na první „milionový“ protest před týdnem. V pondělí blokovaly ještě stočlenné skupiny demonstrantů okolí sídel správy.

„Protestujícím zjevně nestačí odklad návrhu, byť na neurčito. Volají po jeho úplném stažení a čím dál více i po rezignaci Carrie Lamové, obecně pak po plně demokratickém Hongkongu,“ hlásila do pondělního vysílání CNBS Chery Kchangová, zpravodajka této televize na místě.

Pozorovatelé zatím nedávají jasnou odpověď na otázku, zda budou protesty pokračovat i bezprostředně v příštích dnech. V úterý příkladně bylo v ulicích Hongkongu klidno. Shoda však panuje na tom, že bude hodně záležet na postupu správy a že je teď v nejbližší době pravděpodobnější její zdrženlivost.

„Hongkong má sedm milionů obyvatel. V neděli byly v ulicích dva miliony z nich. To vypovídá mnohé o síle odhodlání autonomii města hájit (...) Drtivá většina protestujících demonstruje ovšem právě toto odhodlání. Je rozdíl mezi stovkami studenty, které vidíme blokovat ulice a volat po úplném osamostatnění města, a mezi klasickými účastníky obřích nedělních pochodů, kteří takovéto požadavky zatím neskandují,“ shrnula v pondělním bloku Deutsche Welle Chang Šu-en Lee z čínského servisu této stanice

Důvod protestů

Bezprostředním spouštěčem současné vlny protestů se stal nový návrh odstavce zákona, který měl fungovat jako náhrada za dosud neexistující oficiální dohodu o vydávání stíhaných osob mezi Čínou, Hongkongem, Tchaj-wanem a Macaem. Odpůrci legislativy sdílí obavu, že Hongkong by musel po schválení úpravy vydávat do Číny i osoby, které porušily čínské zákony, ale ne hongkongské — tedy například i disidenty nebo nepohodlné podnikatele.

Celkově ale protesty podnítila spíše atmosféra v hongkongské společnosti, která v posledních měsících sledovala procesy s lídry takzvaných deštníkových protestů za demokratické volby, jež proběhly v roce 2014, a také čím dál invazivnější přístup režimu v Pekingu pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga.

Jak přibližuje podrobněji Aleš Karmazín v tematickém komentáři, Hongkong je od zániku britské správy v roce 1997 formálně součástí Čínské lidové republiky, má ale zachován vlastní soudní systém, legislativu i správní autonomii a stejně tak ekonomickou politiku či měnu. Obyvatelstvu je garantována svoboda projevu i shromažďování, ve městě ovšem neprobíhají plně svobodné volby a čínskému režimu blízké strany a skupiny se soustavně snaží o větší propojení s čínským systémem.

Každý z takovýchto pokusů vyvolává přitom protesty odpůrců příslušného směrování, čehož jsou právě ty současné příkladem.