Nešlo o žádnou ránu z čistého nebe, tak velkou mobilizaci ale čekal jen málokdo: na poslední demonstraci v Hongkongu proti legislativní změně, která má — kromě jiného — ulehčit vydávání podezřelých z páchání zločinů do pevninské Číny, dorazil v neděli takový dav, že se nevešel ani do záběru kamer na helikoptéře.

Podle policejních odhadů se zúčastnilo asi 240 tisíc lidí; podle organizátorů šlo o milion, tedy o sedminu obyvatel města. Na každý pád vyšlo do ulic nejméně dvakrát více lidí než při největším protestu proslulého „deštníkového hnutí“ v roce 2014.

Protest zřejmě překonal i dosavadní hongkongský rekord: půlmilionovou demonstraci za občanská práva z června 2003.

„Jistý pohyb ve společnosti byl cítit už několik měsíců, neboť v současnosti dobíhají procesy s vůdčími postavami takzvaného deštníkového hnutí. Skutečný kvas ale nastal, když začalo být jasné, že nová úprava vydávání podezřelých ze spáchání zločinu mezi Hongkongem a pevninskou Čínou nebude obsahovat podmínku garance spravedlivého procesu,“ vysvětlila v pondělním vysílání France 24 Katrin Büchenbacherová, švýcarská reportérka působící v Číně.

„Nedělní protest byl podle všeho největší od znovupřičlenění Hongkongu k Číně v roce 1997. Podle organizátorů byl přitom jen prvním z řady. Současná pročínská správa hongkongské autonomie v čele s Carrie Lamovou totiž odmítá demonstrantům ustupovat a ti se naopak nechtějí vzdát jí. Další z protestů je plánován na středu 12. června (...) Jeho síla napoví, zda byla nedělní mobilizace výjimkou, nebo spíše nový standard,“ napsali francouzští zpravodajové v doplňujícím komentáři.

Autonomie v ohrožení?

Hongkong je od zániku britské správy v roce 1997 formálně součástí Čínské lidové republiky, má ale zachován vlastní soudní systém, legislativu i správní autonomii a stejně tak ekonomickou politiku či měnu. Obyvatelstvu je garantována svoboda projevu i shromažďování. Otevřeně pod čínskou kontrolou jsou pouze otázky obrany a vztahů se zahraničím.

Ve městě ovšem neprobíhají plně svobodné volby. Do politické soutěže jsou připouštěny pouze osoby, které schválí Peking. Čínskému režimu blízké strany a skupiny se také soustavně snaží o větší propojení s čínským systémem, v čemž je pekingský režim soustavně podporuje.

Každý z takovýchto pokusů vyvolává přitom protesty odpůrců přislušného směrování, čehož jsou právě ty současné příkladem.

„Hongkongská správa hájí aktuální zákonnou úpravu argumentem boje se zločinností. Hongkong a pevninská Čína totiž nemají doposud smlouvu o vydávání podezřelých ze zločinu, čehož dle Carrie Lamové zneužívají gangsteři z obou stran (...) Z pohledu demonstrantů jde ale spíše o další pokus o posílení čínského vlivu, který může vést například i k vydávání politických aktivistů čínským soudům,“ přiblížila v pondělním vysílání BBC Helier Cheungová, zpravodajka britské stanice ve městě.

Návaznost na deštníky

Analytikové oslovení agenturami připomínají, že v Hongkongu se protestuje poměrně často, ale jen málokdy s větším úspěchem. Za příklad může sloužit i již zmiňované deštníkové hnutí, během jehož protestů na podzim 2014 sice přerostla série studentských stávek za svobodné volby ve dvou-a-půl měsíční blokádu centra města, uvolnění volebních omezení se ale prosadit nepodařilo.

Jednotlivé výrazné osobnosti hnutí jsou od té doby odsuzovány za různé přečiny proti veřejnému pořádku k menším trestům, které se jim však postupně řetězí. Zůstávají tak buď nepřetržitě ve vězení, nebo jsou nuceny žít pod stálým tlakem.

Hongkongu vládnou aktuálně strany a politikové, jež mají zájem především na businessu s Čínou. Politika čínského režimu za současného prezidenta Si Ťin-pchinga je zároveň invazivnější než za jeho předchůdce Chu Ťin-tchaa. Přesto se mezi analytiky připouští, že aktuální vývoj ve městě může ještě překvapit.

„Klíčovou otázkou je, zda se některá ze stran, které zastávají středovou pozici, posune od podpory správy k podpoře demonstrantů. Zatím se to zdá nepravděpodobné (...) i když třeba i současná šéfka správy Lamová nastoupila do funkce v roce 2017 s programem smiřování různých názorových táborů a skupin ve společnosti,“ uvedl pro BBC Steve Tsang, ředitel Čínského institutu SOAS Londýnské univerzity.

Další informace: