V Hongkongu ožilo znovu protestní hnutí, v ulicích chce být teď častěji
Petr JedličkaObří nedělní protest proti postupujícímu podléhání čínskému režimu byl zřejmě jen prvním v řadě. Demonstrantů chodí teď do ulic nejméně dvakrát více než během proslulých deštníkových protestů.
Nešlo o žádnou ránu z čistého nebe, tak velkou mobilizaci ale čekal jen málokdo: na poslední demonstraci v Hongkongu proti legislativní změně, která má — kromě jiného — ulehčit vydávání podezřelých z páchání zločinů do pevninské Číny, dorazil v neděli takový dav, že se nevešel ani do záběru kamer na helikoptéře.
Podle policejních odhadů se zúčastnilo asi 240 tisíc lidí; podle organizátorů šlo o milion, tedy o sedminu obyvatel města. Na každý pád vyšlo do ulic nejméně dvakrát více lidí než při největším protestu proslulého „deštníkového hnutí“ v roce 2014.
Protest zřejmě překonal i dosavadní hongkongský rekord: půlmilionovou demonstraci za občanská práva z června 2003.
„Jistý pohyb ve společnosti byl cítit už několik měsíců, neboť v současnosti dobíhají procesy s vůdčími postavami takzvaného deštníkového hnutí. Skutečný kvas ale nastal, když začalo být jasné, že nová úprava vydávání podezřelých ze spáchání zločinu mezi Hongkongem a pevninskou Čínou nebude obsahovat podmínku garance spravedlivého procesu,“ vysvětlila v pondělním vysílání France 24 Katrin Büchenbacherová, švýcarská reportérka působící v Číně.
„Nedělní protest byl podle všeho největší od znovupřičlenění Hongkongu k Číně v roce 1997. Podle organizátorů byl přitom jen prvním z řady. Současná pročínská správa hongkongské autonomie v čele s Carrie Lamovou totiž odmítá demonstrantům ustupovat a ti se naopak nechtějí vzdát jí. Další z protestů je plánován na středu 12. června (...) Jeho síla napoví, zda byla nedělní mobilizace výjimkou, nebo spíše nový standard,“ napsali francouzští zpravodajové v doplňujícím komentáři.
Autonomie v ohrožení?
Hongkong je od zániku britské správy v roce 1997 formálně součástí Čínské lidové republiky, má ale zachován vlastní soudní systém, legislativu i správní autonomii a stejně tak ekonomickou politiku či měnu. Obyvatelstvu je garantována svoboda projevu i shromažďování. Otevřeně pod čínskou kontrolou jsou pouze otázky obrany a vztahů se zahraničím.
Ve městě ovšem neprobíhají plně svobodné volby. Do politické soutěže jsou připouštěny pouze osoby, které schválí Peking. Čínskému režimu blízké strany a skupiny se také soustavně snaží o větší propojení s čínským systémem, v čemž je pekingský režim soustavně podporuje.
Každý z takovýchto pokusů vyvolává přitom protesty odpůrců přislušného směrování, čehož jsou právě ty současné příkladem.
„Hongkongská správa hájí aktuální zákonnou úpravu argumentem boje se zločinností. Hongkong a pevninská Čína totiž nemají doposud smlouvu o vydávání podezřelých ze zločinu, čehož dle Carrie Lamové zneužívají gangsteři z obou stran (...) Z pohledu demonstrantů jde ale spíše o další pokus o posílení čínského vlivu, který může vést například i k vydávání politických aktivistů čínským soudům,“ přiblížila v pondělním vysílání BBC Helier Cheungová, zpravodajka britské stanice ve městě.
Návaznost na deštníky
Analytikové oslovení agenturami připomínají, že v Hongkongu se protestuje poměrně často, ale jen málokdy s větším úspěchem. Za příklad může sloužit i již zmiňované deštníkové hnutí, během jehož protestů na podzim 2014 sice přerostla série studentských stávek za svobodné volby ve dvou-a-půl měsíční blokádu centra města, uvolnění volebních omezení se ale prosadit nepodařilo.
Jednotlivé výrazné osobnosti hnutí jsou od té doby odsuzovány za různé přečiny proti veřejnému pořádku k menším trestům, které se jim však postupně řetězí. Zůstávají tak buď nepřetržitě ve vězení, nebo jsou nuceny žít pod stálým tlakem.
Hongkongu vládnou aktuálně strany a politikové, jež mají zájem především na businessu s Čínou. Politika čínského režimu za současného prezidenta Si Ťin-pchinga je zároveň invazivnější než za jeho předchůdce Chu Ťin-tchaa. Přesto se mezi analytiky připouští, že aktuální vývoj ve městě může ještě překvapit.
„Klíčovou otázkou je, zda se některá ze stran, které zastávají středovou pozici, posune od podpory správy k podpoře demonstrantů. Zatím se to zdá nepravděpodobné (...) i když třeba i současná šéfka správy Lamová nastoupila do funkce v roce 2017 s programem smiřování různých názorových táborů a skupin ve společnosti,“ uvedl pro BBC Steve Tsang, ředitel Čínského institutu SOAS Londýnské univerzity.
Další informace:
The Guardian What are the Hong Kong protests about?
Taiwan News Hong Kong on high alert as angered public protests 'Extradition Law' amendment
Reuters Chinese paper says 'foreign forces' using Hong Kong havoc to hurt China
Foreign Policy The End of Hong Kong Is Almost Here
BBC News Hong Kong protests: Leader Carrie Lam defiant on extradition plan
BBC News Hong Kong extradition protests: Do China demonstrations ever work?
France 24 Fight breaks out in Hong Kong parliament over extradition law
EuroNews Hundreds of thousands march against extradition bill in Hong Kong
Deutsche Welle Hong Kong: 'Umbrella Movement' activists found guilty