Odpověď Eriku Geussovi. Potrefená husa často nejvíc kejhá

Ředitel České inspekce životního prostředí, politický nominant Agrofertu Erik Geuss si ve svém útoku na Deník Referendum s rozběhem nabíhá na vidle. A nadále „hájí právo velkých podniků znečišťovat a trávit lidi.“

Na článek Hodně štěstí, paní Pěčková. Bojujete za nás všechny vydaný v Deníku Referendum před dvěma týdny reagoval ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss. Nelíbil se mu odstavec odkazující k selhání státu v případě vymáhání vlastních zákonů při ochraně ovzduší na Ostravsku.

„Link zde zcela záměrně neuvádím, protože nehodlám přispívat k šíření takovýchto lží a zvyšovat čtenost tomuto médiu,“ rozčiluje se nad komentářem v DR ředitel Geuss ve své reakci, na niž tu naopak link uvedeme velmi rádi. I kdyby se ředitel Geuss, kterého, jak jsme tu opakovaně doložili, do funkce dosadil Richard Brabec s marně skrývaným úsmyslem inspekci paralyzovat, rozčiloval sebevíc, základní fakta jsou nesporná: selhává ve svých zákonných povinostech, vykrucuje se a ještě útočí na své kritiky. Posuďte sami.

Napsal jsem, že v reportáži Reportérů ČT Geuss „hájí právo velkých podniků znečišťovat a trávit lidi“. Člověk by řekl, že po zhlédnutí reportáže Reportérů ČT O(s)trava, pravidelných zprávách o překračování limitů na Ostravsku nebo zprávách Nejvyššího kontrolního úřadu o selhání státu v případě ochrany ovzduší by se státních institucí v této otázce chtěl zastávat málokdo.

Ne tak Erik Geuss. Brání se tím, že v reportáži České televize popisovaný podnik Koksovna Svoboda, sídlící v ostravském Přívoze, plní všechny zákonné limity a údajně používá nejlepší dostupné technologie. A kdo tvrdí něco jiného, prý lže.

Jenomže odborníci na kvalitu ovzduší a lékaři ve stejné reportáži upozorňují, že tvrzení ředitele inspekce se opírají o výsledky sporných měření Českého hydrometeorologického ústavu. Problém spočívá podle odborníků v tom, že ústav využívá měřicí stanice, z nichž ta nejbližší je od koksoven vzdálená sedm set metrů, a navíc ve směru, kterým proudí jen asi dvacet procent větrů od provozu. K tomu kvalitu ovzduší neměří on-line, ale výsledky pouze průměruje. A konečně nezaznamenává veškeré spektrum škodlivin. Chyba je tedy už v nedostatečných datech, s nimiž inspekce pracuje.

O problémech s koksovnou vzniklo již několik dokumentů. Jeden z nich natočil v loňském roce pro Českou televizi Tomáš Netočný v reakci na poměrně časté úniky nebezpečných látek do ovzduší, které pravidelně dokumentují místní a sdílejí je na sociálních sítích. Videa se zapáchající barevnou párou či plameny šlehajícími ze závodů mají vždy desetitisíce zhlédnutí.

Zástupci Geussem zastrašené České inspekce životního prostředí tehdy v dokumentu nechtěli vystupovat a pouze vzkázali, že „vzhledem k charakteru technologického stupně vývoje výroby koksu a zachování udržitelné výroby není technicky možné zcela vyloučit občasné úniky emisí“. Což je vyjádření konformní s firemní politikou koksovny patřící miliardáři Petrovi Otavovi, kteří také do médií konstatují, že se podobná věc zkrátka občas stane.

Řešení samozřejmě možná jsou, byť by asi byla nákladná. Jenomže Erik Geuss je tu od toho, přesněji řečeno tu má být od toho, aby chránil zdraví lidí a ne miliardy Petra Otavy.

Pravda je taková, že v ostravském Přívoze je jedno z nejvíce znečištěných ovzduší v republice a podle měření IQ Air je ostravský vzduch jeden z nejhorších v Evropě. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu jsou zde pravidelně překračovány imisní limity pro benzen, loni zde sedmaosmdesát dní zaznamenávali nadlimitní množství polétavého prachu. Právě polétavý prach PM10 je jednou ze znečišťujících látek, které zmiňovaná koksovna neudává v integrovaném registru znečištění.

Koksárna s nejnepřiléhavějším názvem: Svoboda. Foto Petr Štefek, WmC

Netransparentní nakládání s emisemi je pro koksovnu typické, stejně jako neschopnost státních úřadů zjednat nápravu. Místní dokumentují úniky z koksovny pravidelně, k porušování bezpečnostních postupů se občas do médií anonymně vyjadřují i sami zaměstnanci firmy.

Od začátku roku celou situaci dokumentuje také místní příznivec Pirátské strany Václav Parchaňský. V jednom ze svých příspěvků na pirátském fóru popisuje svou zkušenost se zástupci České inspekce životního prostředí. V lednu na dni otevřených dveří ČHMÚ mu měl vedoucí oddělení ochrany ovzduší ČIŽP v Ostravě Radomír Štěrba sdělit, že kdyby inspekce přispěla k zavření koksovny, stejně „bude foukat z Polska a nás by čekaly problémy v podobě nezaměstnanosti a kriminality“.

Je tedy pravda, že podle dostupných měření, které jsou podle odborníků a lékařů diskutabilní, koksovna v Přívoze plní integrovaná povolení, jak tvrdí Geuss. Stejně tak ale platí, že stát reprezentovaný v případě ochrany ovzduší Českou inspekcí životního prostředí není schopen na Ostravsku vymoct platnost zákonných limitů znečištění. A její postup v případě koksovny Svoboda už roky oprávněně vzbuzuje podezření, že jako státní instituce stojí na straně průmyslu, a nikoli na straně práva, zdraví lidí a životního prostředí, které má ze zákona chránit.

Je paradoxem, že o změnu integrovaných povolení zatím neúspěšně usiluje v zájmu ochrany zdraví lidí ostravský magistrát, zatímco instituce, která to má ze zákona v popisu práce, naopak... inu přesně, jak jsem napsal: „hájí právo velkých podniků znečišťovat a trávit lidi“. Sečteno, podtrženo: lže Geuss.

A udělal by lépe, kdyby se přestal rozčilovat. Neupozorňoval by tak na sebe jako na nekompetentního člověka, který se do fuknce dostal jako politický nominant Agrofertu se zjevným zadáním inspekci ochočit v zájmu průmyslu. I bez jeho útoků na novináře je každému zasvěcenému jasné, že svou funkci nezvládá, nikdy se v ní neměl ocitnout a dávno v ní měl skončit.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.