Debata DR: Kritiku Izraele nelze směšovat s antisemitismem, shodli se panelisté

Pavel Barša, Joe Grim Feinberg a Zdeněk Jehlička debatovali o současném antisemitismu i o účelovém obviňování lidí, jako je Jeremy Corbyn. Debata DR se nakonec stočila i ke žlutým vestám a Viktoru Orbánovi.

(kul)

19.04.2019 09:05

Debata-antisemitismus-panelisti

Debata DR: Jehlička, Feinberg, Barša. Foto Markéta Hrbková

O antisemitismu se diskutovalo v panelové debatě moderované publicistou Zdeňkem Jehličkou, kterou organizoval společně s Deníkem Referendum. Tématem byl zvláště údajný levicový antisemitismus, neboli také takzvaný nový antisemitismus, ze kterého jsou obviňováni jak předseda labouristů Jeremy Corbyn, americká kongresmanka Ilhan Omarová, tak i v poslední době jeden z pražských starostů Pavel Čižinský. Publikum zaplnilo celou klubovou místnost letenské Kavárny Liberál.

Diskutoval o něm politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se odborně věnuje mimo jiné teorii multikulturalismu, etnickým otázkám, levici a politice holocaustu. Druhým panelistou byl Joe Grim Feinberg, který aktuálně působí na Filosofickém ústavu Akademie věd. Oba na začátku debaty prozradili, že podepsali výzvu Židé za spravedlivý mír, přestože se jinak ke svým židovským kořenům hlásí jen zřídka.

Panelisté spolu souhlasili v tom, že kritika státu Izrael ještě sama o sobě není antisemitismem. „Brát antisionismus jako antisemitismus je manipulace,“ řekl Barša. Oba varovali před směšováním těchto pojmů, které může záměrně očerňovat kritiky státu Izrael jako antisemity a tím tak umlčovat kritické hlasy.

V kontrastu s tím však Barša připomněl nedávný případ francouzského filozofa Alaina Finkielkrauta, kterého velice hrubě uráželi členové hnutí Žlutých vest. Častovali ho nadávkami jako „špinavý sionisto“, což média a veřejnost interpretovala jako antisemitský projev a nikoliv pouze anti-sionistický. K této interpretaci se Barša přiklonil také a vždy podle něj záleží na daném kontextu. Zmatení v pojmech ovšem takto přiživují i antisemité, kteří se tváří, že jsou jen pouhými antisionisty.

Co se týče levicového antisemitismu, ten byl v minulosti podle Barši zřejmý například v procesu s Rudolfem Slánským. Zároveň proti-židovský či proti-izraelský postoj minulého režimu podle něj vedl i k nynějšímu českému příklonu ke státu Izrael a k jeho mimořádné podpoře.

Nebezpečí číhá spíše na pravici
Že by se v rámci progresivní levice nyní šířil nový antisemitismus, o tom už však měl Barša velké pochyby, stejně jako druhý panelista Feinberg. Jako nový nebezpečný trend považuje mnohem více politický vzestup evangelikálů a křesťanských sionistů, jako je Mike Pence, Jair Bolsonaro nebo Donald Trump.

Feinberg upozorňoval také na to, že řada skutečných antisemitů a sionistů má stejný cíl, kterým je vystěhovat Židy do Izraele, což vyhovuje oběma skupinám. Barša přitom připomněl, že zakladatel sionismu Theodor Herzl si poznamenal, že antisemité se nakonec stanou nejspolehlivějšími přáteli sionistů.

Na otázku, zdali je to i případ maďarského premiéra Viktora Orbána, který má vřelý vztah k Izraeli, byl Barša ale ve své odpovědi spíše zamítavý. „Orbán používá antisemitské argumenty, ale vyhýbá se etnickým a rasovým proti-židovským odkazům,“ uvedl. Kvůli tomu nelze podle něj Orbána lehce označit za antisemitu, přestože v Maďarsku vede kampaň proti finančníkovi Georgi Sorosovi, kterou provázejí antisemitské motivy.

Po debatě
Na debatu jsme navázali promítáním filmu Witch Hunt (2019) od režiséra Jona Pullmana. Snímek tematizuje vnitrostranické vyšetřování v britské labouristické straně, na jehož základě bylo přerušeno členství v partaji blízké spolupracovnici Jeremyho Corbyna a anti-rasistické aktivistce Jackie Walkerové údajně za antisemitské výroky, které autor snímku rozporuje a celý proces považuje za „hon na čarodějnice“.

Podobné diskuse s dvojicí hostů a s následným promítáním tematického filmu se budeme v Deníku Referendum ve spolupráci s naším komentátorem Zdeňkem Jehličkou snažit připravovat několikrát do roka, příště v o něco diverzifikovanějším panelu. Zatím se naše debaty kromě té zmiňované věnovaly nástupu Bolsonara jakožto brazilského prezidenta, politické a humanitární situace v Afghánistánu a aktuální krizi ve Venezuele.

Informaci o další diskusi se jako první dozvíte na naší facebookové stránce a přidat si nás můžete i na Twitteru. Budeme se na vás těšit při následující debatě.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.