Jak obrodit levici?

Sociální demokraté po celém světě vlezli do neoliberální pasti a doposud se jim nedaří se z ní vymotat. Ale možnosti „co dělat“ tu jsou. Patří k nim uzavírání aliancí, konečně jasné odmítnutí neoliberalismu a zezelenání.

Susan_george_portrait_cb

Susan Georgeová

05.04.2019 08:00

Evropské progresivní myšlení

Screenshot-progressivepost

v Deníku Referendum


je projekt spolupráce našich novin s The Progressive Post, médiem Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS), volně navázané na PES – Stranu evropských socialistů. Českým členem FEPS je think tank Masarykova demokratická akademie. Prostřednictvím překladů z The Progressive Post budeme v Deníku Referendum představovat nejpodnětnější úvahy autorů promýšlejících vyhlídky a směřování evropské demokratické levice.

V roce 1971 tehdejší americký prezident, republikán Richard Nixon vyhlásil: „Teď jsme všichni keynesiáni.“ V roce 2002 vyhlásil Peter Mandelson, pravá ruka Tonyho Blaira: „Teď jsme všichni thatcherovci.“ Sbohem, Keynesi.

Blairova Třetí cesta započala trend postupného pohybu labouristů čím dál více doprava. Nejprve se zdálo, že to přináší plody: Blair vyhrál a začal být napodobován evropskými sociálně-demokratickými stranami, o Billu Clintonovi nemluvě. François Mitterrand změnil profil v roce 1983, německá SPD ho následovala krátce poté. A stejně tak celá řada dalších stran.

A tak to máme. O pár dekád později nás obklopuje spoušť způsobená milostným románkem socialistů s neoliberalismem.

Po jeho působivém projevu v Le Bourget („Mým nepřítelem jsou finančníci.“) jsem volila s ochotou, byť nikoli s bezmezným nadšením, Françoise Hollanda. S postupem jeho volebního období, jsme se s lidmi, kteří se dopustili totožné volby, pokoušeli navzájem různě konejšit, ale nakonec nám k tomu nezbyl větší prostor než věta: „Aspoň už nezbývají žádné další sliby, které by mohl porušit.“

Ale on vždycky ještě něco dokázal najít. Nakonec sám pochopil, že nemá smysl, aby kandidoval podruhé a dnes se na něj vzpomíná hlavně jako na člověka, který dal jednomu procentu nejbohatších Francouzů miliony eur daňových poplatníků za falešné přísliby, že vytvoří nová pracovní místa.

Kolik z nás sledovalo, nejprve se znechucením, posléze v zoufalství, všude po Evropě sesuv sociálních demokratů do neoliberální pasti, když jedna země za druhou, jedna socialistická strana po druhé, jeden jejich předák vedle druhého postupně opouštěli vlastní zásady a vyhazovali do povětří základy socialismu? Rozhodli se držet se za šosy neoliberálů, aniž by si uvědomili, že voličská veřejnost vždy upřednostní originál před kopií.

Obklopuje nás spoušť způsobená milostným románkem socialistů s neoliberalismem a zůstává otázka: „Co dělat?" Repro DR

Řekni, kde ti voliči jsou, co se s nimi mohlo stát? A kde jsou ti politici, kterým dávávali své hlasy? Část se jich posunula více nalevo, byť ne až ke komunistům, někteří si myslí, že klíče k budoucnosti drží zelení, někteří ještě nenašli odvahu ukončit roky pokrytectví a přidat se otevřeně k pravici hlavního proudu. A někteří se dosud loajálně pokoušejí přebudovat své strany.

Právě poslední skupina, loajalisté, si musí zodpovědět věčnou – ačkoli leninskou – otázku: co dělat? Nabízím své odpovědi k diskusi.

  • V mnoha místech už nejste většinovou stranou. Smiřte se s tím a soustřeďte se na budování aliancí. Kdekoli se vám nabídne prostor k dohodě – možná nepokrývající vše, ale aspoň základní priority, využijte ho, přičemž si dávejte pozor, abyste svého partnera nebrali za nic víc než právě takto. Roky se různí příznivci progresivní politiky pokoušeli spojit podobně zaměřené strany. Selhali. Prakticky všechny progresivní strany jsou příliš oddány tomu, co Freud nazýval „narcismus malých rozdílů“. Teď je vaše poslední šance.
  • Odmítněte neoliberalismus viditelně a nahlas. Je nejvyšší čas, aby si sekulární levice vzala za příklad církev a nahlas vyřkla „Mea Culpa“, anebo ještě lépe „Nostra Culpa“. Pokud byste byli obeznámeni s podrobnostmi o tom, jak ideologie neoliberalismu vznikla, díky čemu se vzmohla a rozšířila po celém světě, zejména za podpory amerických průmyslových a pravicových kulturních elit, jež na to vynaložily miliardy, nikdy byste jim nesedli na lep.
  • Zezelenejte. Nikdo už dnes nezpochybňuje realitu klimatických změn, ani – pokud nežije někde v jeskyni zapomnění – nepopírá jejich pravděpodobné důsledky. Pro socialisty ovšem životní prostředí bylo v zásadě vždy jen jakýsi intelektuální vedlejšák. Postavte stav přírody do ohniska veškerých svých úvah, kam patří, protože se z něj odvozuje tolik dalších zásadních motivů, včetně budoucnosti našich dětí či možného konce světa, jak jej dnes známe. Jak kdysi řekl ekologický ekonom Kenneth Boulding: „Každý, kdo věří, že na omezené planetě může trvat neomezený ekonomický růst, je buďto šílenec, anebo ekonom.“ Ekologická transformace je nevyhnutelná.
  • A mluvíme-li o ekonomice, mezi prvořadé cíle, jakkoli z těch nejtěžších, musí patřit zkrocení finanční sféry. Všechny až na dvě z padesáti nejpropojenějších korporací na světě jsou finanční firmy. Vlastní své části navzájem mezi sebou a mají velké podíly v hlavních průmyslových korporacích. Pokud jedna z nich zkolabuje, dopadne to na všechny ostatní jako na kostičky domina vyrovnané v řadě – právě proto byl krach Lehman Brothers v roce 2008 tak ničivý. Příští bude o mnoho horší. Podle Bank of England, daňoví poplatníci v západních zemích zaplatili 14.000.000.000.000 – ano, 14 bilionů! – za úklid po minulém krachu. Pravděpodobně se vám nepodaří prosadit potřebné politické změny, ale přinejmenším můžete o hrozbě mluvit a upozorňovat na ni, aby vás pak veřejnost nepokládala za spoluviníky.
Nemám už prostor pro podrobnější rozpracování dalších témat, jako je moc lobistů, kteří v zájmu nadnárodních korporací ničí přírodu a demokracii. Využívají obchodních smluv k posilování moci korporací na úkor zákonodárné a soudní moci států. Vynechali jsme také zahraniční politiku a co bychom mohli dělat s prezidentem Trumpem a narůstající oblibou populismu.

Levice nebyla takto slabá po celá desetiletí. Musíme se řídit Gramsciho pravidlem: „optimismus vůle, pesimismus rozumu“. Z místa, v němž jsme se dnes ocitli, bude třeba začít tou vůlí.

Z originálu What is To be Done vydaného v The Progressive Post přeložil JAKUB PATOČKA.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pátek, 5.Dubna 2019, 19:08:9

Dost bizarní text.

č. 1 + 3 = uzavírejte aliance a zezelenejte
Pokud vím, progresivní levice (PL) vždy byla poměrně zelená, vyžívala se ovšem např. v boji proti jaderné energetice. I když nyní už vidí nepřijatelnost fosilní energetiky, těžce pochybuji, že by byla schopna uzavírat aliance s těmi, kdo např. považují jádro za ne moc dobré, ale přece jen užitečné řešení. A zavírat už funkční bloky s ještě dlouhou životností, jim příjde šílené.
Sám autor překladu tohoto článku a šéfredaktor jakoukoliv diskusi na toto téma zde odmítá...
A nepomůže ani svatá Gréta.

č. 2 = odmítněte nahlas neoliberalismus
Ten PL přece odmítá celou dobu - do postele s neoliberalismem v jejích očích skočila "stará" levice, Blair, Schroeder atd. nejsou žádní progresivci.
Co dál? Co toto hlasité odmítnutí přináší? Protože, opakuji, "na lep" neoliberalismu PL nikdy nesedla, jak nekorektně tvrdí autorka.

č.4 = zkrocení finanční sféry
Nu, tohle zcela překračuje možnosti PL a autorka to sama ví a připouští.
Poraženectví jako vyšité.
Jenže - po pravdě - nikdo neví, jak proti bilionům miliard, za které se dá koupit všechno.........
........ a tak se raději realizuje v genderu, menšinách apod., popřípadě v demolici majetku a soubojích s pořádkovými silami na akcích smetánky jako je G7 (ne že byto nemělo smysl)
Že jednou PL nebude vypadat jako spoluviník?
To už asi bude celkem jedno...

Na další už "není prostor", jak jinak...

------------------------------------------
Psáno na počítači, monitoru a klávesnici vyrobených v Číně.

U psaní jsem poslouchal experimentální hudbu Zeno Baldiho, na zesilovači vyrobeném v Číně a reproduktorech vyrobených v USA.

spotify:album:1m32sq7G90hEZJVeDBHPIz

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Morbicere, Sobota, 6.Dubna 2019, 02:40:15

vy byste si přál nějakou "regresivní levici"? Neboli jinak vám prostě nerozumím...

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Neděle, 7.Dubna 2019, 09:19:37

Ne, jen začínám být alergický na tyhle moudra o obrodě levice...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 7.Dubna 2019, 10:06:51

Možná by bylo dobré zamyslet se nad obsahem slova "progres".

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.