Národní park Podyjí je výjimečný nejen díky dobré zonaci území

Jak ovlivní přírodu nová pravidla pro přístup návštěvníků do nejcennějších území národních parků? Záleží na tom, jak se v nich lidé skutečně budou chovat, myslí si Mojmír Vlašín.

Jak praví bonmot, ochranář chodí do přírody, aby se naštval. Něco na tom je. Většinou, když jdu do terénu, vrátím se s nepříznivými informacemi, co zas bylo pokáceno, zničeno nebo zanedbáno. Jednou z mála výjimek je Národní park Podyjí.

Byl jsem tak trochu u jeho vzniku – ještě za totality jsem připravoval takzvaný Oborový dokument, což byl soubor informací o živé a neživé přírodě, na základě kterého byla připravena a vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí a později i Národní park Podyjí. Práce to byla tehdy zajímavá, avšak nelehká. Na každou terénní pochůzku jsme dostávali „dozor“ – člena pohraniční stráže, který dozíral, abych náhodou nefotil, co nemám, anebo dokonce neutekl za čáru.

V Oborovém dokumentu (tehdy byl důvěrný) jsme mohli podávat pravdivé informace o stavu přírody a také jsme mohli fantazírovat o tom, co by se v případě vyhlášení chráněné oblasti mělo změnit. A tak se tam ocitly věci: zbourání kasáren (takzvaných rot), zrušení střelnice v kaňonu Dyje i střelnice u Mašovic, odstranění většiny akátových porostů, respektive jejich přeměna na přirozenou skladbu lesních dřevin, změna manipulačního řádu na přehradě Vranov. Psali jsme to tam s uvolněným pocitem autorů Utopie – nikomu nenapadlo, že by se to mohlo v dohledné době realizovat.

800px-podyj__pod_l_cesty_jaroslava_krej_ho__17_Ochranář chodí do přírody, aby se naštval. Národní park Podyjí je ale výjimkou. Foto Michal Klajban

Dnes chodím do Národního parku Podyjí poměrně často (v souvislosti s výzkumem, ale i jen tak) a při každé návštěvě zjišťuji, že se něco z naších fantazií opravdu splnilo. Dráty i roty zmizely, střelnice jsou odstraněny, akáty krok za krokem nahrazují duby a další původní dřeviny. Park ustál i popřevratové nátlaky na vodácké splouvání Dyje, plošný rybolov v řece a podobně. Nedávno se dokonce podařilo změnit režim vodní elektrárny ve Vranově a upravit manipulační řád tak, aby vodní režim v řece Dyji nebyl ovlivněn velkými splachy vody při spuštění elektrárny.

Hned na začátku se dokonce podařilo udělat parku dobrou zonaci. Co to je? Jde o rozdělení území národního parku do různých částí s různým způsobem péče a s odstupňovaným vlivem člověka. Původně byly zóny tři. Krize na Šumavě, kde se dřevaři chtěli dostat na obrovské zásoby dřeva (pod záminkou boje s kůrovcem), vyvolala tlak na změnu zákona o ochraně přírody v části, kde pojednává o národních parcích. Naštěstí novela nedopadla tak katastrofálně, jak jsem se obával, ale vyvolala nutnost změnit zonaci ve všech našich národních parcích.

Správa Národního parku Podyjí také zpracovala na základě příslušných ustanovení návrh nové zonace. Národní park bude mít nyní nově čtyři zóny. V zóně přírodní a v zóně přírodě blízké bude příroda ponechána především samovolnému vývoji. Jde především o lesní porosty s přirozeným charakterem nebo porosty, kde se převod na přirozenou skladbu lesa téměř dokončil.

V zóně soustředěné péče, jako například vřesoviště nebo údolní louky, budou správci parku nadále ovlivňovat přírodu kosením či cílenou pastvou. V rámci zóny kulturní krajiny jsou pak vymezeny zejména zastavěné plochy určené k lidskému využívání.

V národním parku Podyjí se bude zóna přírodní a přírodě blízká následující roky rozkládat na zhruba 60 procentech území národního parku, což je nejvyšší podíl ze všech národních parků v České republice. I když by výhledově měla dosahovat až 75 nebo 80 procent území, je to v současné chvíli asi maximum možného. Nová zonace národních parků je postavená na zcela jiných principech než původní zonace – člení území národních parků podle cílů ochrany a stavu ekosystémů a s ohledem na to nastavuje příslušný režim optimální péče o tato území.

Návštěvníků parku se zonace přímo nedotýká, protože nově mohou vstupovat kamkoliv mimo takzvané klidové zóny. To jsou místa, kde park omezí či zcela zakáže vstup návštěvníků, aby nedocházelo k rušení přírody například v době hnízdění sokola a podobně. Volný vstup se ovšem týká pouze pěších návštěvníků, netýká se pochopitelně táboření, rozdělávaní ohňů. Jízda na kole, na koni či sjížděni řeky na člunech – toho se volný pohyb pochopitelně netýká. O ježdění na motorkách, čtyřkolkách či používání dalších technických vymožeností se samozřejmě v národním parku ani neuvažuje.

Národní park Podyjí se zonace zhostil velmi dobře. Klidové zóny (ať již trvalé, či dočasné) budou vyhlašovány následně. Uvidíme, jak se osvědčí možnost, kterou návštěvníkům nový způsob zonace dal. Já se domnívám, že pokud chceme, aby park ukázal na části svého území, jak vypadá příroda bez přímých vlivů člověka, musí existovat způsob, jak si toto mohou návštěvníci „ošahat“. Žádný technicky prostředek ani 3D film nenahradí přímý kontakt s přírodou.

Sami návštěvnicí pak svým chováním mohou ovlivnit, jak moc budou muset být omezováni klidovými zónami. Anebo budou mít před přírodou tolik pokory, že je správci parku nechají bloumat téměř všude. Poté, co jsme viděli, jak se chovali návštěvníci v parcích USA, když prezident Trump zavinil několikaměsíční výpadek práce strážců (rangerů), si moc iluze nedělám. Ale kdo ví, vztah lidí k přírodě u nás se mění, a někdy i k lepšímu.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 27.Března 2019, 08:35:56

Ten odkazovaný článek (o parcích v USA) svědčí bohužel o tom, že je pořád ještě dost lidí, kteří potřebují, aby byl nablízku nějaký hlídač. Jinak se budou chovat bezohledně.
Ale naproti tomu přibývá těch, kteří hlídače nepotřebují.

Ivo Horák - Praha 3

Středa, 27.Března 2019, 22:10:37

Domnívám se, že dnes asi již nemůžeme vítat pouhý návrat nějakého území přírodě, neboť země využívaná rozmanitě člověkem nabízela zřejmě více specifických prostředí pro živočichy než v době, kdy pokrýval přes 90% dnešní naší republiky les.

Ochránci přírody dnes často udržují výskyt některých druhů za cenu zásahů, které nejsou přípustné, či podporované v NP. Nelze vyloučit, že mnohé obzvlášť cenné a rozmanité biotopy budou posléze k nalezení v místech s inteligentní a cílenou ochranou.

Viz rozhovor s entomologem Lukášem Čížkem:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/i-ochranari-casto-odmitaji-prirode-pomahat-jakkoli-absurdne/r~5c5f188e369011e9b38a0cc47ab5f122/

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.