Chci přispět X

Je snadné milovat sýkoru modřinku

Divoká zvířata máme rádi. Ovšem zdaleka ne všechna, a to i přesto, že pro nás v ekosystému vykonávají neocenitelné služby. Jsme schopni si to uvědomit?

Sýkora modřinka sežere za zimu spoustu slunečnice a dalších pochutin, které ji lidé kupují ze svého a nabízejí v krmítku. Je snadné ji milovat, když je tak krásná. Píše se o ní, že je užitečná a žere jen to, co jí dáme do krmítka. Nesnaží se nám ukrást něco ve špajzu, jak to dělají ty odporné a smrduté myši. Jen v České republice zkonzumují sýkory odhadem v krmítkách potravu za několik milionů korun. Nikdo se nepohoršuje, krmit ptáčky je bohulibá činnost, a pokud člověk žije plýtvavým způsobem života, může si u sýkor koupit odpustek. No ne?

S_kora_karlu_kaŽijete-li plýtvavým způsobem života, kupte si u roztomilé sýkorky odpustek. Foto Earth walker, Wikipedia

Horší je to s vlkem. Je to krvežíznivá šelma. Ano, to že sežral Karkulku, bychom mu odpustili, protože víme, že jde o báchorku, ale v Rusku prý žere i lidi. V Rusku, tam je možné všechno. A tak je třeba mít se před vlkem na pozoru. Zejména v dnešní době, když se konečně zase vrací chov skotu a koz do volné krajiny. A každého hned napadne, že se určitě bude živit těmi nebohými zvířátky.

Překvapivé je, že to není pravda. Není to pravda ani v Rusku, ani na Slovensku, a dokonce ani v Německu. A není to pravda ani u nás. Podle výzkumů muzea v Gorlitzu tvoří téměř 52 procent potravy vlků, kteří žijí na území Německa, srnec. Hned na druhém místě je divoké prase s více než 17 procenty. Hospodářská zvířata tvoří jen 1,1 procenta potravy.

Někteří myslivci (a jsou mezi nimi i emeritní profesoři z lesnických fakult) věří báchorkám a myslivecké latině a tvrdí, že vlk určitě dá přednost hospodářským zvířatům před lesní zvěří. I když tvrdá data mluví zcela jasně: vlk je nebezpečím pro hospodářská zvířata, ale je nebezpečím malým, a tudíž řešitelným.

Řešení jsou dvě: především je to zabezpečení stád volně se pasoucích zvířat, a to jak technickými prostředky (ohradníky, košáry), tak biologickými (pasteveckými psy). A za druhé – pokud už ke škodě dojde, existuje povinnost státu takové škody z větší části uhradit.

Radujeme se ze sýkorky na krmítku, ale proč bychom se měli radovat u vlka, který strhl divočáka? Prasečí mor – ať už je to ten africký, nebo ten náš evropský, je virová choroba, která není naštěstí přenosná na člověka, ale ani na vlka. Pokud vlk svým lovem (predací) limituje přemnožení divočáků, dělá opatření, která člověk moc dělat neumí. Chovatel ovcí jistě nebude mít z vlčí smečky, která se pohybuje podle jeho pastvin, radost. Chovatel prasat ale zase nebude mít radost z nakažených divočáků, kteří se pohybují v blízkosti jeho farmy.

Přiznejme si už, že přírodní ekosystémy jsou systémy natolik složité, že do nich neumíme zasahovat, a když, tak jen ke své vlastní škodě. Když umožníme návrat velkých dravců do naší krajiny, přibude v tomto systému zpětných vazeb, které nám, lidem, ve výsledku hrají do karet.

Jestliže máte rádi přírodu a chcete pro ni něco udělat, nestačí milovat sýkoru modřinku. Až příště půjdete do hospody, tak místo obvyklého „už se nemůžu dočkat, že mi zdvihnou plat nebo důchod“ řekněte: „Už se nemůžu dočkat, až se u nás objeví vlci.“ Uvidíte, jaký sklidíte úspěch.


A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pondělí, 20.Srpna 2018, 12:53:59

Ještě dodejme, že divočáci nemilosrdně zabíjejí všechno, co na zemi najdou, mladé koroptve nebo zajíčky, ty milují.
Nutně potřebujeme zredukovat jejich stavy, nutně potřebujeme, aby i oni byli něčí kořistí...

Aleš Morbicer - Ostrava

Pondělí, 20.Srpna 2018, 13:11:30

A je ještě třeba dodat, že v dnešní době velkých lánů se stáda divočáků usalaší v kukuřičném poli a vlci tam za nimi nepůjdou...

To je trochu problém.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Kolik vlků žije na území Německa a kolik je v Německu volně pasoucích se hospodářských zvířat? Pondělí, 20.Srpna 2018, 17:42:10

Mění zvířata své chování podle měnícího se prostředí? (Vybírali medvědi na Slovensku jídlo z popelnic odjakživa?)

Pokud se změní například jen peněžní náhrada od státu za jednu ovci sežranou vlkem, nebo počet volně pasoucích se ovcí nebo počet vlků, budou hospodářská zvířata stále tvořit konstantní podíl 1,1% v potravě vlků? Můžeme to tvrdit na základě výzkumů muzea v muzea v Gorlitzu?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

P.S. Pondělí, 20.Srpna 2018, 17:58:25

Nemám nic proti vlkům ani proti ovcím.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Morální problém ekologie Úterý, 21.Srpna 2018, 10:41:50

je skryt ve formulaci "vykonávají PRO NÁS v ekosystému neocenitelné služby".

--------------------------------

Je snadné milovat sýkoru modřinku.

V celku přírody ale můžeme milovat i ty organismy, které nám individuálně způsobují nějaké škody, které jsou schopny usmrtit člověka a jejichž potravou bychom se sami mohli stát.

Proč bychom tedy vlastně neměli milovat i různé parazity, bakterie a viry, které "pro nás" šířením nemocí také "vykonávají v ekosystému neocenitelné služby"?

-----------------------

Je k samotné identifikaci "našeho zájmu" nutná určitá míra intelektuální kapacity, nebo lze náš zájem identifikovat i jinými prostředky nežli intelektem?

A je "náš zájem" dobrem? Nemělo by spíše dobro být naším zájmem?

Lze tedy dobro identifikovat intelektem, nebo se k tomu lépe hodí jiné prostředky?

Aleš Morbicer - Ostrava

Úterý, 21.Srpna 2018, 14:25:47

Opravdu si pane Nusharte myslíte, že je "morální problém ekologie skryt ve formulaci "vykonávají PRO NÁS v ekosystému neocenitelné služby"", nebo si z nás prostě jen děláte kozy?
(nic proti kozám)

V čem mění medvěd SVÉ chování, když vybírá popelnice?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Můžeme třeba zkoumat, jaký podíl ve stravě slovenských medvědů tvoří jídlo z popelnic, Středa, 22.Srpna 2018, 00:40:36

ale nemůžeme jednoduše říci, že tento podíl vždy byl stejný a že stejný zůstane.

Podobné to asi bude s podílem hospodářských zvířat ve stravě německých vlků.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Morální problém ekologie Středa, 22.Srpna 2018, 00:42:45

Ekologie je buď vědou, nebo morálkou. Věda se dobrem a zlem (tedy ani dobrem a zlem z pohledu člověka) nezabývá.

Zmíněnou formulaci o "vlčích neocenitelných službách pro nás" je ale možné chápat jako určitý projev antropocentrického myšlení, které podle mě do ekologie příliš nepatří. Měřítkem užitečnosti není to, co je užitečné PRO NÁS. Vlci jako jedna z mnoha součástí ekosystému zajišťují jeho funkčnost a nikoliv "službu pro člověka". Přesvědčení, že ekosystém je tu pro člověka, by mohlo odpovídat spíše náboženskému (křesťanskému) způsobu uvažování.

"Náš zájem" je možno nahlížet z mnoha různých perspektiv, například "náš zájem" z perspektivy ekologie může být materialisticky redukován jen na přežití druhu, jiný krajní názor naopak může tvrdit, že "naším zájmem" je vyhynout, abychom zachránili ekosystém planety.

Já se kloním k názoru, že k té identifikaci "našeho zájmu" pouze samotný (osvícenský) rozum nestačí. Nemůžeme prohlásit "náš zájem" (který ani neumíme identifikovat) za "dobro". Právě naopak: Dobro, poznané i jinými prostředky než pouze rozumem ("poznaná nutnost"), se může stát naším zájmem ("cestou ke svobodě"). Svoboda - tedy náš zájem - je potom opakem libovůle. Je to osvobození od strachu a vydání sebe sama do vůle jiné než té naší.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

K tomu, aby se člověk mohl svobodně a beze strachu vzdát své vlastní vůle a přitom ale nepřestal usilovat o dobro, Středa, 22.Srpna 2018, 09:52:31

se potřebuje cítit milován, i když kolem něj nikdo není.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.