Opatření proti hluku nepřitvrdí. Ústavní soud odmítl přepisovat vládní nařízení

Ústavní soud zamítl návrh senátorů na zrušení několika ustanovení nařízení vlády na ochranu zdraví před hlukem. Soud připustil, že lidé nejsou proti hluku zcela chráněni. Dodal však, že není povolán k přezkumu konkrétních parametrů nařízení.

(jk)

02.01.2019 15:20

Csm_pohled_na_ustavni_soud_z_jostovy_ulice_dc30752d17

„Negativní vliv hluku na lidské zdraví nelze rozporovat. Stejně tak je ovšem očividné, že moderní společnost není schopna zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku,“ uvedl soud. Foto ÚS

Ústavní soud odmítl stížnost deseti senátorů proti nařízení vlády Petra Nečase (ODS) z roku 2011 o ochraně zdraví proti nadměrnému hluku. Podle senátorů v čele s Ladislavem Kosem (Hnutí pro Prahu 11) a Petrem Orlem (SZ) je toto nařízení vůči příčinám hluku příliš tolerantní a vymezuje nepřijatelné výjimky především pro silniční a leteckou dopravu. 

„Negativní vliv hluku na lidské zdraví nelze rozporovat. Stejně tak je ovšem očividné, že moderní společnost není schopna zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku. Úkolem veřejné moci je proto nalézt mezi těmito dvěma oprávněnými zájmy rovnováhu,“ uvedl ve svém nálezu Ústavní soud v čele se zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem s tím, že „napadená ustanovení nařízení sledují legitimní cíl a prostředky zvolené k jeho dosažení lze považovat za rozumné“.

Senátorům vadila mimo jiné metodika měření hladiny hluku. Ta na základě vládního nařízení spočívá v průměrování hodnot naměřených v průběhu šestnácti denních a osmi nočních hodin do pouhých dvou čísel. „V osmi nočních hodinách tak mohou být hodiny velmi hlučné i hodiny tiché, díky nimž je limit splněn, přestože jsou obyvatelé vystaveni vysoké hlukové zátěži v období nejcitlivějším pro kvalitu spánku,“ argumentovali senátoři ve svém návrhu z ledna minulého roku.

Hluk způsobuje tisíce předčasných úmrtí
Soudní nález tuto kritiku přímo nerozporuje. Uvádí ale, že vymyšlení a realizace správných kroků je plně v pravomoci vlády. Ta je podle Ústavního soudu obecně vázaná povinností chránit zdraví obyvatel, neexistuje ale závazná národní ani mezinárodní norma, jež by ji nutila ke konkrétním protihlukovým opatřením.

„Nelze vyloučit, že v určitých ohledech mohly některé ze změn obsažených v nařízení snížit míru ochrany obyvatel. Ústavní soud se ale necítí povolán k přezkumu konkrétních parametrů,“ shrnuli své rozhodnutí soudci s tím, že pro regulaci hluku na konkrétních místech je možné používat občanský zákoník nebo pracovat s pojmem zákonně chráněné pohody bydlení. Soudní nález nicméně uznává, že existují případy typu pražské magistrály, kdy se nápravy prakticky nelze domoci, i když se překračování hlukových limitů jasně prokáže.

Podle předloňské Zprávy o stavu životního prostředí zasahuje hluk z dopravy přesahující limit pětapadesáti decibelů až čtvrtinu obyvatel České republiky. Nadlimitnímu hluku celodenně čelí až dvě procenta obyvatelstva, a to především v Praze a dalších velkých městech. Mimo aglomerace žijí v největší hlukové zátěži obyvatelé Středočeského a Moravskoslezského kraje. Nejlepší situace je naopak na Liberecku.

Odborníci dlouhodobě uvádějí, že vystavení nadměrnému hluku způsobuje řadu zdravotních problémů, jako je oslabení imunity, chronická únava či vysoký tlak. Při trvale vysoké hladině okolního hluku se zvyšuje i riziko nemocí oběhového systému a infarktu. Podle údajů Evropské agentury životního prostředí kvůli tomu na území Evropy předčasně zemře až deset tisíc lidí ročně.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.