Snížení odměn exekutorů není protiústavní, rozhodl Ústavní soud

Jan Gruber

Ústavní soud odmítl stížnost skupiny senátorů, která napadla snížení odměn exekutorů prosazené bývalým ministrem Robertem Pelikánem. Podle nálezu Ústavního soudu opatření sleduje legitimní cíl a neohrožuje vymahatelnost práva.

Ústavní soud odmítl zrušit část vyhlášky prosazené někdejším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), která snížila odměnu exekutorům ze tří na dva tisíce korun v případě, že vymáhaná částka nepřesáhla deset tisíc korun. Vyhlášku u Ústavního soudu napadla skupina senátorů v čele s Jiřím Oberfalzerem (ODS) s tím, že ohrožuje vymahatelnost práva i samé podnikání exekutorů. Soudce zpravodaj David Uhlíř ale uvedl, že vyhláška sleduje legitimní cíl a neznemožňuje exekutorům výkon jejich činnosti.

„Zákonná úprava sleduje legitimní cíl, není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv a zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný, byť nikoliv nutně z hlediska soudních exekutorů nejlepší. Napadená ustanovení sledovala cíl snížení nákladů v exekučním řízení, tedy cíl, jenž nelze z hlediska uvedených základních práv považovat za nelegitimní,“ konstatoval nález Ústavního soudu.

Senátoři dále napadli i ta ustanovení vyhlášky, která upravují výši náhrady pro exekutory v situaci, kdy dlužník pohledávku zaplatí ve stanovené lhůtě třiceti dní. V tomto případě ministerstvo spravedlnosti snížilo náhrady o polovinu. Exekutorovi tak nově náleží sedmnáct set padesát, nikoliv dřívějších tři a půl tisíce korun. Ústavní soud ovšem i tuto stížnost odmítl.

„Vítám, že Ústavní soud potvrdil ústavnost úpravy, která snižuje odměny exekutorů,“ řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. ANO). „Praxe ukázala, že systém vymáhání pohledávek nekolabuje a je schopný fungovat i za těchto podmínek. Za vše hovoří čísla — k 1. srpnu 2017 jsme měli sto čtyřiapadesát exekutorů, dnes jich je sto pětapadesát. K žádnému exodu ani ke ztížení vymahatelnosti práva tedy nedošlo“, dodal s tím, že snížení nákladů exekucí pomáhá jak dlužníkům, tak věřitelům.

Každý desátý člověk je v exekuci

Počet lidí v exekuci se v loňském roce znovu zvýšil o téměř tři a půl procenta na osm set třiašedesát tisíc lidí. V dluhové pasti se tak dnes nachází bezmála každý desátý obyvatel České republiky. Stále více lidí má rovněž problém s vícečetnými exekucemi. Se třemi a více exekucemi se potýká přes čtyři sta devadesát tisíc lidí.

Právě nárůst vícečetných exekucí považují odborníci za největší problém v dluhové oblasti. „Jen meziroční nárůst počtu osob s deseti a více exekucemi je téměř čtyři procenta. To je dalších šest tisíc lidí, kteří se v minulém roce dostali do prakticky neřešitelné životní situace. Když má člověk na krku pět exekucí, tak rezignuje, protože nemá naději se z dluhů vymanit,“ řekl spoluautor projektu Mapa exekucí Radek Hábl a podotkl, že v případě ekonomické recese se daný problém ještě výrazněji prohloubí.

Nepřibývá však jen vícečetných exekucí, do dluhové pasti se propadá také větší množství seniorů a mladistvých. Proti osobám starším pětašedesáti let je vedeno přes šedesát tisíc exekucí. Roste i počet exekucí proti nejmladším dlužníkům, který atakuje hranici šesti tisíc s tím, že zhruba čtvrtina z nich je koncentrována v Ústeckém kraji, kde byl spolu s Karlovarským zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst počtu exekucí. Odbornici se shodují, že jedním z řešení je urychlení přijetí novely insolvenčního zákona, která zpřístupní institut oddlužení.