Ústavní soud: Úřad má právo žádost o informaci o platech odmítnout

Ústavní soud poprvé potvrdil, že veřejnost má právo znát výši platů hrazených z veřejných rozpočtů. U každé žádosti však bude třeba posuzovat, zda informace nezasahuje do ochrany soukromí.

(pd)

06.11.2017 19:01

Moravsk__zemsk__sn_movna__dnes__stavn__soud__r_

Právo na informace není absolutní, je třeba poměřovat veřejný zájem s právem na ochranu soukromí, rozhodl Ústavní soud. Foto Wikimedia Commons

Získat informaci o platech úředníků bude díky novému rozsudku Ústavního soudu těžší. Ústavní soud sice právo veřejnosti znát platy hrazené z veřejných prostředků potvrdil, zároveň však upozornil na možný střet s právem na ochranu osobních údajů. Subjekt, na nějž se právo na informace vztahuje, má proto při vyřizování žádosti o informaci o platech posoudit, zda u žádosti převažuje veřejný zájem, nebo právo na ochranu soukromí.

„Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní; pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, je nutno v každém jednotlivém případě tato práva poměřovat, a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu, neboť jde o práva rovnocenná,“ píše se v rozsudku.

Úřady by navíc neměly informaci o platech poskytovat žadateli, který neplní funkci „společenského hlídacího psa“. Podle organizace Otevřená společnost tak hrozí porušení principu rovnosti před zákonem – novináři nebo zástupci neziskových organizací budou zvýhodněni před běžnými žadateli. I novináři ale budou muset doložit, že „účelem vyžádání informace je přispět k diskuzi o věcech veřejného zájmu“ a že se „informace týká veřejného zájmu“.

Stěžovatelé chtěli informace o platech znepřístupnit úplně

Rozsudek padl v reakci na ústavní stížnost vedoucích pracovníků Magistrátu města Zlín. Magistrát poskytl spolku Právo ve veřejném zájmu nejprve anonymizované údaje o platech vedoucích zaměstnanců. Později přes výslovný nesouhlas stěžovatelů zaslal údaje i s konkrétními jmény a funkcemi. Magistrát s námitkami stěžovatelů souhlasil a poskytnutí informací hájil tři roky starým rozhodnutím Nejvyššího správního soudu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2014 se totiž „informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků zásadně poskytují“. Týž rozsudek stanovuje jedinou výjimku: informaci lze neposkytnout, pokud se zaměstnanec podílí na činnosti subjektu nepřímo a nevýznamně a pokud v daném případě neexistují konkrétní pochybnosti o hospodárném nakládání s veřejnými prostředky.

Úřady ve Zlínském kraji podle Oldřicha Kužílka z Otevřené společnosti patří spolu s úřady krajů Ústeckého a Vysočiny mezi ty, které se poskytování informací o platech dlouhodobě nejvíce brání. Podle Kužílka šlo stěžovatelům o obecný princip, který by jim do budoucna umožnil žádosti o informace blokovat, nikoliv o konkrétní zásah do soukromí. Jak konkrétně poskytnutí informací zasáhlo do soukromí zlínských úředníků, rozsudek nevysvětluje.

S osobními údaji je třeba pracovat citlivě

Důležitou otázkou je, jak bude probíhat rozhodování, zda je zveřejnění dané informace ve veřejném zájmu. Jak upozorňuje Kužílek, Ústavní soud už poskytl návod v několika starších rozsudcích a kromě poměřování práva na informace a práva na soukromí má test počítat s kritérii vhodnosti a potřebnosti. „Kde však bude zájem obstruovat, dočkáme se nepochybně zastírání úvahami o ochraně soukromí,“ dodal pro Deník Referendum.

S tím souhlasí i Sylvie Kloboučková, právnička z Transparency International. „Nález může sloužit jako nekvalitní argument těm, kteří informace nechtějí poskytovat. Trochu doufáme, že si rozsudku některé subjekty nevšimnou a budou pokračovat v praxi poskytování informací na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu,“ řekla pro Deník Referendum.

Podle Kužílka by byl „omyl rozsudek vykládat jako popření povinnosti informace o platech hrazených z veřejných rozpočtů poskytovat. Ústavní soud naopak poprvé tuto povinnost potvrdil. K informaci se ale bude muset dojít jiným procesem“.

Kloboučková zároveň rozumí požadavku na doložení veřejného zájmu. „Právo na informaci o platech nesmí sloužit k šikanování souseda, kterému závidím auto. I místní angažovaný aktivista bude mít možnost nadále výši platů zjistit, pokud žádost dokáže odůvodnit,“ vysvětluje.

Se vzkazem Ústavního soudu, že je nutné zvážit konkrétní okolnosti jednotlivých případů, se ztotožňuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle něj může být citlivá hlavně informace o bydlišti dotyčného. Stejně jako Kloboučková úřad kritérium doložení veřejného zájmu vítá. „Běžný žadatel často informace zveřejňuje kompletní a nezpracované. Profesionálové s nimi nakládají citlivěji a dávají je do kontextu třeba v rámci srovnání krajů,“ komentoval pro Deník Referendum mluvčí úřadu Tomáš Paták.

S rozhodnutím Ústavního soudu je spokojený i ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). „Jako ministrovi mi nepřísluší hodnotit správnost rozhodnutí Ústavního soudu. Jako právník nicméně rozhodnutí vítám a rozumím mu. Se závěry nálezu souhlasím a rovnost žadatelů před zákonem podle mého názoru v žádném případě neohrožuje,“ řekl Chvojka Deníku Referendum.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.