Financování politických stran zůstane stejné, senátoři u ústavního soudu neuspěli

Osmnáct senátorů neuspělo u ústavního soudu se stížností na zákon upravující financování politických stran. Podle soudců je v souladu s ústavou. Senátoři chtějí změny prosadit novelou zákona.

(rk)

05.03.2018 14:13

231001_mediafax_michal_vanac

Ústavní soud v pondělí zamítl návrh osmnácti senátorů na změny v zákoně o sdružování v politických stranách a hnutích. Foto Michal Vaňáč, Mediafax

Ústavní soud v pondělí zamítl návrh osmnácti senátorů na změny v zákoně o sdružování v politických stranách a hnutích. Senátoři kritizovali omezení možnosti půjček politickým stranám, limity pro finanční dary mezi politickými subjekty a podmínku získat ve volbách alespoň tři procenta hlasů, aby měla strana nárok na státní příspěvek.

Hlasování ústavních soudců bylo těsné, pro zamítnutí návrhu se vyjádřilo osm soudců, proti jich bylo sedm. Ústavní soud se při vyhlášení svého rozhodnutí podivil, že někteří z předkladatelů návrhu v Senátu pro úpravu zákona o financování politických stran hlasovali. Zároveň ale dodal, že nehodnotí, zda je právní úprava optimální, nýbrž zda je v souladu s ústavou.

„V rámci nabízející se škály možných modelů financování politických stran nemůže být apriorně protiústavní žádný z myslitelných modelů. A to ani v případě zvolení modelu, ve kterém chybí státní financování kompletně a politické strany jsou zcela odkázány na finanční prostředky, které získají od soukromých subjektů,“ uvedla tisková mluvčí Miroslava Sedláčková v tematické tiskové zprávě.

Těsné hlasování Ústavního soudu podle zástupců senátorů dokazuje, že je stávající úprava problematická a zasluhuje revizi. „Vyzýváme proto vládu a ministerstvo vnitra, aby nález i disentní stanoviska soudců pečlivě zvážily,“ uvedl v tiskové zprávě zástupce senátorů Stanislav Polčák (STAN). Podle senátorů je zákon diskriminační, protože zvýhodňuje velké strany oproti malým. Konkrétně zákon označili jako obráceného Jánošíka, který chudým bere a bohatým dává.

„Rozdíly v příjmech mezi stranami, které těsně nepřekročí tři procenta anebo těsně nepřekročí pět procent, jsou obrovské ve srovnání s bohatě státem dotovanými stranami zastoupenými ve Sněmovně. Ukazuje se pak, že jeden hlas voliče má z hlediska následné finanční podpory od státu politickým stranám diametrální váhu, což zásadně poškozuje volnou soutěž stran a diskriminuje ty menší strany, které mají být vyzyvateli těch zavedených,“ řekl na obhajobu návrhu senátor Jiří Šesták (STAN).

Po pondělním vyhlášení verdiktu Ústavního soudu však Šesták konstatoval, že i menší strany mohou překonat tří procentní hranici potřebnou k získání státního příspěvku. V otázce zákazu půjček stranám od svých členů a modelu financování politických institutů chtějí podat návrhy na změnu zákonů tak, aby přiznaly nárok na příspěvek nejen stranám, které měly v minulosti zastoupení v dolní komoře parlamentu.

„Předložíme novelu zákona, která stanoví stejný limit na půjčky od svých členů, jako je to v případě darů, tedy tři miliony korun. V případě půjček mezi stranami by se mělo jednat o limit kolem deseti milionů korun,“ uvedl Jiří Šesták. V případě financování politických institutů chce STAN navrhnout, aby výplata příspěvku zohledňovala i zastoupení v Senátu a krajských zastupitelstvech.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.