Egypt by mohl z občanských průkazů odstranit údaj o náboženském vyznání

Kolonka náboženství na občanských průkazech v řadě zemí usnadňuje diskriminaci menšin na pracovišti a úřadech nebo přímo násilné akty vůči nim. Egypt by se nyní mohl připojit k Jordánsku nebo Turecku, které citlivý údaj nechaly odstranit.

František Kalenda

23.11.2018 06:00

Ilustra_n_foto_alfred_yaghobzadeh

Koptští křesťané jsou v Egyptě nejpočetnější náboženskou menšinou a zároveň nejčastějším cílem diskriminace i násilných útoků. Ilustrační foto Alfred Yaghobzadeh

Egypťané by se mohli dočkat, že z jejich občanských průkazů zmizí záznam o náboženské příslušnosti. Alespoň tedy v případě, že projde návrh z pera poslance Ismaíla Nasreldína, který chce tímto způsobem odstranit jeden ze základních instrumentů zneužívaných k šikanování náboženských menšin.

„Občané by neměli být diskriminováni na základě svého náboženského přesvědčení. Protože jak už říkáme posledních sto let, náboženství patří Bohu, ale tahle země patří všem,“ prohlašuje poslanec, jehož měl k předložení návrhu inspirovat projev autokratického prezidenta Abdala Fattáhá Sísího na Světovém fóru mládeže.

Sísí na akci pořádané tento rok v letovisku Šarm aš-Šajch zdůraznil, že egyptští občané mají nárok na úplnou náboženskou svobodu bez zásahů státu. „Každý má právo na svobodu vyznání a dokonce právo na to nemít žádné vyznání,“ prohlásil Sísí na jednom z panelů a dodal: „V Egyptě neděláme rozdíl mezi tím, jestli je někdo muslim nebo křesťan. Záleží jen na tom, že jsme všichni Egypťané.“

Teorie a praxe
Nasreldínův argument a prezidentova slova mají oporu v egyptské ústavě z roku 2012. Ta v článku 43 uvádí, že „svoboda vyznání je neporušitelné právo. Stát garantuje svobodu praktikovat náboženské obřady a zřizovat místa bohoslužeb pro zjevená náboženství na základě zákonné úpravy“.

Už sama ústava však zároveň výše zmíněné principy porušuje, když stanovuje islám jako „náboženství státu“ a především v druhém článku označuje „principy islámského práva šaría“ za „hlavní zdroj legislativy“. Jiná náboženství než sunnitský islám navíc musí čelit systematické diskriminaci zakotvené přímo v konkrétních zákonech a nařízeních, mezi nimiž jsou regulace týkající se stavby a oprav kostelů nebo právě občanské průkazy, na kterých musí být od roku 2000 uvedeno náboženské vyznání.

Fakt, že vůbec nejdůležitější dokument občana užívaný na každodenní bázi a požadovaný pro většinu administrativních úkonů obsahuje tak citlivý údaj, otevírá možnost diskriminaci na pracovišti, šikany ze strany policie a úředních orgánů a v neposlední řadě napomáhá únoscům a teroristům, jejichž nejčastějším cílem je v Egyptě zhruba desetiprocentní menšina koptských křesťanů.

Současná podoba občanských průkazů navíc umožňuje uvést pouze jedno ze tří náboženství – islám, judaismus nebo křesťanství. Vyznavači menšinových směrů, jako je kupříkladu bahaismus, mají stejně jako osoby bez vyznání smůlu, přestože bahaistům se v roce 2008 podařilo soudní cestou vymoci možnost ponechat kolonku náboženství nevyplněnou. Do té doby jim bylo samotné vydání občanského průkazy často odmítáno a do dnešní doby není jasné, nakolik je soudní rozhodnutí realizováno v praxi.

Krůček správným směrem
Egyptští lidskoprávní aktivisté a zástupci menšin považují navržený zákon za krok správným směrem, přestože zároveň upozorňují, že v kontextu egyptské situace ani zdaleka nestačí. Jak vysvětluje Samuel Tadros z Centra pro náboženskou svobodu při Hudson Institute, identifikovat křesťana bude i po případném odstranění tohoto údaje z občanského průkazu poměrně snadné kvůli odlišným křestním jménům a příjmením nebo na zápěstí často vytetovanému symbolu kříže.

Náboženská diskriminace má podle nich v egyptské společnosti přes všechna oficiální prohlášení hluboké kořeny, což potvrzuje i vzrušená debata o Nasreldínově návrhu – proti se postavili představitelé náboženských konzervativců včetně některých učenců z klíčové náboženské univerzity al-Azhar, jež by v případě jeho schválení musela potvrdit, že je v souladu s islámským právem.

S bizarním protiargumentem pak přišel prominentní salafistický kazatel Sámih Abdel Hamíd, podle něhož náboženská příslušnost na občanských průkazech egyptské křesťany naopak chrání a změna zákona by je ohrozila na životě. „Jakýkoli terorista by se mohl vydávat za křesťana, vejít do kostela a nikdo by ho nemohl zastavit,“ prohlásil kazatel s odkazem na detailní kontroly před vstupem do koptských svatostánků, jež se v posledních letech často stávaly cílem teroristických útoků.

Podobný návrh zákona ostatně egyptští poslanci smetli ze stolu už před dvěma lety mimo jiné kvůli obavám, že by mohl usnadnit sňatky mezi muslimskými ženami a křesťanskými muži, což většina výkladů islámského práva zapovídá. Podstatně větší úspěchy oproti tomu zaznamenávají tendence odporující tezím o náboženské toleranci v Egyptě, jako je návrh z počátku letošního roku, který by z ateismu udělal trestný čin.

Další země
Uvádění náboženské příslušnosti na občanských průkazech bylo donedávna v mnoha většinově muslimských zemích poměrně běžnou praxí. V posledních letech se ale řada států rozhodla tuto položku odstranit.

Zlomovým případem se v tomto ohledu stal Libanon, který po zkušenostech s brutální občanskou válkou zmínku o vyznání vymazal v roce 2009. Roku 2014 jeho příklad následovala Palestinská samospráva a náboženství se od roku 2016 neobjevuje ani na nových, čipem vybavených průkazech v Jordánsku a v Turecku.

Praxe naopak přetrvává v Indonésii a Pákistánu, tedy ve dvou zemích, kde jsou náboženské menšiny častým cílem diskriminace a obvinění z rouhání, jak nedávno opět připomenul případ křesťanky Asii Bibiové. Je však možné se s ní setkat také v nemuslimských zemích, například v Barmě, kde je islám naopak pronásledovaným náboženstvím a muslimští Rohingové podle OSN čelí genocidě.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.