Chci přispět X

V marockých školách se začne vyučovat o holocaustu

Výuka o holocaustu by se měla stát součástí marockých středoškolských osnov. Jde o poslední krok v rámci intenzivní snahy vzkřísit povědomí o historickém významu kdysi největší židovské komunity v arabském světě.

(frak)

10.10.2018 14:06

Foto_la_nouvelle_tribune

Marocký král Muhammad VI. (uprostřed) na oslavě znovuotevření židovského muzea a synagogy v Casablance. Foto La Nouvelle Tribune

Maroko zavede do středoškolských osnov výuku o holocaustu. Oznámil to ministr školství Saíd Amzází, který kolegům na uzavřeném setkání v rámci schůze Valného shromáždění OSN přednesl dopis krále Muhammada VI. Právě od marockého panovníka iniciativa vzešla.

„Vzdělání má sílu bojovat proti diskriminaci, rasismu a strašlivému fenoménu antisemitismu, který je v samém protikladu se svobodou projevu,“ píše se v dopisu, v němž král mimo jiné antisemitismus označuje za „mor“: „Boj proti tomuto moru nemůže být brán na lehkou váhu. Nejde přitom o boj vedený prostřednictvím zbraní nebo peněz. Ze všeho nejvíc záleží na vzdělání a kultuře.“

S tím souhlasí odborníci, podle nichž projevy antisemitismu v Maroku úzce souvisí se vzdělávacím systémem. Vztah k židovství bývá definován arabsko-izraelským konfliktem, aniž by existovalo širší povědomí o bohaté historii židovské komunity v zemi samotné.

„Marocké školy hrají obrovskou roli v neznalosti židovské kultury u nás. Řada Maročanů je šokovaná, když se setká s marockým židem hovořícím marockou arabštinou,“ popisuje profesor hebrejských studií na univerzitě ve městě Fes, Saíd Gafaití.

Kontinuita
Zavedení výuky o holocaustu do školních osnov navazuje na předchozí iniciativy marockých institucí a představitelů státu. Například už v roce 2007 se marocká Národní knihovna dohodla na úzké spolupráci s Muzeem holocaustu ve Washingtonu; v tu dobu se jednalo o vůbec první oficiální dohodu mezi státní institucí v kterékoli arabské zemi a muzeem připomínajícím holocaust. Podobnou dohodu s washingtonským muzeem a s francouzským Památníkem holocaustu nedávno uzavřel také marocký národní archiv.

Na organizaci této „spolupráce na poučení se z minulosti pro řešení současných problémů a vytváření lepší budoucnosti“ se mimo jiné podílel bratr marockého krále, princ Mulaj Rašid, který loni oficiálně přijal ředitelku washingtonského Muzea holocaustu v hlavním městě Rabatu. Ve zlepšení marocko-židovských vztahů se osobně angažuje také další členka královské rodiny a současná velvyslankyně ve Spojených státech, princezna Lalla Džúmala.

Bohaté židovské dědictví
Maroko bylo v minulosti domovem největší židovské komunity v severní Africe a v celém arabském světě, jejich počet se ale po druhé světové válce postupně ztenčil z několika set tisíc na zhruba 2 200 osob převážně v důchodovém věku. Situace marockých židů sice byla i po vzniku Státu Izrael o poznání lepší než v jiných arabských zemích a nikdy se nemuseli potýkat se systémovou diskriminací – komunita byla naopak pod ochranou vládnoucí dynastie, která například za války zabránila přijetí rasových zákonů požadovaných vichistickým režimem a nacistickým Německem.

Arabsko-izraelský konflikt a blízký kontakt s francouzskou koloniální správou přesto vztahy marockých muslimů a židů poznamenal a zemi se nevyhnulo ani násilí: při dvoudenním pogromu ve městech Udžda a Džerada v létě roku 1948 zemřelo čtyřiačtyřicet lidí. Zemi v následujících letech a mnohdy také z ekonomických důvodů postupně opustili prakticky všichni Maročané židovského vyznání.

Arabsko-izraelský konflikt a rozplynutí místní komunity přispěl k rozšíření antisemitských stereotypů, kdy si značná část Maročanů spojila židovství s podporou izraelské politiky. Při propalestinských demonstracích se čas od času objevují otevřeně antisemitská hesla a židovské karikatury, dodnes populární jsou také konspirační teorie usnadněné běžnou dostupností literatury typu Protokolů siónských mudrců a dokonce Hitlerova Mein Kampfu na pultech knihkupectví.

Proti antisemitismu
S těmito stereotypy se v poslední době snaží ve zvyšující se míře bojovat marocká vláda i občanská společnost poukazem na společnou minulost a historický význam židovské komunity. „Hebrejský vliv“ na formování současného Maroka je zmíněn přímo v preambuli nové ústavy z roku 2011 a země investuje do obnovy židovských památek a kulturních institucí.

Casablanca se kupříkladu od roku 1997 pyšní jediným židovským muzeem v arabském světě, jehož znovuotevření se po rozsáhlé rekonstrukci zúčastnil král Muhammad VI. Další muzeum „židovské paměti“ by mělo v nejbližší době vzniknout ve městě Fes.

V zemi působí také neziskové organizace jako Observatoř pro boj s antisemitismem, založená před čtyřmi lety berberskými aktivisty, která se pokouší propojovat Maročany s izraelskými židy marockého původu, nebo Asociace Mimouna, pojmenovaná podle sefardské oslavy konce pesachu. Ta pro změnu pořádá společné oslavy přerušení půstu (iftar, v marocké arabštině ftour) v době Ramadánu a v roce 2011 uspořádala přelomovou konferenci na připomenutí obětí holocaustu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.