Gender mužů žijících v celibátu

Hana Blažková

Minulý týden popsal Petr Piťha při kázání v katedrále sv. Víta absurdní dystopickou vizi společnosti ovládané „gender ideologií“. Proč je právě gender pro církevní konzervativce natolik palčivým tématem?

Oficiální představitelé české římskokatolické církve již několik měsíců usilují o to, aby nebyla schválena Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí (viz pastýřský list z 13. května 2018 nebo dopis poslancům České republiky ze 7. června téhož roku). Jejich argument je stále jeden a tentýž — Istanbulská úmluva je podle nich proti přirozenosti, Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, a tím to začíná i končí.

Zároveň ale odmítají nejen nástroje, které nám umožňují bavit se o problému genderově motivovaného (sexuálního) násilí a rolích mužů a žen ve společnosti, ale i tuto debatu jako takovou. To vše v době, kdy světovou církví otřásají skandály spojené se zneužíváním dětí celibátníky různého stupně svěcení. Namísto reflexe této situace se nám biskupové snaží namluvit, že největším problémem dnešní společnosti je takzvaná „ideologie gender“ a „homosexualisté“, čímž jsou zřejmě myšleni bojovníci za práva LGBTQ.

Na svátek svatého Václava, který byl v posledních letech povýšen na nejvýznamnější festival české církve, představil Petr Piťha při kázání v katedrále sv. Víta na Pražském hradě svou dystopickou vizi společnosti, která bude ovládána homosexuály, lidé v ní budou posíláni do převýchovných táborů a rodičům budou odebírány děti, pokud je nebudou vychovávat bezpohlavně.

Petr Piťha a s ním oficiální církevní hierarchie (o tom, že se nejedná o nevýznamného kněze, na jehož názoru nezáleží, svědčí například to, že Dominik Duka citoval v ten samý den během kázání ve Staré Boleslavi jeho verše) zde využívá pozice náboženské autority pro manipulaci a vytváření falešného obrazu o tom, co debata o genderových rolích může přinést. Otázkou je, proč to dělá a proč právě gender je pro církevní konzervativce tématem natolik palčivým.

Petr Piťha a oficiální církevní  hierarchie využívá pozice náboženské autority k manipulaci a vytváření falešného obrazu debaty o genderových rolích. Foto Vojtěch Slovák

Německý teolog Hans Küng ve své knize Žena v dějinách křesťanství uvádí jako významný zlom v historii církve ustavení celibátu. Je to moment, kdy se podle něj definitivně utváří církevní hierarchie — pojem „církev“ začíná být ztotožňován výhradně s klérem a laici jsou z církve de facto vyloučeni. Vydělení kněží ze společnosti z nich dělá bytosti povznesené nad starosti všedního světa, jakési nadlidi.

O tom, že tato nedotknutelnost stále platí, svědčí například výrok kněze Marka Váchy, který v pořadu Souvislosti Jana Pokorného na adresu žen, jež nechtějí mít děti, poznamenal: „Pokud nějaký (biologický) druh odmítá pečovat o svá mláďata a rodit je, tak je zralý k vymření.“ Fakt, že se on sám spolu s takřka půl milionem svých kolegů dobrovolně rozhodl pro celoživotní sexuální abstinenci, a tedy neplodnost, pro jeho výrok evidentně není relevantní.

Aby tato výlučnost mohla ale platit i nadále, musí být fixován nejen kněžský stav, ale i ostatní společnost, vůči níž se vymezuje. Polská socioložka a antropoložka Magdalena Radkowska-Wałkowicz v rozhovoru pro Krytyku Politycznou v této souvislosti mluví o jisté podobnosti kněžského stavu s třetím rodem, jak ho známe z některých společenství Indie či Jižní Ameriky. Muži žijící v celibátu se vymykají genderovým rolím, které jsou v současné Evropě připisovány mužům, nedefinují se skrze svou mužskost. Vtahuje tak kněží do centra debaty, nedovoluje jim tvářit se, že jich samých se netýká.

Nepochybně se jedná o jistou nadsázku, nicméně systém vztahů mezi kněžími a ostatní společností je stejně komplexní jako systém binárního genderu a bylo by zajímavé podívat se na problém touto optikou. O sexuálním násilí v církvi potom nemůžeme mluvit bez znalosti jeho kontextu — celibátu a církevní hierarchie (jak o tom v srpnu psal Ivan Štampach), stejně jako nemůžeme vnímat zarputilý boj klerikálů proti „genderové ideologii“ jako pouhou položku na seznamu konzervativních hodnot, nebo dokonce jako jakousi neškodnou neznalost.

Gender jako sociologický nástroj nám pomáhá popisovat vztahy ve společnosti v jejich komplexnosti — a stejně tak musíme vnímat i jejich odpůrce. Není náhodou, že církev obsedovaná sexualitou (v její negaci) má v současné době tolik skandálů se sexuálním zneužíváním. Stejně tak není náhodou, že organizace umožňující kariérní postup pouze těm, kdo se zaváží slibem sexuální abstinence, má tak velký nárok na to, aby všichni ostatní žili v úzce definovaných tradičních rodinách.

    Diskuse
    Kdyby jen "převýchovných" táborů, v tom kázání se mluví o VYHLAZOVACÍCH táborech.
    Podle mě se pan Piťha prostě zbláznil.

    Sám jsem tak říkajíc nezávislý křesťan, který uvěřil mimo církevní autoritu a zatím se neúčastním společenského života církve.
    Formálně ovšem katolík.

    Ale až se přiblíží ta potřeba sdílet svou víru s jinými, je v podstatě jisté, že mé kroky povedou od katolíků k protestantům.
    Zatím netuším kam, i když se to blíží.
    Momentálně mám jen pár podmínek - duchovní můžou mít rodinu (tj. pouze dobrovolný celibát), soustředěnost na Krista, úcta a podpora vědy a umění.
    JN
    October 9, 2018 v 22.49
    Odmítání nástroje dialogu, odmítání dialogu
    "Zároveň ale odmítají nejen nástroje, které nám umožňují bavit se o problému genderově motivovaného (sexuálního) násilí a rolích mužů a žen ve společnosti, ale i tuto debatu jako takovou."

    ---------------------------

    Nástrojem, který nám umožňuje bavit se o čemkoliv, je prostě a jednoduše jazyk. Jazyk jako nástroj k dialogu pochopitelně nikdo neodmítá. V chápání autorky je však tím "nástrojem k dialogu" pravděpodobně samotná teorie genderu a "neodmítat nástroj k dialogu" tedy znamená "akceptovat teorii genderu".

    O čem pak tedy ten dialog má vlastně být?

    HZ
    October 10, 2018 v 15.52
    Nezdá se, že byste chápání autorky chápal, pane Nusharte.
    Nebo se aspoň snažíte vzbudit tento dojem.
    Problém sexuálně motivovaného násilí bezesporu existuje a nechuť katolické církve se o něm bavit je taky očividná.
    O nástrojích, které by mohly násilí předcházet, by církev věcný dialog podle mne vést mohla, ať už se jí teorie genderu a její slovník líbí či nelíbí.
    HZ
    Autorčina kultivovaná reakce na Piťhovo kázání má jistě něco do sebe, ale těžko říct, jestli se donese k uším, kterým je určena. S jistotou se myslím dá tvrdit, že i když se donese, nebude mít účinek.
    Setkala jsem se i s jinou odezvou:
    "Já bych za adekvátní odpověď považoval něco jako "to si kurva děláš prdel", což by ve Svatovítské katedrále asi znělo trochu nepatřičně. Ale zas by to mělo skvělou akustiku."
    MP
    October 10, 2018 v 20.17
    Heleně Zemanové
    Mělo :-)

    Ale obávám se, že je to přesně ta odpověď, po které Dukové a Piťhové odjaktěživa touží. Stvrzuje jejich pocit morální nadřazenosti -- "Vidíte, už nemají jiné argumenty než vulgaritu."
    JN
    October 10, 2018 v 20.26
    "O nástrojích, které by mohly násilí předcházet," autorka v té větě nemluví, paní Zemanová.
    Ona píše o "nástrojích, které které nám umožňují bavit se o problému..."

    Které jiné nástroje (jež jsou podle autorky představiteli české římskokatolické církve odmítány) než onu teorii genderu má tedy podle Vás autorka na mysli, jestliže já jejímu vyjádření špatně rozumím?

    HZ
    October 10, 2018 v 20.47
    Které jiné nástroje proti sexuálnímu násilí než řeči o genderu může mít autorka na mysli?
    Inu, pane Nusharte, třeba Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí.
    JN
    October 10, 2018 v 20.55
    Paní Zemanová, o "nástrojích proti sexuálnímu násilí" se v té větě nemluví.
    Autorka píše o "nástrojích, které které nám umožňují bavit se o problému..."

    Takový pan Profant už by Vám asi začal kázat cosi o funkční gramotnosti.
    HZ
    October 10, 2018 v 21.08
    Pane Nusharte,
    mícháte dohromady věty autorky článku a moje. To já jsem napsala, že církev by měla vést dialog o nástrojích, které mohou předcházet sexuálnímu násilí.
    A napsala jsem to proto, že mi šlo o smysl celého jejího článku, ne o pár slov, která jste vytrhl z kontextu pod záminkou, že nic nechápete.
    JN
    October 10, 2018 v 22.31
    Vy jste, paní Zemanová, napsala (10.Října 2018, 15:52:46):
    "Nezdá se, že byste chápání autorky chápal" a reagovala jste tím na tuto moji větu:
    "V chápání autorky je však tím 'nástrojem k dialogu' pravděpodobně samotná teorie genderu..." Popřela jste tedy, že by autorka tím "nástrojem k dialogu" měla na mysli teorii genderu.

    Když se Vás ptám, co jiného tedy měla tím "nástrojem k dialogu" autorka na mysli, nejste schopna odpovědět. V tom případě však Vaše tvrzení, že autorku nechápu, nedává žádný smysl. Přikláním se tedy opět ke své původní interpretaci (neboť jste žádnou jinou nenabídla):

    "Nástrojem k dialogu" autorka myslí teorii genderu a "neodmítat nástroj k dialogu" tedy znamená "akceptovat teorii genderu".
    O čem pak tedy ten dialog má být? O teorii genderu, nebo o sexuálním násilí?

    HZ
    Točíte se na nepodstatném detailu, pane Nusharte, a smysl celého článku a tedy i problému, o kterém pojednává, zcela vynecháváte.
    Je celkem jedno, co autorka mínila slovy "nástroj k dialogu" /předpokládám, že jde o odbornou sociologickou terminologii, která problém sexuálního násilí pojmenovává a usnadňuje jeho pochopení/, když vzápětí píše, že církev odmítá dialog jako takový. Nelze ho tedy vést ani bez onoho "nástroje", který vás tak zaměstnává, tedy ani laickou terminologií, která by mohla být církví spíše přijata, prostě nijak.
    Tímto konstatováním opouštím zhola zbytečný dialog mezi námi /pokud se vůbec dá vaše zarputilé setrvávání mimo podstatu problému takto nazvat/.
    JN
    October 10, 2018 v 23.50
    Pokud autorka nebo Vy, paní Zemanová, chcete tvrdit, že církev odmítá dialog (ať už o sexuálním násilí, o Istanbulské úmluvě, o svých vlastních sexuálních skandálech, nebo o teorii genderu...),
    je potřeba takové tvrzení nějak doložit.

    Podle mého mínění církev neodmítá dialog ani o jedné z těchto věcí. Chcete-li, vyberte jedno z těchto témat a můžeme o něm vést dialog.
    HZ
    Je mi jasné, že P. Piťha nereprezentuje všechny katolíky, ale přece jen, svou řeč k věřícím na téma "zhoubná genderová teorie" pronesl ve svatovítském chrámu, což je tak trochu srovnatelné s místem, odkud Klement Gottwald oznámil svým věrným, že se právě vrátil z Hradu.
    Nuže, zde je gró jeho proslovu:
    "Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž.
    Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění.
    Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno.
    O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně a potažmo mu nebudete moct dát ani jméno.
    Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.
    Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat.
    Budete postaveni pod všechny živočichy, kteří se pohlavně rozmnožují, protože pro kočky, žáby ani hmyz zaváděné zákony neplatí."
    To je parádní východisko pro věcný dialog o Istanbulské úmluvě, že, pane Nusharte?
    JN
    October 11, 2018 v 9.52
    Pokud jsem vás dobře pochopil, paní Zemanová, zvolila jste z těch nabízených možností téma Istanbulská úmluva.
    Petr Piťha, přestože hovořil právě na téma ratifikace Istanbulské úmluvy, tak v tom úryvku svého kázání (který Vy citujete) plasticky a emotivně popisuje možné budoucí důsledky aplikace určitého pojetí genderové teorie do společenské praxe tak, jak je vidí on.

    S jeho pohledem je samozřejmě možné souhlasit či nesouhlasit - o tom je možné dále diskutovat, jak je ale vidět, Istanbulská úmluva s tématem genderové teorie a také samozřejmě osobního postoje k ní nejspíše nějak souvisí, a tak se asi promísení těchto dvou témat nevyhneme.

    Jaký postoj k Istanbulské úmluvě by tedy podle Vás měl zaujmout člověk, který je ze svého nejvnitřnějšího přesvědčení pro ochranu důstojnosti úplně každé lidské bytosti (a je tedy zcela samozřejmě a nesmlouvavě i proti jakémukoliv násilí na ženách) a zároveň má velmi kritický postoj k teorii genderu?

    Předem děkuji za Vaši odpověď.

    Docela by mě zajímalo, kde se v genderové teorii mluví o rozhánění rodin na základě tvrzení, že žena a muž nejsou totéž, o prodávání dětí, o podřadné heterosexuální třídě otroků popř. o vyhlazování neposlušných...

    Nebrojí on pan Piťha spíše proti své fantasmagorické teorii genderu, kterou si ráčil vycucat z prstu?

    A co to má vůbec společného s Istanbulskou úmluvou, jejíž přijetí je pro některé země důležité, pro nás je to spíš formalita, protože v podstatě vše už v našich zákonech máme?
    MP
    October 11, 2018 v 16.21
    Aleši Morbicerovi
    Snadná odpověď: nikde. Ostatně již z toho důvodu, že genderová teorie neexistuje, existují jen genderové studie (na Slovensku hezky roduverně: rodové študie).
    A existuje pojem rodu, resp. genderu. To nepřekládání souvisí se zpodobou rodu v biologickém smyslu (ang. a lat. genus) a rodu gramatického.

    Nicméně je pravda, že v Instanbulské úmluvě najdeme zbytečné upřesňující pasáže zdůrazňující kulturní založení genderových rolí -- věcně sice zcela korektní, ale naprosto zbytečné z hlediska legislativních norem a forem podpory boje proti násilí, ke jejichž zavedení se signatářské země zavazují (v případě většiny zemí EU, včetně ČR, k "jejichž zachování", zavedené -- jak jste správně podotkl -- již vesměs jsou). Spíše záminka pro odpor nejzaostalejších kruhů jednotlivých církví (vystupujících v dojemném a neobvyklém eukumenické souzvuku) než motiv podobného odmítání, ale stejně zbytečná hloupost. Hloupost zcela zastíněná vystoupeními Piťhy, Duky a jejich sounenávistníků v okolních zemích.
    IH
    October 11, 2018 v 18.08
    Proč ta silná slova?
    Mám větší než nyní obvyklé malé pochopení pro katolickou církev. Týká se to i celibátu. Vyjadřuji se v tom smyslu ovšem jen zřídka a zdrženlivě, neboť jde o záležitosti, které se mě vlastně netýkají. Nyní však zde, v reakci na hodně ostrá slova, v Praze a nakonec i ve Vatikánu, vyslovím podezření, že se Církev začíná v míře větší než malé inspirovat přepjatým způsobem, jimž se naučila, málo schopna činů, vyjadřovat společnost 21. století. Když neuměřeným slovům nejpozorněji nasloucháme. Tedy vlastní strany. Té druhé pak proto, abychom měli úplně jasno.
    JN
    October 11, 2018 v 22.54
    "Genderová teorie neexistuje, existují jen genderové studie"
    Genderová teorie pochopitelně existuje a ne jedna, existuje jich mnoho.

    Genderová studia je (jsou) vědní disciplína.
    Věcně správnější by bylo použít místo výrazu "genderová teorie" raději označení "genderová ideologie", ale v zájmu nekonfliktní diskuse jsem volil to méně přesné vyjádření.
    HZ
    Když jste tu nadhodil, pane Nusharte, že existuje jakási genderová ideologie, začala jsem bádat, v čem by mohla spočívat a co by měla hlásat. A čím tak dráždí církevní otce.
    Nakonec jsem dospěla k tomu, že ideologové genderu především hlásají potřebu zkoumat, jak se lidé chovají, jak myslí a co cítí z hlediska genderových rozdílů, které jim nadělila příroda a které jsou zdůrazněny kulturní tradicí.
    Církevní otcové typu P. Piťhy naopak hlásají, že žádná taková potřeba neexistuje, protože existuje Boží vůle, jak se lidé mají chovat, a že od toho, co si mají myslet a cítit, je tu církev, aby jim to připomněla ve zpovědnicích. Vždyť to fungovalo celá staletí. Na genderová traumata, o kterých se nemluvilo, měla společnost recepty jako elektrošoky či lobotomii. Základní vztah mezi muži a ženami byl dán dogmatem o zrození Evy z Adamova žebra a o vzniku hříchu.
    Je tu tedy konflikt v chápání otevřenosti. Na jedné straně je tu přesvědčení, že otevřený hovor o lidských problémech může přinést úlevu a nápravu mnohých pokřivení, na druhé straně tu máme církevní vizi, která praví, že právě tato otevřenost vede lidi ke změně chování, neboli je to brána k hříchu, hrozící zachvátit celé lidstvo.
    JN
    October 12, 2018 v 10.02
    "Docela by mě zajímalo, kde se v genderové teorii mluví o rozhánění rodin..."
    V marxististické teorii se také nikde přímo nemluví o inscenovaných politických procesech a gulazích. Je to v ní ale obsaženo implicitně.
    HZ
    October 12, 2018 v 10.20
    Pane Nusharte, srovnejte si to v hlavě.
    V genderových studiích se například taky nic nepraví o chovu krtků.

    V marxistické teorii se mluví o revoluci, která odstraní starý řád a nastolí nový. Je možné, že inscenátoři procesů a gulagů věřili, že tento nový řád uskutečňují.
    V genderových studiích se mluví o tom, že rodiny jsou takové a makové, zkrátka různé, a že to ovlivňují jednak tradice, jednak konkrétní potřeby a situace konkrétních lidí.
    Lidé, kteří se věnují genderovým studiím, nikomu nic nepředepisují. Jde jim o informovanost a dobrovolnost vztahů.

    JN
    October 12, 2018 v 12.07
    Paní Zemanová, rád bych Vás poprosil, zda byste mohla odpovědět na tuto již dříve položenou otázku:
    "Jaký postoj k Istanbulské úmluvě by tedy podle Vás měl zaujmout člověk, který je ze svého nejvnitřnějšího přesvědčení pro ochranu důstojnosti úplně každé lidské bytosti (a je tedy zcela samozřejmě a nesmlouvavě i proti jakémukoliv násilí na ženách) a zároveň má velmi kritický postoj k teorii genderu?
    Předem děkuji za Vaši odpověď."

    Pokud mi Vy položíte otázku, budu se také na ni snažit odpovědět. Odpovídání na otázky je přece onen "nástroj k dialogu", o kterém protistrana tvrdí, že je těmi odpůrci Istanbulské úmluvy odmítán.

    ----------------------

    Výraz "genderová ideologie" - jak jsem již vysvětlil výše - jsem v zájmu nekonfliktní diskuse nechtěl zde používat, použil jsem ho jen jako dovysvětlení k námitce pana Profanta, že "genderová teorie neexistuje".

    Je nutné v té diskusi dobře rozlišovat pojmy: Například pojem "ideologie genderu" znamená úplně něco jiného než "genderová ideologie". Pojem "ideologie genderu" je totiž používán v samotných genderových studiích a znamená společností očekávané projevy jedinců v závislosti na jejich sociálním pohlaví - tedy v závislosti na jejich genderu. Přesně o tom Vy, paní Zemanová, také píšete ("potřeba zkoumat, jak se lidé chovají, jak myslí a co cítí z hlediska genderových rozdílů, které jim nadělila příroda a které jsou zdůrazněny kulturní tradicí") a proti tomu - tedy proti pojmu gender ve smyslu sociálního pohlaví - také nikdo nic nenamítá.
    JN
    October 12, 2018 v 12.13
    "Lidé, kteří se věnují genderovým studiím, nikomu nic nepředepisují."
    Bohužel předepisují, paní Zemanová.

    Zde si můžete přečíst odborné stanovisko ke genderovému zcitlivování dětí, které podepsalo 346 psychiatrů, psychologů, pedagogů a dalších odborníků:

    https://stridavka.cz/odborne-stanovisko-ke-genderovemu-zcitlivovani-deti/
    October 12, 2018 v 12.29
    Paní Zemanové
    Současná doba je charakteristická vzájemnou mezilidskou nedůvěrou. Myslím, že Hauser (nebo nějaký podobný filosof) napsal, že dnešní člověk naprosto neví, kdo je jeho spoluobčan, co vlastně nosí v hlavě, tedy jaké jsou jeho úmysly, a proto si vytváří všelijaké domněnky.
    HZ
    "Jaký postoj k Istanbulské úmluvě by tedy podle Vás měl zaujmout člověk, který je ze svého nejvnitřnějšího přesvědčení pro ochranu důstojnosti úplně každé lidské bytosti (a je tedy zcela samozřejmě a nesmlouvavě i proti jakémukoliv násilí na ženách) a zároveň má velmi kritický postoj k teorii genderu?"
    Nikoho takového neznám, pane Nusharte, takže je pro mě odpověď na vaši otázku obtížná. Pokud je někdo nastaven tak, že je pro ochranu důstojnosti každé lidské bytosti, je to zřejmě člověk rozumný.
    Myslím si, že rozumný člověk by se k té úmluvě měl stavět v zásadě vstřícně. Zejména proto, že mu musí být zřejmé, proč byla přitata. Její cíl, tj. omezení násilí, mu přece nemůže být cizí.
    Rozhodně by mě zajímaly věcné námitky.
    October 12, 2018 v 12.34
    Mělo by se to dát překonat neustálým vedením dialogu, v němž se ty úmysly postupně vyjasní.
    MP
    October 12, 2018 v 12.39
    ad usum nushartum
    a) Gender se stal velkým tématem teoretických zkoumání několika vědních disciplín. Existují desítky konceptualizací genderu, ale to není totéž jako genderová teorie či teorie genderu.

    b) Skutečnost, že nějaká skupina lidí vydala prohlášení proti genderové ideologii dokládá existenci této ideologie stejně málo jako dokládají inkviziční příručky existenci čarodejníc anebo Oparinovy spisy původní kapku jako přechod anorganického v organické.

    c) Obávám se, že ideologii genderu, pokud by fungovala tak, jako ji popisujete ("... a znamená společností očekávané projevy jedinců v závislosti na jejich sociálním pohlaví - tedy v závislosti na jejich genderu.) nelze vykořenit.
    Podporuje ji totiž zlý korporátní průmyl, který nabízí jiné oděvy pro ženy a muže, vydává ženské časopisy a podporuje ji dokonce každý chasník, který bere bere děvče na tancovačku, protože to "holky chtějí". Protože to vše závisí právě a jen na očekávaných projevech jedinců v závislosti na jejich "sociálním pohlaví" (leda byste chtěl tvrdit, že žena, která si oblékla bavlněné tričko a džíny má jiné biologické pohlaví než ta v mini).
    JN
    October 12, 2018 v 13.21
    Pane Profante, Vy v tom děláte trochu chaos.
    Abychom se zbytečně nezamotávali, uvedu jen jeden příklad Vašeho nepochopení:

    Proč by se měl vykořeňovat termín "ideologie genderu", jestliže se jedná o termín, který je touto vědní disciplínou (tedy genderovými studii) používán?
    HZ
    Nikdo nechce vykořeňovat žádné termíny, pane Nusharte. O ně nejde. Jde o to, aby se zvýšila informovanost, že jisté stereotypy vedou k násilí.
    MP
    October 12, 2018 v 15.20
    Jiřímu Nushartovi
    Ach, zase ta čtenářská gramotnost :-)

    Nepsal jsem, že bych chtěl či že by se měl vykořeňovat "termín ideologie genderu". Psal jsem, že sotva vykořeníte fenomén, který tento pojem popisuje.

    Jiná věc je, zda kritika genderových stereotypů jakožto ideologických je nejužitečnější forma jejich popisu, ale s něčím tak složitým si opravdu nedělejte hlavu.

    To, co je na tom celé podstatné, řekla paní Helena Zemanová.
    JN
    October 13, 2018 v 23.08
    Procvičování funkční gramotnosti
    Napsal jste, pane Profante, "že ideologii genderu [což v genderové novořeči není totéž co 'genderová ideologie' v tradiční starořeči ], pokud by fungovala tak, jak ji já popisuji (...), nelze vykořenit".

    Nenapsal jste, že nelze vykořenit "fenomén, který tento termín popisuje", respektive fenomén, který je tímto termínem popisován. Z tohoto rozporu tedy vyplývá, že to, co by fungovalo tak, jak to já popisuji, je - podle Vás - fenomén, který tento termín popisuje, respektive je tímto termínem popisován.

    Možná Vám ale nedošlo, že ať už se jedná o "termín" (ano, to slovo jsem opravdu jednou použil nadbytečně, správně mělo být použito pouze jednou, a to podruhé), nebo o "fenomén", který je tímto termínem popisován, (respektive o to, co by fungovalo tak, jak to popisuji), pokud by něco z toho mělo být tedy vykořeněno a já měl rozhodnout co, vykořenil bych raději termín, ale fenomén bych rozhodně ponechal, poněvadž ho považuji za žádoucí a přínosný, a tím se mé stanovisko právě odlišuje od genderových studií.
    October 14, 2018 v 7.40
    Verba docent, exempla trahunt.
    Může tady někdo (jiný než já) tvrdit, že se cítí být poškozen jednak přímo státem (tedy například soudem) a státem podporovanou NGO na základě diskriminace biologického pohlaví?
    Nebo (pro formalisty mého typu) nevhodné genderové stereotypizace?

    Pokud ano, bude prosím ochotentento svůj názor nějak doložit?
    Nejlépe tedy nějakým papírem s kulatým razítkem a datem?

    Pokud ne, přeji mnoho úspěšných let, během kterých si budete vyjasňovat, co vlastně chápete pod pojmy "ideologie", "stát", "diskriminace" a mnoho dalších.

    A já se věru obávám, že v takovém prostředí bude (zajisté dobře míněný) text istanbulské úmluvy působit velké zmatky ještě dlouho po jeho ratifikaci.

    Každopádně pěknou neděli přeji.
    DL
    PS: Jo a v pase mám "M" :-)
    Ono možná ani není třeba se do "genderismu" moc zamotávat.

    To Piťhovo kázání je přeci jasné -- menšiny jako homosexuálové, feministky, genderisté apod. pro nás ostatní chystají diktaturu a vyhlazovací tábory...

    A historie nás učí, že až ty vyhlazovací tábory skutečně vzniknou, končí v nich pravidelně homosexuálové, cigáni, nepohodlní intelektuálové, židi..., ne ti ostatní, "my".
    October 14, 2018 v 18.13
    menšiny
    jj, to mě na těch diskusích o patriarchátu, genderu a podobných pojmech taky vždcky pobaví. Že když poukážu na to, že jsem se čtyři roky musel dost úporně soudit, abych v rodině udržel alespoň žástečnou patriarchální nadvládu (a nebyl tedy bezdůvodně vylučován z výchovy dítěte) najdou se lidé (často se sami označují za feministy), kteří mi vmetou do xichtu: "Ale uvědomujete si, že takoví muži jako Vy jsou v menšině".
    JN
    October 14, 2018 v 19.31
    Panu Morbicerovi
    Je těžké říct, na které straně kyvadla se "dějiny na chvíli zastaví". Oč větší extrém na jednu stranu, o to tragičtější výkyv potom na tu druhou. Vaše obavy proto sdílím také a i z tohoto důvodu jsem ke "genderismu" kritický.
    MP
    October 15, 2018 v 9.26
    Davidu Lobpreisovi
    Jsem rád, že ještě někdo věří na váhu papírů s kulatým razítkem .-)

    Ale udivilo by mne, pokud jste se ve svém "boji o výchovu dítěte" nesetkal s postojem, podle kterého je přirozené, že dítě patří k matce a rozhodovat při jeho svěření jinak se má tehdy, pokud existuje vážné podezření na její rodičovskou nekompetenci (alkoholismus apod.). Tedy s typickým genderovým předsudkem, který se dost silně promítal do rozhodování československých soudů (podle statistik ztratil v posledních dvaceti letech na síle, ale pochybuji, že by vymizel vůbec).
    + Další komentáře