Pro co a proti čemu Duka lobbuje

Ivan Štampach

Dominik Duka se minulý týden nesetkal s premiérem, aby ho nabádal k podpoře tradičních křesťanských hodnot, jako je svoboda a humanita. Nezbývá než uchovat si naději, že se v budoucnu jeho křesťanská identita přece jen nějak projeví.

Když jsem si koncem minulého týdne přečetl, že Duka pozval Babiše na večeři, chvíli jsem si naivně představoval, že chtěl nějak zdvořile kritizovat jeho oligarchické manýry v soukromí i ve státní politice a usměrnit ho v duchu evropských tradičních křesťanských hodnot k humánnějšímu chování.

Příležitost k takovému napomenutí by se nabízela. Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu zvolená za KDU-ČSL, tedy za stranu, která se názvem i programem hlásí k těmto hodnotám, přišla s návrhem, že by Česká republika mohla přijmout padesát dětí a mladistvých, kteří přišli v syrské občanské válce o rodiče.

Dukovo mlčení tam, kde by měl podpořit humánní kroky, a jeho nátlak tam, kde je snaha prosadit více svobody, to je smutný projev ztráty křesťanské identity. Foto David Sedlecký

Lidovci si občas vzpomenou na podněty pro občanský život, které jsou k nalezení v křesťanské tradici. Daniel Herman, když ještě byl ministrem kultury v koaliční vládě se sociálními demokraty, si vzpomněl na dobu, kdy působil jako římskokatolický kněz, a snažil se několika vstřícnými křesťanskými gesty kompenzovat, nakolik to je možné, československou etnickou čistku z prvních dvou let po 2. světové válce a navštěvoval shromáždění vyhnaných Němců. Byl aktivním členem Společnosti křesťanů a Židů.

Jan Čižinský se s překvapivou skromností ujal po minulých komunálních volbách služby starosty Prahy 7, zrušil různá privilegia spojená s tímto úřadem a dohlíží na různé šmejdy, kteří by se rádi přisáli na politiku městské části, a komplikuje jim život. Zlepšuje ve svém regionu životní poměry seniorů.

Hayato Okamura napravuje jméno rodiny pošramocené svým mladším bratrem Tomiem a vyslovuje se, aktuálně jako kandidát do Senátu za jeden z pražských volebních okruhů, mimo jiné, že nemíní vyklidit pole autoritářům a nedemokratickým silám. Chápe potřebu poskytnout pomoc uprchlíkům z oblastí, kde je ohrožuje násilí, bída a diktátorské režimy.

Šojdrová se svým návrhem postavila vedle těchto a dalších stranických kolegů. Od Duky jako reprezentanta v celostátním měřítku sice nepatrné a okrajové náboženské organizace, ale přece jen pořád ještě relativně nejpočetnější, jejíž bohoslužby pravidelně navštěvují nějaké tři až čtyři procenta obyvatel, bychom čekali křesťanské podněty a podporu křesťanských politiků.

Posedlost větší než peníze

Při dalším čtení se ukázalo, že zatímco Šojdrová ohlásila, že pro syrské sirotky hodlá lobbovat též u manželky premiéra, Duka se pokoušel Babiše odvést od jeho (při všem, co se mu dá vytknout) liberálního postoje k rovnosti mužů a žen, snad od podpory istanbulské úmluvy a určitě od podpory možnosti sňatků osob stejného pohlaví.

Některé křesťanské církve, Dukova římská, též zdejší malá pravoslavná, církve evangelikální a letniční (například Církev bratrská, baptisté nebo metodisté) jsou posedlé bojem proti údajnému „homosexualismu“. Vypadá to tak, že je to pro ně snad dokonce důležitější než příjmy od státu. Návrh Babišovy vlády na zdanění peněz přidělovaných politicky vybraným náboženským subjektům v rámci údajného vyrovnání státu s církvemi prý tématem jednání Babiš—Duka nebyl.

Mohutné a stále dramatičtější téma masového pohlavního zneužívání mladistvých a nezletilých kněžími římské církve (oživené tragickými odhaleními posledních dnů z Pensylvánie a z Německa) začalo celé tím, že přesvědčivě obvinili ze zneužívání vídeňského arcibiskupa Hanse Herrmanna Groëra poté, co se ostře vyslovil proti homosexuálnímu soužití. Obvinění se potvrdila, byl sesazen ze všech pozic a dožil v ústraní v klášteře.

Lidé, kteří se sami prznění dětí, zejména chlapců, dopouštěli a ti, kteří je (jako pravděpodobně Duka) kryli, bývají horlivými církevními bojovníky proti homosexualitě. Možná si tím léčí svědomí. Může to být prevence před veřejným obviněním.

Jakákoli rozumně myslitelná křesťanská partnerská etika by měla být kritická k promiskuitě, k příležitostným dobrodružstvím. Měla by odmítat odloučení sexuálních aktivit od osobního odpovědného vztahu. Lidem, které okolnosti k takovému chování dovedly, by měla podávat pomocnou ruku a měla by jim usnadnit navázání trvalého, pokud možno celoživotního vztahu.

Manželství, tradiční složené z muže a ženy a obvykle z potomků, ale i manželství osob stejného pohlaví, jak se postupně v zemích svobodného světa umožňuje, podporuje lásku partnerů. Jejich rozhodnutí pro sebe navzájem je výrazem oddanosti a důvěry. Partnerství se neodehrává jen v posteli, ale zahrnuje tisíce společných radostí a starostí. Stabilizuje společnost, poskytuje možnou míru bezpečí pro partnery a pro (případně adoptované) děti.

Různé církve to pochopily a žehnají partnerům na společnou cestu životem obřadem analogickým tradičnímu sňatku. Snad by se dalo pochopit, kdyby Duka k civilnímu manželství dvou mužů nebo dvou žen prostě jen mlčel. Jeho mlčení tam, kde by měl podpořit humánní kroky, a jeho nátlak tam, kde je snaha prosadit více svobody, to je smutný projev ztráty křesťanské identity.

Doufám, že to málo dobrého, co současná vláda míní prosazovat, jako je prevence domácího násilí nebo sňatky osob bez ohledu na pohlaví, nedokáže Duka zmařit. A ještě smělejší je má naděje, že přece jen podpoří aspoň některé projevy lidskosti.

    Diskuse
    JN
    September 19, 2018 v 9.06
    Zdá se, že jsme svědky určité posedlosti...
    Kdyby Duka řekl "buďme slušní lidé", Štampach to zkritizuje. Buď za tím uvidí pokrytectví nebo konspiraci...
    PK
    September 22, 2018 v 15.40
    Tomáš Halík ostře proti Dukovi
    "Kardinál Duka neví, zda se máme postarat o sirotky ze Sýrie, protože to je třeba vidět především politicky, soudruzi! Počká si na názor mocných, který je pro něj zřejmě směrodatnější než evangelium. Zato má hned jasný názor na divadelní hru, kterou neviděl ani nepochopil, tam je ochoten se angažovat i soudně. V této kauze se chová přesně jako ti, kteří usilují o zpětné zdanění církevních restitucí – on i oni vědí, že nakonec nemohou uspět, protože právo není na jejich straně, ale chtějí si populisticky naklonit veřejné mínění. Začínám si klást otázku, zda Dominik Duka (a jeho ovčáček Badal, který nedávno obohatil církev význačným konvertitou) ještě věří v Soud, který nebere ohled na mínění mocných a vůči němuž není odvolání."
    Tomáš Halík
    JN
    Rád bych se v té souvislosti zeptal, kdy konečně Bůh umožní neomezený veřejný přístup do elektronického registru hříchů, abychom všichni věděli, jaké má kdo skóre a zda je případně vůbec reálné nepříznivý výsledek usilovnými dobrými skutky ještě nějak zvrátit.

    Zatím to vypadá, že do registru lze nahlížet pouze ze známosti nebo z protekce.
    IH
    September 23, 2018 v 9.19
    Vyjádření T. Halíka je vynikající. Do žádného registru nenahlíží, docela mu stačí Bible a naslouchat kardinálu Dukovi. Bez odporu svědomí mu nemůže přitakat. Ví samozřejmě, co to znamená "Nesuďte, abyste nebyli souzeni" a vyjadřuje se náležitě. Náležitě tvrdě.
    JN
    September 23, 2018 v 9.47
    Vynikající...?
    Vynikající vyjádření nenávisti...
    JN
    Není dobré přidávat se k honu na jednoho člověka.

    Dnes už stačí, když někdo někoho pozve na večeři a neřekne při jídle to, co by si nějaká humanistická autorita přála, aby řekl, ale řekne něco jiného a hned je tu důvod k odsouzení a ke štvanici.
    JN
    September 23, 2018 v 10.05
    Nemusím s kardinálem souhlasit, ale to není důvod,
    abych se přidával ke zdivočelému stádu.
    JN
    September 23, 2018 v 11.44
    "Bez odporu svědomí mu nemůže přitakat."
    Pane Horáku, nikdo Tomáše Halíka nenutí, aby Dominiku Dukovi přitakal.

    V názorově pluralitní společnosti je to normální, že nikdo nikoho nenutí, aby někomu jinému přitakal.
    IH
    September 23, 2018 v 12.21
    Reakce
    Označím si, pane Nusharte, pracovně Vaše poslední čtyři komentáře a) až d).

    Ad a): Nenávist aby v Halíkově vyjádření jeden pohledal. Smutek, ten tam cítím. Zklamání z toho, že člověk, jenž by měl být velkou morální autoritou, kličkuje a vzorově předvádí užití dvojího metru. Že nestojí ani trošku za základním novozákonním imperativem.

    Ad b): Všeobecný hon na Dominika Duku? Kdo jej pořádá? Tomáš Halík mluví za sebe. Ani případná petice by ovšem nebyla nějakým nadháněním. Kardinál, jenž zřejmě bude ve funkci brzy končit, se samozřejmě může s rozhodujícími světskými funkcionáři setkávat. Měl by je ovšem spíše "napomínat".

    Ad c): Uvedené stádo je málo početné a roztroušené. Hledí si svého.

    Ad d) Neříká se, že "mlčení znamená souhlas"? Nemám dojem, že by Tomáš Halík kritikou nejvyššího představitele Církve v zemi s radostí plýtval.
    JP
    September 23, 2018 v 12.43
    Ano, to vyjádření T. Halíka je možno jenom přivítat a ocenit.
    JN
    September 23, 2018 v 13.18
    Abych tu diskusi zbytečně netříštil, pane Horáku,
    rád bych se zeptal na jediné:

    Můžete zde, prosím, v celém kontextu (se zdrojem) citovat nějaké vyjádření Dominika Duky k případu těch 50 syrských sirotků, kterému podle Vás Tomáš Halík nemůže přitakat?

    Pak budeme moci posoudit, zda to velké pohoršení nad bratrem Dukou je opodstatněné.

    IH
    September 23, 2018 v 16.33
    Odpovím takhle
    Víte, pane Nusharte, já samozřejmě na schůzce pana Duky s panem Babišem nebyl. Nemohu s naprostou jistotou vyloučit možnost, že se pan kardinál za přijetí syrských sirotků velmi bral a že další ponechal (podle dohody i ze skromnosti) na premiérovi, aby jemu patřila zásluha. Takové variantě samozřejmě nenasvědčuje ani první odstavec textu Ivana Štampacha, ani vyjádření Tomáše Halíka a ovšem ani nic, co jsem četl a slyšel já. Přece však, dobrá, podmíněně se omlouvám.

    Byl bych rád, kdyby se nástupcem D. Duky stal třeba V. Malý. Jeho postoje by mě naplňovaly nesrovnatelně větším uspokojením. Já přitom samozřejmě nevkládám do konkrétní osoby arcibiskupa, kardinála, či primase takové očekávání, jaké se mi zdá být přirozené v případě katolíků. Také já ovšem pociťuji, že kontrast reakcí, srovnávaných T. Halíkem, ve prospěch D. Duky opravdu nehovoří.
    JN
    September 23, 2018 v 17.15
    Panu Horákovi
    Pokud Vám ta Dukova reakce, srovnávaná Tomášem Halíkem s jinou známou Dukovou reakcí na divadelní představení, není dostupná, jak můžete pociťovat kontrast těch dvou reakcí?
    IH
    September 23, 2018 v 18.45
    Pane Nusharte,
    17.9. jsem četl mj. informaci na Aktualne.cz Přijmout syrské sirotky?... Krátce cituji : "...obecně řečeno, všichni víme, že je třeba pomoci potřebným, na druhé straně ale také víme, že je to v dnešní době do jisté míry politický zápas. Z toho důvodu nedokáži odpovědět." Co se týče inkriminovaného divadelního představení, vyjádřil jsem se dost nesouhlasně v příslušné diskusi na DR. To však neznamená, že míra Dukovy zdrženlivosti, resp. angažovanosti není docela signifikantní. Přitom by zmíněné případy zasluhovaly opačný přístup.

    Z uvedeného neplyne, že bych Dominika Duku vnímal až tak negativně jako někteří autoři DR (a rozhodně to platí o katolické církvi jako takové). Kardinál se projevuje politicky konzervativně, je si však přece jen vědom své funkce. Sféra politiky (demokracie) by se v některých ohledech mohla církevní v lecčems inspirovat.
    JN
    September 23, 2018 v 19.52
    Panu Horákovi
    Aktualne.cz píše:
    Na připomínku, že za iniciativou stojí lidé blízcí církvi, například někteří lidovečtí politici, Duka řekl: "Ano, obecně řečeno, všichni víme, že je třeba pomoci potřebným, na druhé straně ale také víme, že je to v dnešní době do jisté míry politický zápas. Z toho důvodu nedokáži odpovědět."

    https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pomoci-syrskym-detem-tezko-rici-spise-pomahejme-venku-tvrdi/r~22eaaca0ba8311e8b5b20cc47ab5f122/

    Mohou být tato kardinálova slova důvodem kritiky a pohoršení? Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, Martin Rozumek, říká (krom té poslední Dukovy věty "nedokážu odpovědět") vlastně to samé - viz "odpoveď divákovi Standovi". A třeba arabista Petr Pelikán na otázku, zda přemístit 50 syrských sirotků do ČR, také nedokáže jednoznačně odpovědět a spíše se kloní k "ne".
    MP
    September 24, 2018 v 10.25
    Jiřímu Nushartovi
    Komu není shůry dáno ...

    Netraptete se tím, prostě mezi odpověďmi je rozdíl přímo kardinální a pokud ho nevidíte, pak se s tím asi nedá při stávajícím stupni rozvoje umělé inteligence nic dělat.
    IH
    September 24, 2018 v 10.46
    Zaujmout v případech s jasným morálním imperativem rezolutně negativní stanovisko může být upřílišněné a zbytečné. Ne že by to bylo dnes "o hubu", ale někdo se přece jen nechce úplně znemožnit ve svém ("vyšším") prostředí, ani "sub specie aeternitatis". Postupuje tedy zpravidla opatrněji.

    Co se týče Petra Pelikána, tomu jeho postoj nevytýkám. Podobně jako se nezabývám postoji egyptologa M. Vernera. Profese ani odbornost nepředstavují, jak známo, jakoukoli záruku politické či morální odpovědnosti.
    JN
    September 24, 2018 v 11.09
    Uvidíte třeba slepce s bílou holí nedaleko přechodu pro chodce.
    Řeknete si: "Udělám dobrý skutek!" a bafnete toho nebožáka za rameno a než se vzpamatuje a stačí cokoli říct, přetáhnete ho na druhou stranu ulice. Popřejete mu hezký den a s hřejivým pocitem u srdce odcházíte.

    Věřte mi, budete pak mít z toho dobrého skutku prosluněný celý den...
    JN
    September 24, 2018 v 11.49
    A budete mít den ještě daleko hezčí, když poplivete jedovatou slinou ty morální zrůdy,
    které nepřevedly slepce přes přechod, protože nevěděly, zda přes ten přechod chce přejít.

    IH
    September 24, 2018 v 13.08
    Myslím, že je v mém případě snad patrné, že ambici stát se plivající kobrou nemám. Jak známo, nic nezkazí, kdo nic nedělá. Všeobecné riziko ovšem představuje především nečinnost, lhostejnost, nedostatek dobré vůle. A schopnost "pohřbívat" spolehlivě podezřele nezištné úsilí a snažení, aby se to tu nakonec jednomu nevymklo z rukou. Pohádku o jezinkách tu přece zná každý.
    IH
    September 24, 2018 v 19.18
    Nakonec,
    když už jsem toho zde v diskusi nezvykle mnoho napsal, tak sem, neboť nevím, kde byla zmínka o jedné mé (údajné) jmenovkyni, umístím ještě upozornění na zajímavý rozhovor s Petrou Procházkovou na Aktualne.cz. Prozradím toliko, že novinářka odchází po čtvrtstoletí z Lidových novin...
    JN
    September 25, 2018 v 8.57
    Pane Horáku, omlouvám se Vám, nemyslel jsem to osobně,
    ke zjevným nedostatkům svého příměru o slepci u přechodu bych se ještě rád vrátil později.
    JN
    September 25, 2018 v 8.58
    Skutečnému autorovi onoho článku o "Mezinárodním dětském kříži" (pokud jeho sepsání inicioval Babiš, pak i Babišovi) muselo být dopředu známo to,
    co o "neviditelné doktorce Horákové" zjistili už před několika lety slovenští novináři.
    Iniciátor provokace si jen těžko mohl myslet, že by "neviditelná doktorka Horáková" zůstala v takto mediálně sledované kauze (těch padesáti sirotků) nadále pro všechny důvěryhodnou osobou. Musel tedy dopředu počítat s tím, že ta fakta, která zde o osobě Horákové jsou už několik let k dispozici, znovu vyplují na povrch a stanou se předmětem zájmu veřejnosti.

    Proč tedy iniciátor (záměrně?) zvolil k zakrytí původu článku (s částečně rozumnými argumenty) zcela chatrnou historku, o které bylo dopředu jasné, že bude rozcupována?

    HZ
    September 25, 2018 v 10.06
    Pane Nusharte,
    můžete to brát i tak, že to byl malý test, jaký je skutečný vztah mezi Babišem a Lidovými novinami.
    Test dopadl jak známo tak, že Babiš usoudil, že článek se hodí, a poslal s ním svou asistentku do Lidovek.
    Vtip celé té historky není v tom, kdo to sepsal a jestli si měl Babiš položit otázku, zda to není bouda, ale ve faktu, že Lidovky to promptně otiskly.
    IH
    September 25, 2018 v 10.47
    Pane Nusharte, nevím, dá se říci: možná šlendrián. Zamysleme se však nad tím, jak funguje fáma (a pomluva). Trochu jako operace Overlord. Kritický, pro úspěch rozhodující, je první a druhý den. Nebo, lépe, funguje jako infekce, či uštknutí hada, to abych nesrovnával negativní příklad s pozitivním.

    Tuto diskusi jsem vedl mj. také proto, že jednotlivé reakce jsem zvládal během chvíle, zatímco nějaké "traktátoviny" zaberou podstatně víc času. Snad jsme oba ukázali, že jízlivostí není třeba (zřídkakdy jich bývá málo, nýbrž snadno moc). Nyní bych však rád v debatě již nepokračoval, neboť beru své příspěvky jako určitý soubor, tvořený nikoli zcela bez ohledu na celkovou reprezentativnost.
    JN
    September 25, 2018 v 13.25
    Ten Babišův test loajality lidovek učinkuje rozdílně v různých vrstvách společnosti.
    Představme si třeba typického čtenáře DR (co si o tom myslí) a typického čtenáře PL (co si myslí o tomtéž případu).
    HZ
    September 25, 2018 v 13.31
    A což teprve typický čtenář PL, píšící do DR. Tahle vrstva je samozřejmě hodně tenká. Jednobuněčná, řekla bych.
    September 25, 2018 v 17.50
    Smutné v celé této diskusi je,
    že vůbec nejde o ty sirotky, ale o politický zápas. Já například neočekával, že kardinál a arcibiskup, funkcionář římskokatolické církve, se bude při jednání s předsedou vlády striktně držet evangelia. Pokud by tomu tak bylo, byl bych příjemně překvapen. Ale nesmíme zapomenout, že ona funkce je z podstaty konzervativní a mocenská bez ohledu na toho, kdo ji zastává. Ale alespoň má specializovaného dvorního kritika doc. Štampacha, který na něm nenechává nit suchou a Jeho Eminence Dominik Duka to schytá i za to, co neudělal (jako v tomto případě). Nelze opomenout, že tento dvorní kritik je také katolík, a proto se vymezuje zásadně proti "církvi římské". Doc. Štampachovi však děkuji, že na rozdíl od jiných katolíků se nebojí explicitně zmínit (!) i církve nekatolické, jako v tomto článku.
    JN
    Vy čtete PL, paní Zemanová? Tak nám, prosím, poreferujte, co tam píší o té tajemné paní a její organizaci?
    JN
    September 26, 2018 v 11.14
    "Smutné v celé této diskusi je, že vůbec nejde o ty sirotky, ale o politický zápas."
    Ano, aby mohlo jít o sirotky a ne o politický zápas, musel by s těmi sirotky nejprve někdo mluvit, zjistit jejich přání a potřeby (u každého mohou být jiné), srovnat tato jejich přání a potřeby s našimi možnostmi pomoci a s naší představou jejich nejlepšího zájmu a pak podle toho pomáhat. Některé děti pravděpodobně budou požadovat pomoc při hledání a sloučení s jejich blízkými, ztracenými ve válce. Jiné děti, které jsou zcela bez příbuzných, mohou mít vytvořeny citové vazby k někomu v tom místě, ve kterém teď právě jsou, a bylo by tedy chybou tyto vazby znovu zpřetrhat. Děti, které jsou zcela opuštěné, nemají již nikoho, kdo by o ně mohl pečovat, nemají žádné takovéto vazby a jsou v akutním ohrožení, takovéto děti by pak bylo správné přemístit samostatně do bezpečí a hledat pro ně jiné vhodné pečující osoby.
    JN
    September 26, 2018 v 13.06
    Rozdíl mezi typickým čtenářem PL a typickým čtenářem DR je, paní Zemanová,
    ve způsobu, jakým se ti dva postaví k argumentaci s racionálním jádrem, doplněné o zjevnou lež.

    Zatímco čtenář PL bude té jemu konvenující argumentaci věřit a popře lživost té zjevné lži, o kterou je argumentace doplněna, čtenář DR naopak té zjevné lži věřit nebude, ale popře současně s ní i to racionální jádro argumentace, které jeho názoru nekonvenuje.

    + Další komentáře