Po delším přípravném řízení se před australský soud dostaví doposud nejvýše postavený činitel římskokatolické církve, kardinál George Pell. Sedmasedmdesátiletý prelát se měl v sedmdesátých letech minulého století dopustit pohlavního zneužívání chlapců. Svoje podřízené měl také krýt před podobnými delikty.

George Pell byl prezidentem Australské charity a aktivně se podílel na vzniku Australské katolické univerzity (AUC). Na přelomu staletí byl arcibiskupem v Melbourne a roku 2001 se stal arcibiskupem Sydney. Z pověření Kongregace pro evangelizaci národů, která koordinuje misijní aktivity římskokatolické církve, byl apoštolským vizitátorem kněžských seminářů na Novém Zélandu, v Papui-Nové Guinei a na Šalamounových ostrovech. Roku 2003 jmenoval Pella papež Jan Pavel II. kardinálem.

Za zvláštní připomenutí stojí jeho veřejné pokárání papeže Benedikta XVI., že svým rozhodnutím abdikovat církev destabilizoval. Označil to za nebezpečný precedens, který by v budoucnu mohl vést znesvářené strany vnitrocírkevních sporů, aby tlačily na papeže a nutily ho k odchodu. Rovněž Benediktovi vyčítal, že připustil zveřejnění interních materiálů, které svědčí o mocenských intrikách v kurii.

Proto překvapilo, když ho papež František, Benediktův nástupce, jmenoval do poradního sboru osmi kardinálů, kteří mu měli pomoci reformovat Římskou kurii; tedy soubor úřadů, tribunálů a dalších institucí, jež jsou papežovým zázemím při řízení církve. Byl pověřen přípravou finanční reformy Svatého stolce s cílem zprůhlednění finančních operací centra římské církve. Obvinění proti Pellovi byla vznesena v červnu 2017 a kardinál je od počátku vehementně odmítá, na doporučení či pokyn papeže se však vrátil z Vatikánu do vlasti a podrobil se policejnímu vyšetřování, které nyní vyvrcholilo schválením zahájení soudního procesu.

Nový postoj Vatikánu