Chci přispět X

Začaly komunální a senátní volby. V sedmnácti obcích se ale nekonají

V pátek a v sobotu lidé rozhodnou o složení obecních a městských zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Senátu. Volby potvrdí dezintegraci stranické soustavy a slábnoucí pozici levicových politických stran.

(jg)

05.10.2018 14:00

Volby-5

V sedmnácti obcích letos volby neproběhnou, protože do zastupitelstva nikdo nekandiduje. Města proto budou řídit správci dosazení rezortem vnitra. Koláž DR

Pátečním odpolednem začaly komunální a senátní volby. Lidé rozhodnou o obsazení více než šesti tisíc dvou set městských a obecních zastupitelstev, do kterých kandiduje přes 215 tisíc lidí. V sedmadvaceti obvodech po celé České republice občané rovněž v tomto a následujícím týdnu zvolí nové senátorky a senátory. O křesla v horní komoře Parlamentu se uchází 236 kandidátů.

Výsledky komunálních voleb, jak jsme psali v naší analýze, mnohé napoví o síle politického hnutí ANO, míře úpadku ČSSD i stavu pravice. V případě senátního volebního klání lze naopak dle našich odhadů očekávat, že strany reprezentující opozici vůči vládě Andreje Babiš (ANO) v Senátu udrží pohodlnou většinu, ba dokonce zřejmě ještě posílí. Současně je téměř jisté, že ČSSD přijde o post předsedy Senátu a Milana Štěcha (ČSSD) nahradí buď zástupce lidovců, nebo hnutí Starostové a nezávislí.

Bezpochyby půjde o atypické volby. Lze očekávat, že bude nadále pokračovat dezintegrace stranické soustavy a podpora pro jednotlivé subjekty se bude tříštit. Jak v komunálních, tak v senátních volbách ubude hlasů, a tedy i mandátů pro tradiční politické strany. Současně je pravděpodobné, že volby potvrdí úpadek levicových stran – ČSSD a KSČM – a určité posílení tuzemské pravice, především v případě ODS. Silnější budou jistě i Piráti těžící z úspěchu v parlamentních volbách a viditelné práce ve Sněmovně.

Navzdory otřesům na politické scéně zůstávají některé trendy neměnné. I letos se volebního klání účastní výrazně méně žen než mužů. Kandidátek politické strany a hnutí postavily jen necelých třiatřicet procent. V senátních volbách je pak nepoměr ještě výraznější. O zvolení usiluje 42 žen a 194 mužů. Nejvíce žen má na kandidátních listinách tradičně Strana zelených – bezmála šestačtyřicet procent – a nejméně ODS, za kterou jich kandiduje jen jednatřicet procent.

Naopak jistou novinkou je, že mnozí starostové a starostky neobhajují své posty. Podle Sdružení místních samospráv se třináct procent starostů rozhodlo nekandidovat a dalších devět procent se uchází jen o křesla řadových zastupitelů. Sdružení říká, že důvodem je nárůst byrokracie a zpřísnění zákona o střetu zájmů. Současně oproti posledním volbám výrazně stoupl počet obcí, ve kterých byla zaregistrována jediná kandidátní listina. Letos je takových měst přes 1600, tedy o 300 více než před čtyřmi roky.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.