Chci přispět X

Analýza senátních voleb 3: Na Moravě budou nejsilnější lidovci

Tradiční předvolební analýza Deníku Referendum mapuje volební obvody, ve kterých se letos konají senátní volby. Druhý díl se zaměřuje na devět moravských a slezských obvodů.

Jg_dr_profil

Jan Gruber

04.10.2018 07:20

_unek1

„Jiří Čunek je obrovským favoritem voleb. Někdejšího lidoveckého předsedu mají lidé v regionu rádi bez ohledu na jeho kauzy i skutečnost, že je mnohoobročníkem,“ říká politolog Pavel Šaradín. Foto FB J. Čunka

Deník Referendum ve spolupráci s politology a politickými komentátory obeznámenými s jednotlivými obvody, ve kterých se letos konají senátní volby, přináší poslední, třetí část předvolební analýzy. V pondělí jsme publikovali první díl, který se soustředil na obecné trendy. V úterý na našich stránkách vyšel rozbor prvních devíti obvodů, včetně čtyř pražských. Ve středu jsme se soustředili na zbývajících osm českých obvodů a první z moravských: Třebíč. Dnes se věnujeme posledním devíti moravským a slezským obvodům. Kromě expertních názorů analýza zohledňuje výsledky z minulých senátních voleb.

Břeclav
Břeclavským senátorem byl po dvě volební období sociální demokrat Jan Hajda, který zemřel počátkem letošního roku. Křeslo v horní komoře Parlamentu se pro ČSSD pokusí obhájit místostarosta Břeclavi Jaroslav Válka. Ten se o hlasy voličů utká se starostou Mikulova Rostislavem Koštialem z ODS, starostou Tvrdonic Zdeňkem Tesaříkem z KSČM a krajským zastupitelem Richardem Zemánkem z KDU-ČSL, který stejně jako Tesařík o senátorský post neúspěšně usilovat již před šesti lety.

Politické hnutí ANO vsadilo na vinaře, člena představenstva Asociace sommeliérů a dlouholetého břeclavského zastupitele za sdružení Pro Region Libora Nazarčuka. Piráti nominovali někdejšího poradce ministra obrany Jaroslava Tvrdíka a ředitele kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karla Štogla. A za politické hnutí SPD kandiduje právník Richard Novák.

„Volby na Břeclavsku nemají jasného favorita. Žádný z kandidátů není zdaleka tak známý jako bývalý senátor Hajda. Navíc je třeba počítat s tím, že volební obvod tvoří nejen Břeclav, ale i Mikulov, přičemž většina kandidátů je z Břeclavi – s výjimkou občanského demokrata Koštiala. Je proto otázkou, koho podpoří lidé z Mikulova,“ řekl Deníku Referendum politolog Lukáš Valeš.

Podle Valeše má šanci do druhého kola postoupit až pět kandidátů. Nechybí mezi nimi reprezentant politického hnutí ANO Nazarčuk. „Jeho jediným programem je, že nebude nic slibovat, ale podpoří každou dobrou myšlenku. Má ale silnou kampaň,“ uvedl politolog.

Uspět podle něj může i Tesařík z KSČM. „Jde o ideální typ kandidáta. Je to známý komunální politik. Posledně v senátních volbách postoupil do druhého kola,“ doplnil Valeš. Do boje o senátorský mandát může dále promluvit i sociální demokrat Válka a lidovec Zemánek.

„Zajímavá je kandidatura Štogla za Piráty. Jeho otec na Břeclavsku kdysi vedl ČSSD a i on sám byl donedávna členem strany. Štogl ovšem v regionu není vidět. Prakticky nevede kampaň. Navíc je z Prahy. Je to trochu jako pěst na oko,“ poznamenal Valeš. „Je mi záhadou proč Piráti vsadili na bývalého spolupracovníka Rusnoka a Tvrdíka,“ uzavřel.

Jan Hajda byl senátorem za obvod Břeclav zvolen dvakrát. Před šesti lety ve druhém kole o třicet procent hlasů porazil kandidáta KSČM Zdeňka Tesaříka a v roce 2006 uspěl i v souboji s občanským demokratem Milanem Blažkem, kterému dali voliči o patnáct procent méně hlasů než Hajdovi.

Druhým břeclavským senátorem lidé v roce 2000 zvolili Vladimíra Schovánka z US-DEU, jemuž dali přednost před komunistkou Martou Struškovou. V historicky prvních senátních volbách křeslo v horní komoře Parlamentu těsnou většinou sto jednašedesáti hlasů získal občanský demokrat Jiří Pavlov, jenž zvítězil nad Tomášem Krejčiříkem z ČSSD.

Břeclavsko je spíše levicovým obvodem. Dvakrát zde zvítězil kandidát sociální demokracie a zástupce komunistů rovněž dvakrát pronikl do druhého kola. Navzdory vzrůstající oblibě politického hnutí ANO v regionu dosáhly ČSSD i KŠCM v krajských volbách ve srovnání se zbytkem republiky lehce nadprůměrných výsledků. Zástupce ČSSD Válka nicméně mnoho šancí na obhajobu mandátu pro svou stranu nemá. Favority voleb proto jsou Nazarčuk za politické hnutí ANO, občanský demokrat Koštial, Tesařík z KSČM a lidovec Zemánek.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Rostislav Koštial (ODS) X Libor Nazarčuk (ANO)
Budoucí senátor: Rostislav Koštial


Brno-město
V Brně, kde v minulých volbách senátorský mandát pro Zelené získala Eliška Wagnerová, jež se letošního zápolení o hlasy voličů již neúčastní, se střetne celkem jedenáct kandidátů. Starostové spolu se Zelenými, TOP 09 a ODS nominovali rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. Lidovci vsadili na katolického jáhna a majitele kadeřnictví Střihoruký Edward Jana Špilara.

ČSSD reprezentuje ředitel brněnského Centra sociálních služeb Armády spásy Pavel Kosorin. Ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý usiluje o hlasy voličů v barvách politického hnutí ANO. Za KSČM kandiduje bývalý automobilový závodník Oldřich Duchoň. Politické hnutí SPD do voleb vede architekt a urbanista Karel Schmeidler, který ovšem v roce 2014 do Senátu i do brněnského zastupitelstva kandidoval za politické hnutí ANO.

O křeslo v horní komoře Parlamentu se dále uchází podnikatelka Lucie Zajícová za Rozumné, sochař s bydlištěm v Hong Kongu Emil Adamec za Korunu Českou, poradce v oblasti bezpečnosti Stanislav Balík za Apače 2017 nebo šéfkuchař Petr Kováč za Romskou demokratickou stranu. Seznam kandidátů uzavírá reprezentant Moravského zemského hnutí Pavel Trčala.

Podle názoru brněnské redakce Deníku Referendum se jako celkem jasný favorit voleb jeví rektor Bek. Do druhého kola s ním nejspíše postoupí kandidát ANO, kterému by mohla pomoct relativní místní obliba hnutí, anebo kandidát KDU-ČSL, který je typově podobný senátorovi za jiný brněnský obvod Zdeňku Papouškovi. Nicméně široká podpora celkově populárního rektora ve druhém kole rozhodne, ať už se s ním utká kdokoli.

Předchůdkyni dnešní senátorky Eliška Wagenerové, které v roce 2012 suverénně triumfovala nad sociální demokratkou Stanislavou Slavíkovou, byl někdejší primátor Brna za ODS Richard Svoboda. Ten před dvanácti lety o dvacet procent hlasů porazil bývalého sociálně demokratického poslance Jiřího Václavka.

V roce 2000 senátorský mandát získal v barvách Čtyřkoalice lidovec Milan Šimonovský, který jednoznačně zvítězil nad Jarmilou Horovou z ODS. Prvním brněnským senátorem občané zvolili reprezentanta ODS Richarda Salzmanna. Ten před dvaadvaceti lety uspěl v souboji s historikem, signatářem Charty 77 a kooptovaným poslancem Federálního shromáždění za ČSSD Jaroslavem Mezníkem.

Přestože i v Brně v posledních parlamentních i komunálních volbách s přehledem zvítězilo politické hnutí ANO, jeho kandidát Ostrý na senátorský post s nejvyšší pravděpodobností nedosáhne. Letošní klání v Brně má jasného favorita, jímž je rektor Bek.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Mikuláš Bek (STAN + ODS + TOP 09 + SZ) X Jan Špilar (KDU-ČSL)
Budoucí senátor: Mikuláš Bek


Prostějov
Na Prostějovsku mandát v barvách ČSSD obhajuje stávající senátorka Božena Sekaninová. Ta se utká s deseti dalšími kandidáty. Jsou jimi starostka malé obce Vranovice-Kelčice Irena Blažková za politické hnutí ANO, učitelka na základní škole v Nezamyslicích Dagmar Halašová z ODS či někdejší náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové a ředitel Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově Jaroslav Fidrmuc.

KSČM vsadila na členku prostějovské bytové komise Zuzanu Böhmovou a politické hnutí SPD na učitele na soukromém Evropském polytechnickém institutu Pavla Dopitu, jenž v posledních komunálních volbách kandidoval do městského zastupitelstva za politické hnutí ANO. O zvolení se rovněž jako nezávislá uchází bývalá poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Českou stranu národně sociální reprezentuje záchranář a rokytnický zastupitel Marek Obrtel. Moravané nominovali právníka Petra Michka. Za lokální hnutí PéVéčko kandiduje ředitel základní školy Jan Krchňavý. A jedenáctým uchazečem o křeslo v horní komoře Parlamentu je majitel pohřební služby Pavel Makový z Moravského zemského hnutí.

Politolog Pavel Šaradín se domnívá, že sociální demokratka Sekaninová může svůj senátorský mandát obhájit. „V Prostějově si vytvořila dobré zázemí. Do regionu pravidelně jezdí. Účastní se zdejšího života. Mezi lidmi je známá,“ řekl Deníku Referendum s tím, že stávající senátoři mají oproti svým vyzyvatelům obvykle větší šanci na úspěch ve volbách.

„Se Sekaninovou do druhého kola zřejmě postoupí kandidátka politického hnutí ANO Blažková, která těží z celostátně silné pozice strany. Pravice s největší pravděpodobností neuspěje, protože tříštila síly,“ dodal Šaradín s poukazem na kandidáta za lidovce Fidrmuce, občanskou demokratku Halašovou a někdejší poslankyni za TOP 09 Chalánkovou.

Prostějovskou senátorkou je již druhé volební období Božena Sekaninová. Ta před šesti lety rozdílem sedmačtyřiceti procent hlasů porazila Jaroslava Šlambora z ODS. A v roce 2006 zvítězila i nad občanskou demokratkou Ivana Hemerkovou, když získala o sedm procent více hlasů.

Před osmnácti lety na Prostějovsku vyhrál volby kandidát Čtyřkoalice Robert Kolář z Unie svobody, jenž s náskokem šestnácti procent hlasů triumfoval nad tehdejším ministrem zahraničních věcí Zemanovy vlády a obhájcem senátorského mandátu Janem Kavanem. Ten naopak uspěl v roce 1996, kdy o sedm procent hlasů zvítězil nad občanským demokratem Janem Tesařem.

Prostějov býval dlouhá léta baštou ČSSD, která zde v senátních volbách třikrát zvítězila a dobrých výsledků dosahovala i na komunální úrovni. S nástupem politického hnutí ANO ale o svou silnou pozici přišla. Sociální demokratka Sekaninová přesto zůstává jednou z favoritek prvního kola. Podle odhadů by se o dvě postupová místa měla střetnout s nominantkou politické hnutí ANO Blažkovou, nezávislou kandidátkou Chalánkovou a Halašovou z ODS.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Božena Sekaninová (ČSSD) X Irena Blažková (ANO)
Budoucí senátorka: Božena Sekaninová


Šumperk
V šumperském obvodu se pokusí senátorský mandát obhájit Zdeněk Brož, jehož nominovali lidovci a hnutí Nezávislá volba. Utká se s kandidátem politické hnutí ANO Miroslavem Adámkem, ředitelem místní občanské organizace Pontis poskytující sociální služby. Soupeřkou mu bude také primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci Dana Galuszková z ČSSD.

Politické hnutí SPD vsadilo na přednostu železniční stanice v Šumperku Tomáše Hauznera. Barvy ODS hájí neuvolněný místostarosta obce Bludov Josef Ťulpík. A posledním uchazečem o hlasy voličů je někdejší zaměstnance ministerstva obrany, dnes důchodce Vladislav Rulíšek z KSČM.

„Hlavním favoritem voleb je stávající senátor Brož. Jakožto starosta Šumperku je viditelnou osobností. Přes prázdniny objížděl různé poutě a církevní slavnosti. Cílí na voliče KDU-ČSL a ti k volbám obvykle chodí,“ řekla Deníku Referendum politoložka Daniela Vašátková. „Brože ovšem poškozuje kauza kolem provozování vodohospodářství a prodlužování koncese francouzské firmě Suez, za kterou se Brož dlouhodobě staví,“ dodala.

Vašátková za nejpravděpodobnější považuje, že do druhého kola Brože doprovodí buď kandidát politického hnutí ANO Adámek, nebo sociální demokratka Galuszková. „Nominantka ČSSD může uspět tehdy, když se Brož s Adámkem v Šumperku vzájemně okradou o hlasy. Galuszková se soustředí na Jesenicko, kam ostatní kandidáti příliš nejezdí. Ale bez hlasů z Šumperka se obejít nemůže,“ uzavřela Vašáková.

V roce 2012 na Šumpersku v senátních volbách uspěl kandidát lidovců a hnutí Nezávislá volba Zdeněk Brož, který o deset procent hlasů porazil někdejšího místopředsedu Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka z ČSSD. Před Brožem byl po dvě volební období senátorem někdejší člen KDU-ČSL, který v roce 2009 přestoupil k TOP 09, Adolf Jílek.

Jílek před dvanácti lety rozdílem sedmnácti procent hlasů porazil ve druhém kole Zdeňka Zerzáně z ODS. V roce 2000 pak Jílek – tehdy na kandidátce Čtyřkoalice – zvítězil nad Petrem Krillem, který také hájil barvy občanských demokratů. Prvním šumperským senátorem se v roce 1996 stal po souboji s Přemyslem Michálkem z ODS sociální demokrat Václav Reitinger.

S ohledem na výsledky posledních volebních klání je i letos favoritem kandidát lidovců Brož. Dlouholetý starosta Šumperka navíc opakovaně zvítězil v komunálních volbách a těší se značné podpoře voličů.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Zdeněk Brož (KDU-ČSL + NV) X Miroslav Adámek (ANO)
Budoucí senátor: Zdeněk Brož


Opava
Opavsko je druhým z obvodů, kde v letošním roce zemřel místní senátor. V tomto případě jím byl sociální demokrat Vladimír Plaček, který se připravoval na obhajobu svého mandátu. Vzhledem k tomu, že skonal na počátku srpna, tedy v době, kdy již byly nominace uzavřeny, ČSSD místo něj nemohla postavit jiného kandidáta. O post opavského senátora v nadcházejících volbách každopádně přijde.

V Opavě se o zvolení uchází sedm lidí. TOP 09 spolu s ODS, Zelenými a Stranou soukromníků vsadila na někdejšího senátora a starostu Bolatic Herberta Paveru. Lidovci do voleb vyslali starostu Hradce nad Moravicí Josefa Víchu. Piráty reprezentuje zástupce ředitele místního gymnázia Petr Pavlíček.

Politické hnutí ANO zastupuje učitelka a opavská zastupitelka Simona Horáková. Komunistickým kandidátem je předseda stranického Okresního výboru a učitel v autoškole Vlastimil Kupka. Jako nezávislý o zvolení usiluje starosta Otic Vladimír Tancík. A politické hnutí SPD nominovalo lékaře Kamila Běrského.

„Opavský volební obvod má dvě části – samotné město a okolní vesnice. Opava obvykle volila spíše pravicově, na venkově se naopak hlasy dělily mezi ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Region není chudý, spíše tradicionalistický. Politické preference se mění vesnice od vesnice podle toho, jaký je tam zrovna populární politik,“ vysvětlil Deníku Referendum politický analytik Lukáš Jelínek.

Za hlavní favority na postup do druhého kola Jelínek považuje kandidátku politického hnutí ANO Horákovou a reprezentanta pravicových stran Paveru. „Babišova strana je v Opavě silná, ale prošla zde několika vnitřními otřesy, což ji zřejmě poškodilo. Při neúčasti ČSSD, ale má Horáková velkou šanci v prvním kole uspět,“ dodal Jelínek s tím, že Pavera naopak může těžit z podpory hned čtyři stran, které by samy o sobě ve volbách nezvítězily. „Bude to vyrovnaný souboj,“ uzavřel.

V roce 2012 na Opavsku nad obhájcem mandátu Václavem Vlčkem z ODS o pětadvacet procent hlasů zvítězil Vladimír Plaček nominovaný ČSSD. O šest let dříve Vlček ve druhém kole porazil sociálního demokrata Zdeňka Jiráska. Kandidát občanských demokratů tehdy získal o necelých deset procent hlasů více než jeho vyzyvatel.

Před osmnácti lety tu uspěl zástupce Čtyřkoalice, porevoluční rektor olomoucké univerzity Josef Jařab, jenž o patnáct procent hlasů zvítězil nad zmíněným občanským demokratem Vlčkem. Vůbec prvním opavským senátorem byl v roce 1996 zvolen občanský demokrat Jan Voráček. Ten uspěl v souboji s lidovcem Antonínem Šromem, kterého porazil o třináct procent hlasů.

V Opavě jsou tradičně úspěšní zástupci pravicových stran. Zvítězili zde třikrát z posledních čtyř senátních voleb. A podle odhadů by měli ztracený obvod získat zpět. Největší šance zasednout v Senátu má totiž kandidát TOP 09, ODS, Zelených a Soukromníků Pavera. Spolu s ním do druhého kola zřejmě postoupí – především díky vysoké celostátní podpoře strany – Horáková z politického hnutí ANO

Prognóza DR:
Druhé kolo: Herbert Pavera (TOP 09 + ODS + SZ + SsČR) X Simona Horáková (ANO)
Budoucí senátor: Herbert Pavera


Ostrava-město
V Ostravě senátorský mandát v barvách místního hnutí Ostravak obhajuje horolezec Leopold Sulovský. Ten se utká s osmi dalšími kandidáty. Za politické hnutí ANO kandiduje zakladatel sítě cukráren Ollies Ivo Gondek, za Piráty literární historik a vysokoškolský pedagog Martin Tomášek a za Okamurovu SPD farmaceutka Pynelopi Valsamisová.

Komunisté do voleb vyslali místního zastupitele a bývalého poslance Reného Čípa. Stranu práce reprezentuje její předseda, geograf a někdejší náměstek ostravského primátora Radoslav Štědroň. Jako nezávislí dále kandidují: bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek, představitel iniciativy Islám v České republice nechceme Martin Konvička a přednostka Kliniky popáleninové medicíny ve Fakultní nemocnici Ostrava Zdenka Crkvenjaš Němečková.

„Přestože Sulovský nebyl nikterak viditelným senátorem a těžko se mohl do paměti voličů něčím zajímavým zapsat, zůstává favoritem voleb. Má pověst patriota a opírá se o úspěšné komunální hnutí Ostravak. Jeho zástupci mluví s lidmi jazykem, se kterým se setkávají po ostravských hospodách a pivnicích. Soustředí se na témata, jež se v tomto prostředí rozebírají. A prezentují se jako ti, kteří oproti tradičním stranám na Ostraváky nezapomenou,“ řekl Deníku Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Bez šance – alespoň na postup do druhého kola – podle Jelínka není ani někdejší předseda vlády Paroubek. „Vede intenzivní kampaň. Hodně se snaží. A je bezesporu tím nejznámějším kandidátem ve volebním obvodě,“ uvedl.

Paroubek podle Jelínka může oslovit nejen voliče ČSSD a KSČM, ale i sympatizanty politických hnutí ANO a Ostravak. „Ale zkušenost Ostraváků s pražskými kandidáty není z nejslavnějších. Pohlížejí na ně s despektem. Obvykle si totiž na region vzpomenou jen tehdy, když jim jde o funkci,“ glosuje Jelínek.

Před šesti lety v Ostravě poněkud překvapivě v souboji se sociálním demokratem Karlem Sibinským zvítězil dnešní senátor Leopold Sulovský. V roce 2006 senátní volby vyhrál Otakar Veřovský z ČSSD, který ve druhém kole poměrně těsným výsledkem porazil Milana Balabána z ODS. Veřovského ve druhém kole volilo o šest procent více voličů.

Jednou na mandát ostravského senátora dosáhla i ODS, respektive její kandidát Milan Balabán, jemuž v roce 2000 dali voliči přednost před komunistkou Růženou Šarišskou. V historicky prvních volbách uspěl sociální demokrat Jan Zapletal, když o pět procent hlasů zvítězil nad Ladislavem Talavaškem z ODS.

Sociální demokracie v Ostravě na své dřívější úspěchy letos nenaváže. Do voleb totiž nepostavila svého kandidáta. Přesto se může její senátorský klub rozrůst o jednoho nového člena. Bývalý předseda strany Jiří Paroubek totiž patří společně s obhájcem mandátu Leopoldem Sulovským a reprezentantem politického hnutí ANO, jímž je Ivo Gondek, k hlavním favoritům volebního klání.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Leopold Sulovský (Ostravak) X Jiří Paroubek (nestr.)
Budoucí senátor: Leopold Sulovský


Karviná
Potřetí se na Karvinsku pokusí obhájit křeslo v horní komoře Parlamentu sociální demokrat a bohumínský starosta Petr Vícha. Politické hnutí ANO nominovalo Jiřího Matěje, který řídí nemocnici v Havířově a Karviné. Za KSČM o zvolení usiluje někdejší poslankyně a primátorka Havířova Milada Halíková. A politické hnutí SPD vsadilo na lékaře Bohdana Kufu, jen posledních deset let působil v saudskoarabském Rijádu.

Zastupitel města Rychvald Ladislav Sitko reprezentuje TOP 09. V Senátu by také rád zasedl Karel Světnička, který coby kandidát neuspěl v pirátských primárkách, a proto si založil vlastní Moravskou a Slezskou pirátskou stranu, jejíž barvy ve volebním klání hájí. O hlasy voličů se ucházejí rovněž dva nezávislí kandidáti: obvodní lékař Dušan Karch a ekonomka Markéta Kabourková.

„Karviná je obvodem, kde má ČSSD zdaleka největší šanci na obhajobu mandátu. Víchovi v minulých volbách k vítězství pomáhalo renomé úspěšného starosty a silná stranická značka. Tentokrát se bude muset spolehnout především sám na sebe,“ popsal předvolební situaci Deníku Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Obhajobu mandátu Víchovi tradičně komplikuje skutečnost, že je reprezentantem Bohumína, který má takřka čtyřikrát méně obyvatel než Havířov, který také spadá do karvinského volebního obvodu. „ČSSD v Havířově není příliš silná. Mnohem úspěšnější jsou zde komunisté a politické hnutí ANO,“ vysvětil Jelínek.

„KSČM ve volbách vsadila na oblíbenou, bývalou havířovskou primátorku Halíkovou, která bude Víchovi nejvážnější vyzývatelkou. Ve druhém kole se proto mohou střetnou dva kandidáti levice. Ale zároveň je možné, že se vzájemně připraví o hlasy a z prvního kola postoupí reprezentant politického hnutí ANO Matěj,“ dodal dobrý znalec regionu Jelínek.

Petr Vícha před šesti lety obhájil senátorský mandát, když zvítězil na nominantkou KSČM Miladou Halíkovou rozdílem bezmála dvaceti procent hlasů. S ještě lepším výsledkem pak vyšel v roce 2006 ze souboje s občanskou demokratkou Emilií Večeřovou.

Nadvládu sociální demokracie na Karvinsku narušil pouze před osmnácti lety reprezentant Unie svobody Ondřej Feber, jenž těsně porazil již zmíněnou kandidátku komunistů Halíkovou. V roce 1996 senátorský mandát pro ČSSD získal Alfréd Michalík, který uspěl v souboji s občanským demokratem Karlem Cieślarem.

Na Karvinsku byli vždy silní sociální demokraté a ve srovnání s republikovým průměrem i reprezentanti KSČM. V posledních letech v regionu – právě na úkor obou tradičních levicových stran – získává na popularitě politického hnutí ANO, které zde v posledních sněmovních volbách získalo téměř osmatřicet procent hlasů.

Petr Vícha, který obhajuje senátorský mandát, by i přesto měl do druhého kola bez větších obtíží postoupit. V něm se dle odhadů střetne s buď s Miladou Halíkovou z KSČM, nebo zástupcem Babišova politického projektu Jiřím Matějem.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Petr Vícha (ČSSD) X Jiří Matěj (ANO)
Budoucí senátor: Petr Vícha


Vsetín
Vsetínským senátorem je již dvě volební období zlínský hejtman Jiří Čunek a svůj mandát obhajuje i letos. Utká se se starostou obce Bystřička Zbyňkem Fojtíčkem z ODS, někdejším poslancem za ČSSD Petrem Kořenkem, bývalou místostarostkou obce Branky Dášou Bazalkovou z KSČM nebo trenérem dostihových koní Radkem Vrajem, jenž reprezentuje politické hnutí SPD. Jako nezávislý pak kandiduje starosta obce Velké Karlovice Miroslav Koňařík.

„Stávající senátor Jiří Čunek je obrovským favoritem těchto voleb a bylo by překvapením, kdyby svůj post neobhájil. Někdejšího lidoveckého předsedu mají lidé v regionu rádi bez ohledu na jeho kauzy i skutečnost, že je mnohoobročníkem,“ řekl Deníku Referendum politolog Pavel Šaradín. Ten odhaduje, že Čunek do druhého kola postoupí buď se sociálním demokratem Petrem Kořenkem, nebo Zbyňkem Fojtíškem z ODS.

Před šesti lety Jiří Čunek v druhém kole drtivě porazil Jindřicha Šnejdrlu, když získal o téměř o pětačtyřicet procent více než kandidát ČSSD. Čunek s obdobným výsledkem zvítězil i v roce 2006 nad občanským demokratem Jiřím Kubešem. Takřka totožným rozdílem vyhrál i v roce 2002 nezávislý Jaroslav Kubín, kterému voliči dali přednost před obhájcem mandátu Vladimírem Opltem z ODS. Ten v historicky prvních volbách uspěl ve střetu se sociálním demokratem Robertem Dostálem.

Vsetínsko bylo na počátku devadesátých let baštou ODS. Právě zde občanští demokraté dosahovali nejlepších výsledků ze všech ostatních moravských venkovských obvodů. Dnes však volebnímu obvodu vládnou lidovci a nic nenasvědčuje tomu, že by jejich kandidát Jiří Čunek neměl senátorský mandát pohodlně obhájit.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Jiří Čunek (KDU-ČSL) X Jiří Fojtíček (ODS)
Budoucí senátor: Jiří Čunek


Zlín
Na Zlínsku se o hlasy voličů utká sedm kandidátů – včetně dnešního lidoveckého senátora a starosty Uherského Brodu Patrika Kunčara. ČSSD nominovala zastupitelku zlínského kraje Milenu Kovaříkovou. Stavební inženýr František Jordák vede kandidátku KSČM. Strana práv občanů vsadila na starostu obce Hradčovice Jana Popelku.

Politické hnutí SPD do volebního klání vyslalo plukovníka ve výslužbě a někdejšího ředitele Krajského vojenského velitelství ve Zlíně Radka Hennera. Bývalý zlínský hejtman za ODS Libor Lukáš se o hlasy voličů uchází v barvách Soukromníků. A Realisty reprezentuje někdejší senátorka Jana Juřenčáková, která byla před dvanácti lety zvolena za Starosty.

„S ohledem na strukturu obyvatelstva v regionu, jehož značnou část tvoří praktikující katolíci, má senátor Kunčar velkou šanci na obhajobu a lze jej považovat za hlavního favorita voleb. Voliči lidovců navíc k volbám pravidelně chodí,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum novinář Pavel Stojar, který situaci na Zlínsku dlouhodobě sleduje.

„Známou osobností je i bývalý hejtman Lukáš,“ pokračoval Stojar, „jehož podpořila ODS, TOP 09 i Starostové. To mu zřejmě pomůže. Na druhé straně jen do jisté míry poškozuje příslušnost k straně krále hazardu Valenty.“ Ten naopak nepředpokládá, že by mohla uspět bývalá senátorka Juřenčáková. „Během svého působení v Senátu nebyla příliš viditelná,“ dodal.

Patrik Kunčar získal křeslo v horní komoře Parlamentu v doplňovacích volbách v roce 2014, protože jeho předchůdce Tomio Okamury byl o rok dříve na podzim zvolen poslancem. Lidovecký politik tehdy suverénně porazil již zmiňovaného Libora Lukáše o sedmadvacet procent hlasů. Okamura před šesti lety s obdobným výsledkem zvítězil nad sociálním demokratem Stanislavem Mišákem.

V roce 2006 volby na Zlínsku vyhrála Jana Juřenčáková na kandidátce Starostů. Ve druhém kole tehdy uspěla v souboji s lidovcem Jiřím Stodůlkou, který obhajoval mandát, a to přesto, že skončila v prvním kole druhá. Stodůlka byl zvolen senátorem v prvních dvou volbách. V roce 2000 těsně porazil Mišáka z ČSSD a před dvaadvaceti lety s přehledem zvítězil nad občanským demokratem Zdeňkem Dostálem.

Favoritem voleb na Zlínsku je obhájce mandátu Patrik Kunčar, který by měl křeslo ve Senátu v barvách KDU-ČSL uhájit. Spolu s ním do druhého kola s největší pravděpodobností postoupí bývalý zlínský hejtman Libor Lukáš. Ostatní kandidáti jsou bez větších šancí na úspěch.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Patrik Kunčar (KDU-ČSL) X Libor Lukáš (SsČR)
Budoucí senátor: Patrik Kunčar


O příštím předsedovi Senátu rozhodnou nezávislí senátoři
Pokud se potvrdí prognóza DR, nové rozložení sil v Senátu bude vypadat následovně:

  • STAN: Zvoleni Šesták, Flieder, Pavera: udrží 12 mandátů;
  • ČSSD: Zvoleni Látka, Sekaninová, Vícha: spadne na 15 mandátů;
  • ANO: Zvoleni Groene, Chodacká, Oulehlová, Michálek, Švadlena: stoupne na 11 mandátů;
  • SEN 21: Zvolen Uhlík: udrží 5 mandátů;
  • ODS: Zvoleni Kubera, Zeman, Nwelati, Tecl, Koštial, stoupne na 11 mandátů;
  • KDU: Bělobrádek, Brož, Čunek, Kunčar, stoupne na 17 mandátů.
Je tedy prakticky jisté, že vládní koalice zůstane v Senátu ve výrazné menšině, ba pravděpodobně oslabí, protože zisky politického hnutí ANO zřejmě nevyváží ztráty ČSSD. Sociální demokracie zřejmě přijde o postavení nejsilnějšího senátního klubu a s tím i o pozici předsedy Senátu.

Do finálního rozložení sil ale mohou podstatně promluvit nezávislí, nyní nezařazení kandidáti. Obhajuje ostravský Sulovský a do Senátu zřejmě zamíří trio Hilšer, Drahoš, Fischer, brněnský rektor Bek a jako nezařazený by do Senátu vstoupil i Pirát Wagenknecht. Počet nezařazených senátorů tak zřejmě stoupne na deset, ale může být i vyšší.

Nezařazení mohou založit nějaký nový klub nebo se mohou přidat ke klubům stávajícím. Za určitých okolností tak může mít po volbách nejsilnější senátní klub i STAN.

Vzhledem k celkově těsným počtům se tak o tom, který z klubů bude po volbách nejsilnější, a získá tím nejvýhodnější pozici pro nominaci předsedy Senátu rozhodne až vyjednáváním po volbách. Přitom není nikde dáno, že předseda Senátu musí být z početně nejsilnějšího klubu: dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart zatupující KDU-ČSL je toho příkladem.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.