Analýza senátních voleb 2: Mnozí sociální demokraté neobhajují své mandáty
Jan GruberTradiční předvolební analýza Deníku Referendum mapuje volební obvody, ve kterých se letos konají senátní volby. Druhý díl se zaměřuje na zbývajících osm českých obvodů a první obvod moravský: Třebíč.
Deník Referendum ve spolupráci s politology a politickými komentátory obeznámenými s jednotlivými obvody, v nichž se letos konají senátní volby, analyzuje předvolební situaci. V pondělí jsme zveřejnili první část, která se soustředí na obecné trendy, v úterý jsme se věnovali prvním devíti obvodům, včetně čtyř pražských. Dnes přinášíme podrobný rozbor zabývající se zbývajícími osmi českými obvody a prvním z obvodů moravských — Třebíčí. Kromě expertních názorů analýza zohledňuje výsledky z minulých senátních voleb.
Litoměřice
Litoměřicko je dalším ze třinácti obvodů, ve kterém měla ČSSD obhajovat senátorský mandát. Stávající senátor Hassan Mezian se ovšem volebního klání znovu neúčastní a strana nebyla s to najít jiného kandidáta. O křeslo v horní komoře Parlamentu se přesto uchází devět kandidátů. ODS vyslala dlouholetého litoměřického starostu Ladislava Chlupáče, KSČM bývalého poslance a krajského zastupitele Josefa Šenfelda a politické hnutí ANO lékaře a předsedu místní stranické buňky Ondřeje Štěrbu.
Za politické hnutí SPD kandiduje podnikatel František Novotný. Nová strana Václava Lásky SENÁTOR 21 nominovala podnikatele a galeristu Libora Uhlíka. Barvy hnutí PRO Zdraví hájí lékař Miroslav Jiránek. Stranu NE-VOLIM.CZ reprezentuje Jan Vondrouš. Bývalého ministra zdravotnictví a středočeského hejtmana Davida Ratha nominovala Česká suverenita. A jako nezávislý se o zvolení uchází někdejší místopředseda Věcích veřejných a ministr školství Nečasovy vlády Josef Dobeš.
„To, že ČSSD nepostavila na Litoměřicku kandidáta, samozřejmě značí její jistý úpadek. Donedávna hlavní vládní strana zřejmě není schopna nalézt osobnosti, které by mohly zaujmout voliče, proto raději souboj o senátorské křeslo vzdala,“ řekl Deníku Referendum politolog Jiří Pehe. A dodal, že ve volbách, kdy obhajuje třináct mandátů, by ČSSD měla mít svého kandidáta ve všech sedmadvaceti obvodech.
Pehe se rovněž pozastavil u kandidatury bývalých ministrů Davida Ratha a Josefa Dobeše. „V Rathově případě jde o pokus, jak na sebe upoutat pozornost a prezentovat se coby politická oběť. I kdyby ve volbách neuspěl — což je pravděpodobné, získá mediální prostor pro útoky na policii, státní zástupce a soudy,“ uvedl. „Dobeš odešel z ministerstva po skandálu. Byl spojen s hnutím Věci veřejné, jež potkal neslavný konec. Těžko dokáže znovu nastartovat svou politickou kariéru,“ dodal Pehe.
„Největší šanci postoupit do druhého kola má kandidát politického hnutí ANO Štěrba, který může těžit z celostátně vysoké podpory strany. Ale to ještě neznamená, že v Senátu nakonec usedne. Ve druhém kole se proti němu mohou spojovat Babišovi odpůrci z různých stran,“ uzavřel Pehe s tím, že se druhým z favoritů je Uhlík v barvách SENÁTOR 21, jenž je v regionu poměrně známý a požívá důvěry spoluobčanů.
Před šesti lety získal v Litoměřicích senátorský mandát lékař Hassan Mezian, který ve druhém kole o pět procent hlasů porazil komunistickou funkcionářku Jitku Sachetovou. V roce 2006 v souboji s bývalým poslancem ČSSD Robertem Kopeckým o téměř dvacet procent hlasů zvítězil tehdejší ministr zahraničí první Topolánkovy vlády Alexander Vondra.
V druhých senátních volbách na Litoměřicku uspěl evangelický farář, někdejší disident a signatář Charty 77 Zdeněk Bárta, kterému voliči dali bezmála o třiatřicet procent hlasů více než kandidátovi KSČM Pavlu Pospíškovi. V roce 1996 pak rozdílem dvaceti procent hlasů opět nad nominantkou KSČM, herečkou Jiřinou Švorcovou zvítězil občanský demokrat Karel Burda.
V litoměřickém volebním obvodu je ve srovnání s republikovým průměrem úspěšná KSČM, jejíž kandidáti postoupili do druhého kola senátních voleb ve třech ze čtyř případů. V samotných Litoměřicích je tradičně silná ODS a od posledního volebního období i politické hnutí ANO. Právě nominantni těchto dvou stran Štěrba a Chlupáč jsou spolu s regionálně známým Uhlíkem favority prvního kola voleb.
Prognóza DR:
Druhé kolo: Libor Uhlík (SEN 21) X Ondřej Štěrba (ANO) Budoucí senátor: Libor Uhlík
Teplice
V Teplicích senátorské křeslo již počtvrté obhajuje místopředseda Senátu a teplický primátor za ODS Jaroslav Kubera. ČSSD nominovala starostu obce Bystřany Ivana Vinického, Strana práv občanů někdejší místostarostku Prahy 8 Terezii Holovskou a KSČM živnostníka Tomáše Zíku. A politické hnutí SPD do voleb vyslalo vedoucího směny Sboru dobrovolných hasičů Jana Zahradníčka.
V barvách TOP 09 s podporou Starostů se o přízeň voličů uchází předseda představenstva FK Teplice Pavel Šedlbauer. Hnutí SENÁTOR 21 reprezentuje dlouholetý ředitel Gymnázia Teplice Zdeněk Bergman, Rozumné bývalý pravoslavný kněz Freimann Eugen Sigismund a stranu Občané České republiky ekonom Josef Bárta.
„Teplický primátor Kubera je hlavním favoritem voleb. Jeho šance na vítězství je značně vysoká. Kubera je ve srovnání s ostatními kandidáty výraznou a široce známou osobností. Navíc ačkoli reprezentuje ODS, není jejím typickým představitelem. Současně jeho dosavadní výsledky — ať už v komunálních, nebo v senátních volbách — ukazují, že se těší dlouhodobé podpoře voličů,“ řekl Deníku Referendum politolog Pavel Hynčica.
Nevýhodou Kuberových vyzyvatelů je dle Hynčici jejich relativní neznámost mezi lidmi, respektive slabost stran a hnutí, které reprezentují. „Platforma SENÁTOR 21 je poměrně mladá a těžko soudit, zda její vznik voliči zaregistrovali a dokáží si ji spojit se jménem Václava Lásky. Kandidáta ČSSD zase sráží celostátní kondice strany a její postavení na politické scéně,“ dodal s tím, že Kubera by právě vlivem těchto okolností mohl uspět již v prvním kole.
Jaroslav Kubera je teplickým senátorem již tři volební období. Před šesti lety rozdílem třiatřicet procent hlasů zvítězil nad kandidátem KSČM, místostarostou Krupky Jaroslavem Dubským. V letech 2000 a 2006 ve druhém kole opakovaně s přehledem porazil dnešního hejtmana Ústeckého kraje a předsedu krajského výboru KSČM Oldřicha Bubeníčka. V historicky prvních senátních volbách pak Kubera těsně podlehl sociálnímu demokratovi Jaroslavu Musialovi.
Kubera svůj mandát s největší pravděpodobností obhájí i letos. Otázkou proto zůstává jen to, kdo jej doprovodí do druhého kola voleb. Největší šance má společný kandidát TOP 09 a STAN Šedlbauer a ředitel místního gymnázia Bergman.
Prognóza DR:
Druhé kolo: Jaroslav Kubera (ODS) X Zdeněk Bergman (SEN 21) Budoucí senátor: Jaroslav Kubera
Jablonec nad Nisou
V jabloneckém volebním obvodu se o zvolení uchází sedm kandidátů. Za ODS mandát obhajuje Jaroslav Zeman. Politické hnutí SPD reprezentuje strážník městské policie Michal Švarc. Komunisté do voleb vyslali učitelku Šárku Kalvovou, ČSSD místního zastupitele Jindřicha Berounského a politické hnutí ANO podnikatele v oblasti dopravy Josefa Chuchlíka.
Bývalá členka Strany zelených, právnička a jablonecká zastupitelka Michaela Tejmlová hájí barvy politického projektu Václava Lásky SENÁTOR 21. Podporu ji vyjádřili Piráti, lidovci a Zelení. Posledním z kandidátů je městský radní a manažer Městského divadla v Jablonci nad Nisou Pavel Žur, kterého nominovalo hnutí Nová budoucnost pro Liberecký kraj.
„Jaroslav Zeman má coby obhájce mandátu před svými vyzyvateli výhodu. Je bezesporu známější. Navíc mu nahrává, že ODS pomalu posiluje,“ řekl Deníku Referendum Pavel Hynčica. „Josef Chuhlík může těžit ze silné podpory politického hnutí ANO, ač on sám není příliš politicky výrazný. V případě Michaely Tejmlové zřejmě zafunguje, že ji podpořili Piráti jakožto úspěšná strana,“ uzavřel.
Stávající senátor Jaroslav Zeman v posledních volbách o více než pětadvacet procent hlasů ve druhém kole zvítězil nad bývalým libereckým hejtmanem, sociálním demokratem Stanislavem Eichlerem. Před dvanácti lety senátorský mandát v souboji s nominantem Jiřím Čeřovským ODS obhájila Soňa Paukrtová v barvách Strany pro otevřenou společnost.
Paukrotvá poprvé coby kandidátka Čtyřkoalice uspěla v roce 2002, kdy o zhruba pět set hlasů poprvé porazila zmíněného Čeřovského. Levice na senátorský mandát dosáhla jen v prvních senátních volbách. Tehdy o jedno procento hlasů zvítězil sociální demokrat František Vízek, kterému dali voliči přednost před ministrem hospodářství první Klausovy vlády Karlem Dybou z ODS.
Jablonec nad Nisou je obvod s mírně pravicovým tíhnutím. Občanští demokraté zde uspěli v posledních komunálních volbách, kdy předstihli i celorepublikového vítěze volebního klání politické hnutí ANO. Relativně dobrého výsledku zde dosáhli i ve volbách do zastupitelstev krajů před dvěma lety. Jejich kandidáta Zemana lze proto považovat za jasného favorita. Spolu s ním do druhého kola postoupí buď Tejmlová, nebo Žur.
Prognóza DR:
Druhé kolo: Jaroslav Zeman (ODS) X Michaela Tejmlová (SEN 21) Budoucí senátor: Jaroslav Zeman
Chtěl bych se ale omluvit obyvatelům Poličska. Přestože historicky jde o součást Čech, dopravně spádově dnes mnoho z nich tíhne k moravskému Brnu a Olomouci. I přes neexistenci dálničních tahů.
Asi byste se divil, jak moc jsou si vědomi zemské příslušnosti zemsky hraniční obce třeba na Žďársku. A vnímají ji jako tradici, nikoli jako dělení. Hranice zde spojuje, nikoli rozděluje. Ostatně jako dlouho v minulosti.
Ta dnes nemá význam politický -- na straně království, protože nás to, možná velkopansky, příliš nezajímá a na straně markrabství, protože je Vás tam jen pár, které to zajímá víc než jako příležitost vyvěsit jednou za rok fangli a průběžně si zanadávat na Prahu s rejstříkem nadávek rozšířeným o jednu polohu oproti lidem z Chomutova nebo ze Čtyř černých krav --, ale má pochopitelně význam historický, tradiční a emotivní.
Především pro sociální demokracii je to víceméně na hození ručníku do ringu. Skoro to opravdu vypadá, že to co se nepodařilo komunistickému režimu za čtyři desetiletí totalitní vlády - totiž definitivně zlikvidovat sociální demokracii - tak to se té podaří vlastním přičiněním. Zmizet z politické scény jaksi "samospádem".
A je sotva možno nad tím vyjádřit nějakou mimořádnou lítost; ten propad si zavinila zcela sama. Už roky konstatuji znovu a znovu, že se jí vytratila tradiční sociálně demokratická témata - a ona nebyla schopná nalézt jiná. Ona vlastně stále ještě ideově žije v minulosti; a nedokázala nalézt vstupní dveře k moderní době. Především se od ní odvrátil liberální, činorodý městský volič. Který svůj přístav nalézá daleko spíše u Pirátů.
Navíc - když se přihlédne k tomu kdo ji v poslední době reprezentuje: buďto představitelé xenofobní pravice (naštěstí Foldyna měl alespoň tolik poctivosti že teď odstoupil); anebo zcela bezvýrazné lidské typy bez kontur, bez sebemenšího charizmatu.
Položme si otázku obráceně: nikoli "proč sociální demokracie tolik ztrácí?"; nýbrž "koho by sociální demokracie v tomto stavu, v tomto ideovém rozpoložení a s takovými představiteli vlastně měla ještě vůbec dokázat oslovit?" Výsledek této rovnice je pak dán už sám sebou.
Spolu se sociální demokracií ovšem ztratili i komunisté. A i v tom případě žádný div; spíš bylo nutno se podivovat tomu, že se ještě tak dlouho dokázali udržet na relativně vysoké voličské přízni. Ale nedá se nic dělat, dřívější voličská základna postupně odchází, a KS má stejně mizivý potenciál oslovit mladého, agilního moderního voliče jako soc. dem.
Je tedy možno definitivně odepsat levici jako takovou? - Spíše ne. Je nutno si uvědomit, že ten vývoj v ČR v posledních letech na jedné straně zrcadlil obecný trend levice, především sociální demokracie v Evropě; ale zároveň vykazoval několik specifických anomálií.
Při srovnání například s Německem: i tady sociální demokracie ztrácí víc a víc; ale (její dřívější) levicový elektorát se přelil zčásti do strany Zelených, zčásti do vyhraněně levicové "Die Linke". Jinak řečeno: tradiční pravo-levé politické rozdělení v Německu zůstává, jenom si nachází nové politické subjekty.
Zatímco v ČR? Tady je ta anomálie, že ANO stále ještě dokáže budit dojem středové strany, otevřené každému kdo "chce makat". To znamená, že z toho levicového voličského potenciálu zřejmě část pohltilo právě ANO, část levicově liberálních (městských a intelektuálních) vrstev se asi připojila k Pirátům; a značná část zřejmě prostě rezignovala, a k volbám se vůbec nedostavila.
Výhledově lze očekávat, že i v ČR se to klasické pravo-levé politické schéma zase obnoví; ale jestli v tom budoucím vývoji bude ještě místo i pro sociální demokracii, to v tuto chvíli naprosto není jisté.
Ona se levice objeví, ale zatím nemá kde vyrůst, prostor ji zalehly dvě postupně stále více zahnívající (to jest fašizující) politické mrtvoly. Značky ČSSD je mi líto, ale pokud nejde zaxchránit bez Hamáčků, Staňků a fandů rasistického ptrezidenta, pak je třeba ji obětovat. U KSČM není čeho litovat.
Strany jsou dnes, oproti dávnější minulosti, ve společnosti jen nedostatečně zakořeněny. Dokonce i církve a odbory se potýkají s podobným problémem. Výkyvy v důsledku selhání jednotlivců, marginálních událostí, či mediálních kauz mohou v našich podmínkách zničit téměř každou stranu. Přispívá k tomu ovšem chování jejich členů, v tom především prominentních: strana je tu pro ně, ne oni pro ni.
To, že ČSSD nevzbuzuje sympatie voličů, v tom i těch, kteří by chtěli stranu nominálně sociálně demokratickou (zase) volit, vede její představitele spíše k dalším projevům nejednoty, k politickým posunům, lavírování a chybám. Trochu to připomíná, když prohrává řekněme fotbalový tým důležitý zápas. Zkouší se všechno možné, ale vypadá to čím dál zoufaleji a vede třeba k dalšímu gólu ve vlastní síti. Když se na to podíváme takhle, můžeme si lépe odpustit chytré a levné rady, ve skutečnosti nepochopení a příliš jednoznačné odsouzení, ať už se týká ČSSD nebo třeba SZ.
Jinak moravskou vlajku (germanismus fangle už moc nepoužíváme) vyvěšují cca dvě třetiny moravských obcí ne proto, aby nadávali na Prahu. K tomu mají řadu příležitostí během všedních dnů v roce. Na den moravských patronů se vlajka vyvěšuje skutečně svátečně, na oslavu vlastních tradic, jsou otevřena zdarma nebo se sníženým vstupným mnohá muzea a pamětihodnosti na Moravě. Prahy se to vlastně vůbec netýká a přijde mi zcela zbytečné, aby se nad tím někdo v Praze pozastavoval.
Ačkoli národnost ani subsidiarita nebývá hlavním politickým tématem, zrovna v Čechách byla národnost a jazyk tématem voleb. Prof. Aleš Gerloch přišel s návrhem zakotvit do ústavy český národ a český jazyk jako státní, a získal pouhých 3,8 tis. hlasů, což bylo nějakých 9% zúčastněných voličů a nepostoupil do druhého kola. Takže zatím tato tématika opravdu netáhne.
Další rozhraničení od stolu přišlo až v roce 1960, kdy vznikl nesmyslný útvar zvaný okres Svitavy, přičleněný k Východočeskému kraji. Nezdá se, že by se tehdy u obyvatel Svitav či Moravské Třebové vzedmuly city zhrzené moravské identity, zato mohu potvrdit silný odpor ze strany Litomyšlanů a Poličáků.
V komunálních volbách se tato územní diverzita nijak zvlášť neprojevuje, zato je stále ještě patrná ve volbách parlamentních, zejména co se týče vyšší podpory komunistů ve městech a obcích, kde se po roce 1945 zcela vyměnilo obyvatelstvo.
Nesmyslnými útvary byly téměř všechny okresy z roku 1960 a všechny kraje z let 1948 (=1997), nejen okres Svitavy. Máte pravdu v tom, že ve Svitavách a kolem Svitav bylo především německojazyčné osidlení a ti moravští patrioti odtud byli prostě vyhnáni. Svitavy se do té doby nazývaly "západomoravským Manchesterem". Moravské povědomí je ale výraznější na Moravskotřebovsku. Referendum tu rozhodlo o tom, že jak obce, tak město chtějí patřit do Olomouckého kraje, ale zákonodárci i ústavní soudci odmítli respektovat tuto vůli obyvatel. Tak zůstali ve východočeském (Pardubickém) kraji.
Pamatuji si, jak jeden starosta malé obce na Moravskotřebovsku překvapivě vynadal v telefonu koordinátorce moravské vlajkové iniciativy. "To si pište, že ji vyvěsíme. Jsme Morava. A vy z Brna jste nás nechali v Čechách!" Měl pravdu. Třeba brněnská primátorka neudělala ze své pozice v 90. letech pro nápravu těchto křivd vůbec nic.
Ostatně i volby parlamentní: Svitavy totiž Litomyšlsku pokaždé tragicky zhoršují volební bilanci.
Doufám, že oceníte mé elegantní oslí můstky směrem k tématu.
Vesnice, kde máme víkendový domek, byla kdysi ovšem samostatná a spadala pod Český Brod. Mohu se na to podívat na krasopisně provedeném a okolkovaném stavebním povolení z roku 1908. Všechno se změnilo. Obec je již dávno připojena k sousednímu městu a patří s ním k Praze Východ. Srostla se sousední. V posledních asi 15 letech vzniklo mezi oběma vesnicemi ke stovce nových domků. V ulici, kde pamatuji sedávat starousedlé ženy na příkopě a klábosit, stojí o víkendu dobře 15 moderních aut. To jen já zajíždím do dvora? Dávno, dávno již dozněla kopyta koní, táhnoucích valník. Maminka někdy komentuje změny, ovšem daleko větší než pamatuji já. Vypadala ta ves a domky, s pro mě zásadní výjimkou, kdysi hodně jinak. Stejně jako lidé. Spádovost obce je asi tím posledním, co by maminka pohřešila. Místní, sedajíce do připravených aut a rozjíždějíce se po širokém okolí, myslím, nejinak.
Tak aspoň někdo někde.
Z městečka Vejprty jste se v době, kdy ještě v zimě padal sníh, dostal do saské nemocnice, ale na českou stranu to šlo leda rolbou.
Když se podíváta na mapu, uvidíte, že i v okrese Svitavy jsou místa, ze kterých vede hlavní tah vzhledem k nejbližšímu město poměrně zbytečnou oklikou, setrvačnost někdejšího administrativního rozdělení (ale nikde to v tomto případě není dramatický rozdíl). Ovšem pokud se někdy dostaví dálnice, bude nejspíš lidem ze Svitav spíš než to, zda jsou na Moravě nebo v Čechách, vadit fakt, že jejich krajské město není na dálničním tahu.
Samozřejmě, z hlediska senátorských voleb má snad vše, co štěpí svitavský volební obvod mnohem menší význam, než místní odlišnosti, zvláštně enkláv někdejších na zaměstnání navázaných sídlišť a zbytkových vesnických jáder, v pražském obvodu, ve kterém kandiduje již zmíněný prof. Gerloch.
Je to ale i problém zdravotnický, který tu zmínil pan Profant v souvislosti s dělením Československa a který rozhoduje o lidských životech. Záchranná služba Olomouckého kraje vozí akutní pacienty z Kojetína do Přerova po dálnici přes Kroměříž a potom na druhý konec města, přitom by v Kroměřížské nemocnici byli do pěti minut. Brání tomu ovšem staré okresní a nové krajské hranice dělící srdce Hané na tři části. Bohužel nemohu kvůli povinné mlčenlivosti uvést konkrétní příklady ze zdravotnické praxe.