Chci přispět X

Analýza senátních voleb 2: Mnozí sociální demokraté neobhajují své mandáty

Tradiční předvolební analýza Deníku Referendum mapuje volební obvody, ve kterých se letos konají senátní volby. Druhý díl se zaměřuje na zbývajících osm českých obvodů a první obvod moravský: Třebíč.

Jg_dr_profil

Jan Gruber

03.10.2018 06:00

22792_ee74c4d4eacdabecefabe5df44b91ffe_big

Senátorský post mezi jinými neobhajuje ani František Bublan. „Jde o rozumnou strategii, jak se na konci politické kariéry vyhnout blamáži,“ říká politolog Lubomír Kopeček. Foto Senát

Deník Referendum ve spolupráci s politology a politickými komentátory obeznámenými s jednotlivými obvody, v nichž se letos konají senátní volby, analyzuje předvolební situaci. V pondělí jsme zveřejnili první část, která se soustředí na obecné trendy, v úterý jsme se věnovali prvním devíti obvodům, včetně čtyř pražských. Dnes přinášíme podrobný rozbor zabývající se zbývajícími osmi českými obvody a prvním z obvodů moravských – Třebíčí. Kromě expertních názorů analýza zohledňuje výsledky z minulých senátních voleb.

Litoměřice
Litoměřicko je dalším ze třinácti obvodů, ve kterém měla ČSSD obhajovat senátorský mandát. Stávající senátor Hassan Mezian se ovšem volebního klání znovu neúčastní a strana nebyla s to najít jiného kandidáta. O křeslo v horní komoře Parlamentu se přesto uchází devět kandidátů. ODS vyslala dlouholetého litoměřického starostu Ladislava Chlupáče, KSČM bývalého poslance a krajského zastupitele Josefa Šenfelda a politické hnutí ANO lékaře a předsedu místní stranické buňky Ondřeje Štěrbu.

Za politické hnutí SPD kandiduje podnikatel František Novotný. Nová strana Václava Lásky SENÁTOR 21 nominovala podnikatele a galeristu Libora Uhlíka. Barvy hnutí PRO Zdraví hájí lékař Miroslav Jiránek. Stranu NE-VOLIM.CZ reprezentuje Jan Vondrouš. Bývalého ministra zdravotnictví a středočeského hejtmana Davida Ratha nominovala Česká suverenita. A jako nezávislý se o zvolení uchází někdejší místopředseda Věcích veřejných a ministr školství Nečasovy vlády Josef Dobeš.

„To, že ČSSD nepostavila na Litoměřicku kandidáta, samozřejmě značí její jistý úpadek. Donedávna hlavní vládní strana zřejmě není schopna nalézt osobnosti, které by mohly zaujmout voliče, proto raději souboj o senátorské křeslo vzdala,“ řekl Deníku Referendum politolog Jiří Pehe. A dodal, že ve volbách, kdy obhajuje třináct mandátů, by ČSSD měla mít svého kandidáta ve všech sedmadvaceti obvodech.

Pehe se rovněž pozastavil u kandidatury bývalých ministrů Davida Ratha a Josefa Dobeše. „V Rathově případě jde o pokus, jak na sebe upoutat pozornost a prezentovat se coby politická oběť. I kdyby ve volbách neuspěl – což je pravděpodobné, získá mediální prostor pro útoky na policii, státní zástupce a soudy,“ uvedl. „Dobeš odešel z ministerstva po skandálu. Byl spojen s hnutím Věci veřejné, jež potkal neslavný konec. Těžko dokáže znovu nastartovat svou politickou kariéru,“ dodal Pehe.

„Největší šanci postoupit do druhého kola má kandidát politického hnutí ANO Štěrba, který může těžit z celostátně vysoké podpory strany. Ale to ještě neznamená, že v Senátu nakonec usedne. Ve druhém kole se proti němu mohou spojovat Babišovi odpůrci z různých stran,“ uzavřel Pehe s tím, že se druhým z favoritů je Uhlík v barvách SENÁTOR 21, jenž je v regionu poměrně známý a požívá důvěry spoluobčanů.

Před šesti lety získal v Litoměřicích senátorský mandát lékař Hassan Mezian, který ve druhém kole o pět procent hlasů porazil komunistickou funkcionářku Jitku Sachetovou. V roce 2006 v souboji s bývalým poslancem ČSSD Robertem Kopeckým o téměř dvacet procent hlasů zvítězil tehdejší ministr zahraničí první Topolánkovy vlády Alexander Vondra.

V druhých senátních volbách na Litoměřicku uspěl evangelický farář, někdejší disident a signatář Charty 77 Zdeněk Bárta, kterému voliči dali bezmála o třiatřicet procent hlasů více než kandidátovi KSČM Pavlu Pospíškovi. V roce 1996 pak rozdílem dvaceti procent hlasů opět nad nominantkou KSČM, herečkou Jiřinou Švorcovou zvítězil občanský demokrat Karel Burda.

V litoměřickém volebním obvodu je ve srovnání s republikovým průměrem úspěšná KSČM, jejíž kandidáti postoupili do druhého kola senátních voleb ve třech ze čtyř případů. V samotných Litoměřicích je tradičně silná ODS a od posledního volebního období i politické hnutí ANO. Právě nominantni těchto dvou stran Štěrba a Chlupáč jsou spolu s regionálně známým Uhlíkem favority prvního kola voleb.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Libor Uhlík (SEN 21) X Ondřej Štěrba (ANO)
Budoucí senátor: Libor Uhlík


Teplice
V Teplicích senátorské křeslo již počtvrté obhajuje místopředseda Senátu a teplický primátor za ODS Jaroslav Kubera. ČSSD nominovala starostu obce Bystřany Ivana Vinického, Strana práv občanů někdejší místostarostku Prahy 8 Terezii Holovskou a KSČM živnostníka Tomáše Zíku. A politické hnutí SPD do voleb vyslalo vedoucího směny Sboru dobrovolných hasičů Jana Zahradníčka.

V barvách TOP 09 s podporou Starostů se o přízeň voličů uchází předseda představenstva FK Teplice Pavel Šedlbauer. Hnutí SENÁTOR 21 reprezentuje dlouholetý ředitel Gymnázia Teplice Zdeněk Bergman, Rozumné bývalý pravoslavný kněz Freimann Eugen Sigismund a stranu Občané České republiky ekonom Josef Bárta.

„Teplický primátor Kubera je hlavním favoritem voleb. Jeho šance na vítězství je značně vysoká. Kubera je ve srovnání s ostatními kandidáty výraznou a široce známou osobností. Navíc ačkoli reprezentuje ODS, není jejím typickým představitelem. Současně jeho dosavadní výsledky – ať už v komunálních, nebo v senátních volbách – ukazují, že se těší dlouhodobé podpoře voličů,“ řekl Deníku Referendum politolog Pavel Hynčica.

Nevýhodou Kuberových vyzyvatelů je dle Hynčici jejich relativní neznámost mezi lidmi, respektive slabost stran a hnutí, které reprezentují. „Platforma SENÁTOR 21 je poměrně mladá a těžko soudit, zda její vznik voliči zaregistrovali a dokáží si ji spojit se jménem Václava Lásky. Kandidáta ČSSD zase sráží celostátní kondice strany a její postavení na politické scéně,“ dodal s tím, že Kubera by právě vlivem těchto okolností mohl uspět již v prvním kole.

Jaroslav Kubera je teplickým senátorem již tři volební období. Před šesti lety rozdílem třiatřicet procent hlasů zvítězil nad kandidátem KSČM, místostarostou Krupky Jaroslavem Dubským. V letech 2000 a 2006 ve druhém kole opakovaně s přehledem porazil dnešního hejtmana Ústeckého kraje a předsedu krajského výboru KSČM Oldřicha Bubeníčka. V historicky prvních senátních volbách pak Kubera těsně podlehl sociálnímu demokratovi Jaroslavu Musialovi.

Kubera svůj mandát s největší pravděpodobností obhájí i letos. Otázkou proto zůstává jen to, kdo jej doprovodí do druhého kola voleb. Největší šance má společný kandidát TOP 09 a STAN Šedlbauer a ředitel místního gymnázia Bergman.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Jaroslav Kubera (ODS) X Zdeněk Bergman (SEN 21)
Budoucí senátor: Jaroslav Kubera


Jablonec nad Nisou
V jabloneckém volebním obvodu se o zvolení uchází sedm kandidátů. Za ODS mandát obhajuje Jaroslav Zeman. Politické hnutí SPD reprezentuje strážník městské policie Michal Švarc. Komunisté do voleb vyslali učitelku Šárku Kalvovou, ČSSD místního zastupitele Jindřicha Berounského a politické hnutí ANO podnikatele v oblasti dopravy Josefa Chuchlíka.

Bývalá členka Strany zelených, právnička a jablonecká zastupitelka Michaela Tejmlová hájí barvy politického projektu Václava Lásky SENÁTOR 21. Podporu ji vyjádřili Piráti, lidovci a Zelení. Posledním z kandidátů je městský radní a manažer Městského divadla v Jablonci nad Nisou Pavel Žur, kterého nominovalo hnutí Nová budoucnost pro Liberecký kraj.

„Jaroslav Zeman má coby obhájce mandátu před svými vyzyvateli výhodu. Je bezesporu známější. Navíc mu nahrává, že ODS pomalu posiluje,“ řekl Deníku Referendum Pavel Hynčica. „Josef Chuhlík může těžit ze silné podpory politického hnutí ANO, ač on sám není příliš politicky výrazný. V případě Michaely Tejmlové zřejmě zafunguje, že ji podpořili Piráti jakožto úspěšná strana,“ uzavřel.

Stávající senátor Jaroslav Zeman v posledních volbách o více než pětadvacet procent hlasů ve druhém kole zvítězil nad bývalým libereckým hejtmanem, sociálním demokratem Stanislavem Eichlerem. Před dvanácti lety senátorský mandát v souboji s nominantem Jiřím Čeřovským ODS obhájila Soňa Paukrtová v barvách Strany pro otevřenou společnost.

Paukrotvá poprvé coby kandidátka Čtyřkoalice uspěla v roce 2002, kdy o zhruba pět set hlasů poprvé porazila zmíněného Čeřovského. Levice na senátorský mandát dosáhla jen v prvních senátních volbách. Tehdy o jedno procento hlasů zvítězil sociální demokrat František Vízek, kterému dali voliči přednost před ministrem hospodářství první Klausovy vlády Karlem Dybou z ODS.

Jablonec nad Nisou je obvod s mírně pravicovým tíhnutím. Občanští demokraté zde uspěli v posledních komunálních volbách, kdy předstihli i celorepublikového vítěze volebního klání politické hnutí ANO. Relativně dobrého výsledku zde dosáhli i ve volbách do zastupitelstev krajů před dvěma lety. Jejich kandidáta Zemana lze proto považovat za jasného favorita. Spolu s ním do druhého kola postoupí buď Tejmlová, nebo Žur.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Jaroslav Zeman (ODS) X Michaela Tejmlová (SEN 21)
Budoucí senátor: Jaroslav Zeman


Mladá Boleslav

Na Mladoboleslavsku byl dvě volební období senátorem sociální demokrat Jaromír Jermář, který se však rozhodl mandát neobhajovat a strana místo něj nominovala lékaře Ladislava Horáka. Za ODS kandiduje dlouholetý primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati. Politické hnutí ANO do volebního klání vyslalo starostu Kosmonos Jiřího Müllera.

KSČM reprezentuje zastupitel obce Klášter Hradiště nad Jizerou Josef Jermář. Za politické hnutí SPD se hlasy uchází písničkář Josef Nos. Piráti nominovali zdravotní klaunku a dramaturgyni Kulturního centra Turnov Danielu Weissovou. A seznam kandidátů v barvách TOP 09 uzavírá zastupitel městyse Sovínky a podnikatel Miroslav Plch.

„Sociální demokraté to budou mít hodně těžké, pokud chtějí obvod uhájit. Obvykle má strana větší šanci na obhajobu mandátu, když do voleb nasadí stávajícího senátora. Změna kandidáta ČSSD určitě nepomůže. Jermář byl mezi lidmi za dvě volební období poměrně známý,“ popsal pro Deník Referendum situaci dříve dominantní levicové strany politolog Lukáš Jelínek.

Podle Jelínka je nejpravděpodobnějším postupujícím do druhého kola a také největším favoritem na zisk mandátu občanský demokrat Nwelati. „Je to z hlediska ODS chytrý tah, že jej po letech, kdy stál v čele města, nominovala do senátních voleb. Předpokládám, že spolu s ním postoupí kandidát politického hnutí ANO Müller. To je totiž ve středních Čechách poměrně silné,“ dodal.

Jaromír Jeřmář, který byl mladoboleslavským senátorem po dvě volební období v minulých volbách o dvacet procent hlasů porazil někdejšího poslance za ODS Adolfa Beznosku. O šest dříve uspěl v souboji s obhájcem mandátu, občanským demokratem Jaroslavem Mitlerem. Jermář tehdy získal o necelých tři sta hlasů více než jeho protikandidát.

Velmi těsným výsledkem skončily volby na Mladoboleslavsku taktéž v roce 2002 velmi těsným výsledkem. Do druhého kola s Mitlerem tehdy postoupil Jiří Dienstbier starší na kandidátce ČSSD. Dienstbier nakonec mandát nezískal, prohrál rozdílem sto jedenácti hlasů. V prvních volbách na vítěství dosáhla občanská demokratka Jarmila Filipiová, která o dvacet procent hlasů porazila prvního předsedu obnovené ČSSD Slavomíra Klabana.

Přestože ČSSD dokázala dvakrát za sebou v Mladé Boleslavi uspět, senátorský mandát letos neobhájí. Ten s největší pravděpodobností připadne ODS, respektive primátorovi města Nwelatimu. Spolu s ním do druhého kola podle odhadů postoupí jeden z dvojice Müller – Weissová.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Raduan Nwelati (ODS) X Jiří Müller (ANO)
Budoucí senátor: Raduan Nwelati


Benešov
Senátorský mandát neobhajuje ani nominant STAN a dlouholetý starosta Vlašimi Luděk Jeništa. Místo něj Starostové do voleb vyslali místostarostu Říčan Zdeňka Hrabu. Za politické hnutí ANO kandiduje místostarosta Benešova Jiří Švadlena, za TOP 09 překladatelka a někdejší výkonná ředitelka stranického think-tanku TOPAZ Terezie Radoměřská a za ODS ředitel CEVRO Institutu Jiří Kozák.

Lidovce ve volebním klání reprezentuje majitel společnosti Stavby Praha Jan Borguľa. Živnostník Miroslav Křeček se o zvolení uchází v barvách politického hnutí SPD. KŠCM nominovala předsedu Výboru pro dopravu Středočeského kraje Ivana Cinku, ČSSD právníka a poradce bývalého premiéra Bohuslava Sobotky Petra Petržílka a Piráti pedagogického pracovníka Petra Chaluše. Stranu soukromníků dále zastupuje Aleš Hemer a jako nezávislý kandiduje Martin Šveda.

„Stejně jako v případě Mladé Boleslavi i tady platí, že chce-li strana obvod udržet, má větší šanci, když do voleb vyšle úřadujícího senátora,“ okomentoval pro Deník Referendum nominaci Starostů politický analytik Lukáš Jelínek. „Benešov se ale chová většinově pravicově, takže Hraba jistě může z prvního kola postoupit a pokusit se mandát pro STAN obhájit,“ doplnil.

Jelínek soudí, že dobrého výsledku dosáhne i nominant politického hnutí ANO Švadlena. „Kandidát ČSSD do druhého kola těžko postoupí a šance nadávám ani zástupci KSČM,“ pokračoval Jelínek. Nelze podle něj předpokládat ani výraznější úspěch Kozáka v barvách ODS. „Je znám především jako ředitel CEVRA, v politice se doposud neangažoval,“ uzavřel.

Před šesti lety mandát obhajoval občanský demokrata Karel Šebek, kterého ovšem ve druhém kole o deset procent hlasů porazil Luděk Jeništa. Šebek získal senátorské křeslo v roce 2006 po souboji s bývalou ředitelkou Fakultní nemocnice Motol, náměstkyní ministra zdravotnictví Helenou Rögnerovou, která reprezentovala KDU-ČSL. Nominant ODS tehdy obdržel o bezmála třiadvacet procent hlasů více.

Rögnerová naopak suverénně zvítězila v roce 2000, kdy o téměř padesát procent hlasů porazila obhajující senátorku Libuši Benešovou z ODS. Ta získala křeslo v horní komoře Parlamentu v prvních senátních volbách po souboji se sociálním demokratem Josefem Drábem. Byl to první a současně i poslední reprezentant levice, který v Benešově dokázal postoupit do druhého kola.

Benešovsko je tradičně pravicovým obvodem, kde se druhého kola voleb pravidelně účastní kandidáti ODS. Ta zde mandát získala dvakrát, ale její nominant Kozák k favoritům voleb letos nepatří. O post v Senátu by se naopak měl ve vyrovnaném souboji utkat Švadlena reprezentující politické hnutí ANO a Hraba hájící barvy STAN.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Zdeněk Hraba (STAN) X Jiří Švadlena (ANO)
Budoucí senátor: Jiří Švadlena


Chrudim
Ve volebním obvodě Chrudim kandiduje celkem čtrnáct lidí, což je o čtyři více než před šesti, respektive o sedm více než před dvanácti lety. Ani zde současný senátor, kterým je bývalý předseda Strany práv občanů Jan Veleba, mandát neobhajuje. V barvách lidovců se o zvolení uchází někdejší ministr kultury Daniel Herman. Politické hnutí ANO reprezentuje trenér rychlobruslařky Martiny Sáblíkové Petr Novák. A za ODS s podporou STAN kandiduje starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl.

Evropští demokraté do voleb vyslali bývalého hokejového reprezentanta Vladimíra Martince, Koruna Česká někdejšího Okamurova poslance Karla Augustina Sylora Andrleho a politické hnutí SPD generálmajora ve výslužbě Hynka Blaška. Kandidátem ČSSD je Lucie Orgoníková, která dříve působila jako náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace. Za KSČM se o hlasy uchází pedagog základní umělecké školy Jaroslav Hájek.

Neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Hynek usiluje o zvolení v barvách Realistů. Piráti nominovali IT specialistu a bývalého členy Věcí Veřejných Romana Šemíka, hnutí PRO Zdraví lékaře Pavla Svobodu a OBYČEJNÍ LIDÉ vysokoškolského pedagoga Emanuela Ždárského, který voličům slibuje jako odměnu za hlas tisíc korun a genetický test zdarma. Do voleb dále zasáhnou dva nezávislí kandidáti – starosta Hlinska Miroslav Krčil a starosta obce Vysočina Tomáš Dubský.

Politický komentátor Patrik Eichler předpokládá, že do druhého kola voleb by mohli postoupit kandidáti lidovců a ODS. „Hermanova kampaň je v regionu viditelná. Hodně tam jezdí a zřejmě o zvolení skutečně stojí. Šanci samozřejmě má i Tecl jako starosta velkého města,“ řekl Deníku Referendum s tím, že Martince poněkud sráží slabá značka SNK-ED.

„Domnívám se, že může překvapit Blaško. Je krajským zastupitelem. Byl tedy alespoň jednou zvolen. Navíc v Chrudimi naposledy vyhrál Veleba, tak proč by tentokrát nemohl uspět kandidát politického hnutí SPD. Generálové a bezpečností diskurs jsou v poslední době v módě,“ pokračoval Eichler.

Eichler současně upozornil na rizika Hermanovy kandidatury, respektive jeho zvolení senátorem. Herman je totiž náhradníkem poslance Jana Čižinského, který usiluje o post pražského primátora a zvažuje rezignaci na poslanecký mandát. V případě, že by se jej skutečně vzdal, Herman by – ač čerstvě zvolený senátor – automaticky přišel o křeslo v horní komoře Parlamentu, zasedl ve Sněmovně a v Chrudimi by bylo nutné vypsat nové volby.

Jan Veleba před šesti lety s náskokem dvaceti procent hlasů jasně zvítězil nad kandidátem ČSSD Tomášem Škarydem. Předtím byl šestnáct let chrudimským senátorem Petr Pithart. V roce 2006 rozdílem pouhých čtyřiadvaceti hlasů porazil kandidátku ODS Janu Fischerovou. Nominanty kdysi dominantní pravicové strany porazil i v letech 2000 a 1996, pokaždé o více než dvacet procent hlasů.

Že Chrudimsko není pevnou lidoveckou baštou ukázaly minulé volby, kdy KDU-ČSL o obvod po třech volebních období přišla, přestože postavila poměrně silného kandidáta, starostu Chrudimi Petra Řezníčka. Lidovci nicméně mají šanci, aby zde mandát po šesti letech získali znovu. Jejich kandidát Herman je totiž spolu občanským demokratem Teclem, reprezentantem SNK-ED Martincem a nominantem politického hnutí ANO Novákem jedním z favoritů voleb.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Daniel Herman (KDU-ČSL) X Jan Tecl (ODS)
Budoucí senátor: Jan Tecl


Náchod
Na Náchodsku se svůj mandát rozhodl neobhajovat sociální demokrat a bývalý hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. ČSSD proto nominovala místostarostu Náchoda Miroslava Bráta. O zvolení se rovněž uchází lidovecký předseda Pavel Bělobrádek a někdejší komunistická poslankyně Soňa Marková.

ODS do voleb vyslala bývalého policejního prezidenta a současného náměstka královéhradeckého hejtmana Martina Červíčka. Za politické hnutí ANO o hlasy voličů usiluje předseda stranické oblastní organizace Petr Koleta. A kandidátem SPD Tomia Okamury je asistentka poslance Zdeňka Podala Andrea Pajgerová.

„V náchodském volebním obvodě byla vždy silná ODS. Současně jde o poslední oblast směrem na západ, ve které mají podporu i lidovci. Alespoň ve srovnání s vedlejším Trutnovskem, kde se organizace KDU-ČSL před lety rozpadla,“ řekl Deníku Referendum politický komentátor Patrik Eichler.

Podle Eichlera lze předpokládat, že značná část voličů pravice se sjednotí za lidoveckým předsedou. „Bělobrádek patří jednoznačně k favoritům. Je to populární celostátní politik, kterého mohou ve druhém kole podpořit i další strany,“ pokračoval. Eichler předpokládá, že spolu s Bělobrádkem z prvního kola postoupí kandidát ODS Červíček. „KŠCM a ČSSD mnoho šancí na úspěch nemají,“ dodal.

V posledních senátních volbách zvítězil Lubomír Franc nad Soňou Markovou o třiadvacet procent hlas. V roce 2006 mandát získal Petr Pakosta z ODS, když v druhém kole porazil obhájce senátorského křesla a reprezentanta Unie Svobody Petra Fejfara. Je přitom třeba zdůraznit, že šlo o mimořádně vyrovnané volby: v prvním kole se přes deset procent dostalo pět kandidátů.

Fejfar na Náchodsku v barvách Čtyřkoalice vyhrál v roce 2000. Voliči mu ve druhém kole dali přednost před nominantem ODS Miroslavem Čermákem. Fejfar tehdy obdržel o více než pětadvacet procent hlasů více než jeho vyzyvatel. Historicky prvním náchodským senátorem se stal občanský demokrat a pozdější člen US-DEU Miloslav Müller, který zvítězil nad dlouholetým lidoveckým starostou Červeného Kostelce Jiřím Hanušem.

S ohledem na dosavadní volební výsledky lze Náchodsko označit za spíše pravicový obvod, kde jsou mimo ODS tradičně silní i lidovci. Právě kandidáti těchto dvou stran – Bělobrádek a Červíček – by se měli o křeslo v horní komoře Parlamentu střetnou ve druhém kole. Favoritem je nicméně stávající předseda KDU-ČSL, který by se měl stát pátým náchodským senátorem.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) X Martin Červíček (ODS)
Budoucí senátor: Pavel Bělobrádek


Svitavy
Ani ve volením obvodu Svitavy současný senátor, kterým je někdejší sociálně demokratický poslanec, ministr pro místní rozvoj a pardubický hejtman Radko Martínek, mandát neobhajuje. O zvolení se uchází devět kandidátů: za ČSSD lékař a bývalý poslanec Pavel Havíř, za ODS náměstek pardubického hejtmana Michal Kortyš a za STAN s podporou TOP 09 a lidovců písničkář a někdejší ředitel Instiutu pro křesťanko-demokratickou politiku Bohuslav Fliedr. Piráti do voleb vyslali kapitána námořní plachetnice Jiřího Krátkého.

KSČM reprezentuje podnikatel v realitách Milan Mňuk, který v polovině léta nahradil původního kandidáta Josefa Bohatce. Ten z kampaně odstoupil kvůli řízení v opilosti. Za Korunu Českou o hlasy voličů usiluje ekonom Richard Sylor Adrle. Rozumní nominovali veterináře Miroslava Šafáře, Patrioti spisovatele, někdejšího místopředsedu Úsvitu přímé demokracie a sněmovního asistenta Tomia Okamury Jaroslava Nováka Večerníčka a politické hnutí SPD Josefa Krpálka, jenž dříve pracoval ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost.

„Ve svitavském volebním obvodu nevidím nikoho, koho by bylo možné v tuhle chvíli označit za jasného favorita na zisk mandátu, respektive na postup do druhého kola,“ řekl Deníku Referendum politolog Lubomír Kopeček. „Na druhé straně lze ovšem důvodně předpokládat, že do druhého kola nepostoupí kandidáti Koruny České, Rozumných nebo Patriotů,“ dodal.

Kopeček se domnívá, že v prvním kole mají největší šance nominanti ODS, STAN, Pirátů a zřejmě i ČSSD. „Jistým překvapením je, že svého kandidáta nepostavilo politické hnutí ANO, které v posledních sněmovních volbách v okresu Svitavy získalo bezmála třicet procent hlasů,“ upozornil brněnský politolog s tím, že strana Andreje Babiše před rokem zvítězila takřka s dvaceti procentním náskokem před ODS a politickým hnutím SPD, které obdržely málo přes deset procent hlasů.

Podobně jako v Chrudimi i ve Svitavách v prvních třech volebních obdobích uspěli lidovci. Pouze v roce 2012 nad dlouholetou poslankyní KSČM Zuzkou Bebarovou-Rujbrovou o téměř čtyřicet procent hlasů zvítězil Radko Martínek. Před ním se po souboji s Miroslavem Popelkou stal Václav Koukal, když mu svůj hlas dalo o sedm procent více voličů něž kandidátovi ODS.

V roce 2000 tu mandát získali taktéž lidovci, konkrétně dlouholetý starosta Svitav Jiří Brýdl na kandidátce Čtyřkoalice. Brýdl tehdy ve druhém kole senátorské křeslo obhájil, když suverénně porazil Michala Krause z ČSSD. Poprvé Brýdl zvítězil v roce 1996. Tenkrát mu občané dali přednost před občanským demokratem Františkem Zemanem, jež získal o patnáct procent hlasů méně než nominant lidovců.

Volební klání ve Svitavách letos nemá jasného favorita. O postup do druhého kola se zřejmě utká hned čtveřice kandidátů za ODS, STAN, ČSSD a Piráty. Sázkové kanceláře dávají největší šance sociální demokratovi Havířovi, nominantovi Starostů Fliedrovi a Kortyšovi, který hájí barvy ODS.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Pavel Havíř (ČSSD) X Bohuslav Fliedr (STAN)
Budoucí senátor: Bohuslav Fliedr


Třebíč
Třebíč je dalším ze třinácti obvodů, kde mandát obhajuje ČSSD. Stávající senátor František Bublan se ovšem volebního klání neúčastní, strana proto nominovala místní zastupitelku a sedminásobnou mistryni světa v kuželkách Naděždu Dobešovou. Politické hnutí ANO vsadilo na notáře a mistra šachu Miroslava Michálka. KSČM reprezentuje předseda zdejšího stranického Okresního výboru Marek Nevoral.

Starostové do voleb vyslali starostku obce Koněšín Hanu Žákovou, lidovci vedoucí odběrového transfuzního střediska Marii Dudíkovou a Piráti advokáta Michala Šalamouna, který stranu dříve zastupoval v několika soudních sporech. Za politické hnutí SPD kandiduje právník Petr Paul. Rozumní nominovali urologa Vladimíra Kotka. A jako nezávislý se o zvolení uchází marketingový ředitel cestovní kanceláře EXIM tours Stanislav Zíma.

Politolog Lubomír Kopeček předpokládá, že ČSSD na Třebíčsku senátorský mandát neobhájí. „Sociální demokraté mají v letošních volbách šanci uhájit jeden až dva mandáty. Za mimořádně příznivých okolností mohou získat tři. Rozhodnutí Františka Bublana znovu nekandidovat je proto rozumnou strategií, jak se na konci politické kariéry vyhnout blamáži,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Do druhého kola by měl postoupit kandidát politického hnutí ANO Miroslav Michálek, který je v Třebíči poměrně známý. Ten navíc může těžit z podpory, které se tu straně dostalo v posledních sněmovních volbách,“ pokračoval Kopeček a připomněl, že politické hnutí ANO v Třebíči před rokem zvítězilo před druhou SPD Tomia Okamury bezmála o devatenáct procent hlasů.

Podle brněnského politologa ovšem Michálek nemá křeslo v Senátu zdaleka jisté. „Ačkoli je favoritem prvního kola, ve druhém se mohou voliči sjednotit za druhým z kandidátů. Pokud postoupí někdo alespoň trochu přijatelný, může být nominant politického hnutí ANO poražen,“ uzavřel.

V roce 2012 na Třebíčsku nad kandidátem KSČM Josefem Zahradníčkem těsně zvítězil sociální demokrat František Bublan. O šest let dříve Zahradníčka porazil občanský demokrat Vítězslav Jonáš, který získal o pět procent hlasů více než kandidát KSČM.

Druhým třebíčským senátorem byl zvolen lidovec Pavel Janata na kandidátce Čtyřkoalice, který obdržel o třicet procent hlasů více než komunista Pavel Kováčik. V roce 1996 v souboji s Petrem Hortem z ODS s přehledem zvítězil nominant US-DEU Pavel Heřman.

Favoritem prvního kola voleb je kandidát politického hnutí ANO Michálek. Současně je nanejvýš pravděpodobné, že ČSSD křeslo senátora za Třebíčsko neobhájí. Otázkou proto zůstává, kdo spolu s Michálkem postoupí do druhého kola. Největší šance mají nominanti Starostů a Pirátů, tedy Žáková a Šalamoun.

Prognóza DR:
Druhé kolo: Miroslav Michálek (ANO) X Michal Šalamoun (Piráti)
Budoucí senátor: Miroslav Michálek (ANO)


A co si myslíte vy? Diskuse (19 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

David Unger - psycholog, Kroměříž

I obvod Svitavy je z poloviny na Moravě Sobota, 6.Října 2018, 15:52:18

Dovolím si poznámku, z analyzovaných 8 obvodů není jen jeden na Moravě. Volební obvod Svitavy je z poloviny na Moravě (Svitavy, Moravská Třebová a Jevíčko), zatímco z druhé poloviny v Čechách (Litomyšl, Polička a Skuteč). Zde volební obvody stejně jako krajské hranice nerespektují tisíciletou historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Naopak u volebního obvodu Jihlava, kam patří nejen Telč a Třešť, ale i moravská města Dačice a Slavonice, tam je hranice téměř respektována.

Martin Profant - Praha 7

A má to význam? Neděle, 7.Října 2018, 11:11:51

Pokud vím, má úd Senátu Parlamentu České republiky reprezentovat občany České republiky, nikoliv voliče svého okrsku. Při neexistenci nějaké moravské zemské subkomory Senátu s vymezenými antimajorizačními kompetencemi mi opravdu historická hranice přijde zcela lhostejná. Nemluvě o tom, že právě ten její kus, který rozděluje volební obvod Svitavy není nijak pevně vepsán do krajiny (cesty, spádové oblasti atd.)

David Unger - psycholog, Kroměříž

Neděle, 7.Října 2018, 14:50:31

Ten kus historické hranice na Svitavsku, kde jde o náhorní plošinu a dříve byl zajímavě oddělen německým jazykovým ostrovem tzv. Hřebečska, skutečně není tolik přírodně spádovým dělením jako třeba na Dačicku a Slavonicku nebo na Zábřežsku. Jde ale o to, že pokud stále velmi zakořeněně používáme označení zemí (70 let po zrušení zemské samosprávy) a toto zemské rozlišování z nějakých důvodů neslábne, měli bychom ho označovat přesně. Tolik moje výtka k článku, který česko-moravského dělení přirozeně užívá.

Chtěl bych se ale omluvit obyvatelům Poličska. Přestože historicky jde o součást Čech, dopravně spádově dnes mnoho z nich tíhne k moravskému Brnu a Olomouci. I přes neexistenci dálničních tahů.

Asi byste se divil, jak moc jsou si vědomi zemské příslušnosti zemsky hraniční obce třeba na Žďársku. A vnímají ji jako tradici, nikoli jako dělení. Hranice zde spojuje, nikoli rozděluje. Ostatně jako dlouho v minulosti.

Martin Profant - Praha 7

Davidovi Ungerovi Neděle, 7.Října 2018, 16:17:31

Já se ptal, zdali to má význam z hlediska senátního obvodu, nikoliv, zda má význam zemská hranice.
Ta dnes nemá význam politický -- na straně království, protože nás to, možná velkopansky, příliš nezajímá a na straně markrabství, protože je Vás tam jen pár, které to zajímá víc než jako příležitost vyvěsit jednou za rok fangli a průběžně si zanadávat na Prahu s rejstříkem nadávek rozšířeným o jednu polohu oproti lidem z Chomutova nebo ze Čtyř černých krav --, ale má pochopitelně význam historický, tradiční a emotivní.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pondělí, 8.Října 2018, 12:05:49

Zajímavé je, že nikdo nekomentuje základní události voleb. Tedy to, že ANO s KSČM a Okamurou nemá našlápnuto k ovládnutí Senátu, pokračuje odchod levice z politické scény, ODS je opět při síle.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Tak tedy zkusme volby okomentovat Pondělí, 8.Října 2018, 12:47:13

Zdá se, že levice je natolik konsternovaná výsledky voleb, že se nikdo vůbec neodvažuje je komentovat.

Především pro sociální demokracii je to víceméně na hození ručníku do ringu. Skoro to opravdu vypadá, že to co se nepodařilo komunistickému režimu za čtyři desetiletí totalitní vlády - totiž definitivně zlikvidovat sociální demokracii - tak to se té podaří vlastním přičiněním. Zmizet z politické scény jaksi "samospádem".

A je sotva možno nad tím vyjádřit nějakou mimořádnou lítost; ten propad si zavinila zcela sama. Už roky konstatuji znovu a znovu, že se jí vytratila tradiční sociálně demokratická témata - a ona nebyla schopná nalézt jiná. Ona vlastně stále ještě ideově žije v minulosti; a nedokázala nalézt vstupní dveře k moderní době. Především se od ní odvrátil liberální, činorodý městský volič. Který svůj přístav nalézá daleko spíše u Pirátů.

Navíc - když se přihlédne k tomu kdo ji v poslední době reprezentuje: buďto představitelé xenofobní pravice (naštěstí Foldyna měl alespoň tolik poctivosti že teď odstoupil); anebo zcela bezvýrazné lidské typy bez kontur, bez sebemenšího charizmatu.

Položme si otázku obráceně: nikoli "proč sociální demokracie tolik ztrácí?"; nýbrž "koho by sociální demokracie v tomto stavu, v tomto ideovém rozpoložení a s takovými představiteli vlastně měla ještě vůbec dokázat oslovit?" Výsledek této rovnice je pak dán už sám sebou.

Spolu se sociální demokracií ovšem ztratili i komunisté. A i v tom případě žádný div; spíš bylo nutno se podivovat tomu, že se ještě tak dlouho dokázali udržet na relativně vysoké voličské přízni. Ale nedá se nic dělat, dřívější voličská základna postupně odchází, a KS má stejně mizivý potenciál oslovit mladého, agilního moderního voliče jako soc. dem.

Je tedy možno definitivně odepsat levici jako takovou? - Spíše ne. Je nutno si uvědomit, že ten vývoj v ČR v posledních letech na jedné straně zrcadlil obecný trend levice, především sociální demokracie v Evropě; ale zároveň vykazoval několik specifických anomálií.

Při srovnání například s Německem: i tady sociální demokracie ztrácí víc a víc; ale (její dřívější) levicový elektorát se přelil zčásti do strany Zelených, zčásti do vyhraněně levicové "Die Linke". Jinak řečeno: tradiční pravo-levé politické rozdělení v Německu zůstává, jenom si nachází nové politické subjekty.

Zatímco v ČR? Tady je ta anomálie, že ANO stále ještě dokáže budit dojem středové strany, otevřené každému kdo "chce makat". To znamená, že z toho levicového voličského potenciálu zřejmě část pohltilo právě ANO, část levicově liberálních (městských a intelektuálních) vrstev se asi připojila k Pirátům; a značná část zřejmě prostě rezignovala, a k volbám se vůbec nedostavila.

Výhledově lze očekávat, že i v ČR se to klasické pravo-levé politické schéma zase obnoví; ale jestli v tom budoucím vývoji bude ještě místo i pro sociální demokracii, to v tuto chvíli naprosto není jisté.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 8.Října 2018, 14:41:26

Nejen diskuse o volbách. Diskuse obecně tady nějak zamrzla.

Martin Profant - Praha 7

Levice? Pondělí, 8.Října 2018, 15:20:19

Když se na dnešní politické dění podívám, mají Zelení a Piráti k levici ještě nejblíže. Rozhodně mnohem blíže než populistická sebranka z ČSSD a KSČM.
Ona se levice objeví, ale zatím nemá kde vyrůst, prostor ji zalehly dvě postupně stále více zahnívající (to jest fašizující) politické mrtvoly. Značky ČSSD je mi líto, ale pokud nejde zaxchránit bez Hamáčků, Staňků a fandů rasistického ptrezidenta, pak je třeba ji obětovat. U KSČM není čeho litovat.

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 8.Října 2018, 15:31:30

Já myslím, že není zas tak není moc co komentovat, řekl bych že výsledky ČSSD tak nějak kopírují výsledky sněmovních voleb a že KSČM dlouhodobě degeneruje ví každý, kdo se o situaci v ní více zajímá.

Mě překvapil výsledek ANO, hlavně v Praze. Myslel jsem, že vzhledem k těm 130 milionům co do kampaně nalila, bude úspěšnější.

Průměrný český volič pro mě zůstává poslední roky záhadou a výsledky voleb odhaduju špatně. Teď mě alespoň tím podle mě ne moc dobrým výsledkem ANO lidé překvapili alespoň trochu mile.

Ivo Horák - Praha 3

Pondělí, 8.Října 2018, 22:09:10

Mezi politickou stranou a jednotlivcem je nemalý rozdíl. Zatímco jeden určitý kandidát se může za nepříznivých okolností odmítnout ucházet o voliče a z politiky (na čas) odejít, politická strana je už z principu adaptivní struktura, v níž dochází ke vzniku a posilování názorových proudů (křídel), což je reakce na společenský vývoj a informace, které straně poskytují volby. Nelze mínit, že je zásadně špatně, když (velké a staré) strany neproklamují splnění svých cílů a z toho důvodu odchod z politické scény. Někdo má takové chování za doklad prospěchářství, ale tak tomu v principu není.

Strany jsou dnes, oproti dávnější minulosti, ve společnosti jen nedostatečně zakořeněny. Dokonce i církve a odbory se potýkají s podobným problémem. Výkyvy v důsledku selhání jednotlivců, marginálních událostí, či mediálních kauz mohou v našich podmínkách zničit téměř každou stranu. Přispívá k tomu ovšem chování jejich členů, v tom především prominentních: strana je tu pro ně, ne oni pro ni.

To, že ČSSD nevzbuzuje sympatie voličů, v tom i těch, kteří by chtěli stranu nominálně sociálně demokratickou (zase) volit, vede její představitele spíše k dalším projevům nejednoty, k politickým posunům, lavírování a chybám. Trochu to připomíná, když prohrává řekněme fotbalový tým důležitý zápas. Zkouší se všechno možné, ale vypadá to čím dál zoufaleji a vede třeba k dalšímu gólu ve vlastní síti. Když se na to podíváme takhle, můžeme si lépe odpustit chytré a levné rady, ve skutečnosti nepochopení a příliš jednoznačné odsouzení, ať už se týká ČSSD nebo třeba SZ.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Panu Profantovi Úterý, 9.Října 2018, 18:25:59

Z hlediska senátních obvodů samozřejmě zemská hranice nějaký velký význam nemá. Ohradil jsem se jen proti nepřesnému označení článku, protože popisovaný obvod Třebíč nebyl jediný moravský, mezi obvody na Moravě patří i obvod Svitavy. Snad jsem se tím upřesněním nedopustil nějakého přestupku.

Jinak moravskou vlajku (germanismus fangle už moc nepoužíváme) vyvěšují cca dvě třetiny moravských obcí ne proto, aby nadávali na Prahu. K tomu mají řadu příležitostí během všedních dnů v roce. Na den moravských patronů se vlajka vyvěšuje skutečně svátečně, na oslavu vlastních tradic, jsou otevřena zdarma nebo se sníženým vstupným mnohá muzea a pamětihodnosti na Moravě. Prahy se to vlastně vůbec netýká a přijde mi zcela zbytečné, aby se nad tím někdo v Praze pozastavoval.

Ačkoli národnost ani subsidiarita nebývá hlavním politickým tématem, zrovna v Čechách byla národnost a jazyk tématem voleb. Prof. Aleš Gerloch přišel s návrhem zakotvit do ústavy český národ a český jazyk jako státní, a získal pouhých 3,8 tis. hlasů, což bylo nějakých 9% zúčastněných voličů a nepostoupil do druhého kola. Takže zatím tato tématika opravdu netáhne.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Ještě k volbám Úterý, 9.Října 2018, 18:29:8

Nelze se výsledku ČSSD nikterak divit. Strana pokračuje v páchání politické sebedestrukce a její postoj v nominaci svého ministra zahraničí, což jednoznačně vyplývalo z koaliční smlouvy, jen potvrdil, že nemá šanci na zvednutí a její Stockholmský syndrom vůči prezidentu Zemanovi ji jednoznačně zahání do propadliště dějin. Velmi dobrý postřeh pana Poláčka, co se snaživým komunistům nepovedlo za čtyřicet let totality, to se povede samotným sociálním demokratům a prezidentu Zemanovi za pár let.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Upřesnění upřesnění pana Ungera: Úterý, 9.Října 2018, 20:59:22

Ten svitavský případ je z hlediska česko - moravského opravdu hraniční. Hraničně sporný. Když se formoval český stát, byl na území dnešního Svitavska rozlehlý pohraniční hvozd. Do liduprázdného území vyslal první kolonisty litomyšlský premonstrátský klášter, další kolonizační vlna sem o mnoho let později přivedla německé osadníky a ty chtěl mít pod palcem olomoucký biskup. Spor o sféry vlivu vyřešila smírčí smlouva z roku 1256, která je dnes považována za akt určení místního průběhu hranice mezi Čechami a Moravou.
Další rozhraničení od stolu přišlo až v roce 1960, kdy vznikl nesmyslný útvar zvaný okres Svitavy, přičleněný k Východočeskému kraji. Nezdá se, že by se tehdy u obyvatel Svitav či Moravské Třebové vzedmuly city zhrzené moravské identity, zato mohu potvrdit silný odpor ze strany Litomyšlanů a Poličáků.
V komunálních volbách se tato územní diverzita nijak zvlášť neprojevuje, zato je stále ještě patrná ve volbách parlamentních, zejména co se týče vyšší podpory komunistů ve městech a obcích, kde se po roce 1945 zcela vyměnilo obyvatelstvo.

Martin Profant - Praha 7

Davidovi Ungerovi Středa, 10.Října 2018, 13:14:21

Ano, je to smutné. Přestože navrhoval takovou věc, dostal prof. Gerloch tolik hlasů. A to to zdaleka nebyla jediná perla v jeho programu.

David Unger - psycholog, Kroměříž

K paní Zemanové Středa, 10.Října 2018, 20:29:42

Zkoušel jsem převést diskusi oslím můstkem zase k volbám, leč nezadařilo se.

Nesmyslnými útvary byly téměř všechny okresy z roku 1960 a všechny kraje z let 1948 (=1997), nejen okres Svitavy. Máte pravdu v tom, že ve Svitavách a kolem Svitav bylo především německojazyčné osidlení a ti moravští patrioti odtud byli prostě vyhnáni. Svitavy se do té doby nazývaly "západomoravským Manchesterem". Moravské povědomí je ale výraznější na Moravskotřebovsku. Referendum tu rozhodlo o tom, že jak obce, tak město chtějí patřit do Olomouckého kraje, ale zákonodárci i ústavní soudci odmítli respektovat tuto vůli obyvatel. Tak zůstali ve východočeském (Pardubickém) kraji.

Pamatuji si, jak jeden starosta malé obce na Moravskotřebovsku překvapivě vynadal v telefonu koordinátorce moravské vlajkové iniciativy. "To si pište, že ji vyvěsíme. Jsme Morava. A vy z Brna jste nás nechali v Čechách!" Měl pravdu. Třeba brněnská primátorka neudělala ze své pozice v 90. letech pro nápravu těchto křivd vůbec nic.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Každý vnímáme bolestněji své vlastní křivdy než cizí, pane Ungere. Středa, 10.Října 2018, 23:52:12

Znám hodně lidí, co dostávají kopřivku, kdykoli slyší nebo čtou o "Litomyšli na Svitavsku". Zrušení svitavské okresní "vrchnosti" přineslo částečnou satisfakci, ale událost jako senátní volby tuto bolest bohužel oživuje.
Ostatně i volby parlamentní: Svitavy totiž Litomyšlsku pokaždé tragicky zhoršují volební bilanci.
Doufám, že oceníte mé elegantní oslí můstky směrem k tématu.

Ivo Horák - Praha 3

Klobouk pana Iontka Čtvrtek, 11.Října 2018, 10:33:33

Přiznám se, že mě trochu fascinují ty debaty o příslušnosti a spádovosti různých koutů a pomezí té které historické země. Nic proti nim, jen mi to připomíná vzpomínky pamětníků na to, kde bylo U Kerhánků a kde U Vomáčků v místech, kde dnes stojí sídliště.

Vesnice, kde máme víkendový domek, byla kdysi ovšem samostatná a spadala pod Český Brod. Mohu se na to podívat na krasopisně provedeném a okolkovaném stavebním povolení z roku 1908. Všechno se změnilo. Obec je již dávno připojena k sousednímu městu a patří s ním k Praze Východ. Srostla se sousední. V posledních asi 15 letech vzniklo mezi oběma vesnicemi ke stovce nových domků. V ulici, kde pamatuji sedávat starousedlé ženy na příkopě a klábosit, stojí o víkendu dobře 15 moderních aut. To jen já zajíždím do dvora? Dávno, dávno již dozněla kopyta koní, táhnoucích valník. Maminka někdy komentuje změny, ovšem daleko větší než pamatuji já. Vypadala ta ves a domky, s pro mě zásadní výjimkou, kdysi hodně jinak. Stejně jako lidé. Spádovost obce je asi tím posledním, co by maminka pohřešila. Místní, sedajíce do připravených aut a rozjíždějíce se po širokém okolí, myslím, nejinak.

Tak aspoň někdo někde.

Martin Profant - Praha 7

Ivo Horákovi Čtvrtek, 11.Října 2018, 11:46:2

Ono to má význam pouze někdy a někde, ale docela to umí dělat problémy. Při rozdělení Československa bylo pár míst, ze kterých bylo nejblíž do nemocnice, která najednou byla v jiném státě (a tudíž s jiným pojistným), špičkový výkon byla obec, které se na Slovensku ocitlo nádraží.

Z městečka Vejprty jste se v době, kdy ještě v zimě padal sníh, dostal do saské nemocnice, ale na českou stranu to šlo leda rolbou.

Když se podíváta na mapu, uvidíte, že i v okrese Svitavy jsou místa, ze kterých vede hlavní tah vzhledem k nejbližšímu město poměrně zbytečnou oklikou, setrvačnost někdejšího administrativního rozdělení (ale nikde to v tomto případě není dramatický rozdíl). Ovšem pokud se někdy dostaví dálnice, bude nejspíš lidem ze Svitav spíš než to, zda jsou na Moravě nebo v Čechách, vadit fakt, že jejich krajské město není na dálničním tahu.

Samozřejmě, z hlediska senátorských voleb má snad vše, co štěpí svitavský volební obvod mnohem menší význam, než místní odlišnosti, zvláštně enkláv někdejších na zaměstnání navázaných sídlišť a zbytkových vesnických jáder, v pražském obvodu, ve kterém kandiduje již zmíněný prof. Gerloch.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Ano, paní Zemanová, Čtvrtek, 11.Října 2018, 18:39:38

vlastní křivdy bolí samozřejmě více, ale v tomto případě jde o křivdy společné. Staré dodnes existující okresy z roku 1960 vytvářejí nejen nesmysly, které píšete, Vámi zmiňovaná "Litomyšl na Svitavsku" je stejná hloupost jako Žatec na Lounsku, Nové město na Žďársku, Hlinsko na Chrudimsku, Valašské Meziříčí na Vsetínsku, Hranice na Přerovsku nebo Kyjov na Hodonínsku. Zvláště když některá neokresní města jsou větší než jejich město okresní i po téměř 60 letech.

Je to ale i problém zdravotnický, který tu zmínil pan Profant v souvislosti s dělením Československa a který rozhoduje o lidských životech. Záchranná služba Olomouckého kraje vozí akutní pacienty z Kojetína do Přerova po dálnici přes Kroměříž a potom na druhý konec města, přitom by v Kroměřížské nemocnici byli do pěti minut. Brání tomu ovšem staré okresní a nové krajské hranice dělící srdce Hané na tři části. Bohužel nemohu kvůli povinné mlčenlivosti uvést konkrétní příklady ze zdravotnické praxe.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.