Chci přispět X

Jak fungují rádia, s jejichž „novináři“ Okamura mluví

Dezinformace o spiknutí, které na nás sesílá migranty, šíří nejen weby, ale i internetová rádia. Zatímco moderátoři Svobodného vysílače doufají, že meditacemi za slovanství probudí sluníčkáře, Svobodné rádio funguje jako mediální odbor SPD.

_estn_ctka

Petra Dvořáková

19.09.2018 11:10

Normalizace nenávisti

Zarkojovanovic_tvraptor

Investigativní projekt DR

Česká společnost se během pouhých pár let sesunula do stavu, kdy se tu najednou stalo novou normou projevovat nenávist k lidem jiných kultur, vyznání či barvy pleti. Postoje, které si tu lidé dříve šeptali s pocitem studu, dnes vydávají za hrdinství: na sociálních sítích, v médiích i v parlamentu. Jak se to mohlo stát?

Reportérky DR Petra Dvořáková a Fatima Rahimi se přes půl roku snažily na tuto otázku najít odpověď. Ve svých reportážích popisují, jak se česká scéna nenávisti vyvinula, jak získala ve společnosti převahu, jak dnes vypadá její politická reprezentace, jak fungují její média, jaké v ní mají postavení ženy, jak působí v sociálních sítích.

Poslední část souboru textů se věnuje možnostem řešení: zkušenostem ze světa i možnostem jejich aplikace u nás. Projekt podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Texty Fatimy Rahimi přibližující německé zkušenosti podpořila nadace Friedrich Ebert Stiftung Prag.

Související

Nechutný zážitek ze Sněmovny. Těmito slovy popsal předseda SPD Tomio Okamura snahu redaktora Českého rozhlasu Ondřeje Golise zastihnout Okamuru ve Sněmovně a získat od něj vyjádření. Ještě předtím se Golis pokoušel politikovy odpovědi získat skrze telefonáty a smsky. Marně.

Novinářovo dvoudenní úsilí poskytnout poslancovi prostor tehdy přineslo jediný výsledek: Okamura Český rozhlas obvinil ze snahy špinit nepohodlné politiky. Pozvání do tradičních médií Okamura odmítá trvale – aby se následně durdil, že novináři jeho stranu úmyslně ignorují.

Telefon nezvedá ani on, ani místopředseda Radim Fiala. Redaktoři zpravidla získají maximálně písemné vyjádření od mluvčí strany Michaely Dolenské, které se do písmenka shoduje se statusem hnutí na Facebooku.

Existují však dvě internetová rádia, v kterých Okamura či jeho spolustraníci ochotně rozpráví hodiny a hodiny a která Okamura explicitně označil jako jediná necenzurovaná rádia v České republice.

Vždyť vy ty lidi magnetizujete!
„Sluníčkáři jsou neprobuzený. Mnoho lidí je neprobuzených,“ rozhazuje Pavel Hlávka pažemi v restauraci bratislavského hotelu Taxis. „Děláme rádio právě proto, abyste začali sami uvažovat. Abyste poznali sami sebe. Vy se nebojíte. My se také nebojíme. A když se člověk zbaví strachu, stává se svobodným,“ pokračuje Hlávka, zatímco na jeho nehasnoucím úsměvu visí obdivné pohledy posluchačů, „a až se probudí víc lidí, budeme mít sílu postavit se systému.“

„Děláte to výborně! Vždyť vy ty lidi magnetizujete!“ povstává žena okolo padesáti let, která zde patří mezi nejmladší. „Já už neposlouchám nic jiného, mám vás naladěné pět až deset hodin denně!“ přidává se k záplavám vděku muž s dlouhými šedivými vlasy a v kovbojském klobouku.

„Jste úžasní! A teď běžte a bavte se spolu, poznejte se, tady jde o vás, ne o nás!“ pobízí Hlávka. Ženy ve strakatých dlouhých šatech se dávají do pohybu, aby si vyměňovaly pytlíčky bylinek. Muži fascinovaně hladí obal spřízněného konspirátorského magazínu Šifra.

Hlávka mezi nimi pluje a rozhazuje rukama, trousí vtípky. Když zaslechne rozpaky nad tím, jak jsou lidé ve své probuzenosti opuštěni a jak „manžel jede v mainstreamu“, uklidňuje je: „Tak přeci poznáte, že jste se změnili – tím, že změníte přátele!“

Těžko věřit, že se Hlávka snaží lidi osvobodit od strachu, vzhledem k tomu, že se z jeho internetového rádia Svobodný vysílač linou neologismy jako „krimigranti“ nebo temné předzvěsti typu: „Přicházejí muži ve vojenském věku s vojenským výcvikem a mnohdy i vojenskými zkušenostmi. Mladí ostřílení vojáci, kteří nemají co ztratit. Když pak narukují do Bundeswehru, zaručte, že budou válčit tam, kde jim řeknou Němci, a ne tam, kde jim řekne imám. Vždyť jim velí Korán!“

Rozhovor domluvený s fejkovým profilem
Znechucení polistopadovými poměry přimělo Hlávku (který se – pro pousmání čtenářů – narodil ve stejný den jako Donald Trump) v roce 2010 kandidovat do Poslanecké sněmovny za Věci veřejné. Neuspěl a teď už prý v pozitivní změnu prostřednictvím voleb či politických stran nevěří.

V roce 2013 si naladil čerstvě vzniklý slovenský Slobodný vysielač. A usoudil, že i Česká republika potřebuje rádio, které bude „suplovat činnost veřejnoprávních médií“ a které bude poskytovat „nezkreslené informace silně stranící vám“. Novinařinou neposkvrněný tým stojící u zrodu rádia kromě Hlávky tvořil vrchní český konspirátor Jan Korál či městský policista Martin Marcikán.

Marcikán se proslavil předloni, kdy si domluvil rozhovor s falešným profilem Jiřího Ovčáčka. Falešný Ovčáček mu nadiktoval více než tendenční otázky a poradil mu, aby pro vpuštění na Hrad použil tajné heslo „Nesu pytlík sušených švestek do ovčína“. Marcikán se táhl na Hrad marně až ze svého bydliště v Kadani. Přes recepci tajnému heslu navzdory nepronikl.

Sestavu postupně doplnil Jaroslav Grűnwald, který si mimo jiné vydělává psychospirituální terapií a šamanským léčením – „čištění prostor“ u něj vyjde na patnáct set korun. Nebo konspirátorka z webu NWOO Jana Karásková, která neváhala jeden ze svých textů doprovodit překvapivě uvědomělým upozorněním „Článek se naštěstí s největší pravděpodobností nezakládá na pravdě, protože informace se nepotvrdila z jiných zdrojů“.

„Až se probudí víc lidí, budeme mít sílu postavit se systému,“ věří tvůrci alternativních internetových rádií. Foto FB Svobodného vysílače

Co člověk, to domácí studio. Probuzení redaktoři nepotřebují nic jiného než notebook s mikrofonem. Když skončí pořad Hovory u klábosnice – GRANTiózní léto, kde Vít Jirásek odhaluje monstróznost Sorosova vlivu, zazní československá hymna, a z Jiráskova studia se vysílání přesune třeba do Kadaně k Marcikánovi. Ten se po nezdaru s Ovčáčkem témata pro své „zpravodajské“ relace už ani neobtěžuje vyhledávat sám. Spoléhá na tipy, které mu na email posílá „tajný zdroj“.

Pořady jsou dostupné jak na webu rádia, tak na YouTube, kde mívají až patnáct tisíc zhlédnutí. Kanál, který posluchače informuje, že politiky ovládají ilumináti, využívají jako prostředek k šíření propagandy jak členové SPD, tak třeba představitelé Národní domobrany. Moderátoři šířící myšlenku velké slovanské unie s oblibou zpovídají i komunistu Josefa Skálu – který teskní po časech Sovětského svazu.

Svobodný vysílač „straní svým posluchačům“ především zdůrazňovanou interaktivností. Kdokoliv může do studia zavolat přes telefon či přes Skype – využívaný i k rozhovorům s hosty – a podělit se s Hlávkou o varování, že zapnutá Wifi pomáhá aktivovat třetí naprogramované DNA. (Umělé DNA se však prý neaktivuje u lidí naladěných na dobro a lásku, takže lidé poslouchající Svobodný vysílač díky Wifi se nemají čeho bát.) Sounáležitost s rádiem podporují pravidelná setkání moderátorů a příznivců rádia organizovaná po celé republice.

Meditace za slovanství
„Nevíte, kdo je ta paní v bílém? Je to snad paní Isha?“ ptá se mě vzrušeně muž ve fialové tunice poté, co se s Miroslavem Zelenkou pobavil o lidech, které potkal během předchozích inkarnací. Právě Zelenka představuje v uších duchovně naladěné části posluchačstva nejzářivější hvězdu rádia.

Jeho nejpopulárnějším pořadem je Meditace na posílení egregoru slovanství. Čím více lidí se ke kolektivním meditacím připojí, tím více sluníčkářů dojde k prozření.

„Paní v bílém“ není paní Isha, ale Helena Heclová, elegantní padesátnice s úzkým obličejem, v němž svítí srnčí oči. Živí se astrologií. Zatímco dvě příznivkyně neunavitelně plní trubičky čokoládovým krémem, aby utišily „mlsnou“ účastníků ostravského setkání, Heclová vysvětluje, že za potraty může černá luna.

Když se k jejímu stolu připlíží další obdivovatelé, spustí lamentování: „Já už věřila, že se lidé mění, že jsme blízko transformaci. Jenže pak začala uprchlická krize. Proto to dělají! Temná strana nám chce rozvrátit transformaci.“

Marcikán zase uprchlickou krizi vysvětluje „karmou národů“. Jelikož Češi se na kolonialismu nepodíleli, mají karmu čistou a uprchlíky si nezaslouží. Karma dokonce může i za postižené dítě jedné z příznivkyň, která přítomné svou vlezlostí a žádostmi o podporu obtěžuje.

„Já se prostě napojím a vytvořím si vlastní realitu. A o černých bubácích mi můžou, Helenko, říkat, co chtějí,“ vnáší do debaty optimismus muž ve fialové tunice. Zahrádku ostravské restaurace přes invazi černých bubáků trpělivě prohřívá květnové slunce a sounáležitost všech padesáti účastníků.

Hlávka rozdává podtácky s logem rádia, které prý moderátoři dostali, aby jim ve vysílání necinkaly hrníčky. Přidává humorné historky o tom, jak šestasedmdesátiletého moderátora Jaroslava Mencla napomínal: „Jardo! Já tam slyším chrápaní!“ Načež se Jarda, jehož výroky o židovské nadvládě na demonstraci Zemanových příznivců v roce 2016 se zabývala i policie, probudil a brumlal výmluvy, že chrápal pes, nikoliv on.

Pivem krmenou dobrou náladu podporuje muž v tričku Ortel štafetou domácí slivovice. „Ty nemáš ráda tvrdý, jo?“ pochechtává se slizce Hlávka, když odmítám panáka. „No tak, pojď k dědovi, nic ti neudělám – pokud teda nebudeš chtít,“ nabízí mi objetí a pusu na tvář, když se loučím.

Sami sobě hostem v pořadu
Jediným finančním zdrojem rádia, které se snaží působit jako projekt nadšených altruistů, je prý nutné zlo reklam a přízeň čtenářů – k podpoře vysílač vybízí v každém odkazu. Jedinou informaci o osudu peněz představuje oznámení na webu: „Za tento měsíc jste zatím přispěli XX % z částky nutné pro provoz SVCS,“ aniž by částka kdy byla upřesněna.

Právní subjektivitu Svobodný vysílač nemá. Pokud na tento nedostatek někdo upozorní, dostane se mu odkazu na Hlávkovu firmu ESOTOP, která prodává modelářské součástky.

První web ESOTOPu, o nějž jsem zakopla, se zapomněl v devadesátkách. Po krátkém tápání se mi z něj podařilo překliknout na druhý podobně příšerný web, na němž se píše o výrobcích z roku 2005 a 2006. Až přes něj jsem se doklikala na eshop, který budí zdání, že by mohl fungovat i v současnosti.

Informace k objednávce, o niž jsem se pokusila, si cestu na můj email dosud nenašly. Dle obchodního rejstříku firma neodevzdala za dvacet let svého fungování jedinou účetní závěrku.

Peníze patří mezi jeden z důvodů, proč se s Hlávkou rozkmotřili Vladimír Kapal, jeho manželka Soňa Zikmundová a Martin Dukát, tedy moderátoři studia Kladno. Kapal, který svůj odchod rámuje rozčílením nad Hlávkovou cenzurou a sektářským duchem vysílače, chtěl jakožto vedoucí nejposlouchanějšího studia vysílače jednoduše víc.

„Protože nevím, zda tato relace nebude do konce přerušena, zapamatujte si tuto adresu: www.svobodne-radio.cz,“ zahřmělo ze studia Kladno 13. listopadu 2015 předtím, než Kapal vyjmenoval hrůzostrašná omezení, které na jeho nenáviděné studio Hlávka seslal a než naposled pustil Krylovu píseň Demokracie. Doménu měl Kapal připravenou už od září.

Na rozdíl od Hlávky Kapal založil spolek Svobodné rádio a zároveň se stal jeho pokladníkem, zatímco funkce předsedkyně se ujala jeho žena Zikmundová. Výše finančního ohodnocení moderátorů dle stanov závisí na „rozhodnutí kolektivu“.

Svobodné rádio na webu alespoň uvádí částku, kterou měli posluchači na provoz rádia během aktuálního měsíce přispět a která se zpravidla pohybuje okolo šedesáti tisíc korun. Ani Svobodné rádio si zatím netrouflo zveřejnit jedinou účetní závěrku.

Fungováním se Svobodné rádio od Svobodného vysílače příliš neliší. Má méně studií, čtyři, a s posluchači se jeho moderátoři scházejí pouze jednou ročně. Pořady lze též poslouchat jak přes web, tak na YouTube, kde mají o něco menší sledovanost než Svobodný vysílač.

Názorovou čistotu si rádio zajišťuje tím, že moderátoři si jsou mnohdy sami sobě navzájem hosty ve studiích. Kapal navíc posluchačovi s nevyhovujícím názorem bez rozpaků položí telefon. Nejpatrnější rozdíl však tkví v obsahu.

Knedlíkům od mámy rádia ani hubnoucí Tomio neodolá
Kapal je sociálně-demokratický zastupitel a člen školského odboru v Brandýse nad Labem, který ještě v roce 2013 úpěl nad „fašizací pravice“. A který v roce 2014 věnoval úspěchu Babiše a Okamury blog, v němž o Okamurovi napsal: „Protože je to populista nejhrubšího ražení, zvítězil v senátních volbách. (...) V Senátu žádnou díru neudělal, nestal se štikou v zatuchlém rybníku, spíše byl vodníkem, který měl těch rybníků tolik, že prakticky v žádném nebydlel. (...) Okamura uspěl i ve sněmovních volbách. Předem odmítl jakoukoliv koalici, no jistě, kritizovat je snazší. Jeho voliči budou opět, po kolikáté již, zklamaní. Neudělá totiž vůbec nic.“

Nyní je jeho Svobodné rádio oficiálním mediálním partnerem Okamurovy SPD a dokonce i DSSS, strany, jejíž předchůdkyni soud rozpustil pro prokázané propojení s neonacisty. „Tomio rád jí. Teď vypadá líp, mediální poradci mu řekli, ať zhubne. Ale když mu Sonička nabídne knedlíky se špenátem a uzeným, zaváhá a stejně neodolá,“ vypráví Kapal lidové příhody ze setkávání s Okamurou u sebe doma, kde s ním pravidelně natáčí rozhovory.

Jedno z mála médií, se kterým – ochotně – mluví i Tomio Okamura. Nepohrdne ani knedlíkem a uzeným od tvůrců. Foto FB Svobodného rádia

Není divu, že Okamura občas bez skrupulí mlaská přímo ve vysílání. „Tomia jsem samozřejmě zval, ale je mezi občany, to víte, má diář plný na dva měsíce dopředu. Ale slíbil, že příště určitě přijde!“ omlouvá nepřítomnost idolu většiny přítomných Kapal.

Týden po ostravském setkání příznivců Svobodného vysílače se sešla i „rodina Svobodného rádia“, a to stejně jako vloni ve Velké Dobré u Kladna nedaleko Kapalova bydliště. „Vy jste odvážní! Je úžasný, že tu jste, ve vás je ta síla!“ chválí dorazivší rozzářená máma rádia Zikmundová.

Na zdech prosvětleného hospodského sálu se rudé závěsy střídají s obrovskými černobílými fotoportréty Heleny Vondráčkové či Karla Gotta. Ty má Martin Dukát, jehož úloha v rádiu spočívá ve výběru písniček, oba moc rád. Vybírá samozřejmě výhradně písničky české a slovenské, protože jsme Češi, a to písničky spíše starší, klasické, z doby, kdy byl svět ještě přehledný. Pokud zrovna nemá náladu na Ortela.

Se svým proslovem o „ztracené mladé generaci“, „vymývání mozků na školách“, ba „umělém snižování inteligence“ vystupuje i moderátor studia Vyšehrad Pavel Matějka. Mezi záliby někdejšího kandidáta za sládkovce a organizátora Antimajdanu patří podávání trestních oznámení za ty nejpřehnanější sluníčkářské počiny – třeba za rozdělení Československa. Nebo na učitelku Petru Štěpánovou, která v pořadu Máte slovo promluvila o Putinových rozpínavých ambicích.

Jak Matějka, tak Dukát chodí o berli. To je spolu se stářím některých moderátorů důvodem, proč se o Svobodném vysílači i Svobodném rádiu povídá, že pomáhá invalidním či starobním důchodcům finančně vystačit i přes nuznou penzi.

Pokuta nevadí, musíme Tomiovi pomoct
Mezi důležité postavy Svobodného rádia patří čekatel na členství v Okamurově straně Leoš Bucký, malý muž ve fotbalovém dresu s nápisem Zeus a crocsech. S autentickou bezelstností loví z igelitky dárečky pro trosečníky z „ostrůvku pozitivní deviace této závadové doby“.

Sadu nožů pro kamioňáka z Anglie, aby si mohl o pauzách krájet maso. Květiny pro spisovatelku Lenku Procházkovou. Kapalovi a Zikmundové každému po jedné bonboniéře – pro jistotu vybral pro oba stejnou, aby si ji nezáviděli.

Ač je Svobodné rádio primárně internetové, Bucký vysílá i rozhlasově v FM, aby si ho alespoň v okolí jeho bydliště v Opatovicích mohli naladit i důchodci bez internetu. Teď si koupil zesilovač a sní o tom, že to rozjede i v AM a že zasáhne celou republiku.

S dojemnou naivitou přede všemi hovoří o tom, že vysílá pirátsky a že brzy dostane pokutu, ale to nevadí, protože „musíme tomu Tomiovi pomoct!“ Řadoví členové SPD v publiku nechybějí. V Brandýse dokonce Kapal sestavoval kandidátku pro letošní komunální volby právě s SPD.

„Je třeba chránit bílou rasu! Protože co si budeme povídat, právě to je jejich cíl, zničit bílou rasu!“ varuje Kapal. Když se chlubí, že ho server Aktuálně na rozdíl od Hlávky zařadil mezi osm nejvlivnějších dezinformátorů, všichni mu pobaveně tleskají.

Kdo ví, jestli mu teorii o záměru zničit bílou rasu nepošeptal další pravidelný návštěvník jeho domácího studia, předseda DSSS Tomáš Vandas. Kapal se ho neptá, zda je v pořádku, že v předsednictvu strany dodnes působí někdejší neonacista a předák Národního odporu Jiří Froněk. Zato když se Vandas zastává slovenského poslance stíhaného za výrok, že všichni cikáni jsou nepřizpůsobiví, Kapal reaguje: „Takže pouze řekl pravdu a za tu se u nás od dob Jana Husa trestá, že?“

Kapalovo přesvědčení stojí na víře, že finanční vládci světa usilují o to, aby svět zchudl, k čemuž mu jako důkaz slouží zadluženost států. Právě proto na nás ženou migranty. Právě proto už v devadesátých letech zničili Jugoslávii a v nultých letech zadlužili Řecko – aby se uprchlíci nezastavili na Balkáně, ale pokračovali k nám. Jako součást snahy zotročit Čechy označuje i povinné bezpečnostní pásy nebo skennery na letišti.

Ačkoliv je jeho projekt méně vesmírný než Hlávkův vysílač, konspirační teorie našly hlásnou troubu v ústech jeho moderátorů stejně tak. Kulturní povědomí posluchačů rozšiřoval Kapal četbou knihy Ilumináti, Zikmundová moderuje pořady o tom, jak se skrz očkování snaží „oni“ zničit celosvětovou imunitu nebo jak Gates podporuje migraci tím, že cpe Africe geneticky modifikované potraviny.

Až moc velká manipulace i na Vedoucího kolotoče
Kapal s oblibou zdůrazňuje, že je magistr a hlavně profesionální investigativní novinář, který se žurnalistice věnuje celý život. Kromě Svobodného rádia přitom vedl pouze svůj blog na Idnesu a internetové Brandýské noviny, do nichž nepřispíval nikdo jiný než on. Stejně tak se vychloubal svou poslaneckou minulostí, ač to v politice nedotáhl dál než do brandýského zastupitelstva.

Na jeho pokřivený vztah k pravdě na fóru upozorňují i lidé, kteří migraci nefandí. „Samozřejmě, že pokud jej požádáte o zdrojový link, tak se nikdy nedočkáte odpovědi a už je na vás políčeno jako na provokatéra, nejlépe placeného. A nemilosrdně je takový člověk ustřihnut, nejlépe zablokovaný telefon do studia.

Předpokládám, že od nynějška už budu mít blok na komentáře,“ píše „jirizkolina“ na fóru Sebesdílení, kde spolu debatují třeba fanoušci aktivisty Jiřího Černohorského – a kde je investigativní novinařině pohledem Vladimíra Kapala věnovaná samostatná diskuse. Sám Černohorský nedávno ve facebookové skupině bývalých členů hnutí SPD komentoval Svobodné rádio slovy: „Kult Stalina, je proti kultu pana Kapala prd ve větru...“

Na Svobodném rádiu každý pátek dostával slovo i Vedoucí kolotoče alias VK, šéfredaktor vrcholu ruské propagandy v České republice Aeronetu. Dokud si nedovolil kritizovat SPD za to, že kvůli extremistické minulosti vyloučila Jana Kopala.

„Proč jste ten článek napsal tři dny před volbami? Pohybuji se v novinářské branži celý život a tomuhle se říká poprava!“ udeřil Kapal v následných Hovorech s VK. „Já dělám novinařinu celý život a už jsem se dostal do situace, že jsem měl naprosto zásadní informaci, kterou kdybych zveřejnil včas, udělala by víc škody než užitku,“ pokračovala lekce novinářské etiky, načež Kapal označil Kopala za infiltrátora z mainstreamového tisku propojeného s analytikem Romanem Mácou.

„Jenže my s informacemi nemanipulujeme, neodsouváme je na pozdější dobu. Zato vy jste rozhlasový odbor SPD,“ reagoval VK, rozloučil se se Svobodným rádiem a svůj páteční diskusní pořad přesunul ze Svobodného rádia na Svobodný vysílač. Nakonec svoboda jako svoboda.

Ač jsou novinářské praktiky otce Svobodného rádia příliš manipulativní i na Vedoucího kolotoče, Kapal zůstává v království své pravdy spokojen: „Já jsem se dokonce vsadil, že v dnešním vysílání s námi VK ukončí spolupráci. (…) Jsme mediálním partnerem každé strany, která to s tímto národem myslí dobře, a nikdy v životě bychom tyto strany nechtěly poškodit. Vážení posluchači,... já jsem vyhrál sázku!“

S takovouto mediální podporu to lze dnes v České republice dotáhnout na místopředsedu Sněmovny. Tomuto mediálnímu provozu vyklízí dnes česká politika pole.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.