Nejsem rasista, ale žijeme v matrixu. Česká válka proti světovému spiknutí

Petra Dvořáková

Tak dlouho jsme neposlouchali hlasy velké části lidí, až přestali poslouchat nás a začaly věřit alternativním „pravdám“ konspiračních teorií. Náprava nebude snadná a zatím k ní nikdo v politice nemá ani odhodlání.

„Jednoho krásnýho dne půjdu okupovat Strakovku a všechny ty vlastizrádce nahážu do kontrejnerů. To nejsou slušní a čestní lidé!“ přešlapuje Jiří Černohorský po potemnělé místnosti karlovarské sídlištní hospody Chalupa, kde se dnes debatuje o „globálních paktech“, tedy mezinárodních smlouvách týkajících se migrace.

„Nevím, kdo za tím stojí. Nedokážu ty šmejdy pojmenovat. Rockefelleři. Sorosové. Gatesové. Politici. Neziskovky! Vymysleli Nový světový řád, aby sem dostali migranty a zničili Evropu. Ale jim se to nepovede. V našem národu se to zlomí!“ křičí mesiášsky, na sobě svůj typický vlastenecký stejnokroj sestávající z kšiltovky s trikolorou, modrobílé kostkované košile a šály s českým lvem.

„Víte, já su vyučený tesař. A jsem na to hrdý! Mnoho lidí mi nadává, že su lopata — přestože na zabíjení hřebíků používám kladivo. Ale možná to zajde tak daleko, že jednou někdo přijde a já tu lopatu použiju!“ pokračuje Černohorský, zakladatel spolku Čest, svoboda a respekt a organizátor protimigrantských demonstrací, který sám sebe charakterizuje jako Čechoslováka z Moravy.

Babiš se s Černohorským nedávno vyfotil v rámci kampaně na „sousedské

Zhluboka se nadechuje, pohled zapíchnutý v dál: „Já nechci násilí. Ale to není násilí. To je pud sebezáchovy!“ A po chvíli pokračuje: „Já su přímý člověk, trošku naivní, politický panic. Kdybych byl ministr financí, oddlužil bych všechny občany České republiky. Pryč s exekuční mafií!“ povídá Černohorský se zoufalým leskem v očích, zatímco v publiku se nikdo neopovažuje ani pípnout.

Důvody vzrůstající důvěry k protimigrantským populistům, a naopak odvracení se od tradičních kulturních elit nikdo neztělesňuje výmluvněji než on. Na červnové demonstraci proti „globálním paktům“ ho moderátorka titulovala jako vůbec největšího českého vlastence.

Zadluženému taxikáři se dnes díky uprchlíkům konečně dostává pozornosti i uznání. Příští rok chce kandidovat do Evropského parlamentu — buď jako nezávislý, anebo za Zemanovce — a za pomoci europoslaneckého platu založit politickou stranu. „Pokud chcete přemoci systém, v němž žijete, musíte ho zneužít,“ hlásá muž, který neváhá v emocionálních záchvatech volat po defenestraci.

Černé svědomí českého státu

Jak upozorňuje sociolog Daniel Prokop, demokracii neohrožuje největší chudina, ale lidé, kteří mají k chudobě blízko. Politolog Jan Charvát je charakterizuje jako lidi, „kteří chtějí vlastnit, ale nevlastní“, jako „černé svědomí českého státu“. Lidé, kteří se bojí komunismu a zároveň nenávidí kapitalismus. Ti, kteří pracují celý život u soustruhu, díky čemuž mají na nájem v paneláku, ale nemohou si dovolit výlet za jadranskou zmrzlinou na Makarskou riviéru.

„Já nejsem rasista, ale ať makaj. Já už si svoje odpracoval,“ hlaholí invalidní důchodce a bývalý člen SPD Miroslav Krejčíř, zatímco si to za pomoci dřevěné hůlky štráduje do své miniaturní garsonky na ostravské periferii. Devadesátková posedlost soběstačností podmíněnou prací se tluče s únavou.

„Všichni jsme strašně sedřený. Rodiče jsou uměle tlačený do toho, aby na děti neměli čas,“ rozohňuje se islamofobní právnička Klára Samková. Jenže ač většině z nich princip zásluhovosti mnoho nepřinesl, trvají na tom, aby i ostatní zkropili svým potem míchačky na beton.

Zdeněk Chytra, oblíbený řečník protimigrantských besed a asistent europoslankyně za AfD (německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo), mezitím zaplavuje internet dezinformacemi o tom, kolik domů a sociálních dávek v hodnotě milionů eur bude muset Česká republika migrantům uvolnit. „Nejdřív se má stát postarat o své lidi. Když vidím české bezdomovce, děti z dětských domovů, je mi ouzko. Raději pomůžu tam, kde problémy vidím na vlastní oči,“ naléhá organizátorka protimigrantských demonstrací Lucie Hašková.

Dluhy jako symbol

Národovečtí populisté využívají sociální nespravedlnost už od devadesátých let. Jednou z mála stran, která vystupovala proti privatizaci bytového fondu, byli Sládkovi Republikáni. Dělnická strana sociální spravedlnosti se snaží vzbudit dojem, že stojí na straně manuálně pracujícího lidu, už svým názvem. SPD na plakátech vyhlašuje válku exekucím.

Ve Sněmovně však SPD reprezentuje lichvář a Okamurův poradce Jaroslav Novák Večerníček chodí s exekutory na pivo. V okamžiku, kdy podobné informace protečou do médií, zasahuje Okamura videem, kde články označí za prolhanou kampaň Babišových médií.

Normalizace nenávisti. Video TV DR

Je jedno, co skutečně dělá Okamura pro lidi. Hlavně, že se jich zeptá na názor, podpoří jejich vztek na elity a slíbí bezpečnost v ulicích. A skutečnost, že místo s chudobou bojují populisté s chudými, nakonec jejich voliči kvitují. Typicky se pak stává, že když ve facebookové skupině fanoušků SPD někdo zanaříká, že má na krku insolvenci, ostatní členové ho zasypou komentáři, jak si za to může sám.

„Nejvýraznějším rysem nového populismu je distanc nejenom od elit, ale i od těch nejslabších, protože ani ti nepatří do množiny ‚běžného lidu‘. Na tomto distancu a na hodnotovém konzervatismu jejich voliči stavějí svou kulturní identitu, která jim dosud chyběla,“ vysvětluje sociolog Prokop.

Povolební analýza agentury Median, na níž se Prokop podílel, pracovala se sedmi různými typy voličů. Protimigrantské populisty nejčastěji volil typ „obranář“: nespokojený člověk středního věku s průměrným příjmem, který fandí autoritářství jakožto alternativě k liberální demokracii a populisty volí spíše pro rovinu kulturní. Druhým příznivcem populistů je mírně nespokojený „levicový (ne)volič“ s nízkými příjmy, pro nějž je rozhodující rovina sociální.

Jak Prokop dodává, i sociální problém jako zadluženost funguje — spolu s korupcí — jako symbol. Symbol nefunkčnosti polistopadového systému a nevymahatelnosti práva, z nějž vyvěrá ztráta důvěry v instituce a postupně i v systém liberální demokracie.

Žvejkačky, hip hop a sepraný džíny

Zatímco lidé mladší čtyřiceti let se do nového systému, kde i voda patří soukromým vlastníkům, narodili, nebo v něm strávili převážnou část života, jejich rodiče ještě cinkali klíči za lepší budoucnost. „A tohle je ta demokracie? Jednou za čtyři roky někoho zaškrtnout na cejchu? A já se ptám: tohle je ta demokracie?“ hřímá dnes nejen Černohorský. „Hrajou si na bohy! Myslej si, že můžou všechno! A víte, co je nejhorší? Že oni můžou! My jsme jim to dovolili!“

Nejenže se rozpadla bytová politika, nejenže rodinné rozpočty infikovaly splátky a místo dělníků či horníků sklízejí respekt čisté košile podnikatelů a manažerů. Kromě ekonomické liberalizace započala i liberalizace kulturní a s ní se postupně drolí dosud široce sdílené představy o tom, co je „normální“ a co je „slušné“.

Odvaha vymyslet vlastní pravdu... Foto FB

„Když člověk vidí tu garnituru, co poslouchá hip hop, má rozvázaný boty a v puse pět žvejkaček, je rád, že jsou dnes ještě lidi, co poslouchají oldies,“ svěřil se si mi někdejší aktivista Vlastenecké fronty a volič SPD. Seniorka u vedlejšího stolu láteřila, že ženy dnes nosí kalhoty, mnohdy dokonce seprané a s dírami, a že muži vozí kočárky. Jak by tu někdo mohl nosit hidžáb, když se někteří dosud nesmířili s tím, že ženy si oblékají džíny?

Peřeje digitalizované doby se s každým dnem valí o něco rychleji. Z někdejších norem se stávají stereotypy. A ti mladí! Nejenže dosud nevybudovali žádné hodnoty — ještě nabourávají ty staré. „To jsou hrozný fracci dneska. Nikdy bych nevěřila, že to někdy řeknu, ale zlatý komunismus. Dítě jsme mohli proplesknout. V hospodách jsme mohli kouřit,“ postěžovala si na schůzi členka SPD.

Kolíkování hřišť před válkou

V nultých letech, kdy už na základě nesplněných představ o „lepším světě“ a korupčních afér kvasila nespokojenost, se rozšířil internet a o něco později i sociální sítě. Lidé, na jejichž názory léta nikdo nedbal, získali hlas. A s nimi i konspirátoři. Síť se stala klubkem zdrojů informací a „informací“.

Za komunismu každý chápal, jak režim funguje. Lidé se učili číst mezi řádky Rudého práva. V čem ale žijeme teď? Kde leží propaganda a kde pravda? Jak nedávno na téma nového populismu prohlásil filosof Václav Němec: Spolehlivým způsobem, jak lidmi manipulovat, je, namluvit jim, že se jimi manipuluje.

„Začalo to postupně už v sedmdesátém čtvrtém. Dlouho jsme byli neinformovaní, nikoho nezajímalo, že Velkou Británií pochodují muslimové. Ale už Václav Havel a jeho asociální parta byli spojení s neomarxisty,“ fabuluje o pozadí celoevropské manipulace vážným hlasem islamofobní aktivista Petr Hampl.

„Co se děje, není nic jiného, než kolíkování hřišť před válkou. Každá válka vypadala jinak než ta předchozí,“ přispívá dávkou své pravdy někdejší lídr islamofobů Martin Konvička. „Slušný člověk je mediálně popravován,“ pokračuje a vzpomíná na dobu, kdy byl údajně „popravován“ on sám. „Chtějí používat svět jako šachovnici,“ mudruje.

Právě tady, na olomouckém křtu Hamplovy knihy Prolomení hradeb, pod palbou temných proroctví „novodobého politického disentu“, jsem si poprvé uvědomila, jak moc se obrovská část společnosti vzdálila od reality. Slovům všech „mediálně popravovaných“ jsem naslouchala v úžasu nad tím, kolik lidí je tu schopno vydávání Istanbulské úmluvy za „legalizaci únosů dětí“ brát jinak než jako pomatenou propagandu.

Ti, kdo zkazí všechny volby

Jenomže podobně žasnou Konvička, Hampl, voliči SPD či spousty obyčejných lidí zahořklých tíhou zmařených očekávání. S obdobnou skepsí pohlížejí na zpravodajství veřejnoprávních médií či slova polistopadových politiků, která jim znějí jako zcela vzdálená jejich prožívané realitě. Odsud už je jen krok k tomu, aby hledali výklady dění ve světě jinde.

Vzniká sklon věřit konspiračním výkladům světa a čím je rozšířenější, tím snáze mu podléhají další lidé. Lidí se zmocňuje davová psychóza. Když se pak na sítích objeví video černocha, který ve Francii zachránil dítě před vypadnutím z balkónu, rázem se mezi nimi ozvou i hlasy volající po jeho potrestání za ohrožení dítěte. Pád i záchranu podle nich migrant nepochybně nafingoval.

Novovlastenecká scéna je pro zklamané lidi prostředím, které dosud marně hledali. Konečně je někdo chválí za to, jací jsou. „Dvacet let se s náma voře! Nebuďte ovce! To vy jste ta síla! To vy jste ta změna,“ povzbuzuje lidovou vzpouru na svých koncertech Ortel.

To vy jste ta změna. Tomáš Ortel v akci. Repro DR

Síla nových populistů závisí na mobilizaci dosavadních nevoličů a politicky pasivních lidí. Členství v SPD či hodiny trávené na stáncích s peticí za referendum o setrvání v unii znamenaly v životě mnohých vůbec první politickou aktivitu v životě.

Opomíjený segment voličstva konečně objevil lidsky působící politiky či řečníky, kteří dávají za pravdu jejich vzteku na staré garnitury i obavám z novot a z neznámého. Jenže v tu ránu začali na jejich nové hrdiny i jejich zakázané „pravdy“ útočit tradiční politici či novináři.

Ti, kdo celá léta ignorovali velkou část voličstva a jejich potřeb, je nyní onálepkovali jako xenofoby a lůzu. Pražští liberálové vzbuzují dojem, že si o voličích populistů kreslí obrázek „hloupých důchodců z venkova“. Odpor se tím jenom posiluje. „No jo, to jsme my, kdo zkazí všechny volby,“ smál se sarkasticky účastník besedy Kláry Samkové, konané v nejzápadnějším výběžku republiky.

A tady někde se uzavírá kruh — či spíš roztáčí — spirála. „Jakmile někdo použije slova jako cikán, černoch, islám, islamizace, tak je za rasistu!“ hněvá se Černohorský a čtyřicátnice z publika mu skáče do projevu s přiznáním: „A víte co? Já rasistka jsem!“ Načež Černohorský vypráví vtip, „který byl populární už za Husáka“ a za který dostal třicetidenní blokaci na Facebooku. Vtip o tom, jak skin zabije Romku.

Cikáni jako přípravka na uprchlíky

„Musíme vytvořit ostrůvky disentu. Utvrzovat se ve vlastenectví, v principu svobodné diskuse, normálního vztahu mužů a žen. A z ostrůvků disentu šířit tyto myšlenky mezi společnost,“ naléhá Hampl na své posluchače.

Cenzura, novodobý disent, cizí figury ovládající naše politiky... Novovlastenečtí manipulátoři lijí posluchačům do hlavy přesvědčení, že jsou ve válce s režimem, s diktaturou horší, než jaká panovala před devětaosmdesátým. A kdo tomu nevěří, je slepým konzumentem neomarxistické propagandy.

„Cikáni, to byl experiment, jak budou Češi reagovat na paralelně fungující společnost, jestli nebudou pindat proti neziskovkám a komunitám,“ prořezává místnost kázání aktivisty Zdeňka Chytry, asistenta europoslankyně za AfD, podle nějž nám sem mocnosti ženou migranty za účelem snížení naší životní úrovně a podle nějž plán řízené migrace a gender džihádu obsahovalo už heidelbergské usnesení německé sociální demokracie z roku 1925.

Členové SPD se nebaví v hospodě o tom, jak tu nechtějí „čmoudy“. To spíš lomí rukama nad tím, jak bylo vše, co se nyní děje, dopředu připraveno. Od finanční krize přes zadluženost Řecka až po uprchlickou krizi. „Vše jede podle plánu,“ píše do hromadného chatu migrantofobů v reakci na jakoukoliv informaci či odkaz jeden z jeho účastníků.

„Víte, když jsem začala před pětadvaceti letech jezdit do Amsterdamu, cítila jsem zřejmě podobný strach, jaký teď cítí lidé tady. Té spousty cizinců všude kolem jsem se bála. Ale pak jsem zjistila, že jsou v pohodě. Vždyť mně je migrantů vlastně líto — ale to jsem mezi těma fanatickýma rasistama ve straně říct nemohla,“ otevírá se k mému překvapení bývalá členka SPD Aranka Chang.

Přesto ve facebookové skupině bývalých členů strany sdílela odkaz na rozhovor s předsedou Národní demokracie Adamem Bartošem. A říká, že čas člověka, který tu chce zavést stavovskou demokracii, tedy fašismus, podle ní teprve přijde.

„Nechci vystoupit z Evropské unie, v dnešním globalizovaném světě potřebujeme silnou Evropu. Přeji si její reformu,“ vysvětluje Changová v protimluvu ke svým sympatiím pro Bartoše. „Jenže evropské i české politiky dnes vedou americké elity,“ sklopí bezradně hlavu. „A politika? Ta už dávno není pro lidi.“

Vlastně jsme se od antisemitismu daleko neposunuli. Titulní strana Parlamentních listů 12. září 2018. Snad ještě nikdy nebylo šíření nenávistných lží tak výnosné jako dnes. Repro DR

Vlastně jsme se od antisemitismu daleko neposunuli. Nenávist k Židům pohánělo přesvědčení o jejich finanční a politické moci. Strach z příchodu migrantů živí znechucení nad „pseudohumanistickou neomarxistickou pravdoláskou“, která infikovala mezinárodní organizace a ve jménu lidských práv posílá Evropu na kolena. A Soros, který představuje zosobnění těchto snah, ve své osobě spojuje obě tradice nenávisti.

Cesta ven? Jistě nebude snadná. Vede přes vzdělání a přes promyšlenou snahu získat důvěru velkých, dlouhodobě opomenutých částí společnosti, že evropské pojetí humanistické demokracie se stejným respektem ke všem lidem bez ohledu na jejich kulturu či vyznání dokáže i jejich vlastním životům dát nejvíc.

To ovšem předpokládá politickou reprezentaci, která se k takovým cílům přihlásí. Jak ale ukazují i nadcházející komunální volby, dnes tu politickou reprezentaci ovšem tvoří lidé, kteří k tématu normalizované nenávisti buď mlčí, anebo se na něm přiživují.

    Diskuse
    September 12, 2018 v 17.09
    "Už kope" ???
    Postrádám komentář k fotce. Nosí snad Černohorský pod srdcem dalšího Babišova potomka? Co na to Monika?
    PK
    September 12, 2018 v 17.56
    Co to zas je?
    Máme tady zdá se další díl seriálu moralizování "do vlastních řad". Už tady dlouho nic takového nebylo, že.

    I když ne tak úplně "do vlastních řad", že. Zase ti "pražští liberálové". Proč nenapíšete rovnou "pražská kavárna"? Jen se nestyďte.

    Takže abych vás utvrdil. Ano, ty jisté "zanedbávané voliče" jsme "onálepkovali jako xenofoby a lůzu", protože to jsou xenofobové, a je to lůza.

    Čemu nerozumíte?
    September 12, 2018 v 20.43
    Je pravda, že v době mého mládí se muži tím, že mají dítě s jiným mužem, nechlubili. Babiš je docela progresivní. Orbán by ho nepochválil.
    JK
    September 13, 2018 v 10.19
    Touha po pravdě?
    Zajímavá reportáž. Jedním z klíčů asi opravdu bude reforma vzdělávacího systému, protože všichni členové oné "frustrované střední střídy" prošli minimálně základní školou, kde jim do sešitů úporně diktovali devět let různé vrubozubé a jména panovníků. Efekt takové výuky je nabídledni. Je samozřejmě otázka, nakolik by situace byla jiná, kdyby se oněch devět let na základce nevyhodilo do kanálu a učilo se (kritické) myšlení.

    Napadá mě ještě jedna věc - postoje těch lidí jsou motivovány podle mě jistou vnitřní touhou po pravdě či odhalení manipulace a ideologie současného systému. Bohužel ti lidé nejsou vybaveni žádnými kognitivními nástroji kritického myšlení (protože se ve škole učili izolované panesmysly?), a tak jejich zavržení liberální kapitalistické ideologie (kterou intuitivně vycítili jako falešnou) ústí ve ztotožněnění se s bizarními konspiračními teoriemi. Konspirační teorie dávají totiž smysl a vysvětlují "logicky a kauzálně" současný svět.

    Ti lidé vlastně touží po pochopení tohoto světa, přičemž nejsou vybaveni žádnými nástroji, jak zvládat své emoce (strach), ani jak pracovat s digitálním mediálním chaosem.

    Ona je totiž pravda, že současný kapitalismus ocejchovaný liberální demokracií je manipulativní, planetudevastující, krvelačný, ideologický a lživý a že "člověk" jej vůbec nezajímá.

    Hlavní omyl liberálů spočívá v tom, že oni si myslí, že lze argumentovat "pravdou liberální demokracie" oproti "lži konspiračních teorií a populismu".

    Přesvědčovat konspiračního fanatika, že současný šílený kapitalismus je fajn, opravdu není nosná cesta...
    JN
    September 13, 2018 v 11.35
    "Čemu nerozumíte?"
    Co zamýšlejí extremisti udělat s "nepřizpůsobivými", to tak nějak asi všichni tušíme.

    Nerozumím ale, pane Kolaříku, tomu, co Vy zamýšlíte udělat se "zanedbávanými voliči".

    Chcete je převychovat, zavřít, nebo pro ně máte nějaké konečné řešení?
    MP
    September 13, 2018 v 15.00
    Odposlechnuto?
    Překvapil mě jazyk pana Černohorského. Směs reminiscencí na dvě nářečí a hyperkorektnosti. Opravdu tak mluví?
    MP
    September 13, 2018 v 15.18
    Jiřímu Nushartovi
    Proč by měl se "zanedbávanými voliči" někdo něco dělat? Jde spíše o to nedělat. Nepřihřívat si politickou polívčičku na hýčkání jejich frustrací. A nemít pro tuto frustraci pochopení a nepřebírat jejich sebeinterpretace; politolog, který vypustí z huby ten výrok o najmu a Makarské rivieře by měl zvážit, zda by neměl provozovat jiné povolání, které by nekladlo tak vysoké nároky na intelektuání odstup.
    Vlastně jedno je potřeba s nimi dělat: pojmenovávat je pravými jmeny a říkat xenofobům a rasistů, co jsou zač.

    p.s. Zkuste se na sebou zamyslet, proč Vás vždycky napadají ta násilná řešení?
    JN
    September 13, 2018 v 18.27
    Protože "zanedbaní" jsou "nepřizpůsobiví"
    "humanismu" a "nepřizpůsobiví" jsou "zanedbaní" extremismu.


    Obě skupiny jsou pro někoho problém.
    JH
    September 13, 2018 v 21.25
    A kdo si o sobě myslíte, že fake news snadno rozeznáte,
    September 13, 2018 v 22.18
    Pane Hájku,
    naznačujete, že ta fotka, která mě zaujala, je fake?
    PK
    September 13, 2018 v 22.59
    "Zanedbaní voliči" přece nikomu "nepokazili volby"
    Nikoliv. Oni ty volby vyhráli. Oni vládnou. Mají prezidenta, parlament a vládu. A rezident Zeman to taky při své druhé inaugaraci se svým pověstným šklebem řekl jasně: "Tato země je na dalších 5 let naše."

    Otázka, co "my s nimi uděláme", je nesmyslná. Když už, tak spíš se nabízí otázka, co udělají oni s námi.

    Já např. jsem naštěstí v exilu. My je tady v Německu máme sice taky, říkáme jim "besorgte Bürger" (resp. si tak říkají sami), ale naštěstí jsou jakžtakž marginální, i když samozřejmě nepřehlédnutelní.
    JN
    September 13, 2018 v 23.02
    Vzpomínky jsou svině,
    a lidé by za ně dali krk. Jsou ochotni se kvůli nim totálně rozhádat. Není ani potřeba upravovat videa.
    JN
    Někdo má strach z migrantů a někdo zase ze "zanedbaných voličů". Nevyjde to nastejno?
    JK
    September 14, 2018 v 8.18
    Nesmírně pozoruhodný článek, pane Hájku. Kterak je křehká paměť manipulována a (re)konstruována. Ostatně to se snažím celou dobu vysvětlit v souvislosti se vzděláváním a absurditou biflování nesouvejiících kravin.

    "Human memory does not function like a videotape or a digital recording. When we remember, we don’t wind back our minds to a moment in time and relive that exact moment. Instead, memory is constructed."
    JN
    September 14, 2018 v 9.39
    Není dobré říkat "paměť je manipulována"
    Pokud bude levicový liberál mluvit o tom, jak s námi kapitalismus manipuluje (o amerických volbách, o Cambridge Analytica...), řekne
    "paměť je manipulována".

    Pokud bude levicový liberál mluvit o "zanedbávaných" (voličích), řekne "jsou to xenofobové a lůza" (zanedbali se sami vlastní vinou) a tupě věří těm konspiračním pohádkám o neziskovkách.

    Pokud bude levicový liberál mluvit o neziskovce "Evropské hodnoty", bude o ní říkat totéž, co ti "zanedbávaní" o těch ostatních neziskovkách.

    -----------------------

    Se svým myšlením a se svojí pamětí si člověk nevědomě manipuluje především (ale nejen) sám a dělají to jak "zanedbávaní" (voliči), tak liberálně levicoví (humanisté).


    JH
    September 14, 2018 v 9.52
    Pane Kubičko,
    tak to fakt netuším. Můj odhad je, že ne, a že Babiš má prostě ruku na Černohorského břichu kvůli tomu státnímu znaku. Někdo je fotil a on chtěl, aby to vypadalo jakože znak společně chrání, objímají nebo tak.

    Na článek jsem dal odkaz především jako ukázku, že vyrábět přesvědčivě vypadající "digitální lži" je díky technologiím stále jednodušší, a jak naznačuje článek, bylo by velkou chybou si myslet, že odhalením "fejku" jsou napraveny škody, které už napáchal, a že zmizí lidem z hlav (za předpokladu, že tomu odhalení vůbec uvěří).

    JH
    September 14, 2018 v 10.02
    Termín "besorgte Bürger",
    v originále "concerned citizens" (česky myslím "zúčastnění občané"), se objevuje v knize T. Pratchetta "Pravda".

    Ať už jsou kdekoliv, mluví stejnou soukromou řečí, ve které "tradiční hodnoty" znamená "někdo by měl viset".
    JN
    September 14, 2018 v 10.10
    Pravděpodobně si člověk manipuluje se svým myšlením
    nikoliv v zájmu "zlých kapitalistů" (pochopitelně ani v zájmu pravdy), ale v zájmu skupinovém, v zájmu skupiny, do které se řadí a jejíž loajální člen chce být. Pravděpodobně je to pochod (z hlediska vědy o přirozeném chování živočichů) zcela přirozený.

    Snad tomu lze do jisté míry vzdorovat svobodným a pokorným příklonem k transcendentální pravdě vnímané souběžně rozumem i srdcem, hrdinským - nebojácným vydáním svého věčně bojujícího ega do její vůle.
    JN
    September 14, 2018 v 10.25
    Ztraceni v překladu
    Různé interpretace jazyka (např. "tradiční hodnoty" =? "někdo by měl viset") v procesu globalizace nově se kulturně rozrůzňujících skupin se nakonec mohou ukázat jako přirozený projev ("vybublání") skupinového zájmu (ve smyslu psychologie davu).
    PK
    September 14, 2018 v 10.38
    Slovo “besorgt” má více významů,
    ale konkrétně ve spojení „besorgte Bürger“ se jedná o “ustarané občany”, o občany, kteří “si dělají starosti”. Třeba o to, že jim muslimové vezmou jejich krásnou vlast.
    JH
    September 14, 2018 v 11.55
    Příběh o tvrdohlavém fotříkovi aneb malý test xenofobie
    Do jedné mateřské školky v Mnichově - takové té svépomocné zřizované rodiči - chodí holčička, která podle učitelek moc ráda a pěkně zpívá. Tak učitelky navrhly, že by mohla chodit na hodiny zpěvu, shodou okolností ve stejné budově. Pro její rodinu je ale X euro měsíčně nezanedbatelná částka. Když se to probírá, tatínek prohlásí, že víc jak X/2 dát nemůže.
    To je smutné, a tak se rada rodičů shodne něco přispět ze společného fondu školky. X/2 je ovšem vzhledem k velikosti fondu trochu mnoho. Předsedkyně rady zjistí, že si lze na takové věci zažádat o příspěvek od města, ve výši, která by stačila. Tak tatínkovi zjistí, co kde by musel vyplnit a kam se dostavit, sepíše a předloží mu to. A on se na to podívá, a pak prohlásí, že to je moc papírování, a že on na to nemá čas. To je smůla, ale co na to namítat - některá zaměstnaní taková jsou.
    Tak fajn, řekne si předsedkyně, ať to udělá maminka, ta je doma s malým bráškou té holčičky a čas si najde. Maminka souhlasí, že je to dobrý nápad a všechno si převezme.
    Bohužel, happy end se nekoná, po několika dnech dotyčná maminka předsedkyni sdělí, že z toho nic nebude, protože tatínek je proti, aby to šla vyřídit ona. A víc z ní nedostane.

    No fajn, řeknete si asi, fotřík je vůl a postavil si hlavu, že musí být po jeho. Maminka je submisivka a hlavu si postavit neumí.

    A teď ten test: změní se vaše hodnocení situace, když řeknu, že to je muslimská rodina?
    September 14, 2018 v 12.21
    V předposledním odstavci je vysvětlení povahami rodičů "(vůl", "submisivka"). To, že je to muslimská rodina, nahrává vysvětlení toho druhu, že otcovo postavení hlavy rodiny vyplývá z kulturní tradice. Dalo by se říci, že to je vysuzování z velmi malého počtu údajů, to, že je rodiina muslimská je velmi neurčitý údaj, bůhví jestli je pravda, že opravdu muslimští otcové větší autoritu mají atd. Je takové usuzování nutně xenofobní?

    To, že matka je submisivka, je také vysuzováno z nedostatečného množství dat.
    JN
    September 14, 2018 v 12.32
    Morální anihilace vesmíru
    Jablko ze stromu poznání dobra a zla je paradoxní a mnohovrstevný obraz.

    Až teprve sama touha po tomto ovoci (tedy vlastně po schopnosti "být jako Bůh", neboť o schopnost poznání dobra a zla jít nejspíš nemůže, protože v tom okamžiku ještě svět není polarizován - dobro a zlo ještě do světa neproniklo) - až teprve tato touha sama vnáší dobro a zlo do světa. Až teprve teď tato touha přináší člověku také úplnou svobodu rozhodovat se mezi dobrem a zlem, které právě začalo existovat v lidské dimenzi.

    Dobro a zlo však z hlediska svobody rovnocenné není.

    Ta zmíněná touha přináší také nesvobodu chtít se cítit Bohem. Sám "bůh v lidské dimenzi" je však totálně nesvobodný - "vševědoucí" jen po lidsku - a může tedy činit jen to, co vševědoucně ví, že se má (a může) státi, a vůbec nic jiného. "Bůh v lidské dimenzi" je totálně nemohoucí, totálně nesvobodný. Pýcha "chtít být bohem" působí nesvobodu.

    "Člověk v Boží dimenzi" se může rozhodnout: Zvolit si může pokornou všemohoucnost, nebo "totální vševědoucnost".

    Lidská schopnost rozpoznávání do světa nově proniklého dobra a zla (nově "polarizovaného jsoucna") tak zůstává (přesněji řečeno "nezůstává", ale spíše se právě stává) pofidérní. Bez tohoto "velkého třesku", bez vzniku prostoru svobody a elementárních částic dobra a zla by však "náš vesmír" vůbec neexistoval.

    Troufá - li si "totálně vševědoucí člověk" oddělit hmotu dobra od antihmoty zla, bude pak teprve jako bůh, který anihilací vesmíru při velkém krachu stvoří nicotu.
    PK
    September 14, 2018 v 13.22
    Pane Nusharte
    Když už musíte trolit (a my víme, že musíte), mohl byste aspoň uvádět, z jakého zdroje jste provedl svoje “kopíruj” a “vlož“.
    IH
    September 14, 2018 v 13.59
    Ad "test xenofobie"
    Každá přidaná relevantní informace má potenciál pomoci nám zpřesnit si úsudek, v konkrétním případě vysvětlit si popsané chování rodičů. Po závěrečném sdělení, že se jedná o muslimskou rodinu, značně nabývá na pravděpodobnosti možnost, že si otec nepřeje právě z náboženských důvodů, aby jeho dcerka (veřejně) zpívala. Proč to neřekl hned? Mohl např. skutečně váhat, nebo se teprve později poradit se souvěrci, nebo se zdráhal uvést pravý důvod, aby nevypadal jako (těžko pochopitelný) radikál, nebo mohl být prostě neupřímný. Také však mohl dojít k závěru, že i "půlka x" není tak málo. Na takových úvahách není podle mne nic xenofobního, zvláště nezaberou-li více času. Bude-li se však takhle tázat člověk xenofobní, proniknou nejspíš do jeho myšlenek typově příslušné představy. Začne ho třeba zajímat, zda nemá konkrétní rodina ještě syna, kolik mu je let a zda neroste pro džihád.
    JH
    September 14, 2018 v 14.10
    Pane Kubičko,
    souhlasím, že k mamince jsem trochu příkrý, ale že se fotřík chová jako vůl, u toho zůstanu. Já nejsem psycholog, takže je to takový normální laický odhad - podle mě se namíchnul, že předsedkyně mluvila přímo s manželkou o věci, kterou už řešil on, a "šprajcnul" se. Na případnou kulturní tradici, která ho k tomu vede, mu kašlu. Jak vidíte, test xenofobie (nebo spíš xeno-tolerance) bych taky neudělal na výbornou.

    Údajů by samozřejmě mohlo být více, ale já to nemám z první ruky, a je to jenom příběh :) Případné pokračování doplním, pokud si vzpomenu.
    JN
    September 14, 2018 v 19.54
    Pane Kolaříku,
    v diskusi pod tímto článkem jsem klávesy "Ctrl + c" a "Ctrl + v" ještě nepoužil.

    Děkuji za optání.
    JN
    September 14, 2018 v 20.33
    Pane Kolaříku,
    mohl byste prosím vysvětlit, co vás vlastně přivedlo k přesvědčení, že mé diskusní příspěvky v této diskusi jsou trolením?

    Děkuji za odpověď.
    MP
    September 15, 2018 v 0.10
    Jiřímu Nushartovi
    Ony nejsou?
    Zatraceně, zase to kulturní nepochopení.
    MP
    September 15, 2018 v 0.29
    Jaroslavu Hájkovi
    V českých zemích bych hádal na romskou rodinu. Ona je to situace jak vystrižená pro ilustraci "kultury chudoby". On ten otec ani nemusí být tak velký vůl. Není to nic příjemného, říkat, že něco nemohu svému dítěti dopřát ( tj. mohl bych třeba s vypětím sil dovolit platit ten sbor, ale holka by tam byla jako chudá příbuzná a na to, abych to změnil, už opravdu nemám).
    JN
    September 15, 2018 v 1.38
    Panu Profantovi
    Kdo o tom rozhoduje (zda jsou či nejsou)?
    JN
    September 15, 2018 v 9.52
    Existuje alespoň jeden diskusní příspěvek maloměšťáckého usmiřovače, který není trolení.
    Provedeme si nyní důkaz neplatnosti tohoto výroku.

    Třeba vy, pane Profante, (máte to tady s tím zápočtem z etiky takové všelijaké).
    MP
    September 15, 2018 v 14.25
    Jiřímu Nushartovi
    To věru nedokážu. Mohu leda dokázat funkční negramotnost řečeného usmiřovače, ale to bych dělal zbytečně práci, kterou on sám virtuozně vykonává každým řádkem.
    JN
    Musíte si vybrat hned na začátku, z čeho maloměšťáckého usmiřovače obviníte, zda z trolení, či z negramotnosti. To druhé, co vám zbyde, si pak necháte na příště.
    MP
    September 16, 2018 v 12.43
    JIřímu Nushartovi
    Za prvé nemusím.
    A za druhé, potíž s tou funkční negramotností tetokrát spočívá v tom, že jsem Vás z -- v této diskusi, ale vtším, že ani nikde jinde - z trolení neobvinil.
    JN
    Moc jste toho nepředvedl, to je pravda, ale snaha tam zas nějaká byla zcela určitě... Takže ... já bych to nakonec hodnotil docela kladně!?
    PM
    March 15, 2020 v 15.24
    Dostal jsem dopis z vyšší střední vrstvy ze západu

    Nabízím výňatek, který považuji za reprezentativní doklad konzervativního sdílení neoliberalismu:

    "Je to legrace, ze ted lidi maji jezdit autem a vyhybat se vlakum, autobusum a tramvajim. Nikdo uz o Greta nemluvi - maly virus zmenil svet aspon na chvili.

    Vcera mluvila jedna mladá socialistka v radiu o tom, jak je rada, ze bursa zkrachovala a ze ti bohaci budou potrestani za spekulaci. To tele uplne zapomina, ze dve tretiny vsech akcii patri narodni bance, potom penzijnim a jinym pojistovnam, a ze tim padem nas to vsechny potrefuje. Pojistovny na tom byly za posledni leta trochu lip, ale ted je situace zase dramaticka, takze tlak na snizeni penze se nutne zvysi. Nekdy se divim, jak je to mozne, ze tady mladi lide vubec muzou volit levici, ale v USA je to se Sanders a i Anglii Corbyn stejne. Nastesti vsude ta levice na konec prohraje volby a tak ma clovek pocit, ze lidi nejsou vsichni uplne zblbnuty. Nikdo nemluvi o tech milionech mrtvych za Stalina, Ho Chi Minh, Castro, Mao atd., i kdyz je jich mnohem vic nez zpusobil Hitler. Ale stejne mam pocit, ze se nikdy nikdo z dejin nic nepouci, a tak je takova mensi krise moc dobra, aby si lidi zase jednou uvedomili, jak a proc se jim tak dobre vede".

    Autor žije od dvaceti (osmašedesátník) na západě a má doktorát z ekonomie...bych dodal.

    + Další komentáře