Chci přispět X

Sněmovna rozhodne o příplatcích pro třídní učitele nebo odkladu eNeschopenek

Poslanci na pokračující schůzi Sněmovny projednají zákon o ochraně osobních údajů a novelu trestního zákoníku, která zavádí nový trestný čin maření spravedlnosti. Diskuse se povede o příplatcích pro třídní učitele nebo odkladu eNeschopenek.

(jg)

18.09.2018 09:00

1024px-thunovsk__pal_c__sn_movn__05

Poslanci se budou rovněž zabývat novelou zákona o pobytu cizinců, která zavádí nový institut mimořádného pracovního víza, jež má zjednodušit a zrychlit proces pracovní migrace do České republiky. Foto WmC

Více peněz pro třídní učitele, zrychlení a zjednodušení procesu pracovní migrace nebo dvouletý odklad elektronických neschopenek. O těchto a dalších návrzích budou poslanci rozhodovat během druhého jednacího týdne devatenácté schůze Poslanecké sněmovny. Na pořadu je rovněž hojně diskutovaný zákon o ochraně osobních údajů nebo novela trestního zákoníku, která zavádí nový trestný čin maření spravedlnosti.

Poslanci se v úterý vrátí k přerušenému druhému čtení vládního návrhu zákona o zpracování osobních údajů, který do českého právního řádu implementuje evropské obecné nařízení k ochraně osobních údajů, takzvané GDPR. To má pomoci posílit práva občanů členských států Unie a zamezit zneužívání jejich dat. GDPR, které vstoupilo v platnost na konci května se týká jak veřejných institucí, tak i firem nebo podnikatelů, zavádí právo na vymazání poskytnutých údajů, zpětnou kontrolu jejich využívání a sankce v případě porušení stanovených povinností.

K návrhu zákona poslanci předložili šestnáct pozměňovacích návrhů a další vznikly na půdě sněmovních výborů – volebního, petičního, ústavněprávního a výboru pro veřejnou a regionální správu. Výbory navržené změny do vládní předlohy začleňují výjimky, které GDPR v obecné rovině povoluje – například v oblasti vědeckého a historického výzkumu, novinářské práce nebo snížení výše sankcí pro územně samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a jimi zřizované právnické osoby.

Vládní novela současně přináší změny v zákoně o svobodném přístupu k informacím, jejímž cílem je mimo jiné zamezit zveřejňování informací o probíhajících trestních řízeních. Ministerstvo vnitra v čele s Janem Hamáčkem (ČSSD) záměr obhajuje s poukazem na ochranu spravedlivého procesu. Proti se naopak stavějí Piráti, kteří považují úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím v souvislosti s implementací GDPR za neopodstatněné.

Odklad elektronických neschopenek
Sněmovna se bude ve druhém čtení dále zabývat senátní novelou zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, která ze zákona vyjímá dvě profese – terapeuta a specialistu tradiční čínské medicíny. „Tradiční čínská medicína není medicína jako taková. Medicína je jenom jedna. Je to ta medicína, která je postavena na vědeckých základech, a to tradiční čínská medicína není. To jsou baňky, akupunktura a čaje,“ zdůvodnila návrh senátorka Alena Dernerová (SD-SN) s tím, že novelu podporují všichni děkani lékařských fakult a Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Senátní iniciativu doporučil schválit i sněmovní Výbor pro zdravotnictví.

Druhé čtení čeká i vládní návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, jež předložil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. ANO) jakožto reakci na nález Ústavního soudu. Ten loni v květnu zrušil coby neústavní ta ustanovení zákona, která určovala, že nárok pojištěnce na úhradu zdravotnických prostředků je realizován v ekonomicky nejméně náročném provedení na základě průzkumu trhu zdravotní pojišťovnou.

„Pokud by nebyla přijata žádná náhradní právní úprava, znamenalo by to, že drtivá většina dotčených zdravotnických prostředků by byla vydávána jen se spoluúčastí pojištěnce ve výši pětadvaceti procent z ceny zdravotnického prostředku, což by pro pojištěnce znamenalo velké zhoršení dosavadního stavu,“ uvedl Vojtěch. Cílem zákona je tedy zajištění dostupnosti plně hrazených zdravotnických prostředků a vytvoření pravidel pro vstup těchto prostředků do systému úhrad.

Poslanci v prvním čtení rovněž projednají vládní novelu zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která odkládá zavedení elektronických neschopenek z ledna příštího roku na rok 2021. Podle bývalé ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové (ANO), která návrh předložila, totiž není celý projekt správně připravený a zavedení eNeschopenek je proto v horizontu několika málo měsíců nereálné.

„eNeschopenka je krásný příklad toho, jak by mohla fungovat digitalizace státu. Přináší benefity všem zúčastněným stranám, ulehčuje jim práci, šetří prostředky a energii a je nepovinná. Mrzí mě, že zrovna takový projekt, který mohl bez problémů od nové roku fungovat, je nyní odložen. Nekoresponduje to s prohlášením vlády Andreje Babiše, která tvrdí, že digitalizace státu je její prioritou,“ uvedl Lukáš Kolařík (Piráti) s tím, že Piráti s odkladem nesouhlasí.

Nedostatek posudkových lékařů
Dalším návrhem z dílny rezortu práce a sociálních věcí je novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která si klade za cíl řešit akutní nedostatek posudkových lékařů. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) proto navrhuje vyčlenit posudkové lékaře ze zákona o státní službě, aby nemuseli svou profesi opouštět po dosažení sedmdesáti let věku.

„Výhodou tohoto návrhu je, že v pracovněprávních vztazích není žádný věkový limit a dále to, že sjednávání pracovněprávních vztahů je pružnější a umožňuje též širší využívání kratších pracovních úvazků, což též přispěje k většímu zájmu o činnost v lékařské posudkové službě,“ uvedla Maláčová. Pokud by novela nebyla schválena muselo by na počátku příštího roku odejít ze služby zhruba sto posudkových lékařů. České správě sociálního zabezpečení jich navíc již dnes chybí přes devadesát a rezortu práce dalších dvanáct.

První čtení čeká i vládní novelu zákona o poštovních službách, která má České poště zpětně kompenzovat čisté náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním zákonem stanovených základních služeb za roky 2013 a 2014. Česká pošta dostane ze státního rozpočtu celkem osm set milionů korun. Příští rok to bude dvě stě a ve dvou následujících letech pokaždé tři sta milionů korun.

Česká pošta měla původně získávat náhradu za poskytování základních služeb prostřednictvím takzvaného kompenzačního fondu. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ovšem systém v roce 2015 změnila na stávající podobu přímých úhrad ze státního rozpočtu. V letošním roce Česká pošta tímto způsobem získala pět set milionů korun. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je ovšem výše úhrad nedostatečná. „Budeme jednat o změně zákona a navýšení limitu až k jedné a půl miliardě korun,“ avizoval Hamáček.

Více peněz pro třídní učitele
Sněmovna také posoudí novelu zákoníku práce z pera Marka Výborného, Pavla Bělobrádka a Jana Bartoška (všichni KDU-ČSL), kteří prosazují navýšení specializačního příplatku pro pedagogy na dva a půl až tři a půl tisíce korun. Přilepšili by se tak specializovaní pracovníci jako jsou logopedové nebo preventisté. Lidovečtí poslanci současně navrhují vytvoření i nového příplatku ve stejné výši pro třídní učitele. S nárůstem obou příplatků počítal již v minulém volebním období Sobotkovou vládou schválený kariérní řád. Ten ovšem Sněmovna i díky hlasům politického hnutí ANO odmítla.

V závěrečném třetím čtení se poslanci vrátí k vládní novele trestního zákoníku, jež uvádí český právní řád do souladu s mezinárodním právem a právem Evropské unie. Navržené změny se týkají praní špinavých peněz, terorismu, úplatkářství, uchovávání dat pro účely trestního řízení, násilí na ženách a domácího násilí – v souvislosti s přípravou ratifikace Istanbulské úmluvy – a zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti, jímž se rozumí předkládání falešných důkazů a navádění ke křivé výpovědi.

Přestože v prvním čtení Marek Benda (ODS) spolu s Vojtěchem Benešíkem (KDU-ČSL) důrazně vystupovali proti budoucí ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, nejkontroverznějším bodem novely se nakonec stal záměr někdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) obohatit trestní zákoník o nový trestný čin maření spravedlnosti. Vůči němu se shodně vymezovali zástupci ODS i ČSSD, podle kterých příliš posiluje postavení státního zastupitelství. Pelikánův návrh naopak v diskusi hájili pirátští poslanci.

V neposlední řadě Sněmovna v prvním čtení projedná novelu zákona o pobytu cizinců, která implementuje příslušnou směrnici Evropské unie upravující podmínky pobytu cizinců za účelem vědeckého výzkumu a studia. Nad rámec této implementace zavádí institut takzvaného mimořádného pracovního víza. Ten má zjednodušit a zrychlit proces pracovní migrace do České republiky. „Pokud budou v některém odvětví chybět čeští zaměstnanci, vláda dočasně aktivuje vydávání mimořádného pracovního víza. Stanoví zdrojové země, ekonomická odvětví a objem migrace,“ uvedl někdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (nestr. ANO) s tím, že platnost víza bude maximálně jeden rok.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.