Poslanecká tvořivost výstavbu infrastruktury neurychlí

Daniel Vondrouš

Přípravu staveb celonárodního významu neurychlí vymýšlení kliček v zákonech, ale stanovení jasných státních priorit, více kvalifikovaných úředníků a zjednodušené a jednotné rozhodování o stavbách.

Možná už dnes (29. 6.) schválí Sněmovna novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, kterou předložila skupina poslanců pod vedením Martina Kolovratníka (ANO). Její obsah zná ale málokdo. Původní návrh mohly připomínkovat i ekologické organizace. Když ale předkladatelé zjistili, že návrh je plný chyb a nedodělků, diskusi ukončili. Následně poslaneckému Hospodářskému výboru předložili komplexní pozměňovací návrh ke své vlastní předloze.

Na příslušné jednání, které je ze zákona veřejné, byli vpuštěni jen předem vybraní hosté. Další jednání pak výbor na poslední chvíli přesunul.

Tajnůstkaření má své vysvětlení. Nikdo se nechce hlásit k obcházení řádného rozhodování vlády a k vynechání posouzení dopadů novely. Hnutí ANO se navíc nechce vysvětlovat, proč už zase mění stavební zákon, který s velkou slávou prosadila jeho ministryně a který platí sotva půl roku. A pravicové strany se nechlubí prosazováním zásadního omezení vlastnických práv. Principem novely je totiž umožnit některým investorům zahájit vybrané stavby ještě před dohodou o odškodnění s vlastníkem pozemku.

Dočkáme se politiků, kteří přestanou s lidovou tvořivostí a začnou na zrychlení rozhodování o stavbách opravdu makat? Foto pxhere.com

Předkladatelé tvrdí, že chtějí pomoci několika stavbám celonárodního významu. V důsledku „lidové tvořivosti“ zahrnuje výsledný seznam vedle dálnic či obchvatů také některé silnice, letištní dráhu, dva vodní jezy či „nové oplocení letiště“. Investoři navíc dostali slib, že při příštích novelizacích se seznam rozroste. Budete-li šikovní, může se tak infrastrukturní stavbou v národním zájmu jednou stát třeba i vaše nová garáž na sousedově pozemku.

Tvořivost poslanců se nezastavila ani před stavebním zákonem: „Závazné stanovisko orgánu územního plánování se nevydává pro …stavby pro podnikatelskou činnost do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m na zastavěných stavebních pozemcích rodinných domů“. Někdo z nich má, zdá se, už připravený konkrétní projekt.

Aby majitel zabíraných pozemků nemusel řadu měsíců či let bydlet na ulici, vyplatí mu investor zálohu. Soud pak rozhodne o výši konečné náhrady, která může být vyšší nebo nižší (a podle toho stanoví doplatek či vrácení části zálohy). Zatímco ovšem při výkupu pozemků se odhadní cena násobí osmi, u zálohy ani u výsledné náhrady k žádnému násobení nedojde.

Ve druhém případě investor z každých osmi milionů, které si připravil na výkup pozemků, sedm ušetří. Dovedete si představit silnější motivaci k používání vyvlastnění namísto výkupu? Stačí, když se investor „pokusí jednat“, slovy novely: „pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy… a smlouva nebyla ve lhůtě 90 dnů… uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.“

Urychlí se tím aspoň něco? To sotva. Vykupovat pozemky je přece možné v mnohem časnější fázi přípravy stavby. Ani jako bič na spekulanty s pozemky to fungovat nemůže. Nebo snad víte o spekulantovi, který by chtěl dobrovolně dostat za pozemky jeden milion, když jich může dostat osm? Novela tak tlačí především na ty, kterým nejde o peníze, ale ke svému hospodaření potřebují náhradní pozemky. Vzpomeňme, jak dlouho neschopným státním úřadům trvalo, než vyřešili tento problém v případě paní Havránkové na trase D11. Ryzím hospodářům by mohli s rychlým sehnáním pozemků pomoci snad už jen ti spekulanti.

Jednou z hlavních příčin pomalého rozhodování úřadů o stavebních projektech jsou příliš složitá pravidla. Poslanecká novela ze stávajícího seznamu infrastrukturních staveb se zvláštním povolováním vyčleňuje užší seznam, pro který stanoví jiná výjimečná pravidla. Fakt, že o nich mají nově rozhodovat kraje namísto obcí, je krok dobrým směrem. To je ale jediná dobrá zpráva na hromadu špatných.

Cesty ke zrychlení přípravy staveb navrhují ekologické organizace i dopravní experti už dlouho. Patří k nim například jasné státní priority v přípravě staveb, více úředníků s lepší odbornou průpravou či jednodušší a jednotné rozhodování o stavbách. Kéž se jednou dočkáme politiků, kteří to pochopí, přestanou s lidovou tvořivostí a začnou na zrychlení rozhodování opravdu makat.