V Jaroměři hrozí nebezpečí z prodlení

Ve městě Jaroměři se plánují tři zásadní dopravní stavby s dalekosáhlým dopadem na dopravu jak ve východních Čechách, tak na život přímo ve městě. Co si o tom myslí místní obyvatelé?

Mezi mnohými obyvateli města Jaroměř vzbudil nevoli fakt, že stát více než rok od vydání územního rozhodnutí otálí s výkupem pozemků pro stavbu severního obchvatu města. Obchvat je totiž nutnou podmínkou dostavby D11 do Trutnova, která měla ulevit přetížené silnici I/33 z Hradce Králové do Náchoda, jež Jaroměří prochází. Místo toho se Jaroměřští spíš nadějí zhoršení už tak svízelné dopravní situace ve městě.

V letech 2018 až 2020 by se totiž vedle prodloužení D11 do Trutnova měly uskutečnit dva další rozsáhlé projekty. Už teď Správa železniční dopravní cesty od základu přestavuje železniční nádraží. Tuto přestavbu uskutečňuje bez ohledu na město, které naopak chystá výstavbu nového autobusového terminálu v bezprostřední blízkosti nádraží.

Tento terminál by měl nahradit stávající autobusové nádraží v ulici Na Valech vlastněné ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s. Záměr Jaroměř hájí argumentem, že nádraží je odlehlé, a proto se využívá pouze jeho zlomek. Lze se však domnívat, že terminál, nápadně podobný tomu z Náchoda, se má budovat spíš s úmyslem srovnat krok se zámožnějšími sousedy než s ohledem na dopravu. Tlak ze strany veřejných činitelů na urychlené dokončení všech tří staveb je tedy už teď značný a nepochybně ještě vzroste. Hrozí totiž, že čerpání prostředků z fondů EU se roku 2020 úplně zastaví.

Podceněná rizika

Jaroměřské ale může vedle tří velkých překotně realizovaných a hrozivě nezkoordinovaných projektů znepokojovat i to, co může následovat poté. Hustý a hlučný provoz na I/33 zajisté na kvalitě životu obyvatel domů podél této pomyslné osy města nepřidává. Tím spíš, že funkčnost i vzhled navazujících místních komunikací spolu s jejich okolím poznamenaly sanace historického Pražského předměstí a následná nepromyšlená panelová výstavba v 60. až 80. letech.

Poznamkacs25_1_bigWenkeův dům a celá Husova ulice by se mohla stát kulturním centrem "Paříže severu". Foto Město Jaroměř

Pro obchvat se však pozapomnělo na obrovskou nevýhodu, již má Jaroměř oproti blízké České Skalici, které odklon dopravy nepochybně ulevil. Tou je neúnosné množství supermarketů a obchodních center.

Mohutný nástup obchodních řetězců zkraje tisíciletí vesměs odsunul život z historického centra na periferii, jejíž velké plochy dnes zabírají supermarkety se související logistikou. Řetězce nejenže nevratně změnily tvář Jaroměře, rovněž také lvím podílem přispívají k neutěšené dopravní situaci ve městě. Přivodily též úpadek velkého množství místních podnikatelů.

Úbytek dopravního ruchu by sice mohl obchodním řetězcům způsobit významný pokles tržeb a přimět je k odchodu z města, avšak za cenu rizika vyšší nezaměstnanosti a také nutnosti najít pro velké zastavěné pozemky jiné využití. Jaroměř přitom už teď má starostí nad hlavu se zpustlým vojenským újezdem v přilehlém Josefově.

Plány od oka pro oko
Na druhou stranu by se možné dokončení dálnice z Hradce Králové do Trutnova mohlo pro Jaroměř stát příležitostí jít doslova víc do sebe. Místo toho, aby se opičila po Praze a rozpínala se do šířky, by mohla začít víc využívat prázdné plochy v centru. Stejně tak by mohla zdejší drobné a střední podnikání více podpořit alespoň místní samospráva.

Frekventovaná Husova ulice s Wenkeovým domem by se zase mohla stát centrem kulturního života Jaroměře coby „Paříže severovýchodu“, jak na ni v Konci starých časů vzpomínal humorista a „levý intelektuál“ Jaroslav Žák. Pro inspiraci by nebylo třeba chodit daleko. Stačilo by se rozhlédnout v Novém Městě nad Metují po Komenského ulici.

Takováto črta samozřejmě nutně nemusí odpovídat skutečnosti. Celkové řešení neutěšeného stavu města může totiž vzejít spíš z odborné debaty založené se na sociologických šetřeních, archivních rešerších, zkušeností místních a dalších materiálech. Tomu se aspoň zhruba podobal „úsporný“ Koncept pro Jaroměř z dílny studentů architektury, kterým se město blýsklo v médiích, avšak bez významnějšího dopadu na výsledek. Přitom Jaroměř stále vděčí za mnohé špičkovému architektu Dušanu Jurkoviči, který v roce 1901 vypracoval první plán územního rozvoje, byť pouze pro rezidenční čtvrť Na Ptákách. Jeho příspěvek je o to cennější, že se podle něj stavělo v napohled nevýhodné lokalitě mezi dvěma větvemi železnice.

Od současného dosluhujícího vedení města lze ale stěží očekávat ochotu myslet dále než čtyři roky dopředu. Ani do vedení, které vzejde z letošních podzimních komunálních voleb, nelze vkládat příliš velké naděje. V první polovině jeho funkčního období bude velmi vytížené starostmi souvisejícími s dopravními stavbami. V té druhé se zas bude muset vyrovnat s pravděpodobným koncem systému evropských dotací takového, jaký ho známe.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.