Kolektivní smlouvy diskriminují pracující na základě věku, tvrdí ombudsmanka

Někteří zaměstnanci s nárokem na starobní důchod nedostávají odstupné či prémie vyjednané v kolektivních smlouvách. Na problém upozornila ombudsmanka Anna Šabatová. Podle odborů se jedná o malý problém v organizacích mimo velké svazy.

(rk)

09.05.2018 14:35

Dsc_0208

Výplata odstupného nebo prémií z tržeb pouze lidem bez nároku na starobní důchod patří podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové k nejčastějším případům diskriminace na základě věku, které je možné najít v kolektivních smlouvách v českých firmách. Foto Saša Uhlová

Výplata odstupného nebo prémií z tržeb pouze lidem bez nároku na starobní důchod patří podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové k nejčastějším případům diskriminace na základě věku, které je možné najít v kolektivních smlouvách v českých firmách. Problémy podle ombudsmanky jsou i s povinností obsazovat uvolněná místa zaměstnanci v produktivním věku.

Kolektivní smlouvy někdy také vylučují z příspěvku na penzijní připojištění zaměstnance pobírající starobní důchod. Ombudsmanka připomíná, že takové zacházení nemá věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce, jedná se tudíž o přímou diskriminaci z důvodu věku. Lidé by se v podobných případech měli obracet na soud či inspekci práce.

„Aby se o diskriminaci nejednalo, musel by zaměstnavatel vysvětlit a doložit, že vyloučení pracujících důchodců z nároku na vyšší odstupné má věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce. S takovým případem jsme se ale ještě nesetkali,“ vysvětlil vedoucí odboru rovného zacházení veřejné ochránkyně práv Petr Polák.

Ombudsmanka zároveň upozorňuje, že diskriminační ustanovení se dostala do kolektivních smluv na základě kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatelé a odborové organizace tudíž nesou za obsah smluv společnou odpovědnost. Z toho důvodu Šabatová před nedávnem jednala s Českomoravskou konfederací odborových svazů a Státním úřadem inspekce práce.

„Zlepšení situace se dá rychleji dosáhnout společným jednáním než drahým a zdlouhavým soudním řízením. Diskriminační ustanovení v kolektivních smlouvách mohla vzniknout z neznalosti či nevědomosti. Je neustále potřeba vysvětlovat, co diskriminace je a jaké rozdílné zacházení zákon nepřipouští. Jen tak se můžeme posunout dál,“ uvedla v tiskové zprávě Anna Šabatová.

Podle tiskové mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jany Kašparové se však jedná o malý problém, jelikož podle podrobných analýz odborů se týká pouze malé části kolektivních smluv. Navíc většina takto špatně uzavřených smluv je podepsána v organizacích, které nejsou sdruženy v ČMKOS.

„Naopak naše kolektivní smlouvy bývají zpravidla vyhodnocené jako nejspravedlivější například i ve vztahu mezi muži a ženami. Přesto vedení ČMKOS jednalo s ombudsmankou o tomto problému a chceme společně hledat způsob, jak odborovým organizacím vysvětlit problém a předcházet diskriminaci v uzavírání nových smluv,“ řekla Deníku Referendum Jana Kašparová.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.