Senioři si stěžují na špatné zacházení, problémem je nedostatek personálu

Neosobní přístup, přehlížení nebo ponižování zažívají senioři v některých domovech a zdravotnických zařízeních. Jedinou cestou k pomoci je pro ně často Linka důvěry. Odborníci spojují problém s nedostatkem pracovníků i se syndromem vyhoření.

(kep)

12.12.2017 12:57

Elpida

Linka důvěry je často jediným prostředkem, který senioři k vyřešení svých potíží zvolí. Ne každý je totiž schopen jednat o nedostatcích přímo v místě služby. Foto Elpida

Stížnosti seniorů na přístup pečovatelů v sociálních a zdravotních službách jsou častým tématem, s nímž se linky důvěry setkávají. Telefonická pomoc odborníků je pro starší pacienty často jedinou možností, jak na nedůstojné zacházení v zařízeních upozornit. Často tímto způsobem vyhledávají důvěru, které se jim v zařízení nedostává. Nejhorší podmínky jsou podle výpovědí klientů ve zdravotnických zařízeních. Na problém nepřívětivé péče nedávno reagovala i ombudsmanka. Odborníci vysvětlují současnou situaci jako důsledek malého počtu pracovníků a nízkých mezd v sociálních službách. Poukazují i na syndrom vyhoření personálu.

Linka důvěry je často jediným prostředkem, který senioři k vyřešení svých potíží zvolí. Ne každý je totiž schopen jednat o nedostatcích přímo v místě služby. Pražská obecně prospěšná společnost Elpida zaznamenala jen v letošním roce přes sto stížností seniorů. „Volají nám zejména ti, kteří se neodváží stěžovat si veřejně. Jsou to lidé, kterým není od přírody dáno vypořádat se s problémem přímo s vedením zařízení. Čekají na to, že si někdo všimne, jak jim v ústavu není dobře. Teprve až je jejich stav velmi špatný a nemohou dál, obrátí se na naši linku,“ popsala Deníku Referendum vedoucí Linky seniorů z organizace Elpida Kateřina Bohatá. Senioři v zařízeních často postrádají důvěrnou osobu. Její zkušenosti potvrzuje i Veronika Gorylová z organizace Život 90. „Starší lidé často nemají člověka, kterému se mohou svěřit. Evidujeme tyto stížnosti v polovině hovorů na naši tísňovou linku,“ říká.

V zařízeních péče o seniory ale nejsou klientům v mnoha případech zajištěny ani základní potřeby. „Člověk, který není schopen si sám otevřít zabalené jídlo, je zkrátka nesní do doby, než za ním někdo přijde na návštěvu a pomůže mu. Někteří klienti se na pokoji nemají ani čeho se napít, nebo si nedojdou na toaletu, protože toho sami nejsou schopni,“ přiblížila případy stížností Bohatá. Právě osobní přístup personálu je problémem, který klienti na lince důvěry zmiňují. Pečovatelé často znevažují důstojnost a práva starších pacientů. K péči podle výpovědí přistupují automaticky. „Neříkají člověku jménem, oslovují jej: hej ty, anebo jej neoslovují vůbec, zlehčují vše, co jim senior říká, nenechají jej domluvit, prásknou dveřmi a odejdou,“ doplnila Bohatá.

Nízké mzdy, časté odchody zaměstnanců
Na problém nedůstojné péče ve zdravotnických zařízeních nedávno reagovala i ombudsmanka Anna Šabatová. Z jejích návštěv v českých léčebnách pro dlouhodobě nemocné vyšlo najevo, že personál mnohdy opomíjí respekt a základní práva pacientů. „Hygienu na pokoji prováděl personál u všech obnažených pacientů najednou nebo byli pacienti převáženi do koupelny zcela obnaženi,“ popsala Šabatová. Prvotní komplikací, jejíž řešení označila za neodkladné, je nedostatek personálu, který pak nemá prostředky pro individuální péči o nemocné. Podle ombudsmanky by měl resort jednat okamžitě. Ministerstvu adresovala sedm doporučení ke změně péče, další rady určila přímo ošetřujícím.

Příčinou špatného zacházení může být i syndrom vyhoření. Psychický stav vyčerpání jako následek nahromaděného stresu vede k pochybením a nedbalým výkonům pracovníka. Pro výkon práce, kde pacienti vyžadují stálou pomoc, je nezbytný vztah k lidem. „Se seniory a pacienty obecně by měli pracovat lidé, kteří pomoc cítí jako poslání. Vztah k nim je v takovém případě podmínkou. Dělat práci jako mechanickou činnost nelze, personál si musí být vědom toho, že zachází se živými bytostmi, jejichž potřeby je nutné respektovat,“ řekla Deníku Referendum psycholožka Radana Štěpánková. Podmínky pro pečovatele navíc nejsou příznivé. „Nejedná se o společensky prestižní práci, odměna je často podhodnocená, vzhledem k současnému systému jsou pracovníci v těchto profesích vystaveni přesčasům i problémům se vztahy na pracovišti,“ potvrdila Štěpánková.

Platové podmínky pracovníků v sociálních službách se od července letošního roku zlepšily. Odměnu sociálním pracovníkům a zdravotníkům resort navýšil o devět až dvacet tři procent. K dalšímu navýšení pak došlo od listopadu. Dalším zdravotníkům zaručuje zvýšení mezd úhradová vyhláška od začátku nového roku. Změnou ministerstvo reagovalo na dlouhodobý nedostatek personálu v pečujících profesích.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb potvrdila, že díky vyššímu platovému ohodnocení nyní v pomáhajících profesích zůstává více pracovníků než v předchozích měsících. „Tím, že se navýšily finanční prostředky, se nyní zastavil odliv pracovníků v sociálních službách, který byl ještě před půl rokem značný,“ řekla Deníku Referendum ředitelka Asociace Alice Švehlová.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.