Sjezd odborářů skončil: připomněli si oběti úrazů, Středula vybídl k odvaze

Odboráři dnes v Praze ukončili svůj sjezd. Připomněli si oběti pracovních úrazů, argumentovali pro zkrácení pracovní doby. V závěrečném projevu staronový předseda odborářů Josef Středula vybídl členy k odvaze v boji za své požadavky.

(red)

28.04.2018 15:19

Odbory

Josef Středula: Je čas, abychom pracovali o půl hodiny denně méně. Repro DR

V Praze dnes skončil druhým dnem sedmý sjezd Českomoravské komory odborových svazů. Účastníci se připomněli oběti pracovních úrazů a v programové debatě se podrobněji soustředili především na svůj nový požadavek zkrátit o půl hodiny denně pracovní dobu. Hlavní body měl odborářský sněm na programu již včera, kdy byl znovu na další čytři roky předsedou komory zvolen Josef Středula.

Na sněmu v rámci vzpomínky na oběti úrazů a nemocí z povolání vystoupil Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn, který pronesl k tématu podrobnou zprávu. V roce 2017 zahynulo v důsledků pracovních úrazů 95 lidí, což potvrzuje dlouhodobě klesající trend (v roce 2005 zemřelo 169, v roce 2007 192, v roce 2015: 122, v roce 2016: 102). Situace je podle Hahna přesto stále z různých důvodů neuspokojivá, zejména upozornila nad nadprůměrně vysokou úrazovost lidí v nestandardních pracovních poměrech.

Staronový předseda odborářů Josef Středula představil vzpomínkové obřady pořádané v minulých letech. Pak se konal obřad letošní, v jehož rámci odboráři pod vzpomínkovou tabuli před pódiem umístili 95 světelných tyček.

Následovala debata o zkracování pracování pracovní doby, v níž vystoupili Agniezska Piasnová z Evropského odborářského institutu, Martin Fassmann z Českomoravské komory a Marek Nechvátal z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Piasnová připomněla, že zkrácení pracovní doby na čtyřicet hodin týdně je odborářský požadavek splněný již na počátku minulého století. Od té doby se pracovní doba nezkracovala, přestože se to původně předpokládalo.

Vývoj tak jde cestou indidviduálně vyjednávaných kratších úvazků, jichž využívají výrazně častěji ženy, což není nutně příznivý vývoj. V České republice se obecně pracuje velmi dlouho – krátkých úvazků máme míň než Německo a také déle než 40 hodin týdně u nás pracuje víc lidí než v Německu.

V debatě zazněly příklady využívané pro zkracování pracovní doby v Evropě. Například u Německých železnic dojednaly odbory, že si lidé mohou vybrat mezi zvýšením platu nebo extra dny dovolené. Martin Fassman uvedl, že za svůj život pracují Němci o devět let méně, Dánové a Holanďané o osm, Francouzi o šest. Poukázal tím na negativní korelaci mezi vysokými mzdami a délkou pracovní doby.

Podle Fassmana se to týká celkvové hospodářské strategie. Podle něj to znamená, že je třeba najít jiný pramen produktivity práce než levnou, dlouhou práci. Ačkoli delegáti sjezdu možnost účastnit se programové debaty příliš nevyužili experti na místě ocenili, že se takováto debata na české poměry na velmi vysoké úrovni vůbec konala.

Odboráři následně schválili svůj program na období 2018 až 2022, který má vedle preambule deset oddílů se vcelku předvídatelným obsahem. Základní témata sjezdu odrážejí i schválená usnesení. Novému vedení se ukládá usilování o zkracování pracovní doby na 37,5 hodin týdně za zachování mzdy, dřívější odchod do důchodu pro zaměstnance s náročnými povoláními, navýšení objemu dovolené na pět týdnů v roce, zrušení karenční doby, stejné odměňování pro zaměstnance nezávisle na původu a pohlaví včetně účinných kontrolních mechanismů.

Podle pozorovatelů na místě odboráři nechali dojem velmi dobře zorganizované jednotné síly, s velmi přesvědčivým předákem, který si dával velmi záležet na tom, aby všichni věděli, jak velmi si silné podpory a mandátu váží. Josef Středula v závěrečném projevu vyzval odboráře k odvaze v boji za své požadavky, vyzval také k přijetí dalších odborářských organizaci do svazu a vybídl ke slučování odborářských organizací tam, kde je to možné.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.