Finanční správa podle ombudsmanky zajišťovací příkazy nezneužívala

Veřejná ochránkyně práv uvádí, že dostupná data nenasvědčují tomu, že by finanční správa zajišťovací příkazy využívala plošně či je zneužívala proti podnikatelům. Současně však podle ní nelze vyloučit individuální pochybení.

(jg)

11.12.2017 12:15

Aktualizováno: 14:24

17203031_1262568777124129_6507547069396389620_n

Zajišťovací příkaz má zajistit úhradu daně před dnem její splatnosti, nebo dokonce před samotným stanovením daně, a používá se v případě, kdy jsou odůvodněné obavy, že bude daň nedobytná. Foto FB VOP

Související

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová vydala obsáhlou zprávu o postupech finanční správy při využívání institutu zajišťovacích příkazů. „Zpřístupněná statistická data a dosavadní výsledek soudních řízení zatím nedokládají systémovou nezákonnou aplikaci zajišťovacích příkazů. Porovnávám-li počet 1545 daňových subjektů dotčených zajišťovacími příkazy s počtem dosud pouze 19 úspěšných správních žalob, nelze než učinit prozatímní závěr, že dostupné údaje nenasvědčují riziku plošného zneužívání zajišťujících příkazů,“ uvedla ombudsmanka s tím, že daný závěr se může změnit, pokud by se výrazně zvýšil počet soudních sporů, které by zajišťovací příkazy zrušily.

Šabatová se postupy finanční správy začala zabývat na základě společenské debaty o riziku plošného zneužívání zajišťovacích příkazů. Při svém šetření se rovněž věnovala otázce, jak má stát tento krajní institut využívat, a zpracovala podrobnou analýzu podmínek využívání zajišťovacích příkazů. Veřejná ochránkyně práv dále popsala správný postup správce daně, kdy lze zajišťovací příkaz vydat, jak jej poté realizovat, aby bylo zachováno další fungování postiženého podnikatele či firmy a nedošlo k jeho úplné ekonomické likvidaci, a jak se mohou dotčení lidé bránit.

„Zajišťovací příkaz je mimořádný a velmi účinný nástroj pro výběr daní zejména v boji s daňovými úniky. Jeho existence má tedy své opodstatnění,“ řekla veřejná ochránkyně práv Šabatová. „Pro podnikatele může mít velmi závažné důsledky a může ho prakticky zlikvidovat. Musí se proto používat velmi obezřetně a pouze při splnění zákonných podmínek,“ dodala. Ombudsmanka na základě šetření vyzvala finanční správu, aby zpřesnila své statistiky v oblasti využívání zajišťovacích příkazů. Požaduje především, aby správce daně uvedl poměr mezi počtem podnikatelů dotčených zajišťovacími příkazy a počtem kontrolovaných podnikatelů a poměr mezi výší zajišťované částky a konečnou výší vyměřené daně.

Ombudsmanka ve shodě s Finanční správou
Počty zajišťovacích příkazů prudce stoupaly od roku 2013, kdy na ministerstvo financí nastoupil předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš. Tehdy jich finanční správa vydala 457, v roce 2015 už jich bylo evidováno 1605. V posledních dvou letech jejich počet postupně klesal. Každoročně se zajišťovací příkazy dotýkají bezmála tří set až čtyř set podniků a firem. Ministerstvo se vůči nařčením z nadužívání zajišťovacích příkazů vždy bránilo poukazováním na skutečnost, že vydáním zajišťovacího příkazu je postižena pouze úzká skupina plátců DPH, jejichž podíl na celkovém počtu plátců DPH se pohybuje v rozmezí od 0,040 do 0,084 procent.

Zajišťovacími příkazy se v minulých měsících na žádost odcházejícího premiéra Bohuslava Sobotka (ČSSD) zabývala i vláda. Zpráva, kterou ji předložil ministr financí Ivan Pilný (ANO), ve shodě se závěry veřejné ochránkyně práv pochybení na straně finanční správy neshledala. „Provedená analýza neodhalila, že by docházelo k plošnému nadužívání zajišťovacích příkazů ze strany finanční správy. Zajišťovací příkazy vykazují výraznou fiskální efektivitu a současně jako prostředek povahy ultima ratio nenahrazují běžné postupy finanční správy při správě daní,“ uvedl ve zprávě rezort financí.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) přesto krátce před volbami vystoupil s požadavkem, aby byl kvůli zneužívání zajišťovacích příkazů generální ředitel finanční správy Martin Janeček spolu s tehdejší náměstkyní a budoucí ministryní financí Alenou Schillerovou odvolán ze své funkce. Odkazoval přitom na případ výrobce chemikálií KM Plus z Chrastu u Chrudimi, kde na podezřelý postup finanční správy upozornil portál Seznam Zprávy. Pilný se tehdy proti Zaorálkovým slovům ohradil. „Vyzývám důrazně pana ministra Zaorálka, aby s podobně závažnými obviněními nevystupoval na tiskové konferenci, ale, disponuje-li konkrétními důkazy, aby splnil svou občanskou povinnost a neprodleně informoval příslušné orgány činné v trestním řízení,“ prohlásil Pilný. A dodal, že pro odvolání Janečka ani Schillerové nevidí žádný důvod.

Soudy některé zajišťovací příkazy již zrušily
O zneužívání zajišťovacích příkazů se začalo hovořit od nástupu Janečka do čela finanční správy. Na pochybné postupy správce daně mezi jinými dlouhodobě upozorňovala novinářka Hospodářských novin Táňa Králova, která zveřejnila podrobnosti o případu likvidace firmy FAU. Kritika postupů finanční správy zesílila po zveřejnění nahrávky na twitterovém účtu anonymní skupiny Julius Šuman, kde Babiš říká: „No a ti naši klekli na FAU Přerov. Takže to je v insolvenci, obstavený účty... No a samozřejmě jdeme po nich, protože to je zločinecká banda, která dluží na daních státu asi 200 milionů.“

Nejvyšší správní soud však na počátku prosince rozhodl, že zajišťovací příkazy vůči firmě FAU vydala finanční správa nezákonně a bude tedy muset společnosti zajištěné peníze vrátit. „Zajišťovací příkazy zlikvidovaly firmu ze dne na den. Vzniklá škoda bude teprve vyčíslena, ale pravděpodobně výrazně přesáhne hodnotu vydaných zajišťovacích příkazů. Očekáváme, že se bude pohybovat okolo hodnoty firmy v den likvidace, tedy okolo miliardy korun,“ řekl Deníku Referendum právní zástupce FAU Alfréd Šrámek.

Obdobný verdikt v listopadu vynesl i brněnský krajský soud, který zrušil zajišťovací příkazy vydané finančním úřadem ve Zlíně proti stavební firmě Naryner Construction z Vidče na Vsetínsku. Podle Krajského soudu totiž správce daně vůbec neměl nárok zajištěné finanční prostředky požadovat. „Majetková situace a ekonomické chování žalobce nevykazovaly tak závažné nestandardní znaky, aby odůvodňovaly přistoupení k vydání zajišťovacích příkazů,“ uvedl soud.

Daňový poradce Tomáš Goláň, který praxi finanční správy dlouhodobě kritizuje, v minulosti opakovaně uváděl, že v České republice jsou likvidovány i poctivé firmy, které podnikají dlouhé roky a daně řádně platí. Upozorňoval rovněž, že dosáhnout zrušení zajišťovacích příkazů soudem je velice komplikované. „Finanční správě totiž podle zákona pro vydání zajišťovacího příkazu stačí pouhé důvodné podezření. Pokud tuto podmínku splní, soud mnoho nezmůže,“ vysvětlil Deníku Referendum Goláň.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.