Nařízení vlády, podle kterého se má snížit až o pětasedmdesát procent jízdné ve vlacích a autobusech pro studenty do šestadvaceti let a důchodce nad pětašedesát let, se nejspíše dotkne rozpočtů jednotlivých ministerstev.

Největší ohlas vzbudil návrh uspořit až devět set milionů korun v rozpočtu ministerstva školství, Akademie věd a Technologické agentury ČR. Konkrétně má jít o čtyři sta milionů korun v případě ministerstva, o sto milionů v případě Akademie věd a o dvě stě milionů u zmíněné grantové agentury.

„Minulá vláda nám slíbila, že se bude postupně zvyšovat státní příspěvek na naší činnost. V současnosti nedisponujeme ani rozpočtem, který by odpovídal situaci před škrty za vlády Mirka Topolánka. Mrzí nás to a s vládou jednáme, ale to je asi tak vše co můžeme dělat,“ řekl Deníku Referendum mluvčí Akademie věd Jan Martínek.

Proti výtkám se již na sociálních sítích ohradil premiér v demisi Andrej Babiš, podle kterého chce vláda slevy na jízdném financovat z uspořených peněz.

„Jde o úspory peněz, které ministerstva nebyla schopna utratit. Což znamená, že se o tyto úspory nemůžou a logicky tedy ani nebudou snižovat platy učitelů. Konkrétně jsou to peníze z nevyčerpaného investičního programu vysokých škol a z nedočerpání kurzových úspor v mezinárodní vědecké spolupráci,“ uvedl Andrej Babiš na svém Facebooku.

Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je záměr Babišovy vlády dokladem negativního postoje Andreje Babiše ke vzdělání, vědě a inovacím. „Že jde o neproinvestované peníze, na to přeci nikdo nemůže skočit. Peníze ve vědě a výzkumu se sice převádějí na další období, ale to rozhodně neznamená, že třeba propadnou. Naopak. Pokud se z nich něco teď vezme, v dalších letech budou chybět,“ uvedl Pavel Bělobrádek.

Odborníci zároveň upozorňují, že Babišův výklad věci je přinejmenším sporný, jelikož se nejedná o ušetřené peníze, nýbrž o peníze, které musí ministerstvo financí teprve shánět. Snížení cen jízdenek tudíž vláda nebude platit z ušetřených rezerv z předchozích let, nýbrž pravděpodobně z daní, jelikož narostou výdaje státu až o šest miliard.

„Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají, když organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu uplatnit, musí na ně ministerstvo financí zajistit prostředky,“ uvedl již dříve Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své tiskové zprávě.