Devět strašlivých tajemství české hymny

V textu české hymny najdeme celou řadu hipísáckých výstřelků. Chceme-li hymnu současnější, musíme ji přizpůsobit dnešnímu svéráznému českému pojetí tradičních hodnot. Petr Bittner přichází s několika nápady.

Český olympijský výbor se k stému výročí české státnosti rozhodl otevřít debatu o modernizaci české hymny. Sportovci prý chtějí něco pompéznějšího a „vlastenečtějšího. Na tiskové konferenci představil své návrhy kontroverzní katolický skladatel Miloš Bok. Kromě toho, že je autorem hudby pro pohádku Anděl páně, jsem se o něm dočetl následující:

„Po prvních nedokončených kompozičních pokusech (klavírní koncert, symfonie) ho postupná konverze ke katolické církvi dovádí k poznání, že jeho posláním je věnovat se pozdvihnutí církevní hudby. Bokova ojedinělá oratorní trilogie prostoupená autobiografickými prvky je meditací o smrti a pocitu blížící se apokalypsy a zároveň oslavou římskokatolické církve.

Vzhledem k napětí mezi Milošem Bokem a oficiálním hudebním establishmentem, které se datuje již od perzekucí v době komunistické totality a vzhledem k jeho vyhraněnému a kritickému postoji vůči současné liberální společnosti a jejím pseudohodnotám nemá autor v oficiálním hudebním establishmentu téměř možnost působit.“


Až potud to zní samozřejmě velmi nadějně. Kdo jiný by měl být pověřen „zvlastenečtěním“ hymny, než člověk, který českou minulost nenávidí, přítomností pohrdá a budoucnosti věští apokalypsu…

Jeho verze hymny je patřičně fatální, apokalyptická. Její souběžná gradace připomíná preludium z Wagnerovy opery Tristan a Izolda, které použil Lars von Trier jako podklad pro srážku Země s cizí planetou v mém oblíbeném filmu Melancholia.

Bokova hymna negraduje k vavřínům (na kterých člověk zpravidla usíná), ale k zániku všeho živého. Věští absolutní konec světa, což sportovci s medailí na krku i v nejšťastnějších chvílích jeho života připomene, že Boží trest nerozlišuje podle barvy kovu. Spolu s národní hrdostí se v slzách vítězů bude zračit rovněž očekávání nevyhnutelného.

Má to dva háčky. Skladatel Bok se ocitá v bizarní pasti. Je na straně vybájeného lidu, který selským rozumem srdnatě vzdoruje úpadkovým hodnotám liberálních elit. Selský rozum jako by však tomuto lidu už jaksi nestačil k pochopení skladatelova rukopisu, potažmo klasické hudby vůbec.

Českou hymnu zpívá nade vší pochybnost uprchlík. Repro DR

Zatímco se snahy o zvlastenečtění hymny soustředí na její melodii, kde se zcela míjí účinkem, uniká jim to hlavní: pacifistický, liberální, tolerantní, kosmopolitní až hipísácký text. Vybral jsem devět do očí bijících důkazů:

1. Hymna pochází z frašky Josefa Kajetána Tyla s podtitulem „Žádný hněv a žádná rvačka“, což je evidentně obrozenecká variace na pojem „HateFree“. Z podtitulu jako by k nám podprahově promlouvaly kvóty na uprchlíky, Prague Pride či Barnevernet.

2. Hymna začíná otázkou „Kde domov můj?“, která má několik možných interpretací, bez výjimky levičáckých. První interpretace je jasně internacionalistická. „Kde je můj domov? Kam patřím?“, ptá se dnešní mladý člověk s křehkou identitou, vykořeněnou z tradičních hodnot a beznadějně rozpuštěnou v ředidle politické korektnosti. Nemůže najít svůj domov zde, v České republice, která je mu malá. Cítí se být světoobčanem přimíchaným elitami do kotlíku globálního multikulturalismu. Slovu národ přestal rozumět.

3. Druhá interpretace otázky „Kde domov můj?“ odkazuje ke generaci Y. Dnešní mileniálové se ptají po svém domově. Odešli totiž od rodičů, ale do „svého“ se jen tak nenastěhují, neboť utrácejí své úspory za filtrovanou kávu a avokádové chleby.

4. Ona „země česká“ se od mladého hipstera zpočátku dočkala jen opovržení. Rozmařilý mileniál jí se slovy „země česká, domov můj“ vezme znuděně zavděk až v závěru první sloky, kdy úspěšně rozfrcal všechny peníze za avokáda a silniční kola. Podle původního významu odkazuje tato „země česká“ pouze k Čechám – Moravu a Slezsko opomíjí. Náš mladík tak poté, co se uráčil docourat po Erasmech a roadtripech, nachází své útočiště kde jinde než v Praze, odkud může nad zbytkem vlasti dál ohrnovat nos.

5. „V sadě skví se jara květ“ je pobuřující reference na sexuální orgie a psychedelické drogové seance květinových dětí. V závěru textu navrhnu namísto této skandální pasáže vzdát hold jedné kulturně lépe adaptované droze.

6. Verše „Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách“ se nás snaží zmanipulovat k soucitu s českou přírodou. Toto reziduum staleté ekoteroristické lobby se v závěru textu pokouším vhodně nahradit novými dominantami české krajiny.

7. Skutečným autorem nápěvu české hymny je Wolfgang Amadeus Mozart. Nalezneme jej v druhé větě jeho Koncertntní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh.

8. V Německu, kde už situace pomalu připomíná pád Říma, se otevírají debaty o genderové korekci národní hymny. Text české hymny je už dávno tak genderově korektní, že k ní mohou světové feministky vzhlížet jako k vzoru. Jen si zkuste najít jediné sporné místo!

9. Českou hymnu zpívá nade vší pochybnost uprchlík. Sladkobolnými tóny se z nás neznámý syrský mladík v plné síle s iPhonem snaží vyloudit dojetí. Svůj žalozpěv uzavírá ekonomický migrant posledními verši druhé sloky, které nová verze hymny vrací do hry: „Mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj!“ To by se ti líbilo, mohamedáne!

Je nám snad všem jasné, že s takovou hymnou bychom byli ve světě pro smích (kdyby ji někde simultánně překládali). Dovolte mi představit několik návrhů ke změnám:

„Nepřizpůsobivý“ text, plný postmoderního tázání a podprahových odkazů k multikulturním zhůvěřilostem, je třeba lépe přizpůsobit dnešnímu svéráznému českému pojetí tradičních hodnot.

Pro lepší představitelnost dodejme, že unylý Škroupův nápěv, značící servilitu, slabost a kopírující notičky rakouského diktátu Mozartova, je třeba nahradit sebevědomým maršem, který správný Čech slýchá pokaždé, když si představuje, jak by sám jednal na místě svých předků.

My jsme tady doma! My jsme tady doma!
Řepka žlutí po lučinách, Bureš umí po šmelinách
V sudě skví se pivek pět, hermelín bys‘ snáze sněd‘
A to je ta slušná země
Koruně tleskám, Euru hnůj, koruně tleskám, Euru hnůj.

A co si myslíte vy? Diskuse (30 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Sobota, 31.Března 2018, 08:54:16

Nápadná podobnost mezi melodií pomalé věty Mozartovy koncertantní symfonie Es dur a naší hymnou mě zajímala už před delší dobou.

Teorie, že Škroup tuto melodii od Mozarta převzal, má tu vadu na kráse, že partitura byla objevena až v roce 1870 a není ani úplně jisté, že skutečně zachycuje skladbu zmiňovanou v Mozartově korespondenci. Na Mozarta je ta skladba trochu jednotvárná, všechny tři věty jsou například ve stejné tónině.

Je snad možné, že pro větší svět byla ta skladba až do roku 1870 ztracena, ale v Praze se v nějaké podobě hrála a Škroup ji mohl slyšet. Na druhé straně se ale melodie celkem často v hudební historii vynořují nezávisle na sobě, například kočka leze dírou/Vltava/hatikva.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Ještě k tomu marši Sobota, 31.Března 2018, 10:08:6

Na Kde domov můj i v Bokově bastardizaci by se pochodovalo dost těžko, začíná lehkou dobou a vůbec je rytmicky složitá, pochodující vojáky by spíš rozhodila než synchronizovala.

Polácí mají také hymnu, na kterou se pochodovat nedá, protože je to mazurka, v lichém rytmu.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Hymna má moc krásnou melodii, Neděle, 1.Dubna 2018, 12:53:0

je spíše introvertovaným vyjádřením citového vztahu k Zemi české než oslavnou písní dodávající odvahu. Ale mnohým lidem při ní mrazí v zádech (včetně mě) a již generace mají k této písni vztah. Ale druhá sloka by jistě slušela a nebylo by špatné vyhlásit soutěž, aby se ve druhé sloce zpívalo i o dalších zemích České republiky, tedy o Zemi moravské a slezské.

Slováci si svou hymnu rozšířili již po roce 1992 o druhou sloku. Totéž řešíme diskusí 50 let po vzniku České republiky a 25 let po jejím osamostatnění. Připomíná mi to nedávnou diskusi o jednoslovném názvu státu. Ani se neví, o čem se vlastně diskutuje a už jsou všichni raději proti... A je třeba se taky hned ptát, "kdo to platil a kolik to stálo." V tomto směru bych připomněl výrok šéfredaktora BL Jana Čulíka, který považuje pasivní agresivitu za českou národní vlastnost. Nelze jinak než souhlasit.

Martin Profant - Praha 7

Davidovi Ungerovi Neděle, 1.Dubna 2018, 18:48:23

Potíž je, že Kde domov můj? druhou sloku má. A ta je nacionalistická v tom nejhorším slova smyslu.
Při respektu k Vašemu přesvědčení, lidí, kteří dnes slyší v "země česká" jen Čechy, a nikoliv také Moravu a zbytky Slezska, je dnes v ČR jako šafránu. Novou druhou sloku? Proč ne, ale bez ideologického zadání.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Bittnerova verze Neděle, 1.Dubna 2018, 23:50:7

k tomu, aby šla do rytmu by musela začínat třeba:
Zde doma jsme, zde doma jsme.

Druhý verš je snad v pořádku

David Unger - psycholog, Kroměříž

Panu Profantovi, Pondělí, 2.Dubna 2018, 19:05:18

Nová druhá sloka by nebylo ideologické zadání, ale ideové zadání vycházející z platné Ústavy České republiky, třeba dle rovnou její preambule. Země u nás nezanikly, stejně jako nezanikly v platných státních symbolech, názvech muzeí, archivů, jednotlivých obcí. "Česká země" nikdy nezahrnovala celou Českou republiku.

Důkazem toho, co je "českou zemí" v textu hymny myšleno, je německý překlad písně. Zpívá se v něm:
Wo ist mein Heim, mein Vaterland?
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.

Jste si jistý, že Böhmen znamená celou Českou republiku? Nikoli, jsou to jen Čechy.

Jinak souhlasím s vámi, že současná druhá sloka je nacionalistická a v současnosti zcela nepoužitelná.

Martin Profant - Praha 7

Davidovi Ungerovi Pondělí, 2.Dubna 2018, 20:03:6

Neptejte se raději lidí v Brně, proč je na té budově před nimi napsáno kromě "moravské" ještě také "zemské" muzeum. To druhé slovo Vám, podle výzkumu, který jednou provedla MU, nevysvětlí ani každý desátý.
V takové situaci není příliš podstatné, že Tyl při psaní textu a o členové zákonodárného sboru o nějakých pětaosmdesát let později věděli, že doslovný německý překlad českého sousloví "Česká země" má státoprávní význam (v čestině nikoliv, v té to bylo "České království"). Prostě to dnes lidi tak neslyší a to, že v oficiálním prvorepublikovém překladu hymny do němčiny je "země česká" přeložena volně výrazem, který znamená Čechy, na tom mnoho nezmění.

Neupírám Vám Vaši zemskou identitu. Jen, pokud chcete, aby představovala politickou realitu, zkuste o ní napřed přesvědčit větší část obyvatel Moravy (o té zemské, ne o té negativní, rostoucí zpřiožralé nenávisti k Praze).

David Unger - psycholog, Kroměříž

Země česká měla státoprávní význam Pondělí, 2.Dubna 2018, 21:06:55

mezi léty 1918 a 1949. Byla nástupnickým celkem bývalého Českého království. Je ale pravdou, že de iure České království i Moravské markrabství a Slezské vévodství existují dodnes.

Pokud jde o mou identitu, nepotřebuji k ní žádnou politickou sílu nebo realitu. Marně si hlavu lámu, kde se berou statisíce Moravanů, kteří se nepovažují za Čechy, když se ve škole odděleně o Moravě téměř neučí, Komenský byl podle školních znalostí téměř všech z nás jedním z největších Čechů a Velká Morava první státem Čechů a Slováků.

Abych byl korektní, ten diskusní příspěvek k české hymně, že v něm chybí sloka o Moravě, jsem našel v médiích. Na severu Idnes, Lidovky, Novinky nebo echo24 s názvem "Kde domov můj, Moravané a Slezané už odmítají lhát, že je to v Čechách." https://zpravy.idnes.cz/hymna-kde-domov-muj-morava-slezsko-dt1-/domaci.aspx?c=A180329_124319_domaci_jn

Buďte bez obav, pokud vyvěsím na svátek patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje moravskou vlajku stejně jako více než 1111 obcí na Moravě, tak žádnou nenávist k Praze necítím. Považuji ho za jedno z nejkrásnějších měst na světě a vzhledem k řadě dobrých přátel, které tam mám, mi vaše poznámka přijde jako nepatřičná urážka.

Martin Profant - Praha 7

Davidu Ungerovi Úterý, 3.Dubna 2018, 12:20:20

Slezské vévodstvi (resp. slezská vévodství) neexistuje v ČR ani de iure, z banálního právního důvodu státních hranic. Za 1. republiky "česká země" neměla státoprávní, ale správní význam. Mimochodem, 111 obcí je velmi minoritní počet vzhledem k počtu sídel na Moravě.

Ale o to nejde. Nevím, co považujete na mé poznámce za urážlivé. Jasně jsem rozlišil zemskou identitu a negativní, hospodskou identitu. Tu druhou jsem Vám ani náznakem nepřipisoval, ale není dobré ji nevidět. Je jako všechny kolektivní identifikace utvářené pohrdáním a nenávistí (a projekcí sebenenávisti) odporná -- a už jde o identifikaci "nás, co jsme tu doma a nejsme čmoudi s hadrem na hlavě" nebo pražských pepíků, kteří pohrdají vidláky nebo o ty, kteří se identifikují oním ožralým, Hradem manipulovaným antipragismem.

Václav Pospíšil - Záhoří

Úterý, 3.Dubna 2018, 13:25:41

Nemělo by být České země? Země české?

Martin Profant - Praha 7

Václavu Pospíšilovi Úterý, 3.Dubna 2018, 16:59:37

Proč ne, možná by se ozval nějaký zpěvát, že "á" je "á", ale dlouhé otevřené "é" asi není až takový problém.
Jen to asi neuspokojí moravského zemského vlastence. Morava je země Koruny české, nikoliv jedna z českých zemí:-) Ale třeba by to vzal jako přijatelný kompromis.

Hlavně aby tam nebylo " A to je to Česko hrdé, ČEsko hrdé, domov můj." Sice zemsky korektní, ale poněkuď vomitivní.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Těch radnic jsou dvě třetiny Úterý, 3.Dubna 2018, 18:45:42

Ten počet obcí, které si na sv. Cyrila a Metoděje připomínají tradice, kulturu a dějiny Moravy nebylo loni 111, ale 1111 (tisíc sto jedenáct), přehlédl jste jednu jedničku. Ale i já se spletl, četl jsem starší článek, loni jich nakonec bylo 1328 a letos se k akci k dnešnímu dnu připojuje již více než 1300 radnic. Vzhledem k počtu moravských a slezských obcí (myslím Moravu s tím "zbytkem" Slezska, jak s úctou slezská území České republiky označujete), kterých je dohromady 2 tisíce, se jedná o téměř dvě třetiny všech obcí.

Tou urážkou jsem myslel, že laciný a hospodský antipragismus hážete na moravanství. Je jasné pochopit, nikoli tolerovat, že tyto radikální a primitivní výkřiky vzrůstají se vzrůstajícím konfliktem centrum vs. periferie. Tento negativistický a primitivní antipragismus známe stejně jako z moravských okrajových oblastí také z okrajovějších oblastí Čech, zejména těch severních, severozápadních, ale také z ostatního českého pohraničí a jižní části Slezska. Londýn by Praze o těchto problémech, které má v severní Anglii, nejen ve Skotsku, mohl také vyprávět. Stačí se podívat na mapu výsledků referenda o Brexitu. Ale vůči Moravě, která k Praze vždy shlížela s respektem a s nenaplněnou touhou o porozumění a dialog, se o urážku skutečně jedná.

Ostatně proti těmto tendencím lze nejefektivněji v Praze bojovat jedním způsobem. Naplněním nedávných doporučení Petra Pitharta: "Decentralizovat, decentralizovat, decentralizovat." Je skvělé, že Praha ekonomicky předstihuje Bavorsko, ale nezadává to na státní kohezi, když je Česká republika téměř nejcentralizovanějším státem Evropy. Předstihli jsme v centralizovanosti dvanáctinásobně třeba unitární Finsko, dokonce i v unitárních státech demograficky i urbanisticky mnohem homogennějších jako je Řecko, Polsko či dokonce Slovensko rozhoduje regionální samospráva o mnohem vyšším procentu daní než u nás.

Je otázkou, co bylo dříve, zda Zemanem sycený hospodský primitivní antipragismus nebo pragocentrismus samotný. Jeho kritika se objevila daleko dříve než vznikla ČSR, třeba v roce 1848, potom ve dvacátých letech 20. století v souvislosti se župním řízením, dále v letech šedesátých nebo devadesátých.

Možná že tato negativní reakce vůči pražskému centru bude slábnout s tím, jak pro některé z vás v Praze nebude zemská identita tak ohrožující, jak je to patrné z vašich slov zde.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

jak byste chtěli přeložit do němčiny Úterý, 3.Dubna 2018, 21:06:30

"země česká domov můj?"
Tedy tak aby se to dalo zpívat.

Řekl bych, že to do němčiny překládal spíše muzikant než ústavní právník. Je tam zachované metrum originálu (dva trocheje, daktyl), zpívat se to dá krásně. S Tschechei by to také šlo, ale s Tschechisches Land ne.

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Kubičkovi Úterý, 3.Dubna 2018, 22:18:35

Překládal ji K. W. Ernst, pražský německý básník, slovo Tschechei by do úst nevzal a jinak než Böhmen to přeložit nemohl. A členové parlamentu měli o půl století dost vkusu, aby do textu neryli.

Václav Pospíšil - Záhoří

Středa, 4.Dubna 2018, 06:16:8

Mělo by jít vždy víc o kořeny než o slova. Hymna má své kořeny, Morava i Slezsko taky. Vracet se ke kořenům a ne měnit a měnit. Morava se taky musí probouzet, nacházet své kořeny. Trochu jiné je to, když Moravan - já, zakotví v Čechách. Intuitivně jsem to vyřešil tak, že hledám kořeny místa, kde jsem. Na Moravě jsem už jenom hostem.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Pane Profante, Středa, 4.Dubna 2018, 17:45:20

soudím, že s vámi nemohu souhlasit ve výroku: "Při respektu k Vašemu přesvědčení, lidí, kteří dnes slyší v "země česká" jen Čechy, a nikoliv také Moravu a zbytky Slezska, je dnes v ČR jako šafránu."

Patrně máme odlišný pohled na množství šafránu v ČR.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Přes lingvistické česko-německé variace je patrné, Středa, 4.Dubna 2018, 20:23:15

že zemí českou v písni jsou míněny pouze Čechy, německy Böhmen. Jinak se to přeložit prostě nedalo, protože to bylo evidentní i v roce 1840 i v roce 1918. Názvem "Tschechei" bylo po roce 1918 myšleno hanlivě buď celé Československo (stát "těch" Čechů), častěji a dříve jen česky osídlené části Čech, případně i Moravy a Slezska. Nikdy nebylo synonymem pro české země. Tschechisches Land je čechismus. Buď to bylo České království (neboli země česká, po roce 1918 s velkým písmenem na začátku) nebo to byly Země koruny české (doslova země Koruny Čech), zkráceně české země, které se v překladu používaly jako Böhmische Länder. Toto sousloví se používá dodnes, ale zásadně v plurálu. Zemí českou možná dneska někdo rozumí celou Českou republiku, ale jedná se o splývání pojmu státu a země (podobně jako národnosti a občanství), které je rozšířené na západ od Rýna.

Mám to s pojetím množství šafránu asi podobně jako pan Jedlička. Ale druhá sloka rozšířená o další země ČR by vše elegantně řešila a bez pochybností.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 4.Dubna 2018, 21:41:34

Loni se ve Wildendürnbachu na čarodějnice na silnici skvěl ve směru k hranici nabílený nápis "Behmen" - a vysvětlovat v práci delikátní rozdíly mezi Tschechien, Böhmen a Mähren vážně nemám sílu ani náladu. A to patřím k těm pár tisícovkám vtipálků s oficiálně psanou národností moravskou. Akorát holt nesdílím vaši nenávist k republice a lásku ke k. u k. monarchii. O něčem jako hierarchické identitě jste ještě neslyšel?

Václav Pospíšil - Záhoří

Čtvrtek, 5.Dubna 2018, 05:15:41

Když už shlížíme nostalgicky nebo inspiračně do minulosti, neměli bychom než k císaři pánu, raději vzhlížet k dobrým českým pánům? Od králů a císařů vycházely výnosy k potírání bludařů, k vyhánění spravedlivých členů Jednoty i jiných náboženských skupin ze země, dokonce likvidovali i ty z českých pánů, kteří se jich ujímali, třebaže k nim svou vírou nepatřili. Často navzdory královským a císařským výnosům.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

K tomu šafránu: Čtvrtek, 5.Dubna 2018, 08:00:11

Byla bych se vsadila, že většina občanů České republiky, tč. žijících v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji, jakož i většina obyvatel moravské části Kraje Vysočina, berou českou hymnu jako svou hymnu. Teď nevím.
Kdyby mělo nedejbože dojít ke skládání druhé sloky, aby byla eliminována nedorozumění plynoucí ze sloky první, pak bych se přimlouvala, aby tam byla zmíněna republika. Radši než všechny ohlasy historie.

Martin Profant - Praha 7

Davidu Ungerovi Čtvrtek, 5.Dubna 2018, 09:10:52

Nevím, jak a proč by měl německý překlad, vzniklý pokud se nemýlím až po smrti autora původního textu, dokládat intenci české předlohy. Jistě, téměř synonymní použití slov "země česká" a "Čechy" najdete na začátku prvního dílu Palackého dějin -- ovšem jednoznačně v geografickém smyslu. Jak známo, velký Moravan Palacký neměl pro oddělování Čech a Moravy pražádné pochopení a psal s v této souvislosti o "historickém harampádí".

Ale v jednom s Vámi musím vřele souhlasit. Ano, chci hymnu , ve které splývá národ a občanství -- to jest, ve kterém jsem jako Čech v první řadě občan českého státu (příslušník politického národa) a moje případná národnost je moje soukromá věc podobně jako vyznání.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Panu Profantovi Čtvrtek, 5.Dubna 2018, 18:36:40

Palackému stanovisku rozumím v kontextu jeho obavy o pohlcení slovanského prvku v českých zemích německou říší dle velkoněmecké koncepce, které bylo v polovině 19. století zcela reálné. 170 let od Psaní do Frankfurtu a více než 7 desetiletí po konci 2. světové války se však "ze starého harampádí" může stát ze zemských identit vzácná starožitnost. Navíc starožitnost, která posílí českou i evropskou státnost. Byl jste to vy, kdo v diskusi o Katalánsku zmiňoval, které atributy státu máme již dnes na evropské úrovni.

Ano, stejně jako vy chci hymnu občanského státu, který bude vyjadřovat sounáležitost politického národa. A rád bych, aby k tomu odkazu patřil Palacký, Smetana, stejně jako Kafka, Mendel nebo Lorenz. Mám ale problém pojem Čech nejen odlišit od Čecha v zemském smyslu, ale především ve smyslu etnicko-jazykového českého národa z 19. století. Od toho se česká reprezentace nedokázala posunout za sto let. Musíte tedy toto své nenaplněné přání směřovat spíše na politickou reprezentaci ČR, vládu a představitele státních a kulturních institucí.

Jsem přesvědčen, že kdyby došlo za těch sto let k naplnění slov také velkého Moravana a Čechoslováka T. G. Masaryka, tak by 99,9% obyvatel Moravy a Slezska plně akceptovali to občanské pojetí státního národa (novo)českého. TGM prohlásil: "… moravská otázka je a bude opět zkušebním kamenem české politiky. Je proto žádoucí, aby byl Moravě zachován její specifický ráz a aby se jí dostalo rozsáhlé autonomie, nejen politické, ale i kulturní."

Martin Profant - Praha 7

Davidovi Ungerovi Pátek, 6.Dubna 2018, 18:17:2

Obavy o pohlcení slovanského prvků to u Palackého opravdu nebyly. A jak dalece bude Morava zemská by mělo být na ní. Tedy na jejįch obyvatelích, pokud se Vám o tom povede vyvolat referendum, opravdu pochybuji, že by se Praha chovala jako Madrid. Ale hledat si údajné křivdy v hymně mi prostě přijde jako historické harampádí.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Panu Profantovi Pátek, 6.Dubna 2018, 20:23:58

Morava i se Slezskem si od zrušení moravskoslezské samosprávy v roce 1948 o její návrat řekla dostatečně důrazně dvakrát. V roce 1968 a v letech 1989-1991. Až se opět probudí občanská společnost, nepochybuji, že se tak stane potřetí. Přirozenou cestou.

Pokud jde o autonomii a referendum o ni, opět se neobracejte na mě. Referenda o autonomii ve Westminsteru prosadil po svém volebním vítězství v roce 1997 Tony Blair, předseda britské Labour Party, nikoli Skotská národní strana, Plaid Cymru, Sinn Fein nebo nějaký regionalistický intelektuál.

Pokud jde o hymnu, název státu, znak nebo vlajku, tak to jsou příznaky, nikoli příčiny stavu.

Palackého pojetí je čistě národní, nikoli se vztahem k vlasti. Z dnešního pohledu se jedná o zastaralé pojetí. Nechtěl být starým harampádím a nyní něco z jeho myšlenek starým harampádím dnes v evropském kontextu nepochybně je. Tvrdil ovšem, že pokud má být správně pochopena minulost národa, musí se stejným dílem přihlížet k oběma zemím (Čechám i Moravě).

Nelze opomenout, že v době Palackého slovanští Moravané vplynuli do českého moderního národa se stanoviskem společných jazykových i mnohých kulturních hodnot, ale jednoznačné nezpochybnitelnosti moravské politické autonomie.

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 7.Dubna 2018, 00:54:32

Myslím, že naše hymna je funkční a všechny ty snahy ji změnit jsou podle našeho českého přesvědčení: Funguje to, je potřeba to změnit.

Ivo Horák - Praha 3

Sobota, 7.Dubna 2018, 12:02:5

Souhlasím s panem Pospíšilem. Státní a národní symboly je třeba udržovat, ne aktualizovat. Zdrženlivost, pro zachování všelikých existujících hodnot zásadně důležitá vlastnost, je v současnosti obětována sebestřednosti, neukotvenosti a netrpělivosti. Někdy tak má být ventilována faktická bezmoc a nedostatek skutečných společenských cílů.

Celý ten "případ s hymnou" připomíná levný marketing. Proč si takhle nepřihřát vlastní vposledku politickou polívčičku? Střetává se tu konzervatismus rozumný a přirozený s konzervatismem oportunním a chtivým.

Česká hymna je svým textem výjimečně "ekologická" a proto nadčasová. Měli bychom na ni být hrdí a snažit se náš "zemský ráj to na pohled" zachovat, spolu s hymnou, všem následujícím generacím.

P.S. Opravdu nevím, proč bychom neměli Českou republiku opěvovat jako českou zemi. Výraz republika patří do jiných než písňových textů.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Přimlouval bych se za více muzičnosti a méně Sobota, 7.Dubna 2018, 22:54:31

ideologie v přístupu k hymně.

Některé příspěvky mi zní jakoby autoři Kde domov můj vúbec nevnímali jako umělecké dílo a uměleckou památku. To mimo jiné také je a vůbec není špatná ve srovnání s jinými hymnami.

Je trochu divná, ale proč ne.

V každém uměleckém díle je moment schválnosti. Proč zrovna takle? Když se to pak někdo snaží učesat do nějaké uhlazenější podoby, tak to většinou nedopadá dobře.

Škroup byl zhruba vrstevník Franze Schuberta, bylo mu 26 když zemřel Beethoven. Naroubovat na ten starý kmen nějaké nové štěpy myslím není potřeba.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 8.Dubna 2018, 07:31:23

Také si myslím, že bychom měli respektovat hymnu i jako historickou památku. V dnešní době je tendence pořád něco aktualizovat a upgrade-ovat.
Upgrade znamená výměnu výrobku za novější verzi téhož produktu.
Je to charakteristické pro současnost, která se tak zbavuje minulosti. Údajně se to dělává kvůli lidem, aby se vyšlo vstříc jejich způsobu myšlení a jejich měnícím se nárokům.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Neděle, 8.Dubna 2018, 10:10:1

Jak jsem si tu ukázku zběžně poslechl, některé prvky zamýšlené inovace by mi nebyly zcela proti mysli, především její určité zvýraznění. Ale - celkový dojem je takový, že autor z české hymny udělal útvar, který by byl hratelný (a zpívatelný) pouze profesionálním orchestrem a profesionálním pěveckým sborem, ale pro "obyčejného" Čecha by byl naprosto nepoužitelný a nestravitelný.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 13.Dubna 2018, 19:33:33

https://www.novinky.cz/kultura/469137-hymna-neni-kratka-a-neni-treba-ji-menit-mini-ministerstvo-kultury.html

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.