České veřejné mínění si pěstuje vlastní názorovou bublinu a nepozoruje, kdo a proč jím hýbe. Jedná se o informační sebe-izolaci tragického rozměru. Ve zprávách a komentářích se nyní hovořilo o tom, že Česká republika je čistým příjemcem z rozpočtu EU a dostává dvakrát tolik, co do něj odvádí. Jedná se o miliardy. Ministerský předseda současně využívá této nálady a obhajuje své podnikatelské triky v zacházení s fondy EU. Pro českou veřejnost se tak stává hrdinou, který ten zlý Brusel správně vzal na hůl.

Českému veřejnému mínění stačí hodit jakoukoli bruselskou kost a preference voličů narůstají. Bylo to vidět například v záběru na Babišovu pravou ruku Faltýnka, který ihned po prvním nadechnutí v jedné debatě hovořil o tom, že i v instituci OLAF existují podvody, a proto se není čeho bát. Mluvil, ale jen v náznaku, o tom, co se stalo v roce 2013, kdy tehdejší generální ředitel OLAFu Giovanni Kessler udělal nějaké chyby a po několika měsících musel odstoupit.

Faltýnek již nezmínil, že to svědčí o samočisticích mechanismech uvnitř aparátu EU. Ani jak bychom měli být rádi, že taková instituce pomáhá právě nám, a to i vyčistit český kalný rybník. Ani že Inge Gräßleová z Evropského parlamentu Kesslera ostře kritizovala a teď kritizuje Čapí hnízdo. Tedy i Faltýnka. Občas vystoupí i nějaký politik, který zopakuje, že i uvnitř EU existují podvody, tedy stejně jako u nás. A opět neřekne, jaké to je procento a na jakou lavinu podvodů se spokojeně díváme doma. Podvodníci ukazují prstem na Brusel.