Evropské fondy pro Českou republiku se zmenší, stát i obce hledají řešení

Peníze z rozpočtu Evropské unie určené na podporu našich obcí a měst v následujícím programovacím období klesnou. Česká republika totiž ztratí nárok na takzvané fondy soudržnosti. Chybějící prostředky budou muset pokrýt národní zdroje, vzroste i tlak na přijímání bankovních půjček.

(kep)

09.11.2017 11:32

Hp-img-01

Povedou cesty obcí od žádostí o evropské fondy k žádostem o bankovní půjčky? A neměl by stát zadlužení obcí spíše předcházet? Foto web Horního Bradla

Evropské dotace na rozvoj měst a obcí budou v příštím programovacím období nižší. Nynější finanční rámec EU platí do roku 2020. Česká republika během něho může pro své potřeby využívat takzvané fondy soudržnosti. V následujícím programovacím období už ale na tyto prostředky nebudeme mít nárok. Nyní mohou obce žádat na projekty až čtyřicet miliard korun. Další prostředky jsou v programech přeshraniční spolupráce. Obce a města využívají dotace například na infrastrukturu, na přípravu územích plánů, podporu cestovního ruchu, využívání moderních energetických zdrojů, recyklaci, sociální služby a vzdělávání nebo na opravy památek.

Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové je s nižšími evropskými dotacemi pro rozvoj obcí a měst nutné počítat už nyní. „Je třeba myslet na to, že v dalším programovacím období finančních prostředků nebude tolik, víc půjdou na výzkum a vývoj, a potřeby měst a obcí tak bude třeba více pokrývat ze státního rozpočtu,“ řekla na XX. ročníku celostátní finanční konference. Zároveň upozornila, že k získání co největšího množství dotací je nutné rozhodné a cílevědomé vyjednávání státu na evropské úrovni. I tak ale bude podle Šlechtové nutné, aby národní dotace do budoucna podporovaly ty aktivity a ta témata, na které už evropské prostředky využívat nepůjde.

V České republice bude také muset začít debata o dalších zdrojích financování. Jednat se má o dotační podporu z národní úrovně, mobilizaci místních zdrojů, finanční nástroje a v neposlední řadě také změny v rozpočtovém určení daní. Národní zdroje jako nezbytný zdroj financování obcí a měst zdůraznil i předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. „Do financování měst a obcí bude třeba více zapojit národní zdroje. A to tak, aby tyto finance ze státního rozpočtu reagovaly na skutečné potřeby měst a obcí. Aby s jejich poskytováním nebyla zbytečná administrativa a rychle mohly jít do území,“ řekl Deníku Referendum.

Obce i po roce 2020 budou moci o finanční podporu zažádat přímo Evropskou unii v rámci takzvaných komunitárních programů. „Je to jiný režim než klasické evropské dotace, při nichž o peníze z EU města a obce žádají řídící orgány, tedy jednotlivá tuzemská ministerstva, která tak fakticky distribuují evropské dotace dále. Už dnes některá tuzemská města peníze z EU napřímo čerpají,“ vysvětlil Lukl. V budoucnu by obce mohly o chybějící peníze častěji žádat i banky.„Dá se předpokládat, že města a obce budou víc než dřív využívat různé bankovní produkty jako jsou třeba půjčky. I proto na nedávné XX. celostátní finanční konferenci zazněla prezentace Evropské investiční banky,“ uzavřel Lukl.

V souvislosti se systémem financování samospráv hrozí omezení rozvoje měst a obcí. Stát obcím a městům podle Luka poskytuje šedesát procent nákladů na úkony přenesené působnosti. „Pokud to tak bude dál a nebudou evropské dotace, dojde zákonitě k omezení rozvoje území. Města a obce nebudou mít z čeho to platit,“ konstatoval. Na hrozící rozvoj upozornil i senátor a exministr místního rozvoje Radko Martínek (ČSSD). „Stát v době masivního přílivu evropských dotací zrušil nebo výrazně omezil národní dotační programy. Prostředky z nich zmizeli neznámo kde a stát je nyní nemá odkud vzít. Ve velkých problémech bude zejména celá sociální oblast, která je na dotacích z EU do značné míry závislá,“ řekl Deníku Referendum.

Ministerstvo pro místní rozvoje bude nyní na nedostatky měst a obcí reagovat. V souvislosti s financováním měst a obcí chystá nový dokument Strategie regionálního rozvoje. Podle Šlechtové jde o klíčový dokument, do jehož přípravy by se měly zapojit všechny obce. Strategie má určit rozvojové priority v jednotlivých typech území. Její schválení vládou očekává MMR na jaře 2019.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.