Deník Referendum Svět

Již čtrnáct dní platí v Německu v plné účinnosti nová zpřísněná regulace pro internetové komunikační platformy a sociální sítě známá pod zkratkou NetzDG, jež má znesnadnit šíření nenávistného obsahu. Facebook, Twitter, YouTube, Instagram a další platformy s více než dvěma miliony uživatelů jsou nyní povinny mazat „jednoznačně nenávistný“ a „zákonům odporující“ obsah do 24 hodin od nahlášení, ve sporných případech pak nejpozději do týdne. Chatové aplikace jako WhatsApp či profesní sítě jako LinkedIn regulace neomezuje.

S 1. lednem vypršela tříměsíční lhůta, během které se měly společnosti na nová pravidla připravit. Formálně byly sítě za publikovaný obsah odpovědné i dříve. Nyní jim ale hrozí za nesmazaný protiprávní obsah – například za příspěvky obsahující výhrůžky násilím nebo podněcování k nenávisti na základě rasy nebo náboženství – vysoké pokuty. Horní sazba postihu se šplhá až k padesáti milionům eur. Pokutovány navíc mohou být nově i konkrétní odpovědné osoby ve firmách, ne jen společnosti jako celek.

„Povinnost mazat ilegální obsah měli provozovatelé sítí i v minulých letech. Příliš svým závazkům ale nedostávali. Proto ta úprava (…) Je naším hlubokým přesvědčením, že ten, kdo (pomocí svojí platformy) rozšiřuje nezákonný obsah, musí stanout před soudem a v případě usvědčení nést důsledky,“ uvedl pro Spiegel Heiko Maas, německý ministr spravedlnosti, který zpřísnění regulace připravil.

NetzDG prosadila ještě dosluhující vláda velké koalice, a to v reakci na nárůst problému za uprchlicko-migrační krize. Google, Facebook či Twitter už do svých platforem nainstalovaly speciální funkce, které umožňují příspěvky porušující zákony hlásit. Dotčené společnosti musí též předkládat výroční právu o tom, kolik příspěvků odstranily a z jakých důvodů.

Novoroční blokace
Debatu o důsledcích nové regulace ovlivnil hned z počátku nového roku případ dvou poslankyň a jednoho poslance krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). První z nich – poslankyně Beatrix von Storchová – reagovala na Twitteru na přání šťastného nového roku od kolínské policie, jež bylo adresováno občanům města ve čtyřech jazycích, mimo jiné i v arabštině. Von Storchová ve tweetu uvedla, že jde o „ústupky barbarským hordám muslimských násilníků“, po čemž jí Twitter zablokoval na dvanáct hodin účet.

Na to reagovala druhá poslankyně AfD Alice Weidelová, která obvinila síť i německé úřady, že se podřizují „davům imigrantů,“ kteří v zemi „plení, sexuálně obtěžují, napadají a ubodávají“ lidi, za což byla od Twitteru odpojena také.

Třetí „stopku“ získal pak saský poslanec Jens Maier poté, co nazval syna slavného tenisty Borise Beckera Naoaha „polonegříkem“. V průběhu několika dní přitom dorazily na státní zastupitelství desítky podnětů, aby byli von Storchová, Weidelová i Maier vyšetřováni kvůli šíření rasové nenávisti.

Pozorovatelé připomínají, že ani blokování profilů, ani vyšetřování s novou regulací nesouvisejí, v současné debatě jsou však s ní zhusta spojovány. „Spolupředseda AfD Alexander Gauland mluví o ,konci svobody projevu´ a ,metodách Stasi´ (…) Na nový zákon se ale vymlouvají i Twitter s Facebookem. Jejich vlastní kodexy publikace jsou přitom přísnější než nová regulace (…) Obě platformy však velice rády přesměrují hněv uživatelů internetu na ministra Maase,“ shrnují autoři článků o nové regulaci na webu Spiegel On-line.

Beatrix von Storchová byla již před vstupem do AfD v Německu známa jako veřejně vystupující aristokratka, jejíž dědeček sloužil v Hitlerově vládě jako ministr financí. Právě von Storchová vzbudila v lednu 2016 vášně, když na internetu souhlasně odpověděla na otázku, zda by měly být proti ženám a dětem, překračujícím německé hranice, použity střelné zbraně. Později se hájila se argumentem, že jí „ujela myš“. Repro DR

Otázka motivace
Dosluhující vláda Angely Merkelové obhajuje zpřísnění poukazem na souvislost mezi šířením nenávistných obsahů a faktickými zločiny. Například velká tematická studie výzkumníků z britské univerzity ve Warvicku koncem minulého roku prokázala, že existuje „významná korelace“ mezi nenávistnou aktivitou na internetu a reálnými násilnými útoky proti uprchlíkům a dalším cizincům.

Političtí analytikové dávají přitom vznik NetzDG i do souvislosti se vzestupem AfD, která vede své kampaně především na sociálních sítích. Podle redaktorů Deutsche Welle pracuje strana záměrně se šířením provokativních obsahů na hraně zákona. I ve svém oficiálním manuálu pro kampaň do Bundestagu loni AfD vyzývala, aby se jednotliví kandidáti „nestyděli využívat pečlivě plánovaných provokací“ k získávání pozornosti.

Sama AfD dnes regulaci – jak už zmíněno – odsuzuje. Na sociálních sítích již publikovala široce sdílený obrázek s von Storchovou a Weidelovou s okázale přelepenými ústy. Analytikové se ale obávají, že zpřísnění může strana v posledku využít. Podle redaktorů Spiegelu se zdá, jako by se blokace účtů stala ve straně „statusovým symbolem, následovaným vždy přechodem na jinou sociální síť a lamentováním nad cenzurou (…) či přímo srovnáváním se s disidenty v Turecku nebo Íránu, třebaže němečtí populisté neriskují téměř nic“.

Zpravodajové Deutsche Welle zase upozorňují, že na Twitteru se již AfD chlubila ve spojitosti s blokací účtů zmíněných poslankyň příbytkem asi deseti tisíc nových sledujících.

Nepolitická kritika
Nový zákon ovšem nekritizuje jen krajní pravice, nýbrž také opoziční strany Levice i liberální Svobodní demokraté, a nakonec i občanské organizace jako novinářské profesní sdružení Reporters Without Borders či skupiny na ochranu práv uživatelů internetu. Podle jedné z kritik odporuje zákon evropskému právu i německé ústavě. Dle jiné je problematické, že se rozhodování o individuálních případech přesouvá z nezávislých soudů přímo na firmy. Pro ty je prověřování náročné, v hraniční případech je pro ně jednodušší sporný příspěvek prostě smazat, a může tak docházet k přešlapům.

Jeden konkrétní již stačil vzbudit pochybnosti. Facebook nedávno v souvislosti s novými pravidly zablokoval účet čelnému představiteli německé židovské obce Mikemu Samuelu Delbergovi. Ten totiž do sítě nahrál video, na němž je na ulici v Berlíně hrubě antisemitsky urážen židovský restauratér Yorai Feinberg. Omyl společnost napravila až po vlně stížností a protestů.

Think Tank Digitale Gesellschaft podobně zákon kritizoval za to, že je „nedopečený“ a odpovědnost za složitý celospolečenský problém jednostranně svaluje na bedra poskytovatelů služeb. „Bojovat s trestnou činností z nenávisti na internetu je úkolem celé společnosti, potlačit ji lze výhradně promyšleným a všestranným postupem, do nějž se podaří zapojit všechny její složky a zejména občany samotné,“ uvedl jeho ředitel Volker Tripp.


Další informace:
Spiegel On-line Populists Fight for Their Right to Racism
DPA/The Local – Germany Is a new German law encouraging social media giants to censor opinions?
Deutsche Welle Germany implements new internet hate speech crackdown
Deutsche Welle AfD politician 'censored' under new German hate speech law for anti-Muslim tweet
Deutsche Welle New study shows AfD Facebook posts spur anti-refugee attacks
Deutsche Welle Germany's populist AfD seeks to turn online 'censorship' to its advantage
Deutsche Welle Hunderte Strafanzeigen gegen AfD-Politikerin von Storch
Neues Deutschland AfD-Politikerin im Internet blockiert
The Guardian Two members of Germany's far-right party investigated by state prosecutor
Al Džazíra Far-right German MP slammed for anti-Muslim tweet