Již čtrnáct dní platí v Německu v plné účinnosti nová zpřísněná regulace pro internetové komunikační platformy a sociální sítě známá pod zkratkou NetzDG, jež má znesnadnit šíření nenávistného obsahu. Facebook, Twitter, YouTube, Instagram a další platformy s více než dvěma miliony uživatelů jsou nyní povinny mazat „jednoznačně nenávistný“ a „zákonům odporující“ obsah do 24 hodin od nahlášení, ve sporných případech pak nejpozději do týdne. Chatové aplikace jako WhatsApp či profesní sítě jako LinkedIn regulace neomezuje.

S 1. lednem vypršela tříměsíční lhůta, během které se měly společnosti na nová pravidla připravit. Formálně byly sítě za publikovaný obsah odpovědné i dříve. Nyní jim ale hrozí za nesmazaný protiprávní obsah — například za příspěvky obsahující výhrůžky násilím nebo podněcování k nenávisti na základě rasy nebo náboženství — vysoké pokuty. Horní sazba postihu se šplhá až k padesáti milionům eur. Pokutovány navíc mohou být nově i konkrétní odpovědné osoby ve firmách, ne jen společnosti jako celek.

„Povinnost mazat ilegální obsah měli provozovatelé sítí i v minulých letech. Příliš svým závazkům ale nedostávali. Proto ta úprava (…) Je naším hlubokým přesvědčením, že ten, kdo (pomocí svojí platformy) rozšiřuje nezákonný obsah, musí stanout před soudem a v případě usvědčení nést důsledky,“ uvedl pro Spiegel Heiko Maas, německý ministr spravedlnosti, který zpřísnění regulace připravil.

NetzDG prosadila ještě dosluhující vláda velké koalice, a to v reakci na nárůst problému za uprchlicko-migrační krize. Google, Facebook či Twitter už do svých platforem nainstalovaly speciální funkce, které umožňují příspěvky porušující zákony hlásit. Dotčené společnosti musí též předkládat výroční právu o tom, kolik příspěvků odstranily a z jakých důvodů.

Novoroční blokace

Debatu o důsledcích nové regulace ovlivnil hned z počátku nového roku případ dvou poslankyň a jednoho poslance krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). První z nich — poslankyně Beatrix von Storchová — reagovala na Twitteru na přání šťastného nového roku od kolínské policie, jež bylo adresováno občanům města ve čtyřech jazycích, mimo jiné i v arabštině. Von Storchová ve tweetu uvedla, že jde o „ústupky barbarským hordám muslimských násilníků“, po čemž jí Twitter zablokoval na dvanáct hodin účet.

Na to reagovala druhá poslankyně AfD Alice Weidelová, která obvinila síť i německé úřady, že se podřizují „davům imigrantů,“ kteří v zemi „plení, sexuálně obtěžují, napadají a ubodávají“ lidi, za což byla od Twitteru odpojena také.

Třetí „stopku“ získal pak saský poslanec Jens Maier poté, co nazval syna slavného tenisty Borise Beckera Naoaha „polonegříkem“. V průběhu několika dní přitom dorazily na státní zastupitelství desítky podnětů, aby byli von Storchová, Weidelová i  Maier vyšetřováni kvůli šíření rasové nenávisti.

Pozorovatelé připomínají, že ani blokování profilů, ani vyšetřování s novou regulací nesouvisejí, v současné debatě jsou však s ní zhusta spojovány. „Spolupředseda AfD Alexander Gauland mluví o ,konci svobody projevu´ a ,metodách Stasi´ (…) Na nový zákon se ale vymlouvají i Twitter s Facebookem. Jejich vlastní kodexy publikace jsou přitom přísnější než nová regulace (…) Obě platformy však velice rády přesměrují hněv uživatelů internetu na ministra Maase,“ shrnují autoři článků o nové regulaci na webu Spiegel On-line.