Německo začíná regulovat sociální sítě. Přidá se Evropa?

Německo se rozhodlo skoncovat s šířením trestného obsahu na sociálních sítích. Návrhy ministerstva spravedlnosti jsou radikální, přitom podle mnohých ještě nedostatečné. I nám mohou ukázat cestu k ochraně demokracie a lidské důstojnosti.

Německé ministerstvo spravedlnosti si v posledních týdnech nechalo zpracovat průzkum, nakolik platformy jako Facebook a Twitter dostávají své zákonné povinnosti mazat trestné obsahy po jejich nahlášení uživateli. Protože výsledky byly neuspokojivé – Facebook vymazal jen devětatřicet procent takových postů a Twitter dokonce procento pouze jedno – ztratila německá politika s americkými digitálními giganty podle všeho definitivně trpělivost. A nyní hodlá přistoupit k zákonnému řešení.

Německé společnosti je odjakživa vlastní jistá skepse a předběžná opatrnost vůči společenským dopadům nových technologií. Němci věří, že vývoj technologií není pouze spontánní děj, jemuž je na místě odevzdaně přihlížet, ale mají za to, že je nutno jej regulovat tak, aby neohrožoval blaho společnosti.

Na podzim našeho západního souseda čekají parlamentní volby a panuje strach, že by mohly být ovlivněny sociálními sítěmi podobně, jako zřejmě byly ty poslední americké. Německo se tak staví do první linie boje proti záporným důsledkům rozmachu sociálních sítí.

Německý ministr spravedlnosti, sociální demokrat Heiko Maas představil plán regulace sociálních sítí: skončí anarchie. Foto heikomaas.de

Sociálnědemokratický ministr spravedlnosti Heiko Maas představil minulý týden návrh zákona, který zavazuje provozovatele sociálních sítí uvést do provozu systém hlášení problémových obsahů. Ve zjevně trestných případech budou platformy mít čtyřiadvacet hodin na odstranění závadného obsahu, u komplexnějších případů pak týden. Odstranit budou povinny jak originál, tak veškerá jeho sdílení.

V zákoně navržené pokuty za nedodržení zaváděných pravidel jsou masivní: počítá se s odpovědností jak fyzických osob z vedení firem až do výše pěti milionů eur, tak se sankcionováním společností samých až do výše padesáti milionů eur. K novým závazkům by taky patřilo zveřejňovat každoročně bilanci o tom, kolik stížností platforma obdržela, jak je vypořádala a kolik na to vyčlenila personálu.

Zároveň by měli digitální giganti nově povinnost jmenovat osobu či zřídit pobočku odpovědnou za fungování sítě v Německu. Dosud se platformy totiž často odpovědnosti vyhýbají tím, že v řadě zemí vůbec nezřídí žádnou svou organizační jednotku, která by podléhala tamnímu právu a byla odpovědná tamním úřadům.

Návrh ministerstva spravedlnosti ovšem pro řadu německých aktérů pořád není dostatečný. Kupříkladu sdružení německých soudců mu vytýká, že sice představuje jisté řešení pro šíření trestných obsahů na veřejnosti, nezajišťuje už ale potrestání jejich původců ani případné vymáhání odškodného. Požaduje proto také zakotvení povinnosti sociálních sítí poskytnout orgánům činným v trestním řízení součinnost a vydat jim informace o identitě autora či autorky trestného obsahu.

To se zatím nedaří v podstatě vůbec: kupříkladu Facebook se tomu s odkazem na odpovědnost svých zahraničních organizačních složek vyhýbá. Nutnost mezinárodní právní spolupráce se zatím jeví jako nepřekonatelná překážka. V Německu působí aktivisté, kteří v takovéto neutěšené situaci berou spravedlnost do svých rukou a nahlašují kritické posty lidí anonymně například jejich zaměstnavateli, což už vedlo k nejednomu propuštění.

Další kritika směřuje k tomu, že navrhovaný postup přenáší mnohdy složité rozhodování o hranicích svobody slova příslušející soudům do rukou nadnárodních korporací, a to ještě v šibeniční lhůtě. Že je obezřetnost v tomto směru oprávněná, ukazují poznatky německého deníku Süddeutsche Zeitung z konce minulého roku.

Novináři odhalili, že posuzováním problematických obsahů se u Facebooku zabývá naprosto nedostačující počet nevyškolených lidí bez jakékoli psychologické podpory, vycházejících při svém rozhodování z pofidérních interních pokynů firmy místo odborných právních analýz. Panuje tedy obava, že firmy budou mazat ve strachu z drakonických pokut radši více nežli méně a zasáhnou tím nepříznivým způsobem do svobody vyjadřování na internetu.

Bude velmi zajímavé sledovat, jak si Německo při vykolíkovávání prostoru americkým digitálním gigantům bude počínat a hledat nové účinné prostředky jak chránit v digitálním prostoru svobodu slova i osobnostní práva jeho uživatelů. Přínos takového sledování je pro naše prostředí obzvlášť velký.

Problematika nenávistných trestných činů na internetu nechává českou společnost ve srovnání s německou veřejnou debatou zatím spíše klidnou. Je to jednak tím, že u nás obecně panuje hrubší styl politického vyjadřování, a tak to od našeho mainstreamu k internetovým diskuzím není takový sešup jako v Německu. Zadruhé máme u nás pomýlené vnímání svobody slova: mnoho snah omezit vyjadřování v zájmu například ochrany svobody, demokracie či lidské důstojnosti, se vnímá jako cenzura či sociální inženýrství.

Náš vztah k technologiím pak osciluje někde mezi nekritickým optimismem a odevzdaností – co vzniklo a prosadilo se, tak to přece musí být dobré, a i kdyby nebylo, dělat se s tím stejně mnoho nedá. Německo nám nyní ukazuje, že dá, a je jen na nás, zda se u něj budeme inspirovat a třeba ho v jeho snažení na evropské úrovni podpoříme – či zda necháme dál na českých sociálních sítích bujet nenávist a netečně budeme přihlížet dalšímu rozvratu politické kultury.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

Sobota, 1.Dubna 2017, 10:58:55

"máme u nás pomýlené vnímání svobody slova"

Možná byste mohla spíš vy pochopit, že pomýlené vnímání svobody slova, a k čemu je ta svoboda dobrá, máte vy.

Asi jsem ostrý, ale jsem trochu unavený humanitními "vzdělanci", kteří si ani nedali práci pochopit, co to Internet vlastně je. Dobrý začátek pro diskusi je https://www.eff.org/cyberspace-independence

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.