Zakazování doplatků na bydlení zhoršuje situaci ohrožených dětí

Obce mohou nově vymezit lokality se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, v nichž se nevyplácejí doplatky na bydlení. Do rozhodnutí se dle zákona zapojují i orgány sociálně-právní ochrany dětí, což je ale v rozporu s jejich posláním.

Podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi účinné od 1. června 2017 mohou obce vymezit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. To následně, po zveřejnění a vypořádání připomínek vlastníků dotčených nemovitostí, znamená „stopku“ pro výplatu dávky pomoci v hmotné nouzi – doplatku na bydlení – pro nově uzavírané právní tituly k bytu, ubytovacímu zařízení nebo jinému než obytnému prostoru. Zákon zmiňuje i roli orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), ovšem ne tak, jak jsme toho v několika obcích bohužel svědky.

Kdy je ochrana dětí ještě ochranou?
Obce v samostatné působnosti (prostřednictvím rady nebo zastupitelstva) žádají obecní úřady o vydání opatření obecné povahy, kterými mohou být takové oblasti vymezeny. Obecní úřad, pokud má být důvodem vymezení „zón bez doplatků“ nepříznivý vliv nežádoucích jevů na děti, musí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi požádat o stanovisko Orgán sociálně-právní ochrany dětí působící při obecním úřadu obcí s rozšířenou působností.

OSPOD nicméně nemá možnost takové stanovisko odpovědně vydat, neboť by bylo v rozporu se základními principy sociálně-právní ochrany dětí. Sledování případného nepříznivého vlivu prostředí na dítě je součástí vyhodnocování potřeb dítěte, ze kterého je sestaven podpůrný plán pro dítě a rodinu. Pokud v širším okolí dítěte shledá rizika, rodičům v první řadě poskytuje poradenství a zprostředkuje odbornou pomoc. Je třeba si uvědomit, že mnoho rodin žije v místech, na která se dostaly vlivem okolností (například nepříznivá finanční situace). Nejedná se o jejich volbu a neznamená to, že nemají dobrý potenciál zajistit dostatečnou péči a ochranu dítěte.

Nepřiznání sociální dávky, která rodině umožní pokrýt náklady na bydlení, rozhodně není ve vztahu k dítěti podpůrným opatřením. Na základě jakých pravomocí a nakolik odůvodnitelně by tedy OSPOD mohl či měl vydat stanovisko relevantní k rozhodnutí o vymezení území „škodlivého“ pro děti, které má vliv na přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi?

Children-60654_960_720Pokud OSPOD vydá stanovisko, kvůli kterému rodiny ztratí nárok na dávku hmotné nouze v určité oblasti, může aktivně přispívat ke zhoršení materiální situace rodiny i ke ztrátě bydlení. Foto Pixabay

Vždy na straně dětí
OSPOD má ze zákona přesně dáno, podle jakých priorit postupovat ve vztahu k ohroženým dětem. Pokud je dítě ohroženo, přijímá v první řadě opatření na jeho ochranu a k poskytnutí pomoci rodičům. Podílem na vymezování ulic, domů nebo jednotlivých vchodů, jejichž obyvatelé nemají dostávat doplatky na bydlení, by se OSPOD dostal do rozporu s úkolem, jímž je primárně ochrana dítěte a jeho zdárného vývoje v rodině, ať už bydlí kdekoli.

Rodiny, které se potýkají s nevyhovujícím bydlením, OSPOD podporuje v nalezení lepšího, v úpravě podmínek bydlení stávajícího (zlepšení vybavení, zařízení, hygieny) nebo ve zprostředkování služeb na podporu bydlení. Pomoc rodině poskytuje na základě celé škály opatření, z nichž přednost mají ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí.

OSPOD je oprávněn zahájit sociálně-právní ochranu pouze v případě, že při komplexním vyhodnocení situace identifikuje ohrožení dítěte. V ostatních případech zprostředkuje dítěti a/nebo rodině navazující odborné služby. Bydlení rodiny a její širší okolí je jen jednou z více než 15 kategorií potřeb dítěte, které je OSPOD povinen vyhodnotit, aby identifikoval možné ohrožení dítěte a zahájil intervenci.

Bytové podmínky nejsou podle občanského zákoníku přípustným důvodem pro přijetí opatření represivního charakteru. OSPOD nemá pravomoc rodičům dítěte „přikazovat“, kde má rodina bydlet. Bytovou situaci rodiny může ovlivnit především poskytováním poradenství a zprostředkováním služeb (doprovázení), které by rodině umožnily nalézt vhodnější formu bydlení. Může iniciovat řešení bydlení na úrovni obce, v rámci komunitního plánování a podobně.

Zapojení OSPOD do procesu zakazování doplatků je diskutabilní až nepatřičné
Pokud je dítě ohroženo například týráním, zneužíváním nebo zanedbáváním, jde o projev snížených rodičovských kompetencí, které nemají přímou vazbu na lokalitu, kde rodina bydlí. Je pravděpodobné, že se tyto „sociálně nežádoucí jevy“ budou dít i v jiném místě, kam se rodina případně odstěhuje. Pro týrané dítě může být nejvíce ohrožující jeho vlastní domácnost, i když se nachází v luxusní čtvrti. Intenzivní setkání s nepříznivými jevy způsobenými prostředím paradoxně zažívají i děti umístěné do ústavní výchovy, která je má naopak chránit.

Počet dětí a rodin sledovaných OSPOD nevypovídá nic o příčinách nepříznivých jevů. Může úzce souviset též s kvalitou práce s ohroženými dětmi a rodinami, dostupností služeb, bytovou a bezpečnostní politikou obce. Frekvence návštěv OSPOD v rodině není v žádném případě ukazatelem míry ohrožení dítěte. Jde zpravidla o podporu, doprovázení a přímou práci s rodinou. Důvodem návštěv může být například rozvodový spor nebo zprostředkování náhradní rodinné péče. I soudně stanovený dohled nad rodinou je zacílen na odstranění příčin ohrožení dítěte a jeho důvody nemusí nijak souviset s prostředím, v němž rodina žije.

Činnost OSPOD směřující k omezení materiálního zabezpečení rodiny podle zákona o pomoci v hmotné nouzi tedy může být v rozporu se zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Pokud OSPOD vydá stanovisko, kvůli kterému rodiny ztratí nárok na dávku hmotné nouze v určité vymezené oblasti, může aktivně přispívat ke zhoršení materiální situace rodiny, případně i ke ztrátě bydlení. Nerozvážné uvedení „čísel“ vyjadřujících počet intervencí v určité oblasti může vést k přímému ohrožení zdravého vývoje, života a bezpečí dětí.

OSPOD svým vkladem do opatření obecné povahy přispívá k odejmutí doplatku na bydlení chudým rodinám v případě, kdy potřebují prodloužit smlouvu nebo se přestěhovat o kus dál. Nebo jej rodiny prostě nedostanou, pokud se nastěhují na určitou adresu. Odejmutí dávky může mít samo o sobě na vývoj dětí horší vliv než dosavadní život v podstandardním bydlení. Děti potřebují především domov s rodiči a sourozenci, možná ne v blahobytu, ale beze strachu z rozdělení rodiny. To je podstatnější, než snažit se vyhovět apetitu lokálních politiků, kteří se chtějí zalíbit občanům rázným zakročením proti „obchodu s chudobou“. Nezbývá než doufat, že OSPODy vědí, na čí straně stojí.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.