Lidovci, Trump a Jeruzalém

Daniel Herman na sociálních sítích prohlásil, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele už od časů krále Davida. Prokázal tak nejen svou neznalost, ale navíc podpořil konfliktní postoje v již tak dost citlivé otázce.

Členové vlády v demisi připravují předávací protokoly a cítí se uvolněně. Už nemusí zastávat oficiální a korektní politické postoje. Laicizovaný kněz římskokatolické církve a dosavadní ministr kultury Daniel Herman se v diskusi na sociálních sítích vyslovil v rozporu se stanoviskem své církve, že Donald Trump prohlášením Jeruzaléma za hlavní město Izraele jen pojmenoval skutečnost. Napsal výslovně, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele už 3000 let, od časů krále Davida. Stačí prý otevřít Bibli.

Nevím, kdy Herman naposledy otevřel Bibli, ale o údajné době panování krále Davida tam nenajdeme zhola nic, leda, že bychom se byli ochotni dopustit se aritmetického kouzlení, podle kterého, když jsme také zase otevřeli Bibli, jsme se třeba dověděli, že vesmír, v něm Země, na ni život a lidé vznikly Božím zásahem za šest čtyřiadvacetihodinových dnů před asi šesti tisíci lety.

Ti, kdo krále Saula a Davida nepokládají za postavy legendární, ne-li mytologické, a amatérsky si nad Biblí historizují, kladou jeho vládu do doby před třemi tisíci lety. Byli-li David a Šalomoun (o němž je to pravděpodobnější) historickými postavami a lze-li Jeruzalém označit za jejich hlavní město (není proto žádná archeologická evidence ani soudobé nepředpojaté do dnešní doby zachované písemné svědectví), pak s ukončením Šalomounovy vlády, dejme tomu ještě v témž 10. století před občanským letopočtem, v této roli končí.

_the_visit_of_the_queen_of_sheba_to_king_solomon__oil_on_canvas_painting_by_edward_poynter__1890__art_gallery_of_new_south_walesI v případě, že by David a Šalomoun nebyly jen mytické postavy, Hermanovo tvrzení neobstojí. Repro DR

Údajné Šalomounovo království se rozdělilo na dva státní útvary, Izrael a Judeu. Jeruzalém nejenže nebyl hlavním městem Izraele, ale dokonce ani neležel na jeho území. Jeho centrem byl Šekem a po dvou dalších změnách se sídlem krále stalo Samaří. Jeruzalém byl pro oba státy náboženským střediskem.

V osmém století před Kristem Izrael jako stát zaniká a až do poloviny minulého století neexistoval. Sotva mohl tedy mít hlavní město, Jeruzalém či jakékoli jiné. Obyvatelstvo Izraele se jazykově, nábožensky a kulturně rozpustilo v okolním složitém etnickém substrátu. Judea se obnovila jako kulturní entita, stala se místem zrodu židovského pokračování dávného Izraele. Role Jeruzaléma jako náboženského centra však byla vícekrát přerušena, v době takzvaného babylonského zajetí od počátku 6. století do roku 537 před n. l. a za seleukovského panovníka Antiocha IV. Epifana, kdy byl jeruzalémský chrám místem uctívání řeckého hlavního boha Dia.

Politická i náboženská role Jeruzaléma končí po porážce takzvaného židovského povstání roku 70 n. l., kdy Římané Jeruzalém i s chrámem zničili a na jeho místě pak vzniklo římské město Alea Capitolina.

Jméno Jeruzalém se vrací ve 4. století křesťanské éry, nikoli však v roli hlavního města Izraele, který neexistoval, ale jako sídlo významného křesťanského biskupa, posléze (od roku 451 n. l.) patriarchy. (Dnes na tuto roli v církvi aspiruje nepřehledné množství osob, mimo jiné patriarchové řecko-ortodoxní, syrsko-ortodoxní, melchitsko-katolický, syrsko-katolický, latinský a další.)

Po vzniku islámu byly v Jeruzalémě, arabsky zvaném Al Quds, na tamní Chrámové hoře postaveny sakrální stavby tohoto náboženství, hlavně mešita Al Aksá a takřečený Skalní dóm se skálou vyčnívající z terénu, z níž měl Muhammad po žebříku vystoupit na nebe a byla mu tam zjevena tajemství, která pak částečně předal muslimům. Má to být místo, na kterém biblický praotec Jákob Izrael viděl ve snu žebřík, po kterém sestupovali a vystupovali andělé. Toto dávné zahrnutí návrší Moria do islámského kontextu je historický fakt, který nelze zpochybnit.

Valné shromáždění OSN rozhodlo rezolucí č. 181 z 29. listopadu 1947 o vzniku tří entit, státu Izrael, ovšem v jiných než současných hranicích, státu Palestina a Jeruzaléma jako města s mezinárodním statutem. To je právní stav, proti kterému se staví izraelské nároky na Jeruzalém jako součást státního území a hlavní město a palestinské, převážně islámské nároky na (východní) Jeruzalém, zahrnující však také tradiční posvátná místa judaismu. Tento statut měl zajistit, aby všechna tři zúčastněná náboženství, judaismus, křesťanství a islám, mohly svobodně v tomto městě vykonávat svůj kult a umožňoval by dohlížet, aby si navzájem nepřekážela.

OSN svým rozhodnutím chtěla splatit Židům historický dluh za omezování a pronásledování příslušníků národa rozptýlených po mnoha zemích světa, zejména za nacistickou genocidu, která decimovala židovskou komunitu na územích, která nacismus ovládl. Další země zpytovaly, co mohly proti nacismu a proti jeho šílené antisemitské politice činit, například jak měly a mohly umožnit exil Židů z Německa po nástupu NSDAP k vládě.

Mezinárodním společenstvím uznané uspořádání mělo zajistit život v bezpečných hranicích všem etnikům a všem náboženským směrům. Když žádný ze států Evropské unie neuznává Jeruzalém za hlavní město, není to z důvodu nepřátelství vůči státu Izrael. Ten vznikl, je mezinárodně uznáván a sotva kdo by si mohl dovolit, i s ohledem na tragické dějiny Židů, to zpochybnit. Tím méně jde o antisemitismus, respektive jeho antijudaistickou podobu. Není v tom však ani uznání nelegitimních palestinských nároků. Věřím, že evropským politikům jde především o klid v regionu zajišťující normální soužití, včetně obchodních styků.

Papež František při generální audienci dne 6. prosince reagoval na Trumpovo prohlášení těmito slovy: Moje myšlenky se obracejí k Jeruzalému a nemohu nadále skrývat své obavy týkající se situace, která vznikla v posledních dnech. … Současně bych rád z celého srdce vyzval všechny zúčastněné strany, aby se zavázaly dodržovat status quo města v souladu s rezolucí OSN. Tomuto papeži lze sotva připsat jiný důvod než starost o bezpečí všech složek jeruzalémského (a také izraelského a palestinského) obyvatelstva.

Člověk by od významného lidoveckého politika, dosavadního ministra, lídra pražské kandidátky a znovuzvoleného poslance za KDU-ČSL čekal, že bude téma Jeruzaléma posuzovat podle principů křesťanské sociální etiky a že nepodpoří konfliktní řešení, které povzbudí radikály na opačné straně k násilí. Hamás již reagoval a vyhlásil bohužel novou intifádu.

Kéž by o těchto Vánocích, svátcích narození židovského potomka židovským rodičům, který je ctěn křesťany jako zakladatel a jako Syn Boží a muslimy jako posel Boží, duch Boží, slovo Boží a mesiáš, nastal pokoj lidem dobré vůle, či (podle jiného překladu) lidem, v nichž má Bůh zalíbení, jak prý pěli andělé nad jesličkami podle evangelisty Lukáše. Nebo ať už aspoň dají agresivní politici konečně lidem pokoj.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Jeruzalém jako centrum judaistického náboženstsví Sobota, 9.Prosince 2017, 13:05:23

K tomu co I. Štampach uvedl k problematice historických peripetií Jeruzaléma jakožto centra židovského elementu v daném regionu je možno ještě připojit výrok německého archeologa provádějícího už dlouhá léta v dané oblasti biblická zkoumání, že ve skutečnosti hlavním náboženským centrem Židů vůbec nebyl Jeruzalém, nýbrž nějaké jiné město (jeho jméno mi bohužel vypadlo z paměti). Z kontextu ovšem nebylo zcela jasné, kterou historickou epochu tím měl na mysli. I když nejpravděpodobněji měl na mysli právě epochu "novozákonní", tedy v čase působení Ježíše.

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 9.Prosince 2017, 20:29:17

No comment.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Upřesnění Sobota, 9.Prosince 2017, 23:21:6

Opravuji informaci, že Daniel Herman je znovuzvolen jako poslanec za KDU ČSL. Nějak jsem to předpokládal, když byl v Praze ve volbách lídrem, a opoměl jsem si to zkontrolovat. Ve volbách ho, zřejmě díky preferencím, z druhého místa na kandidátce přeskočil Jn Čižinský.

Ivo Horák - Praha 3

Neděle, 10.Prosince 2017, 14:52:42

Výrok Daniela Hermana zpochybňuje Ivan Štampach ve svém článku zajisté kvalifikovaně. Snad bych uvedl jen dvě poznámky.

Zaprvé se domnívám, že král David přece jen skutečně žil a vládl. Panovníci, jejichž autenticita bývala zpochybňována, byli moderním výzkumem většinou potvrzováni a jsou považováni za historicky ověřené. Myslím, že v případě židovského národa lze mít jména jeho dávných králů za zvlášť věrohodná, byť jejich titulatura nebude asi právě adekvátní.

Zadruhé musím upozornit na nevhodné použití výrazu "decimovat" v článku. Na území ovládaných nacistickým Německem nedošlo k usmrcování každého desátého Žida, nýbrž spíše k (nezamýšlenému) přežití vražedných podmínek koncentráků jedním z deseti.

Jeruzalém lze za hlavní město Izraele pokládat důvodně a legitimně. Z hlediska legality a mezinárodního práva tomu však takto není. Trumpův krok není ovšem jen nějakým individuálním rozhodnutím siláckého prezidenta USA, ale důsledkem vývoje dění v oblasti.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Neděle, 10.Prosince 2017, 16:41:15

Klást otázku historicity krále Davida do souvislosti s nároky Izraele na to, mít Jerusalém jako hlavní město dělá z archeologie politickou záležitost.

Po celou dobu svá existence Izrael dělá, co chce, bez ohedu na mezinárodní mínění, včetně mínění spojenců. I vliv USA na Izraele je menší než vliv Izraele na americkou politiku.


Trumpův krok vyvoláva a ještě vyvolá na Blízkém výchdě neklid a je otázka, proč ho udělal. Jistě zmamená to, že USA může v budoucnosti ještě méně než v minulosti mít roli zprostředkovatele či garanta mírového uspořádání mezi Izraelci a Palestinci.

Tuto roli nemůže hrát ani EU ani nikdo jiný, protože nikdo nemůže zajistit, aby se nějaká případná mírová dohoda dodržovala.

Zdeněk Jehlička - Praha

Pondělí, 11.Prosince 2017, 01:34:14

Ve věci bych odkázal na výzkumy izraelských archeologů Ze´ev Herzoga a Israela Finkelsteina, kterému v češtině vyšly už tři knihy. Zvláště Herzog je dost nesmlouvavý stran "biblické archeologie", a zpochybňuje Jeruzalém coby starodávné spirituální centrum Izraelců. Přiznal také silné tlaky ze strany současné izraelské politické reprezentace.

K celé blamáži skrze biblickou argumentaci se nedávno vyjádřila velmi trefně dr. Hanan Ashrawi, Palestinka křesťanského vyznání a poslankyně OOP: "Patřím k nejstarší křesťanské tradici na světě a nevěřím, že Bůh ustanovil, aby byl svět nespravedlivý k Palestincům. Jak se opovažují sem přijít a poučovat mne z Bible..."



Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 11.Prosince 2017, 07:16:4

Proč je zapotřebí zpochybňovat náboženství, dějiny, Bibli atd? Proč se jednoduše neřekne, že byly porušeny mezinárodní dohody, přičemž se tak neděje poprvé a netýká se to jenom oblasti Blízkého východu. Z čehož vyplývá, že mezinárodní právo prostě nějak nefunguje.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pondělí, 11.Prosince 2017, 08:49:34

Kechlibar si myslí, že je to tah, který umožnila změna geopolitické situace.
Sílící a nevyzpytatelný Írán mění poměry sil na Blízkém východě a na konci nového hledání rovnováhy taky může být Izrael tvořený současným územím, částí Golan a Západním břehem, tj. země mezi "řekou a mořem".

https://kechlibar.net/wordpress/2017/12/10/pristi-rok-v-jeruzaleme/

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Pondělí, 11.Prosince 2017, 10:45:18

Nemyslím, že by se jednalo o zpochybňování bible či náboženství.
Zpochybňuje se pouze biblické archeologie -- archeologa, který by dnes "dokazoval" např. nález Sámova Wogastisburgu podobnými důkazy, jakými se archeologicky dokládá historicita krále Davida, by ani nevyhnala archeologická obec bičem, jen by ho ignorovala -- a využívání Bible k legitimaci útlaku a okupace.

Jinak máte pravdu, není to dobrá strategie kritiky, obávám se, že Ivan Štampach si tentokrát vybral špatný verš z Přísloví (26,5 místo 26,4)

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 11.Prosince 2017, 12:05:29

Já myslím, že konflikt na Blízkém východě by mohl ukončit už jenom Duch svatý, kterého by přijali Izraelci i Palestinci.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Morbicerovi Úterý, 12.Prosince 2017, 01:26:3

Geopolitická situace Izraele je silnější než kdy jindy a mezinárodní kritika na tom nic nemění. Žádné dojednané řešení izraelsko-palestinkých vztahů se nerýsuje určují je převážně jednostranné izraleské kroky jako bylo vyklizení Gazy, stavba separační zdi a budování osad na Západním břehu.

Nedovedu si ale představit, že by Izrael chtěl formálně anektovat celý Západní břeh. tím by se přece snad z Palestinců stali izraelšttí občané. Spíš část anektovat, část opustit jako Gazu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.