Kudy zelená cesta z ghetta nevede

Za volební debakl Zelených může především uondaná kampaň. Pokud by vinou porážky ve straně znovu získaly převahu síly, které ji chtějí vrátit do minulosti, bude lépe popřát jim šťastnou cestu.

Již před volbami bylo jasné, že šance Zelených na návrat do Sněmovny byly letos zanedbatelné – v soukromých rozhovorech se k chmurným vyhlídkám nebály přiznat ani členky či členové strany. Málokdo ovšem čekal, že se nakonec bude jednat o neúspěch tak hrozný, že strana nedosáhne ani na podíl hlasů nezbytný k získání státního příspěvku – a ocitne se tak mimo jiné v akutních existenčních potížích.

Nepřály jim samy siločáry dnešního rozložení české politické veřejnosti. Pro program spojující úsilí o důslednou nápravu sociálních nespravedlností s odhodlaným přijetím kulturního pluralismu najdete nejspíš právě tak málo pochopení v redakci vydavatelství Economia jako mezi horníky v karvinském dole ČSA.

Minout se s dobou
Tato dost empirická skutečnost nemůže ale v žádném případě vysvětlit hloubku pádu. Zelení dostali před čtyřmi lety víc než dvojnásobek hlasů. Lze si to vysvětlovat pohodlnou tezí, že celý programový posun doleva je bludný omyl – o tom později. Na vině je ale nepochybně také kampaň. Nejprve tedy k ní.

Zeleni_temata_3_2_jistotyabezpeci-1000x280Pohodový tón, který Zelení vyzařovali, jako by svědčil o sebejisté společnosti, jejíž významná část se chce mít ještě o něco lépe. Nic by nemohlo být naší dnešní realitě vzdálenější. Foto zeleni.cz

Jistý člen užšího zeleného volebního týmu pod vlivem prvního dojmu z výsledku poněkud temně odtušil, že kampaň „cílila na voliče, kteří neexistují: rozumné maloměšťáky se sociálním cítěním“. To je sice dosti přesné, ale týká se to pořád ještě obsahu. A politická kampaň je především uměním formy – na programech na tomto hřišti opravdu moc nesejde.

„Letos vol Piráty!“ vybízelo heslo z plakátů na pražských sloupech veřejného osvětlení. Jako by v ozvěně odráželo dávno zapomenuté Bursíkovo „je čas volit Zelené“. Jistě: tato bezděčná repetice odráží skutečnost, že právě Pirátům se letos podařilo dobýt jeden ze svatých grálů české politiky: přízeň jistého segmentu voličů, který strany nosí jedině podle poslední módy a jakmile se ošoupají reálnou politikou, s chutí se jich zbavuje.

Také Zelení se do Sněmovny dostali jednou jedinkrát díky úspěchu v této soutěži krásy. Od té doby – žel ani letos – nedokázali vytvořit smysluplný narativ, který by mohl dostatečné množství lidí získat pro myšlenku, že by se tam měli vrátit. Když jsem si na kampaň Zelených stěžoval, kdosi se ji jal hájit tím, že jej „neuráží“. To je její tragédie v kostce. Cílem dobré kampaně nemá být jen předat informace o tom, nač strana klade důraz či co se chystá prosazovat, nýbrž také mobilizovat vášně. Může nadchnout nebo urazit, ale určitě ne nenadchnout ani neurazit zároveň.

Vášeň je jistě možné mít také pro spokojený život v ekologicky zodpovědné a kulturně vyspělé pospolitosti. Českým duševním světem ale právě teď hýbou úplně jiné emoce. Pohodový tón, který Zelení vyzařovali, jako by svědčil o sebejisté společnosti, jejíž významná část se chce mít ještě o něco lépe. Nic by nemohlo být naší dnešní realitě vzdálenější. Češi jsou si svou budoucností hluboce nejistí. TOP 09 do Sněmovny proklouzla na křídlech „strachu o demokracii“: neuhneme. Pirátům se zase bravurní populistickou kampaní podařilo úspěšně osedlat povšechnou frustraci z politiky: pusťte nás na ně. Zelení s televizním klipem, připomínajícím reklamu na Lučinu, fatálně minuli klima epochy.

Vzhůru do minulosti?
Uvědomit si, že kampaň selhala spíš kvůli tónu než kvůli obsahu, je zásadní pro nacházející spor o interpretaci toho, co se stalo. Jistě se ve straně i mimo ni najde dost těch, kteří budou chtít svalit vinu na úkrok doleva a osobně na Matěje Stropnického. Jeho rituálním obětováním na lednovém sjezdu bude chtít jeho perspektivní nástupce zprava ohlásit návrat k tradici „liberální zelené politiky“ – což v praxi znamená pokračovat ve zhrzené snaze vetřít se znovu do přízně „velkoměstu“.

Toto zelené poučení z krizového vývoje se bude snažit zamlčet, že ačkoli v programu strany se skutečně levici podařilo dosáhnout mnoha významných posunů, její volební strategie byla usmoleným kompromisem. Neprohrál „žižkovský socialismus“, poražen byl jeho podivný kříženec s liškovským liberalismem: snaha artikulovat sociální frustrace tak, aby se daly konzumovat k odpolední kávě na Královských Vinohradech. Víc než to, co měli napsané v programu, Zeleným uškodilo, že se nedokázali vymanit z obehraného repertoáru „kvality života“.

Pokud by měl tento zpátečnický výklad u Zelených získat navrch, bude na čase přemýšlet, zda je vlastně perspektivní držet jednotu strany, jejímž pojítkem jsou ekologické postoje, ale přitom se sama trhá na kusy podél os, které štěpí českou společnost mnohem akutněji. A uvažovat o sociálně-ekologické politice za úzkým rámcem zdejšího vtělení specifické západní politické tradice, která se na východ od někdejší železné opony vlastně nikdy nedokázala opravdu prosadit.

Není tomu totiž tak, že by u nás nikdy strana s důsledným ekologickým programem nemohla oslovit například statisíce lidí ohrožené bytovou nouzí. Jen to prostě těžko udělá konstatováním, že „dostupné bydlení přináší bezpečí domova“. Je to právě artikulace ekologických témat jako niterně spojených se zájmy přelétavých velkoměstských liberálů, která je nevyhnutelně vede do menšinového postavení. Cesta do minulosti je prošlapaná. Na jejím konci leží LES. A stromy, bohužel, nevolí.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Rozumní maloměšťáci se sociálním cítěním Pátek, 27.Října 2017, 14:45:2

Nelze popírat: tohle je skutečně naprosto objektivní deficit českých (a vůbec východoevropských) Zelených: opravdu tady ještě naprosto chybí reálné voličské zázemí.

Na rozdíl třeba od takového Německa: tam už tato vrstva "rozumných", vzdělaných příslušníků střední třídy se sociálním cítěním existuje. A není vůbec malá.

V zrovna nedávno proběhlých volbách v Německu se (znovu) ukázalo, že jejími baštami jsou univerzitní města. Tedy skutečně vzdělané, potenciálně spíše mladé vrstvy společnosti, které ještě nebyly plně pohlceny myšlenkami na vlastní kariéru, a které kriticky vidí bezvýchodnost průmyslově-konzumní společnosti.

Zatímco v poměrech českých je tomu zřejmě stále jinak, ta vrstva mladých vzdělanců stále ještě vlastní kariéru upřednostňuje přede vším jiným. Takže nějaká zelená témata jsou jim víceméně ukradená. Takže opravdu dost dobře není, koho by vůbec - ze zelených pozic - bylo možno oslovit.

Na straně druhé má ovšem plnou pravdu i Josef Patočka: právě za těchto podmínek by jakousi šanci na úspěch mohla mít jenom strana aktivní, angažovaná, až přímo bojovná. (Právě tak, jak to ve svých - taktéž skromných - byla strana německých Zelených.)

Taková strana, která by dokázala zcela jasně říci: bojujeme za toto a toto, a bojujeme proti tomu a tomu. Kdyby se strana Zelených dokázala takovýmto způsobem jasně profilovat - pak by sice nejspíš ani tak nedokázala překročit pětiprocentní hranici, ale je dost dobře možné, že alespoň přes ta minimální 1,5 procenta by se přehoupla. A v každém případě by si vybudovala perspektivu do svého dalšího působení.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pátek, 27.Října 2017, 18:29:55

Na souvislost posunu Zelených doleva a jeich volebního neúspěchu jsou logicky možné čtyři názory:

1) Posun zelených byl hodnotově správný a o voliče je nepřipravil,

2) posun do leva byl hodnotově špatný a Zelené o voliče připravil,

3) posun doleva bohužel Zelené o voliče připravil, ale přesto byl správný

4) posun doleva sice byl hodnotově špatný, ale Zelené o voliče nepřipravil.

Pan Patočka je zastáncem prvního názoru , já spíše názoru 3. , přinejmenším mě alespoň levicovost Zelených neodradila od toho je pro tentokrát volit. Nevím, jestli se vyskytují nějací zastánci názoru 4), moc jich asi nebude.

Po každém neštěstí se vyrojí spousta komentátorů, kteří vysvětlují, jak to, co se stalo, potvrzuje správnost názoru, který měli už před ním. Jistě to přispívá k jejich duševní pohodě, ale k lepšímu porozumění situace to nevede a nelze to považovat za opravdové zamšlení nat tím, co se stalo.

Matěj Stropnický opravdu vysvětluje neúspěch své strany malou agresivitou kampaně a naznačuje, že s ní úplně nesouhlasil („Kampaň nudila i mě“). Nějak se s tím malérem vyrovnat musí, to chápu, ale příliš obecně přesvědčivé to není. Trend vytrácení levice je příliš dlouhodobý a všeobecný, aby toto vysvětlení obstálo.Také je zde nepopiratelný fakt, že parlamentní zastoupení získala Strana zelených jen s Bursíkem. To, že to levice nerada slyší na tom faktu nic nemění. Svět se neřídí tím, co si přejeme.

Ivo Horák - Praha 3

SZ 2020 Pátek, 27.Října 2017, 21:41:12

V zásadě bych se přihlásil k názoru 1). Samozřejmě, že mezi potenciálními voliči SZ je obecně více lidí, které oslovuje spíše liberalismus v podání pravice než levicové koncepty. Současné postavení SZ je ovšem středové a v případě zájmu volit "ekologicky" by nemělo představovat větší překážku, ba naopak, mohlo by být přijatelné pro celkem široké spektrum potenciálních voličů. Charakteristické ovšem je, že debata o orientaci SZ nebyla skoro vedena, neboť nikomu za to nestála.

Jaké jsou příčiny neúspěchu SZ?

Voliči věděli, na základě preferencí i ze svého okolí, že Zelení netáhnou, že nemají skoro žádnou vyhlídku na 5% hlasů. Věděli rovněž, že ČPS má naopak šanci velkou. Na Piráty byla kromě toho větší zvědavost. Také ovšem nemůžeme nevnímat odklon mladých od opravdového upřednostňování "remodelace" vztahu společnosti k přírodě a uspokojení s nabídkou technologizace a jejími přísliby. Na této vlně sice vysílá i SZ, ale ČPS ji lépe spojuje se zcizováním "světa, který skončil včera" v zájmu mladé generace.

Nebylo zřejmě v silách SZ zásadně změnit situaci krátce před volbami, když za celé volební období příliš nezaujala. To neznamená, že se ji kampaň povedla (mně by se nejsnáze a nejradši vymýšlela úderná hesla právě pro ni). Problém je asi v tom, že malá strana těžko může přesvědčit dobrým komplexním programem, každý ví, že na něj nedojde. Oprávněně se má prezentovat jako strana protestní. A zde je třeba dotázat se, která kauza, resp. které vystoupení Zelených zaujalo širokou veřejnost za celé čtyři minulé roky.

Před volbami jsem se k SZ nevyjádřil, jen podotkl, že ji řadím mezi strany, jež si hlasy zaslouží. Bude poctivé, když se nyní vyjádřím konkrétněji. Myslím, že SZ musí oslovit voliče všech generací. Může tak učinit ostřejší kritikou hypertrofovaného automobilismu a konkrétně výstavby dálnic a nabídkou podstatné revize existujících záměrů. Právě tak by měla dát do čela své kampaně závazný strop výstavby skladových i dalších hal, právem jsou lidem trnem v oku.

Ještě tu jsou tři body, na něž bych chtěl upozornit. Zaprvé, volební právo od 16 let není podle mne ani rozumný, ale ani lákavý program (tedy pro voliče). Zadruhé, bylo by třeba, aby se SZ stala první stranou, která důsledně preferuje zachování tradičního charakteru sídel, ochranu jejich památek, vč. potenciálních, jakož i urbanistického rázu. Zatřetí, vztah strany k jaderné energetice považuji za příliš kritický v důsledku pohnutek z hodně jiné doby. Důraz by měl spočívat v programovém omezení vývozu energie a její spotřeby (především ve výrobě). Důležitá by podle mě byla explicitní změna vztahu k výstavbě větrných elektráren ve prospěch ochrany krajiny.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Voliči Zelených Pátek, 27.Října 2017, 21:55:0

Také jsem je letos volil a také sdílím názor pana Kubičky. Normálně bych volil sociální demokracii, ale kandidátka ústecké sociální demokracie mi to nedovolila. Den před volbami jsem potkal tradičního voliče Zelených, který letos volil Piráty. Jeho argument zněl, že doba je příliš vážná na to, aby volil podle svého přesvědčení, ale že volí ty, kdo budou ve sněmovně a budou účinně čelit většímu zlu, tedy ANO a SPD. Nebyl sám, den po volbách jsem potkal známou, která byla právě tak tradiční voličkou Zelených a letos volila Piráty s podobným odůvodněním.
Možná, kdyby bylo jasnější, že sociální demokracie chce být evropskou stranou a ne stranou pistolníků Divokého západu a že bude schopna se postavit agresivním populistům, tak by ji pár voličů přibylo.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.