Týden ve Sněmovně: Rozhodne se o vydání Babiše s Faltýnkem k trestnímu stíhání

Parlamentní zpravodaj Jan Gruber v pravidelném úterníku shrnuje nejdůležitější body poslední schůze Sněmovny v tomto volebním období. Poslanci mají na programu šestnáct zákonů a několik mezinárodních smluv.

(jg)

05.09.2017 08:00

Ea7a5159

Politické hnutí ANO podle slov Richarda Brabce nevidí důvod pro vydání předsedy Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka Sněmovnou k trestnímu stíhání. Foto PSP ČR

Poslanci a poslankyně se v úterý sejdou na poslední sněmovní schůzi v tomto volebním období. Na programu dvoutýdenního jednání mají devadesát bodů. Největší pozornost bezesporu dostane žádost Policie České republiky o vydání předsedy politického hnutí ANO Andreje Babiše a jeho prvního místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Babiš je podezřelý z dotačního podvodu a z poškození zájmů Evropské unie v kauze Čapí hnízdo. Faltýnka policie podezřívá ze spoluúčasti na zmíněném dotačním podvodu. Sněmovna dále ve druhém čtení projedná Pařížskou klimatickou dohodu nebo kontroverzní hospodářskou dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou – CETA.

V úterý se Sněmovna bude nejprve zabývat čtyřmi zákony, které ji byly vráceny Senátem, a dvěma, jež zákonodárci a zákonodárkyně v horní komoře Parlamentu zamítli. Prvním bodem programu je novela zákona o zaměstnanosti, která přináší systémovou změnu právní úpravy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Senát k návrhu zákona přijal pozměňovací návrh, který v reakci na schválené zvýšení minimální mzdy navyšuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o patnáct set korun.

Dále se budou poslanci a poslankyně zabývat novelou zákona o zpravodajských službách. Jejím cílem je posílení kontroly nad zpravodajskými službami. Navrhuje se, aby kontrole Sněmovny nově podléhal i Úřad pro zahraniční styky a informace. Doposud totiž dolní komora Parlamentu dohlížela pouze na činnost Bezpečností informační služby a Vojenského zpravodajství. Zákon dále zavádí dvouúrovňový systém kontroly zpravodajských služeb. Vedle Sněmovny bude zřízen Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb složený z důvěryhodných, prověřených a respektovaných osobností, jehož kontrole budou podléhat všechny uvedené zpravodajské služby. Senát vrátil zákon s pozměňovacími návrhy, které ruší některé změny načtené ve třetím čtení ve Sněmovně.

Další omezování práv občanů
Senátoři a senátorky vrátili s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny i novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Jejím cílem je přenést do českého právního řádu příslušnou evropskou směrnici a zároveň díky změnám některých dalších ustanovení přispět ke zjednodušení a zrychlení řízení EIA. Novela však zároveň významně omezuje rozsah stavebních projektů, které musejí projít řízením posuzování vlivů na životní prostředí. Obce a občané tak přicházejí o možnost se k těmto záměrům vyjadřovat. Senátní pozměňovací návrhy se však této problematiky nedotýkají. Jde pouze o legislativně-technické zpřesnění předmětné novely.

Sněmovna se bude dále znovu zabývat návrhem zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Zákon má ambici zjednodušit systém vnitřních kontrol ve státní správě. Rozšiřuje úpravu vnitřního auditu, který by měl v rámci organizace přispět ke zlepšování systému nakládání s veřejnými prostředky. Stanovuje, jak by měl vnitřní audit postupovat, aby organizaci skutečně pomáhal. Návrh zákona vychází z principu jednotného auditu, jehož cílem je omezovat neodůvodněný souběh kontrol a administrativní zátěž jak kontrolovaného, tak kontrolujícího.

Návrh zákona připravovalo ministerstvo financí dlouhé měsíce. Legislativní rada vlády jej předkladateli třikrát vrátila k přepracování. „Obávám se, že daný návrh není tím, co Parlament očekává, pokud jde o omezení vícenásobných kontrol ve veřejné správě,“ řekl bývalý ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Podobné obavy vyjadřovaly v rámci mezirezortního připomínkového řízení i některé rezorty. „Babišův návrh je bohužel smutné čtení. Pokud bude přijat Poslaneckou sněmovnou, vrátí Českou republiku v oblasti řízení a kontroly veřejných financí dvacet let zpátky,“ napsal na svůj blog bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht. Návrh zákona Senát zamítl drtivou většinou. V rámci diskuse bylo poukazováno především na skutečnost, že navržená právní úprava neomezí duplicitu kontrol, nárůst administrativy a celkovou nepřehlednost zákona.

Ratifikace Pařížské klimatické dohody
Závěrečné druhé čtení čeká v úterý Pařížskou klimatickou dohodu. Vláda ji již před několika měsíci zařadila mezi ty návrhy, které chce stihnout projednat před koncem volebního období. Dohoda byla uzavřena na konci roku 2015. Státy se shodly, že postupně ukončí závislost na fosilních palivech a provedou opatření pro zastavení růstu teploty Země na relativně bezpečné úrovni. V dubnu 2016 dohodu podepsala i Česká republika a v září 2016 ji vláda doporučila k ratifikaci. V listopadu 2016 dohodu ratifikoval dostatek států, aby dohoda mohla vstoupit v celosvětovou platnost.

„Změna klimatu ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu. Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit. Musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti,“ řekl předseda vlády Sobotka v Paříži před přijetím dohody vloni na podzim.

K definitivnímu schválení směřuje i Komplexní hospodářská dohoda mezi Kanadou a Evropskou unií (CETA). Vláda si od ní slibuje, že otevře České republice pětatřicetimilionový kanadský trh, přinese nová pracovní místa a podnítí další hospodářský růst. Obdobně se k ní stavějí i další podporovatelé z jiných členských států Evropské unie. CETA by měla přinést nárůst vzájemné obchodí výměny až o dvanáct miliard eur ročně. Opačný názor zastávají organizace občanské společnosti nebo odbory, které se obávají, že dohoda neúměrně posiluje velké korporace, ohrožuje standardy kladené na kvalitu životního prostředí nebo pracovního práva. Nejčastěji je kritizován mechanismus mezinárodních arbitráží, který v jistých případech umožní korporacím žalovat členské státy, pokud přistoupí k regulaci odvětví, v němž podnikají. V rámci prvního čtení proti schválení dohody vystupovali pouze poslanci KSČM.

Jedním z mála zákonů, který se dostal na pořad schůze, je novela zákona o lesích. Vláda navrhuje, aby s ní Sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení. Cílem navržené právní úpravy je zakotvit nezcizitelnost státních lesů. Zákon současně obsahuje výjimky z této nezcizitelnosti. Jedná se například o některé typy směn či prodejů spoluvlastnických podílů státu, prodeje odloučených lesních pozemků nebo zcizení ve veřejném zájmu. Navrhuje se, aby v takových případech o zcizení státních lesů rozhodovalo ministerstvo zemědělství. Proti návrhu, který byl součástí volebního programu sociální demokracie v roce 2013 a následně i programového prohlášení se staví pravicová opozice.

Vydání Babiše s Faltýnkem k trestnímu stíhání
Nejsledovanějším bodem programu prvního jednacího týdne šedesáté schůze Poslanecké sněmovny bude hlasování a s ním spojená diskuze o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Jejich vydání v minulých dnech doporučil sněmovní mandátový a imunitní výbor. Oba politici jsou totiž podezřelí ze spáchání podvodu, respektive spoluúčasti na podvodu při získání evropské dotace na vybudování farmy Čapí hnízdo. Firma původně patřila do holdingu Agrofert, poté změnila formu vlastnictví a po pár letech se do Agrofertu znovu vrátila. Jako taková by na evropskou dotaci však neměla mít nárok.

„Jsem přesvědčen o tom, že stíhání je účelové,“ řekl po jednání výboru Babiš. „Že tady se nejedná o kauzu Čapí hnízdo. To nebyl žádný dotační podvod. Jsou to domněnky, zkreslené představy a fabulace vyšetřovatele. Kauza Čapí hnízdo je o tom, že po všech různých kauzách, které jsou permanentně připravovány a na mě vysílány, se nepodařilo srazit preference našeho hnutí. Kauza je o tom, kdo uspěje ve sněmovních volbách. Jde o to, aby tradiční politické strany postavily vládu bez nás,“ dodal předseda politického hnutí ANO.

Výbor politického hnutí ANO před několika dny – v rozporu s vlastním morálním kodexem – konstatoval, že pro vydání Babiše s Faltýnkem nevidí důvod. Platný morální kodex nicméně uvádí, že v případě trestního stíhání mají reprezentanti ANO sami požádat příslušný sněmovní výbor o zbavení imunity a vydání ke stíhání. Babiš ani Faltýnek tak neučinili. Za předpokladu, že předseda i místopředseda politického hnutí ANO své poslanecké mandáty obhájí – což je více než pravděpodobné – bude třeba, aby příští Sněmovna o jejich vydání k trestnímu stíhání rozhodla znovu. Pokud by se prokázalo, že Babiš s Faltýnkem spáchali trestný čin, hrozil by jim trest odnětí svobody až na osm let.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.