Týden ve Sněmovně: posílení práv zaměstnanců a ratifikace Pařížské dohody
Jan GruberParlamentní zpravodaj Jan Gruber přibližuje ve svém pravidelném úterníku to nejdůležitější z pokračující schůze Sněmovny. Poslanci se budou zabývat zákonem na ochranu oznamovatelů nebo novelou, jejímž cílem je snížit ceny volání a dat.
Poslanecká sněmovna má na programu pokračující sedmapadesáté schůze přes tři sta čtyřicet návrhů zákonů, smluv a informací. Jednat se bude o rozsáhlé novele zákoníku práce, snižování spoluúčasti u doplatků na léky, stabilizaci veřejného zdravotního pojištění, očekávané novele zákona o elektronických komunikacích, která by měla přispět ke snížení cen volání a dat, nebo o ratifikaci Pařížské dohody o ochraně klimatu.
Druhé čtení čeká novelu zákoníku práce. Ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové se teprve na třetí pokus podařilo protlačit první čtení. Poprvé se Sněmovna zákonem zabývala již na sklonku října minulého roku, a i během úterního odpoledne lze očekávat vyhrocenou diskusi. Do rozpravy je přihlášeno přes čtyřicet poslanců a poslankyň. A k novele již bylo načteno takřka sedmdesát pozměňovacích návrhů.
Cílem zákona je prohloubení flexibility základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnanců. „Novinkou bude jistota návratu do původní práce a na stejné pracoviště po skončení rodičovské, povinnost zpracovat sociální plán pomoci v případě hromadného propouštění nebo zrušení možnosti jednostranné možnosti převedení zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu,“ řekl Marksová. Současně by novela měla zpřesnit možnost úpravy úvazku či pracovní doby zaměstnance. „V případě, že jim zaměstnavatel nevyhoví a odvolá se na vážné provozní důvody, bude je muset nově písemně doložit,“ vysvětlila ministryně.
Ke změnám dojde i v úpravě dovolených. Novela mimo jiné umožní převod části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Dále upravuje podmínky práce z domova. Právě tato část návrhu zákona byla podrobena kritice ze strany zaměstnavatelů a opozičních politiků. Ti odmítají akceptovat povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost zaměstnanců při práci z domova. Marksová však říká, že novela pouze zpřesňuje stávající znění zákon. „Ani v současné době není možné, aby inspektoři práce vešli k někomu domů a kontrolovali tam, jaké má pracovní podmínky. A tato novela na tom nic nemění,“ doplnila ministryně.
Snižování spoluúčasti pacientů
Poslanci a poslankyně se budou dále ve druhém čtení zabývat novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Návrhem se sníží spoluúčast jednak u dětí do osmnácti let, čímž bude finančně uleveno rodinám s nemocnými dětmi, a dále u seniorů nad pětašedesát let věku s navazujícím dalším snížením spoluúčasti od věku sedmdesáti let,“ řekl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. U těchto skupin obyvatelstva je nyní započitatelný roční limit na doplatky na léky částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výši dvou a půl tisíce korun ročně. Nově se navrhuje tento limit pro první dvě kategorie snížit na tisíc korun a u seniorů starších sedmdesáti let na pět set korun.
Ministerstvo zdravotnictví finanční dopady navrženého opatření na zdravotní pojišťovny odhaduje na čtyři sta čtyřiceti milionů korun. „Načasování přijetí této změny regulace je vhodné, jelikož z důvodu růstu české ekonomiky, růstu objemu platů a mezd a dosavadních růstů výše plateb za státní pojištěnce dochází k růstu příjmů zdravotních pojišťoven,“ uvádí rezort v důvodové zprávě k zákonu.
Dalším materiálem z dílny ministerstva zdravotnictví, které bude Sněmovna na sedmapadesáté schůzi projednávat, je novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která pro roky 2019 a 2020 navyšuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Změna zákona by v obou letech měla systému veřejného zdravotního pojištění přinést tři a půl miliardy korun navíc. Dnes platba za osobu a kalendářní měsíc činí devět set dvacet korun, v roce 2018 se nařízením vlády zvýší o devětačtyřicet korun. V roce 2019 pak na základě zmíněného zákona naroste na tisíc osmnáct korun za osobu a měsíc a v roce 2020 bude platba činit tisíc šedesát sedm korun. Rezort zdravotnictví si od novely slibuje střednědobou stabilizaci financování systému veřejného zdravotního pojištění, a tím i stabilizaci zdravotnictví jako celku.
Původní návrh ministra Ludvíka byl však zcela odlišný, neboť se skutečně snažil o důsledné naplnění Programového prohlášení vlády, v němž se koalice ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO zavazuje „pravidelně valorizovat platby za státní pojištěnce vázané na ekonomické parametry (růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví)“. Novela tehdy předpokládala automatickou valorizaci plateb a současně obsahovala anticyklický mechanismus, který měl reagovat na případné hospodářské krize či konjunktury. Neshody v koalici umožnily ovšem ministrovi zdravotnictví zvýšit pojistné pouze na tři následující roky bez vytvoření pevnějšího systému.
Snížení cen volání a dat je blízko
Ve středu je na programu třetí čtení novely zákona o elektronických komunikacích, kterou premiér Bohuslav Sobotka dlouhodobě označuje za jednu z vládních priorit a jež stála ministerské křeslo Jana Mládka. Návrh zákona upravuje přenositelnost telefonních čísel, konkrétně zakotví maximální délku výpovědní doby v případě přenesení čísla na deset dnů. Stanovuje, že povinnou součástí smlouvy bude muset být ujednání o rozsahu jejích možných jednostranných změn. Dále zavádí povinnost informovat zákazníka o právu odstoupit od smlouvy na dobou neurčitou bez sankce, pokud by změny smlouvy nevedly ke zlepšení jeho postavení.
Zároveň nově stanovuje maximální výše sankce, kterou může Český telekomunikační úřad udělovat za prohřešky operátorům. Ze stávajících dvaceti milionů korun by se měla zvýšit na padesát milionů korun s tím, že bude možné tyto sankce udělit opakovaně. Pak by se sankce mohla vyšplhat až na sto milionů korun. Navržené změny se nedotknou jen operátorů, ale všech podnikatelů, kteří poskytují služby v oblasti elektronických komunikací, jak je definuje předkládaný zákon. Vláda si od něj slibuje snížení cen volání a dat, která jsou v České republice výrazně vyšší než jiných státech Evropské unie.
V pátek se budou poslanci a poslankyně popáté zabývat návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížské dohody. Předchozí pokusy ztroskotaly na obstrukcích Občanské demokratické strany. Dohoda byla uzavřena na konci roku 2015. Státy se shodly, že postupně ukončí závislost na fosilních palivech a provedou opatření pro zastavení růstu teploty Země na relativně bezpečné úrovni. V dubnu 2016 dohodu podepsala i Česká republika a v září 2016 ji vláda doporučila k ratifikaci. V listopadu 2016 dohodu ratifikoval dostatek států — včetně USA, Číny a Indie — aby dohoda mohla vstoupit v globální platnost.
„Změna klimatu ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu. Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit. Musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti,“ řekl předseda vlády Bohuslav Sobotka v Paříži před přijetím dohody vloni na podzim.
V neposlední řadě čeká první čtení novelu občanského a soudního řádu, která upravuje ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními v situacích, kdy upozorní na trestný čin. Jejím cílem je oznamovatelům poskytnou lepší procesní postavení v případných soudních sporech skrze přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele. Ministr pro lidská práv, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka, který je předkladatelem návrhu, je přesvědčený, že novela jednoduše a srozumitelně reaguje na poptávku po právní úpravě ochrany oznamovatelů. „Nepovažuji za vhodné přijímat celý nový samostatný zákon o ochraně oznamovatelů, zvlášť když vidíme, že třeba na Slovensku takový zákon existuje, ale není reálně využíván,“ řekl na adresu stručné novely Chvojka.