V polovině srpna to bylo dvacet let od vysílání první epizody South Parku, animovaného seriálu o zapadákově v Coloradu, jehož hlavními hrdiny jsou čtyři kluci z tamní základní školy. Komediální sága začala svou cestu jako další z mnoha sitcomů, jehož cílem bylo utahovat si z Jižanů a americké společnosti.

Časy se změnily a s nimi i South Park. Tvůrci proměnili koncepci z obyčejného animáku na „satirické zpravodajství“. Hodnocení od Parents Television Council, které označuje dílo za „přízemní zapáchající černou díru zvratků Comedy Central“, není lichotivé. Ale ani pravdivé. Jistě, o tom, že je South Park kontroverzním počinem s vulgaritami a nechutnostmi, jež přesahují zajeté normy, není pochyb.

Za vše mluví epizoda „Super přátelé“ o spojení představitelů několika náboženství v boji proti vzrůstající víře v kouzelníka Blainea. Nechybí tu Ježíš, Kálí a dokonce ani Mohamed, jehož zobrazování islámské náboženství striktně zakazuje. Aby nezůstalo jen u toho, jednotliví náboženští představitelé jsou zobrazeni jakožto legrační superhrdinové. Zdánlivě necitlivé a pobuřující.

Novinářka z The Gurdian Filipa Jodelka nicméně výstižně poznamenává: „South Park s lehkostí dokazuje, že jeho patologicky bezohledný humor je jediný, který zůstává aktuální.“ Zcela bezprostřední reakci na dění v Americe dokázali tvůrci zprostředkovat i v díle vysílaném už den po volbě amerického prezidenta, kdy nejen že zobrazili tehdejšího vítěze Baracka Obamu, ale dokonce citovali z jeho vítězného projevu. 

Tvůrci zkrátka upřednostňují aktuální obsah před propracovanou estetikou. South Park si stále, i v době hyper-realistické animace, drží svou 2D podobu papírových postaviček. To umožňuje nepatlat se s „pěknými obrázky“, ale hlouběji propracovat sociologický a politický potenciál seriálu, jehož díly píši scénáristé z týdne na týden. A mnohdy i ze dne na den.

Animáky místo zpráv

Televize se již prokopala k éře takzvané „quality TV“, tedy do fáze, kdy lze televizní tvorbu od té filmové jen těžko rozeznat. Jak ale upozorňoval Umberto Eco, i tak je televize stále primárně službou. Jako taková odvádí mnohdy mizernou práci. Nejen v České republice se snižuje kvalita televizních služeb, jejichž podstatným reprezentantem je zpravodajství.

Prima straší vlnami uprchlíků, a dostává se tak na hranu zákona o televizním a rozhlasovém vysílání. Televizní noviny stanice Nova zase připomínají černou kroniku zakončenou obrázky zvířátek — aby se vědělo, že dokud se rodí štěňata, ještě není tak špatně. Poslední záchrana v podobě České televize — veřejnoprávní služby — na tom není o moc lépe. Ta nezastrašuje ani se nerozplývá. Zároveň však nevypovídá o relevantních tématech tak často, jak by měla. A také na této stanice se občas překračují novinářské zásady. 

↗

Satira se stává realitou, prohlásili tvůrci South Parku na adresu Donalda Trumpa. Repro DR 

Relevance výpovědi o naší společnosti a událostech v ní se přesunula na nejméně pravděpodobné pole: do komediálních seriálů. Ty s aktuálností večerních zpráv vyprávějí „fiktivní“ příběhy o stavu naší reality. Na jednu stranu vyhrocené až do extrému, na tu druhou s každým dílem reálnější.

Uplynulá sezóna South Parku se věnovala americkým volbám, kde proti sobě stáli skuteční kandidáti: Donald Trump a Hillary Clintonová. Trump byl ovšem označován za „Velkého blba“ a každá epizoda se bez okolků bavila na jeho účet.

V následující sezóně se jeho postava už ani nemihne. Tvůrci museli se zklamáním oznámit, že prezidenství Trumpa je větším vtipem, než jaký dokážou sami vymyslet. „Satira se stala realitou,“ prohlásili. 

Není to poprvé, kdy se jejich absurdní příběhy vyhrocené do výšin Trump Toweru uskutečnily. Epizoda „Umučení Žida“ vypráví příběh postavy Cartmana, který se po zhlédnutí filmu „Umučení Krista“ začíná měnit v Hitlera. Nic netušící Židé v synagoze následně zpochybňují, že by zmíněný film mohl vzbuzovat nějaké přehnané emoce. Mezitím ovšem za okny Cartman pochoduje s davem za zády, na sobě má nacistickou uniformou a vykřikuje antisemitská hesla.

V minulých měsících se podobné události v „trumpovské Americe“ staly skutečností. Připomeňme například tragédii, při níž James Fields vjel do davu protestující proti radikální pravici v Ohiu nebo svolávání přívrženců radikální pravice a Ku-Klux-Klanu k protestům.

Ve výčtu bychom mohli pokračovat ještě dlouho: od stavění zdi proti nájezdníkům po věčné téma rasismu. Každý z příkladů jen diváka utvrzuje o tom, že je South Park víc než „jen“ vtipně-kontroverzním provokatérem. Překračuje hranice pobavení a stává se mediální službou reflektující realitu.

Mám proto návrh. Přeřaďme ty nejlepší komediální seriály ze zábavních stanic z pozdních a ranních hodin do hlavního vysílacího času zpravodajských kanálů. Mnohdy jsou aktuálnějšími a věrnějšími výpověďmi o naší společnosti než zdánlivě objektivní zprávy.