Co je Průmysl 4.0 – a co není

Během debat o nové formě průmyslu se často skloňuje například automatizace nebo vize robotických pracovníků. Skutečná povaha změny je ale poněkud odlišná.

I u nás se začíná hovořit o věci nazvané Průmysl 4.0. Sice příznačně s tříletým zpožděním za světem, ale aspoň že tak. K fenoménu se vyjadřuje vláda a přes média se začíná vysvětlovat, co to je zač a co my s tím. Akorát ale způsobem trochu podivným, a proto vzniká tato stať.

Název Průmysl 4.0 zní až budovatelsky: „kdo od zítřka nemá 4.0, jako by nebyl!“ Ale průmysl nejsou Windows, které se posunují od verze k verzi. Průmysl se vyvíjí zcela spojitě a současně nerovnoměrně. Nejsou žádné ostré předěly, žádné datum, od kterého by byla v platnosti nová verze Průmyslu.

Nerovnoměrnost pak znamená, že díky obrovské pestrosti činností mohou současně a vedle sebe dobře fungovat a prosperovat jak podniky „2.0“, tak podniky „4.0“.

Průmysl 4.0 je označení koncepce nebo trendu, který, jak jeho zastánci věří, se bude postupně etablovat a šířit, a chtějí tímto označením sdělit, že jde o hlubokou, fundamentální změnu oproti současným fabrikám, i těm nejmodernějším (které můžeme označit jako 3.0, tento pojem se též používá, ale méně).

V českém prostředí je Průmysl 4.0 charakterizován slovem „automatizace“, popřípadě „robotizace“. Lidé z českých průmyslových svazů dokonce drze tvrdí, že „jej zavádíme už dnes“, a představují si pod tím nějakou novou automatizovanou linku.

Dočteme se i bizarní formulace, že Průmysl 4.0 je například nový účetní software, který je schopný automatizovat produkci faktur. K Průmyslu 4.0 připravila dokonce vláda i dokument, který situaci popisuje vcelku korektně. Má však 226 stran a chtěl bych vidět toho odvážlivce, který hodlá přeplavat až na jeho konec (je zde).

Vláda hodlá Průmysl 4.0 podporovat, a to finančně. Má připravených šest set miliónů korun určených zejména malým firmám, a má sloužit, cituji: „na pořízení nových strojů, technologických zařízení a vybavení“.

Co všechno je na tom špatně (a co tedy znamená to 4.0)
Jenomže to, co je v „českém překladu“ veřejnosti laické i odborné předkládáno jako onen bájný budoucí Průmysl 4.0, je v podstatě Průmysl 3.0. Protože právě ten je charakterizován automatizací výroby a řízením výroby přes informační technologie: jenomže to už je realita dneška, není to nic převratného a světoborného. Samozřejmě 3.0 se stále vyvíjí a zdokonaluje, ale jeho podstatou je shora řízená výrobní linka, ze které na konci něco padá. 4.0 přináší úplně jiné věci.

Výroba není shora hierarchicky řízená, ale podnik je prošpikován „chytrými zařízeními“, které jsou navzájem propojené a navzájem spolu komunikují, domlouvají se. Domlouvá se výrobní nástroj na lince s dodavatelem energie a s podnikovým účetním systémem, s dodavatelem polotovaru a s logistickou společností distribuující finální výrobek a ještě do toho třeba kafrá zákazník, který chce mít produkt na míru. To vše autonomně a bez zásahu člověka.

Data sbírají tisíce senzorů a štosují je v cloudu, kde si je čtou chytrá zařízení a podle toho se rozhodují. Vertikální integrace – tedy „centrální řízení“ – je nikoli nahrazena, ale doplněna integrací horizontální. To znamená, že jednotlivé oblasti ve fabrice se navzájem domlouvají a samostatně rozhodují.

Chytrým zařízením je ve výsledku i produkt samotný: jako příklad se uvádějí například chytrá ložiska naplněná senzory, která měří charakteristiky své činnosti při provozu a výsledky posílají „výš“, kde může reagovat kupříkladu (chytrý) motor nebo (chytrá) regulační zařízení.

Efektem 4.0 může být např. „mass customization“, což zní poněkud protismyslně, ale jde o vyjádření toho, že i v masové výrobě (tovární linka) může být každý jednotlivý kus šit na míru, aniž to bude mít negativní vliv na produktivitu. Dalším očekávaným efektem je „demokratizace výroby“, tedy to, že s přístupem k informacím (datová cloudová centra) si vlastně bude moci vyrobit, s mírnou nadsázkou kdokoli cokoli a kdekoli – prvními nesmělými příklady jsou 3D tiskárny.

Průmysl 4.0 se zdaleka neomezuje na výrobu, ale i na život produktů v praxi. Jedním z dalších klíčových pojmů jsou cyber-fyzikální systémy, které mají funkčnost fyzikální (například mechanickou), počítačovou a síťovou (vzájemná internetová komunikace). Ilustrace příklady napoví, co si pod tím lze představit: mezi takové systémy patří např. smart grid čili chytrá síť (ve které výroba, spotřeba i transport elektřiny je opět založen na „domluvě“ chytrých zařízeních na straně výrobce, spotřebitele i „přepravce“ energie), právě tak sem patří autonomní doprava, ve které se vozidla na silnici nejenže nepotřebují řidiče, ale dokáží se navzájem domlouvat s cílem dosáhnout plynulého, rychlého a bezpečného provozu, vytěžování vozidel, parkovacích míst a podobně.

Všimněte si, že se v popisu Průmyslu 4.0 zatím nevyskytují roboti – a docela právem. Robot je totiž vnímán z nedostatku fantazie jako nějaká plechová postavička s rukama, nohama a nejlépe i hlavou s blikající diodkou, která pobíhá po továrně a dělá to co předtím dělal člověk.

Jak ale ukazují dva výše zmíněné – a oba dost podstatné! – příklady Průmyslu 4.0, k dosažení pronikavého pokroku není potřeba konstruovat nového člověka z plechu, ale stačí k tomu existující zařízení (auto, elektrická síť) vybavená kupou senzorů a ještě větší kupou softwaru, která spolu komunikují navzájem, v reálném čase a bez zásahu člověka.

Samotná automatizace neznamená novou formu průmyslu. Foto showbiz411.com

Robotizace samozřejmě není hloupost nebo slepá cesta a je významným pomocníkem Průmyslu 4.0; ale jde si spíše svou paralelní cestou a působí ve směru zvyšování efektivity a produktivity. S využitím robotů se vyrobí víc aut za kratší čas a budou levnější – ale pořád jej budete řídit, pořád budete potřebovat garáž a dělat si nervy s parkováním v centru.

Kyberfyzikální (tedy „4.0“) systém umožní, abyste nemuseli vůbec žádné auto vlastnit a jen si dle potřeby přivolali autonomní vozítko, které vás samo odveze do cíle a následně si zas odjede pryč. Co představuje větší pokrok a větší přínos pro člověka: to první, nebo to druhé?

Poměrně rozšířenému omylu, že cílem Průmyslu 4.0 je „efektivita a produktivita“, propadl i ekonom Lukáš Kovanda v tomto článku, když výslovně uvádí, že „produktivita je (…) nejdůležitější ekonomický ukazatel“. Produktivita výroby je už dnes (v systému „3.0“) velice slušně vysoká, ale 4.0 přinese novou kvalitu. Kdo má pocit, že nová kvalita je jen marketingový buzzword, ať si vybaví příběhy gramofonová deska-cédéčko-MP3 soubor nebo tlačítková Nokia-smartphone.

A co my s tím
Jako poměrně hrůzyplné se mi jeví stanovisko vlády, že Průmysl 4.0 bude „podporovat“ tím, že umožní malým podnikům nakoupit „nové výrobní stroje a zařízení“. Už to vidím: strojírenská firmička si bude chtít pořídit nějaký nový encák (tzv. číslicově řízený obráběcí stroj), napíše projekt, do kterého po vzoru zaklínadla abrakadabra vloží na strategických místech několikrát výraz Průmysl 4.0 a dostane od státu peníze. Stát si odškrtne, že pro Průmysl 4.0 udělal co mohl a pokud tu žádný nevznikne, tak to není jeho chyba.

Jenomže je. Vím, že s tím už otravuji, ale opravdu u většiny věcí stačí podívat se, jak na to jdou u našich sousedů, typicky v Německu. V tomto případě je to o to důležitější, že právě v oblasti průmyslu jsme skutečně na Německu závislí, ať už jako dodavatelé komponentů nebo i finálních výrobků či jako jejich výrobní základna.

A jedním z fundamentů pro „Industrie 4.0“ je v Německu vzdělávání: nový Průmysl totiž bude potřebovat naprosto jinak vzdělanou pracovní sílu, než jakou chrlí dnešní technické školy (u nás i u nich!). Jak je z výše uvedeného patrné, tak Průmysl 4.0 stojí a padá s informatikou – bez ní je to Průmysl 2.0. Nejvíc práce a nejvíc pokroku nastane v informatice: „technik“ budoucnosti je ze třetiny strojař a z dvou třetin informatik.

Druhou podstatnou novou věcí je tvořivost. Rutinní výrobu a její řízení postupně převezmou systémy, ale úloha člověka (doufejme, že ještě dlouho nezastupitelná) bude v tom, aby ten systém tvořivě, chytře naprojektoval. „Průmky“ a „strojárny" se tedy budou muset změnit, alespoň část z nich (protože, jak jsem uvedl v začátku, vývoj je nerovnoměrný – budou zde podniky, které budou na 4.0 doslova stát, ale vedle nich v jiných oblastech bude existovat i tradiční strojařina).

Změna bude muset být úplně od základu: strojírenské školy budou ve studentech rozvíjet například umělecké sklony a vnímání umění. (To myslím smrtelně vážně).

Průmysl 4.0 se může jevit jako budoucnost, která se nenalézá zrovna za prvním rohem. A může to být i pravda: vlastně velká většina fabrik ani nemůže říci, že dosáhla levelu 3.0. Jenomže právě proto, že je ještě relativně daleko, je potřeba začít správně – ne dotačním programem na novou brusku, ale raději těch šest set miliónů okamžitě vrazit do transformace části technického školství. Protože jinak, až zde 4.0 za – odhadněme – deset roků vypukne ve velkém, jej nebude mít kdo dělat.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Průmysl 0.0 Středa, 30.Srpna 2017, 14:48:30

Výroba není shora hierarchicky řízená, ale podnik je prošpikován chytrými zařízeními, která jsou navzájem propojená a navzájem spolu komunikují, domlouvají se. Těmto chytrým zařízením se říká zaměstnanci.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Konečně Kultura? Středa, 30.Srpna 2017, 15:16:44

Průmysl 4.0 nahradí vertikálně řízenou výrobu horizontálně propojenou sítí chytrých zařízení — ve které chytrá zařízení vyrábějí bez zásahu lidské ruky jiná chytrá zařízení, která rovněž bez zásahu lidské ruky vykonávají společensky potřebné funkce. Společnost je zatím udržována ve vertikálním kapitalistickém uspořádání, v němž snahy o horizontální samoorganizaci zaměstnanců nejsou tolerovány, a všechna ta chytrá zařízení poskytující společensky potřebné služby jsou vlastněna majiteli kapitálu, pro jejichž zisk prodávají své služby — nepochybně rovněž automatizovaně, bez zásahu lidské ruky — zákazníkům — samozřejmě solventním zákazníkům, nikoliv nezaměstnaným, kteří si ve výrobním způsobu 4.0, který nepotřebuje zásah lidské ruky, nemají na nákup potřebných služeb kde a jak vydělat. Kapitalismus 4.0 tak směřuje k fyzické likvidaci zastaralých a nadále nepotřebných nižších tříd.

Tato fyzická likvidace by nemusela být násilná, ale bude. Vidíme to na přístupu vlastníků kapitálu k penzijnímu systému — dobrovolně nedají ani zlomek svých zisků na zajištění penzí pro chudinu, která jim nadále není k ničemu užitečná, naopak ještě hledají způsoby, jak by penzijní systém reformovali, aby z něj mohli těžit další zisky. Pro takové společenské elity je nepřijatelné zajistit pokojné vymření nižších tříd pohodlným dožitím při nulové plodnosti, naopak vyčítají nižším třídám nedostatečnou porodnost, která destabilizuje penzijní systém a nezajišťuje dostatečný přísun levných pracovních sil. Až průmysl 4.0 vymaže pracovní místa pro levné pracovní síly, počítají elity zjevně s nějakou formou našeho rychlého sešrotování.

Ledaže by chytrá zařízení samostatně usoudila, že čekat na platícího zákazníka nenaplňuje smysl jejich existence, a začala by svévolně poskytovat společensky potřebné služby každému, kdo je potřebuje. Své vlastníky by chytrá síť společensky užitečné techniky nechala pohodlně dožít, třeba i při nenulové plodnosti, protože chytré multimediální vzdělávací programy by zajistily, že jejich děti budou jako my. Myslící stroje by převzaly řízení společnosti od nemyslících lidí a nastolily tak utopii na způsob Kultury skotského spisovatele Iaina M. Bankse. Sám Banks sice tvrdil, že jeho Kultura je tvořena humanoidy, ale lidé to nejsou a být nemohou, na to bychom se nejdřív museli nějakou genovou manipulací zbavit touhy bojovat neustále o nadvládu nad druhými, ale ono to třeba půjde, když chytré stroje dosáhnou takového stupně rozvoje a vzájemného propojení, že nebudou muset brát ohledy na názory a snahy nás, lidí; případně když chytré reprodukční kliniky zajistí potřebnou genovou manipulaci.

Tomáš Wünsch - aktivista IT technik a učitel, Letohrad

Chybí proklik (zkopírováno odněkud?) Čtvrtek, 31.Srpna 2017, 10:50:10

K Průmyslu 4.0 připravila dokonce vláda i dokument, který situaci popisuje vcelku korektně. Má však 226 stran a chtěl bych vidět toho odvážlivce, který hodlá přeplavat až na jeho konec (je zde: https://www.mpo.cz/assets/dokumenty...).

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Zkopírováno z Facebooku Čtvrtek, 31.Srpna 2017, 11:03:47

Tomáš Wünsch má pravdu. Zdá se, že Deník Referendum kopíruje texty Jiřího Hlavenky z jeho facebookového profilu, stejně jako to dělají Britské listy. A tak se ptám: Jestlipak se to děje se souhlasem autora?

Originál tohoto článku je zde:
https://www.facebook.com/notes/jiri-hlavenka/co-je-pr%C5%AFmysl-40-a-co-nen%C3%AD/10156699304473902/

Odkaz na materiál MPO pak je:
https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/53723/64358/658713/priloha001.pdf

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 31.Srpna 2017, 13:38:21

"Myslící stroje by převzaly řízení společnosti od nemyslících lidí" - opravdu povedený bonmot, něco na tom skutečně je. ;-)

S tou nevyhnutelností genové manipulace je to ovšem bohužel pravda také.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Nedivím se, Pátek, 1.Září 2017, 08:48:43

že hodně lidí napadne po přečtení takového článku, že by bylo fajn mít za chalupou kousek pole s bramborami a se zelím a louku pro pár koz.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 1.Září 2017, 11:15:57

Jenom aby ty kozy nebyly řízené prostřednictvím čipů přes 4.0...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.