Milostivé léto trávy

V dnešním dílu letního seriálu předkládajícím uskutečnitelné utopie navrhuje Filip Outrata milosrdnější zacházení s trávníky a celkově městskou zelení.

Photo_filipoutrata

Filip Outrata

09.08.2017 08:08

Letní seriál 2017

Uskutečnitelné Utopie


V rámci letošního srpnového seriálu vám třicítka autorů a autorek představuje každý po jednom nápadu, jehož uskutečnění by podle jejich názoru vyvolalo v českém prostředí dlouhodobě příznivé změny. Ať už vážně, nebo v lehčím duchu, hledáme odpovědi na problémy dnešní rychle se proměňující společnosti.

Byly horké jarní dny a na trávník před naším panelákem vyjely sekačky. Voňavé a květy poseté miniaturní loučky se během pár minut proměnily v podivně nažloutlé, nakrátko okudlané prostory, na kterých z jarní poezie nezbylo zhola nic. O něco dál v parku se sekalo tak poctivě, že mezi žlutí zůstaly tlusté hnědé pruhy, kde šla seč až na hlínu.

Nemám tyhle jarní holoseče vůbec rád. Jako by s nimi pro mě skončilo jaro. Zvlášť skličující je pohled na malé plochy trávníku mezi silnicemi, které zežloutnou nejrychleji a někdy pak už pořádně nezezelenají. Je to velmi smutné, a hlavně je to zbytečné.

Vzpomínám na návštěvu jihoanglického Brightonu, kdy uprostřed léta jeden z parků v centru města hýřil nádherou, poezií a životem. To proto, že nechali trávu o mnoho vyšší, než je běžné u anglického trávníku. Maličkost, a rozdíl je doslova nepopsatelný. Je ovšem spravedlivé dodat, že anglické klima je k trávníkům celkově milostivější než to české.

Ale přesto. Nebylo by malým zlepšením života v Praze, a kdekoli jinde, kdyby se začalo zachovávat milostivé léto trávy. Nesekat trávníky tak často a tak dohola, ponechat jim přirozenější podobu. A možná na některých místech, celoročně nejvíc vystavených slunečním paprskům, nahradit trávu třeba kamínky a mezi nimi rostoucími suchomilnými rostlinami.

Nesekat trávníky tak často a tak dohola, ponechat jim přirozenější podobu. Foto walldevil.com

Horká léta, jaká bývají v České republice v posledních letech, dávají nám městským lidem víc pocítit, jak potřebujeme zeleň, aby život v našich rozpálených domovech byl aspoň trochu snesitelný. Proto by bylo dobré naučit se zeleň také víc respektovat, ponechat jí víc svobody, víc životního prostoru. Vpustit ji i do prostorů, které se jí dosud bránily. Snad se podobné úvahy v co nejvyšší míře také uskuteční.

A myslet bychom měli také na městské stromy, na ty „děti ulice“, jak je ve své pozoruhodné knize Tajný život stromů popsal německý lesník Petr Wohlleben. Možná by stálo za to založit cosi jako městské minipralesy, malé uzavřené části některých parků, které by se ponechaly samy sobě. Vlastně by to byla jen o něco větší verze malých částí trávníků, které by se nesekaly nebo sekaly méně a jen jednou ročně.

Výše popsaná utopie zřejmě bohužel není snadno uskutečnitelná. Ve městě je málo prostoru a bude ho dále ubývat, jak bude přibývat developerských projektů, skla a betonu. Tlak na to, aby se volná místa využila lukrativněji než k jejich zazelenění, bude sílit. Dá se také pochybovat o tom, že zatravněné či dokonce stromy osazené střechy, třeba v nově představeném projektu přestavby Masarykova nádraží, budou pro zeleň v Praze tím pravým. Ale možné to je.

Jisté nicméně je, že učinit města zelenějšími, příjemnějšími a obyvatelnějšími bude vyžadovat vynalézavost, nalézání nových cest, stejně jako návraty k těm dávno osvědčeným. Milostivé léto trávy a veškeré zeleně ale zcela jistě bude rokem odpočinku, milostivým časem i pro lidské a všechny ostatní živočišné obyvatele měst.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Středa, 9.Srpna 2017, 15:35:55

K protestu proti vysekávání trávy až na hlínu se připojují jménem našeho morčáka Mustafy. Ničí se tím jeho nejmilejší potrava, čerstvá tráva je daleko lepší než seno. Pampelišky na jaře, které bývají nemilosrdně posekány, nejen dobře vypadají z lidského pohledu, ale také skvěle chutnají, mají sladké květy a šťavnaté listy. Jsem rád, že pan Outrata připomněl i "ostatní živočišné obyvatele měst".

Ivo Horák - Praha 3

Středa, 9.Srpna 2017, 15:36:52

Posekání celého parku, obklopeného jen domy tak, že v něm nezůstane ani kvítek, není žádnou nutností, ale pouhou leností technokrata (i lhostejností sekajících). Je v tom samozřejmě i takové to "jaké serepatičky, dorazíme to". Vizuální důsledky popsal pan Outrata, je zde ovšem i všudypřítomný atak utilitarismu. Karel Čapek rozlišoval lidi na "psovité" a "kočkovité" a snad by mu nebylo proti mysli oddělit lidi sekací a střihací od přejících růstu. (Podobný střet probíhá již dlouho v otázce přístupu k vlastní hlavě, resp. její horní části.) Měl by se najít nějaký nástupce Jana Karafiáta, ale biofilně orientovaný, který vysloví za broučky (a hmyz vůbec) důrazný protest proti lidské bezcitnosti.

Za domkem, který mi slouží k víkendové rekreaci, sekám dvůr a zahradu vždy tak, jako se obměňuje Senát, tedy po třetinách. Na jaře navíc musí pampelišky kvést na celé výměře (10 arů), zatímco v létě se těší protekci zase jetel. Jsem rád, když aspoň část trávy neskončí v kompostu, nýbrž si ji odnese (v pytli přes kolo) paní pro slepice. Neboť jsou dosud lidé, kteří 20 kilometrů za Prahou pokračují v životě, který kapitalismus nechápe a stoupenci náležitých platů a důchodů podvracejí.

Těší mě, že v ulicích přibývá stromů, kolem kterých vysazují lidé květiny. Že by se Praha dotáhla jednou na Ramsau? Stromy ani drny však podle mne na střechy nepatří, tedy aspoň ve vnitřním městě určitě ne.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Středa, 9.Srpna 2017, 16:44:25

Tak to by se vám líbilo v Opavě. Tady se seká málokdy, aby se ušetřilo. Ovšem, pokud vám nevadí plevel, kterému lze jen těžko zabránit v růstu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 10.Srpna 2017, 11:43:47

Pane Horáku, zrovna nedávno jsem v Mnichově jel kolem jednoho domku s "drny na střeše". Mám pocit že to byla snad nějaká garáž. Působilo to dozajista nezvykle - ale zase ne tak docela špatně. Je nutno také myslet na to, že to nejsou jenom nějaké obyčejné "drny", ale pro daný účel speciálně vypěstované traviny.

Ale hlavně: především ve velkoměstech mají tyto "drny na střeše" jednu krajně užitečnou funkci: dokáží totiž v těchto jinak zcela zabetonovaných lokalitách v parném létě zcela signifikantně snižovat teplotu, a tím činit za prvé život snesitelnějším, a za druhé se tím výrazně šetří energie na provoz klimatizačních zařízení.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Návod k použití trávníku. Čtvrtek, 10.Srpna 2017, 14:12:43

Z návodu k použití jisté sekačky na trávu, pro kterou lze nastavit výšku sečení od 2,5 do 7,5 cm v sedmi krocích (tedy asi po 8 mm):

„Střední poloha nejlépe vyhovuje většině trávníků. Nedoporučujeme použití 1. a 2. stupně nastavení výšky sečení (určeno pouze pro oblast Austrálie, N. Zéland, apod.). Sečenou trávu zkracujte pouze o 1/3 její délky (tzn. je-li maximální nastavení výšky sečení 7,5 cm, délka sečené trávy nesmí přesáhnout 11-12 cm).‟

Tráva by se tedy — aspoň podle návodu k použití sekačky — neměla v Česku sekat na méně než asi 4 cm. Sečením na 2 cm, jak to dělají třeba u nás v areálu výzkumných ústavů v Řeži, se navíc ani nic neušetří, protože znovu na ty 2 cm by se měla tráva posekat, sotva povyroste na 3, zatímco z 6 cm ji lze nechat růst až na 9 — a i když čím vyšší tráva, tím větší má fotosyntetickou plochu a tím rychleji roste, přece jen nemá růst úplně exponencielní, a tak jí to z 6 cm na 9 bude trvat o něco, byť možná jen o něco málo, déle než ze 2 na 3.

Sekáním vyšší trávy, třeba dvaceti centimetrové, na 5 cm by se ta tráva zřejmě ničila. Určitě vidíme kolem sebe mnoho praktických příkladů, že sekáním na 2 cm, ať už ze tří nebo z pěti, se ničí dosti spolehlivě. Nepochybně by se tak sečením trávníku na větší výšku ušetřilo na pravidelném dosévání trávy na vyholená místa.

S tou jednou třetinou je mi to trochu divné, při sečení na krmivo pro zvířata, pokud vím, nebyl nikdy problém nechat trávu vyrůst i na několik desítek centimetrů, a pak ji pokosit někde kolem pěti nad zemí. Asi pro pravidelně sekaný trávník platí trochu jiná pravidla než pro louku sekanou jednou do roka na seno a podruhé na otavu.

Každopádně i kdyby mi chtěli vrchní manažeři městských trávníků oponovat, že kvetoucí louka není zdaleka tak krásná, jak si myslím, a jednolitá zeleň pečlivě zbavovaná pampelišek a sedmikrásek že je mnohem krásnější, aspoň těmi návody k sekačkám by se snad řídit mohli. Nejspíš návody nečtou. Čtou Deník referendum?

Ivo Horák - Praha 3

Čtvrtek, 10.Srpna 2017, 14:31:11

Pravda, závěrečné podotknutí jsem ke svému příspěvku dodávat nemusel, pane Poláčku, jedna věta totiž nemohla nezkreslit můj vztah k problematice.

Třeba zatravnění plochých střech skladových hal bych přivítal a mohla by z nich být (všechna) golfová hřiště :). Nebo by se po stěnách takových monster měl aspoň pnout břečťan. Také by mi nevadilo, kdyby se parkoviště před hypermarkety či továrnami osadila stromy vhodného typu. Některé krajiny by ovšem mohly zůstat naopak otevřené, jak je pamatují (a postrádají) staří lidé. Také mi rozhodně nevadí, mají-li někde obyvatelé na domě (schované) maličké zahrádky, dokonce úly apod. Květiny v okenních truhlících mi budou vadit rovněž opravdu jen málokde.

Projekty, prezentující se vzrostlými stromy na střechách, terasách, ba i stěnách, nepřestanou pro ně být vesměs předimenzované. Není žádoucí, aby se dalo takhle (relativně snadno) tlačit na vyšší podíl zastavěné plochy.

Pak je tu ještě jedna okolnost. Jsem sice hodně "ekologický", ale právě tak rozhodný zastánce respektu k identitě sídel, krajů, zemí apod. Myslím si tedy, že ne vše patří kamkoli (výjimka může samozřejmě občas potvrdit pravidlo). Také vím, že architektura byla vždy do značné míry protikladem přírody.Obojího je nám třeba, ale ne nutně pronikání jednoho druhým.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Vegetace na budovách Pátek, 11.Srpna 2017, 13:42:23

Asi záleží na tom, jaká zástavba to je. Moderní architektura, i dobrá , má většinou problém s tím vypadat útulně, takže se mi zatravnění střech spíš líbí. Naproti tomu třeba na chrámu svatého Víta by mi vadily i ty truhlíky pod okny, v tom jsem konzervativní.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.