Německá média prý lhala o uprchlících. Můžeme to ale těm českým věřit?

Studie kritizuje německá média za jednostranný postoj k uprchlíkům. Česká média jim to umí osolit, ale sebekritika jim nejde.

Českými médii v posledních dnech proletěla zpráva o nové studii nadace Otto Brenner Stiftung, podle které německý tisk v roce 2015 a na počátku roku 2016 neinformoval dostatečně objektivně o uprchlické krizi. Podle autora studie, profesora Michaela Hallera z univerzity v Lipsku, redakce na vrcholku „vítací kultury“ propadly celospolečenské euforii a převzaly rétoriku vládních stran v duchu hesla „zvládneme to“.

Studie došla k závěru, že mainstreamový tisk ignoroval hlasy skeptiků, kteří upozorňovali na úskalí a problémy spojené s příchodem a integrací statisíců uprchlíků a migrantů. Redaktoři podle ní ve zpravodajských textech často nechávali problesknout vlastní názor, ve vztahu k odpůrcům imigrace z AfD či východu Německa pak nezřídka i přezíravý moralismus. Média tak vytvářela dojem názorového monolitu, který nepřipouští protichůdné postoje a příliš nekriticky přejímá rétoriku vládních elit.

Nad výsledky studie v České republice jistě hlasitě zajásali všichni ti, kdo se už od počátku vysmívali údajné německé naivitě a horlivě přikyvovali každému výkřiku zástupců Pegidy a AfD o „lživém tisku“, spiknutí elit a Angele Merkelové jako hrobařce evropské civilizace. Novinky.cz přispěchaly s titulkem „Německá média totálně selhala“, Mladá fronta dnes dokonce s tvrzením, že „Německá média o uprchlících lhala“.

Výsledky studie bezesporu nevyznívají vůči německému tisku lichotivě a kritika je zcela namístě. Způsob, jakým se o studii informovalo v českých médiích, však vypovídá mnohé i o kvalitě jejich vlastní práce.

V době, kdy si česká média studie všimla, už v Německu několik dní probíhala živá diskuse nejen o jejích poznatcích, ale i o způsobu, jakým je prezentoval týdeník Die Zeit. Ten měl data k dispozici jako první a označil tehdejší přístup německých médií jako selhání. Reakce autora studie Hallera na sebe nenechala dlouho čekat: Die Zeit, který do studie nebyl zahrnut, podle něj kritické vyznění studie příliš nadsadil. I přes pochybení, která studie odhalila, její autor důrazně odmítl paušálně hovořit o „selhání“ německých médií.

Slovenska_vojska_pri_re_evanju_migrantske_situacije_z_ve__zmogljivostmi_01I v České republice máme studii. Podle ní naše televizní zpravodajství ovládla jednostranná negativita – většina příspěvků prezentovala uprchlíky jako bezpečnostní problém a hrozbu pro českou společnost. Českým médiím však německá sebereflexe chybí. Foto SV, WMC

Česká média si této polemiky ani o několik dní později nestačila všimnout. Nejen že výsledky studie převzala i s kritickou špičkou z německého tisku, ale ještě navrch naložila vlastní vrstvu kritiky a odsouzení. Nejednalo se přitom o komentáře, kde by na tom nebylo nic divného, ale o zpravodajské články. Oproti výrokům autora studie, který se od výrazu „selhání“ distancoval, tak k českému čtenáři doputovaly zprávy o „totálním selhání“ a dokonce úmyslném „lhaní“ německých médií – což už není jen přehnané, ale rovnou nepravdivé tvrzení.

Pochybení českých médií
Dozvídat se o pochybení německých médií z článků, které se samy dopouštějí novinářských faulů, je pěkně absurdní čtení. Znalcům Bible se při něm může vybavit příběh o muži, který chtěl vyndat třísku z oka svého bratra, a trámu ve vlastním oku si přitom ani nevšiml. Co si takhle zamést před vlastním prahem a zrekapitulovat, jak se se složitým tématem uprchlické krize vypořádala média v českých zemích? Srovnatelná data o tisku zatím chybí, prezentaci uprchlické krize ve zpravodajství České televize a TV Nova však loni zkoumal tým vědců z Masarykovy univerzity.

Pohled do obou studií napovídá, že smetí je na obou stranách pořádná hromádka. K centrálním a nejlépe podloženým výsledkům studie Otto Brenner Stiftung patří, že německý tisk informoval o příchodu uprchlíků především z perspektivy politiků – a dával jim příliš velký prostor. Samotní uprchlíci, experti nebo běžní občané naopak tvořili jen několik procent z mluvčích, kterým dala německá média slovo.

Výsledek, ke kterému došla studie Masarykovy univerzity, je téměř identický: i v České republice to byli politici, kdo utvářeli povědomí o uprchlících a měli téměř monopol na komentování událostí spojených s jejich příchodem. Rozdíl je tedy hlavně ve způsobu, jak se politické špičky v obou zemích o tématu vyjadřovaly – ne v tom, jaký prostor jim k tomu média poskytla. Nezaslouží si také česká média kritiku za to, že nechala politické elity definovat problém, který má vedle politické roviny také hluboký celospolečenský dopad?

Dalším z hlavních bodů kritiky Hallerova týmu byla názorová jednostrannost německých médií, v nichž převládal pozitivní příběh o solidaritě Němců s lidmi, kteří potřebují pomoc, budou se úspěšně integrovat a podpoří ekonomickou prosperitu. Podle brněnské studie ovládla české televizní zpravodajství naopak negativita, kdy většina příspěvků prezentovala uprchlíky jako bezpečnostní problém a hrozbu pro českou společnost. Výzkum přitom ani nezahrnul zprávy na TV Prima, kde měli redaktoři přímo za úkol takovýto pohled na uprchlíky divákům servírovat.

Německá média pochybila hlavně v tom, že kvůli nedostatečné reprezentaci jedné části názorového spektra neplnila svou významnou úlohu – tedy přispívat k dialogu a porozumění ve společnosti, kritizuje Hallerova studie. Když někdo kritizuje české novináře za to, že jednostrannou negativitou přispěli k šíření strachu a rozdělení společnosti, vyslouží si maximálně výsměch za svou naivitu. Vždyť kolik je v České republice u médií, která vnímají jako svou úlohu přispívat k dialogu a porozumění ve společnosti?

V době klesajících zisků a rostoucí konkurence je pro značnou část novinářů hlavním kritériem hodnocení jejich práce počet kliků. Otázku tak můžeme posunout ještě dál – kolik redakcí českých médií vůbec vnímá jakoukoliv společenskou odpovědnost za to, co čtenářům předkládají?

Změna rétoriky a sebereflexe
Milníkem, který v Německu zahájil změnu jednostranné rétoriky, byly události silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem na přelomu roku 2016. Od té doby prošla německá média velkou sebereflexí. Řada redakcí přiznala vlastní chyby a podrobila svou práci kritice. Šéfredaktor Die Zeit Giovanni di Lorenzo už loni prohlásil, že média v roce 2015 do určité míry zapomněla na svou roli pozorovatelů a místo toho chtěla společenský vývoj spoluutvářet.

Hallerova studie končí v březnu 2016, tyto změny už tedy nestihla příliš zmapovat. I její autor ale v závěru uvádí, že redakce nyní dohánějí, co tehdy zanedbaly: kriticky posuzovat a zpochybňovat to, co říkají politici a úřady, a hledat skutečnou motivaci za jejich slovy. Dávat větší prostor protichůdným názorům, nepředstírat, že sama vědí vše nejlépe. Což je způsob, jakým německá média běžně pracují – s výjimkou tématu uprchlické krize, které se pro ně stalo slepou skvrnou.

Pokud se jí do budoucna vyhnou a budou dál dělat to, co ovládají na vysoké úrovni – od kvalitních rešerší po umění zasadit aktuální události do širšího kontextu a do hloubky informovat o dění ve světě – budou se mít česká média od nich i nadále co učit. Už jen samotné umění sebereflexe a následné změny kurzu je dovednost, kterou by většina českých redakcí potřebovala ještě trochu natrénovat. Pokud se spokojí s hledáním třísek v oku zahraničních kolegů, žádný posun kupředu je ještě dlouho nečeká.

A co si myslíte vy? Diskuse (15 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 31.Července 2017, 13:41:57

Nutno vidět, že v té obrovské vlně přílivu uprchlíků do Německa v té době bylo skutečně sotva možné - a to i pro sdělovací prostředky - zaujmout nějaký důsledně diferencovaný postoj. Všechno se nakonec točilo kolem jedné jediné otázky: uprchlíky přijmout - anebo odmítnout. Zachovat se vstřícně k těm, kteří v důsledku války a teroru opustili své domovy, poskytnout jim domov nový - anebo je odehnat od vlastního prahu.

A zůstane natrvalo světlým momentem německých médií, že ve své většině se přidala nikoli na straně šovinismu, nýbrž na stranu humanity. Neboť v té době začít vyzdvihovat všechny problémy které s takovým přílivem kulturně přece jenom značně vzdálených přesídlenců nevyhnutelně budou spojeny, by fakticky znamenalo přihrávat argumenty těm, kteří podpalovali ubytovny pro uprchlíky. Někdy prázdné, někdy i s těmi uprchlíky.

Ano, bylo by dozajista možno požadovat, aby ta média ty vznikající problémy přiznala poněkud dříve (ještě před tou pověstnou "silvestrovskou nocí"). Kdyby o nich referovala opravdu diferencovaně, objektivně a věcně, nikomu by to neublížilo, a naopak by se společnost na tyto problémy mohla předem lépe připravit.

Takže: ne že by se nestaly vůbec žádné chyby; ale jestliže německá média v tu kritickou chvíli namísto pouhého pasivního referování o tom, co se děje, si dovolila sama tu skutečnost také trochu spoluutvářet - jak řečeno, v dané souvislosti jim to jenom slouží ke cti.

V příkrém rozporu k většině médií českých, která ovšem také "utvářela skutečnost" - ale v zájmu přízemního českého ukoptěného šovinismu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Ano, německá média selhala tím, že referovala příliš pozitivně, Pondělí, 31.Července 2017, 20:21:21

ovšem ta česká selhala a selhávají tisícinásobně více v tom, že informují naprosto a absolutně negativně...

Jó, třísku v očích bližního - a trám ve vlastním...:)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

V létě roku 2015 proběhla v německé SPD debata o potřebě imigračního zákona. Úterý, 1.Srpna 2017, 20:40:4

V té debatě tedy mimo jiné šlo také o potřebu rozlišovat mezi uprchlíky (včetně tzv. "válečných uprchlíků", tedy osob, které podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků uprchlíky nejsou, ale jsou osobami, na které se vztahuje možnost poskytnutí tzv. doplňkové či dočasné ochrany) a ekonomickými migranty.

V Die Welt vyšel 30.8. 2015 komentář Gerharda Schrödera. Předmětem jeho kritiky v tomto komentáři byla ta samá skutečnost, kterou zde v diskusích o migrační krizi dlouhodobě kritizuji i já. Rozdíl je ovšem v tom, že Schröder si za tuto kritiku nevysloužil nálepku xenofoba či fašisty, naopak by mu za to zde v DR možná někteří i zatleskali, nebo možná ne - nevím. Já jsem se však zde v DR za stejnou kritiku setkal bohužel s velmi nenávistnými reakcemi ze strany těch, kteří sami sebe považují za humanisty.

Gerhard Schröder v tom komentáři z léta 2015 totiž napsal, že zahlcení azylového řízení lidmi, kteří na azyl nárok evidentně nemají a které je pak třeba vracet zpět do země původu ((a to se samozřejmě nedaří)), poškozuje ty, kteří skutečně ochranu a pomoc potřebují.

To ale nebylo hlavním sdělením Schröderova článku, tím totiž bylo něco jiného:
Migranti, kteří v Německu žádají o azyl, ale zároveň jsou prakticky bez šance ho získat, "negenerují zisk". Tedy - ta situace "negeruje zisk" ani pro ty, co přicházejí, ani pro německou ekonomiku. Německo totiž prý potřebuje novou pracovní sílu (pěkně moderně řečeno - "lidské zdroje":-), potřebuje tedy (podle Schrödera) otevřít dveře legálnímu přistěhovalectví, což mělo být oním důvodem pro přijetí imigračního zákona. Odlehčilo by to přetíženému azylovému řízení, do kterého by již zcela zbytečně nevstupovali i ekonomičtí migranti a bylo by to tedy z tohoto pohledu možná prospěšné pro všechny (pro uprchlíky či osoby, na které se vztahuje možnost poskytnutí tzv. doplňkové ochrany, pro ekonomické migranty i pro německou ekonomiku)

-------------------------------

Německá veřejnost ale nejspíše nemá vůbec tušení o tom, že čtyřicet procent oněch "lidských zdrojů" pro německý průmysl, zachráněných z člunů pašeráků, se nenalodilo dobrovolně, ale byli k tomu donuceni (Arjan Hehenkamp, generální ředitel humanitární organizace „Lékaři bez hranic“).

Německá veřejnost nejspíše nemůže mít tušení ani o tom, že značná část migrantů je shromažďována ve "skladech lidí" na severu Afriky, kterým se eufemisticky říká detenční tábory, ale které jsou naprosto srovnatelné s koncentráky 2. světové války.

Rovněž tak nemůže mít německá veřejnost tušení o tom, že lidé, kteří v obavách ze smrti na moři odmítnou nastoupit na přeplněný člun pašeráků vyjíždějící na rozbouřené moře, mohou být povražděni ještě na pobřeží, aby ten výnosný obchod nekazili. (Podle březnové zprávy Mezinárodní organizace pro migraci bylo na pobřeží u libyjského města Sábrata o prvním březnovém víkendu překupníky zavražděno 22 migrantů ze subsaharské Afriky. Podle svědectví přeživších byli zavražděni proto, že odmítli nastoupit na loď pašeráků.)

Německá veřejnost nemůže mít tušení ani o tom, že "zákazníci" pašeráků, kteří nikam migrovat nechtěli, jsou odchytáváni na ulicích, umísťováni ve skladech lidí a proti své vůli nahnáni na lodě pašeráků. Mají totiž hodnotu v penězích a jsou zbožím (Arjan Hehenkamp, generální ředitel humanitární organizace „Lékaři bez hranic“).

Německá veřejnost nejspíše nemůže mít tušení o podílu italského kriminálního podsvětí na organizování tohoto obchodu s lidmi a ziscích z něj.

Pokud by o tom všem byla veřejnost i politici informováni, nevěřím tomu, že by tento zrůdný obchod s lidmi chtěl kdokoliv podporovat. I když v případě politiků jsem nejspíše bezdůvodně optimistický, oni totiž o těch zvěrstvech vědět museli.

Odpor proti těm zvěrstvům však logicky musí být ideologickými či pragmatickými zastánci těchto zvěrstev interpretován jako xenofobie a nenávist vůči migrantům. Neříkám, že zde taková nenávist není - značným úsilím o polarizaci společnosti už se i tuto nenávist podařilo vypěstovat. Primárně se ovšem vždy jednalo nikoliv o nenávist vůči migrantům, ale o vztek na politiky, kteří nelidskost interpretují jako humanismus.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Ten zrůdný obchod přece kvete proto, Středa, 2.Srpna 2017, 12:40:53

že neexistují legální cesty, jak se sem dostat.

Xenofobem je ten, kdo zde ty lidi jednoduše nechce.

Komu příchod oněch cizinců nevadí, ale požaduje, aby migrace měla určitá pravidla, ten samozřejmě xenofobem není.

Bohužel většina české společnosti NECHCE žádné migranty z muslimských zemí. A chyby EU, chaos - a pašeráci, to jsou jen podpůrné argumenty, často záminky.

Takže, p. Nusharte, ptám se vás: Vadil by vám příchod lidí z muslimských zemí, i kdyby byl organizovanější a měl pravidla, anebo ne? Jednoduchá otázka a jednoduchý test, jestli jste xenofob.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Udivuje mě, pane Plevo, že prvořadou otázkou Středa, 2.Srpna 2017, 20:59:18

je zde to, zda jsem xenofob a zda většina české společnosti chce či nechce migranty a až poté by snad byl prostor pro zamyšlení nad výše popsaným utrpením novodobých afrických otroků, nelidsky ždímaných pašeráky. Domnívám se, že ty otázky je třeba řešit v opačném pořadí.

Ale budiž, odpovím tedy na Váš test xenofobie: Odlišení uprchlíků (včetně těch válečných, kteří podle zmíněné Úmluvy definici uprchlíka nesplňují a měla by jim tedy být poskytnuta tzv. doplňková ochrana) od ostatních migrantů, proti kterému se zde příznivci migrace - potažmo multikulturalismu - vždy ostře vymezovali, je podle mého dlouhodobého a mnohokrát zde prezentovaného stanoviska (a jak vyplývá ze zmíněného komentáře, patrně i podle Gerharda Schrödera) základním předpokladem existence takových pravidel migrace, o kterých se zmiňujete i Vy (pokud jsem Vás dobře pochopil) jako o určitém předpokladu vstřícnějšího postoje veřejnosti k cizincům.

Zatímco tedy poskytování mezinárodní ochrany lidem pronásledovaným ze zcela určitých (Úmluvou vymezených) důvodů a také lidem ohroženým válečnými konflikty je naší morální povinností a jsme k tomu i zavázáni příslušnými mezinárodními úmluvami, přijímání ostatních cizinců (přijíždějících například za prací) je věcí celospolečenského konsenzu, konkretizovaného prostřednictvím nedokonalých demokratických procedur až po samotné vydání či nevydání vstupních víz příslušným osobám.

Pokud se ale někdo rozhodne ta pravidla nerespektovat a masivně a bez hledání společenské shody tlačit na jejich změnu (ve smyslu nerozlišování mezi poskytováním mezinárodní ochrany z jasně vymezených důvodů a ostatním přistěhovalectvím, ve smyslu ztráty kontroly státu nad tím, kdo a z jakých důvodů vstupuje na jeho území), pak se samozřejmě nemůžeme divit, že společenský konsenzus je takovýmto přístupem rozbit a vzniká nebezpečné napětí. V tomto silovém poli se pak bohužel indukují i zcela opačné a velmi nebezpečné krajní postoje, čímž je zaděláno na konflikt.

Předpokladem k tomu, aby migrace nebyla neřízená a fungovala podle nějakých udržitelných pravidel, je stabilita systému, k jejímuž udržení musí ona pravidla směřovat a pomáhat. Donedávna funkci určité zpětné vazby plnila možnost neúspěšné žadatele vracet. To však již prakticky nefunguje a při současných počtech migrantů ani fungovat nemůže. Nestabilita systému je dále prohlubována masivním náborem nových migrantů ve zdrojových zemích, ať už pomocí lží a podvodů (jak to například popisuje sedmdesátiletá členka kongregace Dcer Panny Marie pomocnice, sestra Maria Rohrerová, která žije v Africe už čtyři desetiletí), přinucením k migraci, násilným odchytáváním "zákazníků" v ulicích Libyjských měst, nebo dokonce přinucením pod pohrůžkou smrti, jak to popisuje ředitel organizace Lékaři bez hranic, Arjan Hehenkamp a březnová zpráva IOM. Zavedením neomezeného legálního příjmu všech migrantů na evropském kontinentu by se pravděpodobně činnost pašeráků jen zintenzivnila, "sklady lidí" - neboli severoafrické koncentráky - by se naplnily ještě více a utrpení těchto lidí by se zintenzivnilo. Otázku, zda jsem xenofob, pokládám ve srovnání s tímto utrpením a zlem za celkem podružnou.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Takže pane Nusharte Čtvrtek, 3.Srpna 2017, 08:25:18

Co podle Vás mělo Česko dělat? Jak se mělo Česko postavit uprchlické krizi? V čem podle Vás zejména selhalo? V čem tkví podle Vás hlavní morální vina České republiky?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Kolaříkovi Čtvrtek, 3.Srpna 2017, 09:44:2

Česká republika na nelidském chování obchodníků s lidmi (z jejichž zisků je financován islamistický terorismus) přímou morální vinu nenese.

Aby se zmírnilo utrpení lidí, je nutné tento obchod zastavit. Pokud v tom Česká republika může nějak pomoci, měla by to udělat. Pokud něco pro zastavení tohoto obchodu udělat mohla a neudělala to, je to její morální vina.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Nusharte Čtvrtek, 3.Srpna 2017, 09:57:17

Mně jde hlavně o to, jak se Česká republika zachovala v momentě, kdy se po balkánské cestě valily statisíce uprchlíků, Řecko bylo jimi zaplaveno, Chorvatsko, Maďarsko, potom i Slovinsko, a německá spolková kancléřka pronesla svoje památné "My to zvládneme".

Zachovala se Česká republika mravně?

Martin Pleva - pedagog, Brno

Dobře, v testu jste celkem obstál, ale není mi jasné, Čtvrtek, 3.Srpna 2017, 11:04:32

o jakém nerozlišování mezi uprchlíky a ekonomickými migranty mluvíte, když přece běží (a na plné obrátky, třeba v tom Německu, že) azylové řízení, jehož podstatou je právě ono rozlišování.

Ale na druhé straně je jasné, že škatulky čistě ekonomický migrant/uprchlík jsou často velmi pofidérní, jak jsem psal už v jedné z našich prvních diskusí: v zemi, kde je násilí, je bída, a naopak.
Ale právě proto, že mnozí lidé trpí bídou atd., měli bychom být vstřícní i vůči oněm ekonomickým migrantům, i když samozřejmě přijímání uprchlíků stojí výš a má přednost.

A poslední věc: úplně nesmyslné je vaše tvrzení, že legální cesty by pašeráky ještě posílily. Proč se v rámci EU nepašuje zboží? No protože zde platí jeho volný pohyb. Pašovat přece můžete někoho nebo něco jenom proto, že je to nelegální. Jakmile věc zlegalizujete, zmizí pašování. (Samozřejmě zde volný pohyb v pravém slova smyslu platit nemůže, ale mohou být jednoduše legální způsoby, jak se do Evropy dostat - a už to by stačilo, protože většina běženců by raději volila legální cestu, i s rizikem odmítnutí, než mnohem větší riziko - vydat se do rukou pašerákům).

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

To jsem rád, že tu xenofobku už mám konečně z krku! Čtvrtek, 3.Srpna 2017, 16:59:5

To bude Prófa koukat: Ani zápočet z multikulturní výchovy ještě nemá a xenofobku dal za 3! Jóóó!!! Dem se vožrat s Ahmedem, abysme to voslavili! (Ahmed zápočet z multikulturáku má, ale Xenu dělá zejtra napotřetí.)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

no jo, to už tu bylo Pátek, 4.Srpna 2017, 11:34:26

Jako už mnohokrát, pan Nushart utekl před obtížnou otázkou (zde od pánů Kolaříka a Plevy) k "humoru".

Ivo Horák - Praha 3

Jak si nezadat a jak dobře zabalit inzerci Pátek, 4.Srpna 2017, 18:42:0

Média bývají konformní, poplatná, taková průtoková. Ano, leckdy vypadají (chtějí vypadat) nezávisle, moderně a nově, je to ovšem asi tak, jako když mladí nosí prořezané džíny nebo tetování.

Nejen o médiích v Německu loni, ale třeba také v USA při jejich válčení na Blízkém Východě bylo časem konstatováno jisté selhání, nedostatek odstupu od oficiálního (a široce sdíleného) postoje.

Právě tak však platí, že média nedokáží "odpálkovávat" rozšířené populistické postoje a bojí se zaostat. A to se stalo po té silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem. Mechanismus se překlopil a bylo už jedno, zda v důsledku sofistikovaného informačního ataku nebo prostě fámy. Událost-neudálost, z pohledu statistiky nevelká odchylka od normálu, a "situace na hřišti" se obrátila.

Doufejme, že aspoň některá média jsou k popsané opatrnosti, abych to nazval hezky, vedena také pocitem odpovědnosti, nejen snahou nešlápnout...

Martin Pleva - pedagog, Brno

P, Nusharte, Sobota, 5.Srpna 2017, 11:36:34

několik věcí:

1. Nejdřív opět pár otázek k zápočtu: Jsou v zemích, odkud lidé přicházejí, války, násilí a terorismus? Panují tam diktatury a jdou tam porušována lidská práva? Mají tam ti lidé perspektivu? Je tam bída? Jsou tam - a to je a bude zřejmě nejdůležitější faktor - ekologické pohromy?
Nebýt tohoto, (masová) migrace by se nekonala. Přiznávám, že "klamavá reklama" ze strany obchodníků s lidmi hraje svou roli, ale nemohla by být tak účinná, nebýt objektivních podmínek. Takže vy sám si vlastně odpovídáte: pokud bych mohl žít doma... jenže ti lidé se domnívají, že nemohou... To je evidentní.

2. Přejal jste tvrzení, které stále slyšíme od xenofobů a ultrapravičáků: Že někdo migraci podporuje, vybízí k ní, propaguje ji, dokonce řídí a organizuje atd. Nevím, kdo je tím míněn (aspoň pokud hovoříme o veřejném prostoru). Naopak, všichni politici si s migrací neví rady a jistě by byli rádi, kdyby skončila. A prakticky i všichni vítači říkají, že nejlepší by bylo, kdyby lidé nemuseli ze svých domovů odcházet, že je tedy nutné zlepšit a stabilizovat situaci ve zdrojových zemích.
A tohle je podle mého soudu podstata vašeho omylu. Vy (a s vámi velká část naší veřejnosti) se pořád domníváte, že migrace je jakýsi rozmar, který si někdo (šílený) vymyslel. Nechápete, že v současném světě je to bohužel objektivní fakt, a pokud chceme, aby se zmírnil, musíme změnit "ten svět", méně pateticky řečeno musíme změnit ony podmínky a poměry, které migraci vyvolávají.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Plevovi - než se dostanu k obsáhlejší odpovědi Sobota, 5.Srpna 2017, 14:01:36

K Vašemu bodu č.2 (že někdo migraci podporuje, vybízí k ní, propaguje ji, dokonce řídí a organizuje atd.)

Mezi jinými to společně s xenofoby a ultrapravičáky tvrdí i ředitel organizace Lékaři bez hranic Arjan Hehenkamp.

Kam plynou zisky z obchodu s lidmi, to je celkem logické. Nedávno zde Filip Outrata upozornil na knihu italské autorky, která se tímto tématem zabývá.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Nemluvím o kriminálním podsvětí, p. Nusharte, Pondělí, 7.Srpna 2017, 15:08:23

ale o politicích, kteří by byli blázni, kdyby si přidělávali problémy a dobrovolně migrací naštvávali vlastní voliče.

A mluvím o publicistech, intelektuálech, osobnostech atd., kteří jsou "sluníčkoví" a požadují k migrantům vstřícnost. Jistě, můžete říci, že jsou zkorumpovaní a podplacení pašeráky, ale to je velmi vážné obvinění, které byste musel dokázat...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.