Doktorská stipendia jsou pod hranicí chudoby, studenti podporují zvýšení

Většina doktorandů musí během studiu pracovat, a to alespoň na polovinu úvazku. Průměrná délka doktorského studia stále roste. Téměř polovina studentů doktorát vůbec nedokončí. Doktorandi proto žádají navýšení stipendií na dvojnásobek.

(pd)

07.06.2017 03:00

Scientist-2141259_960_720

Zvýšení doktorských stipendií je nezbytným předpokladem k rozvoji vědy v České republice. Foto Pixabay

Průměrná výše doktorského stipendia činí v České republice sedm tisíc pět set korun. Je tak nejen nižší než státem garantovaná minimální mzda. Je i pod hranicí chudoby v České republice. Doktorandi jsou přitom pro řadu škol nezbytnou silou zajišťující výukovou i vědeckou činnost. Leckde musejí na své fakultě trávit čas odpovídající i celému pracovnímu úvazku.

Dlouhodobé podfinancování vysokého školství a tím i nemožnost doktorandská stipendia zvyšovat vede k demotivaci celé řady mladých lidí, kteří by měli být silou modernizující v budoucnosti Českou republiku. To vše píše Česká asociace doktorandek a doktorandů v otevřeném dopise předsedovi vlády a ministrovi financí. V dopise odeslaném na konci května také vyjadřují podporu snaze ministryně školství Kateřiny Valachové rozpočet na vysoké školství navýšit a využít je i na zvýšení doktorandských stipendií.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požaduje navýšení rozpočtu vysokého školství o čtyři a půl miliardy. Na doktorandská stipendia by z této sumy měla jít necelá čtvrtina. Díky tomu by mohla být stipendia studentů doktorského studia zvýšena přibližně na dvojnásobek. Zvýšení doktorských stipendií přitom už dříve podpořila svými usneseními vláda i Sněmovna.

„Prakticky všechny resorty vznesly požadavky nad rámec návrhu ministerstva financí. V součtu by tyto nadpožadavky navýšily plánovaný deficit státního rozpočtu řádově o osmdesát miliard korun, což není možné uskutečnit, chce-li vláda dodržet svůj záměr udržet deficit na rok 2018 ve výši padesát miliard korun,“ odpověděl Deníku Referendum Filip Běhal z ministerstva financí s tím, že struktura rozpočtů jednotlivých kapitol se bude teprve upřesňovat.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) jednala o rozpočtu s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) 6. června. Ministerstvo školství na otázku Deníku Referendum uvedlo, že „nadále trvá na svém návrhu výše rozpočtu pro rok 2018. Do rozpočtu vysokých škol zatím není promítnuto oproti roku 2017 žádné navýšení. Jak řekla paní ministryně již dříve, tento stav neumožňuje pokračovat v realizaci změn financování vysokých škol“.

Zadarmo nelze bádat, ani plánovat
Ani sedm a půl tisíce korun ale není suma, na kterou by dosáhli všichni doktorandi. „V současné době mám stipendium šest tisíc, takže musím chodit do práce a doktorátu se věnuji po nocích a o víkendu. Utíkají mi termíny žádostí o granty nebo výzkumné pobyty, jsem ráda, že zvládnu naplnit nejakutnější studijní povinnosti, abych se ve studiu udržela. Pokud potřebuji jet na konferenci nebo jinou odbornou akci, musím si na to vzít dovolenou,“ popsala Deníku Referendum Jana Římanová, doktorandka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Doktorandi si navíc stále musejí platit i zdravotní a sociální pojištění, a to třeba i v případě studia v zahraničí.

Od povinnosti hradit si zdravotní pojištění pravděpodobně některé doktorandy oprostí novela zákona o státní sociální podpoře. Pojištění však na základě návrhu Vlasty Bohdalové (ČSSD) uhradí stát pouze za studenty bez zdanitelných příjmů, kteří nejsou zaměstnanci nebo OSVČ. Takových je mezi doktorandy staršími dvaceti šesti let pouze čtyřicet tři procent.

„Aby člověk mohl napsat kvalitní disertační práci, měl by se věnovat výzkumu na plný úvazek, systém to tak i předpokládá. I když má student štěstí a rovnou při nástupu skočí do rozjetého grantu, případně mu vyjde žádost, dostane se k penězům až třeba ve druhém ročníku. Naprostá většina doktorandů obvykle pracuje alespoň na půl úvazku někde jinde, jinak se neuživí,“ vysvětlil Deníku Referendum Tomáš Halamka, doktorand z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Průměrná doba studia neustále roste
Analýza České asociace doktorandek a doktorandů shromáždila další data, která s problémem nízkých doktorských stipendií souvisí. Průměrná doba doktorského studia od roku 2002 neustále stoupá, v současnosti činí pět a půl roku. Řádná doba studia přitom představuje tři až čtyři roky, po uplynutí této lhůty je doktorand automaticky přeřazen ze studia prezenčního na kombinované, tedy dálkové, a ztrácí nárok na doktorské stipendium.

Téměř polovina studentů doktorské studium vůbec nedokončí. Přestože poměrem doktorandů na počet obyvatel jsme nad průměrem Evropské unie, počtem absolventů doktorského studia jsme naopak pod ním. Pouhých osm procent studentů uvádí, že doktorát nedokončilo, protože nevyhovoval jejich představám. Sedmnáct procent z nich nedokončení studia odůvodnilo nedostatkem času, osm procent nedostatkem financí a dvacet šest procent pracovním vytížením. Na nedostatečnosti doktorského stipendia se shodlo sedmdesát pět procent z nich.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.