Zeman podepsal ztížení pravidel pro nezávislé kandidáty na prezidenta

Jan Gruber

Nový zákon o volbách zpřísňuje podmínky pro sběr podpisů pod nominační petice prezidentských kandidátů. Na změnu mohou doplatit především ti, kteří nebudou do boje o místo na Hradě vysláni politickou stranou.

Sběr podpisů pod petici na podporu prezidentského kandidáta bude složitější. Lidé, kteří budou chtít podpořit nezávislého kandidáta či kandidátku, budou nově muset pod petici napsat kromě svého jména i číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Změna by měla zabránit opakování sporů ohledně platnosti podpisů. Ministerstvo vnitra před pěti lety kvůli chybám na podpisových arších odmítlo některé kandidáty k volbám zaregistrovat. Změny vyplývají z novely volebních zákonů, kterou ve středu podepsal prezident Zeman.

Podpisy pod nominačními peticemi se zabýval i Ústavní soud. Ten ještě před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že „zákon o volbě prezidenta republiky obsahuje mezeru, která by mohla být hodnocena jako protiústavní, pokud neukládá ověření skutečného, nezaměnitelného a individualizovaného projevu vůle petenta, tj. ověření pravosti jeho podpisu“. Soud také nabídl možnost snížit počet podpisů nutných k prezidentské nominaci.

Na základě tohoto rozhodnutí Ústavního soudu pak reagovala vláda, která ovšem až v srpnu loňského roku postoupila příslušnou novelu k projednání Sněmovně. Původní záměr, aby změna začala platit už od letošního ledna, nevyšel ministrovi vnitra Milanu Chovancovi o dva a půl měsíce.

Stávající prezidentští kandidáti vítají, že mohou začít se sběrem podpisů. Nešetří ale kritikou, pokud jde o mnohaměsíční nejistotu, pokud jde o způsob, jak podpisy sbírat. „Již měsíce jezdím po celé zemi za lidmi a všude potkávám spoustu lidí, kteří mi chtějí svůj podpis dát,“ řekl Deníku Referendum prezidentský kandidát Michal Horáček, „jenže doposud to nebylo možné.“ Horáček také potvrdil, že povinnost přidat na petici i číslo občanského průkazu nebo pasu bude pro sběr podpisů představovat komplikaci. Nechtěl ale v tuto chvíli odhadovat její dopady.

Podle senátora a prezidentského kandidáta z roku 2013 Jiřího Dienstbiera (ČSSD) změna zákona komplikacím s průkazností podpisů může předejít pouze částečně. „Nepochybně je číslo občanského průkazu nebo pasu dalším identifikačním znakem, a ztěžuje tak uvádění osob, které ani nemusejí vědět, že jsou pod peticí ‚podepsány‘,“ řekl Dienstbier. „Sběrači podpisů však nemají právo požadovat předložení dokladu, a nemohou tak ověřit, zda číslo skutečně odpovídá.“

Podle Dienstbiera nelze vyloučit ani podvod ze strany kandidujících a jejich sběračských týmů. Před minulou prezidentskou volnou se například hovořilo o opisování podpisů mezi jednotlivými sběračskými týmy.

I Michal Horáček se domnívá, že problémy s pravostí podpisů ani se změnou zákona nezmizí. „Jestli si někdo vymyslel jména a bydliště, tak asi není problém vymyslet i číslo občanského průkazu,“ povzdechl si prezidentský kandidát a dodal, že za smysluplný považoval alternativní návrh, kde se počítalo se snížením počtu podpisů na osm tisíc, které by musely být ověřeny na Czech POINTu.

Tomáš Nakládal, tiskový mluvčí prezidentského kandidáta Marka Hilšera Deníku Referendum sdělil, že zavedením nové kolonky čísla občanského průkazu nebo cestovního pasu se v praxi minoritní jev falšování podpisů stejně nevyřeší. „Pokud se mezi sebou dva kandidáti na prezidenta domluví, mohou si údaje i s čísly občanských průkazů mezi sebou vyměnit,“ upozornil na stejné riziko jako Dienstbier.

Dále pak uvedl, že Marek Hilšer tuto změnu považuje za další klacek pod nohy občanské společnosti. Jde podle něj o ztížení podmínek vstupu do volebního klání pro všechny kandidáty, kteří nemají zázemí parlamentní politické strany. I Nakládal pak zdůraznil, že změna přichází na poslední chvíli.

„Není bez zajímavosti, že tato novela volebního zákona přichází z dílny ministra vnitra, tedy Milana Chovance, který veřejně deklaroval svou přízeň a podporu Miloši Zemanovi. Touto novelou ale Chovanec nevyřešil problematiku pravosti podpisů, pouze zkomplikoval snahy všem nezávislým občanským kandidátům,“ dodal Nakládal v závěru svého vyjádření a vyjádřil přesvědčení, že i přesto se Hilšerovi podaří dostatečný počet podpisů posbírat.

Dienstbier se stejně jako Hilšer domnívá, že změna „je z pohledu kandidátů zásadním zhoršením šance na splnění podmínky počtu podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Požadavek uvedení čísla občanky nebo pasu spolehlivě odradí podstatnou část těch, kteří by jinak petici podpořili“. A dodal že z vlastní zkušenost ví, jak bylo náročné poctivě nasbírat padesát tisíc podpisů i za podmínek platných v minulé volbě. Podle Dienstbiera nešlo ani tak o neochotu podpořit kandidáta, ale spíš nechuť ztrácet více než pár vteřin času na jakoukoliv veřejnou záležitost.

Úmysl ucházet se ve volbách o prezidentskou funkci zatím oznámili pouze textař a hudebník Michal Horáček, výše zmíněný lékař Marek Hilšer, předseda republikánů Miroslav Sládek, neznámý podnikatel Igor Sládek a stávají prezident Miloš Zeman.

Hovoří se i o dalších jménech. Jedním z často zmiňovaných kandidátů je bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Politické strany si dávají s představením vlastních kandidátů na čas a stále není jisté, zda například ČSSD nebo hnutí ANO vůbec někoho do boje o Hrad vyšlou. Vhodného prezidenta či prezidentka hledá rovněž iniciativa Kroměřížská výzva.