Bezplatná pomoc, která přijde draho

Návrh zákona o bezplatné právní pomoci je šit na míru advokátské komoře, vytváří sociální bariéru pro potřebné a ukazuje rozpory mezi členy vlády za sociální demokracii.

Návrh zákona na poskytování bezplatné právní pomoci předložený ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) svěřuje právní pomoc potřebným pouze do rukou advokátů registrovaných u České advokátní komory. Z poskytování právního poradenství by podle návrhu naopak měly být vyloučeny neziskové organizace.

Proti se ostře postavila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), podle níž Pelikán obešel její ministerstvo a nedodržel usnesení vlády. Ministr spravedlnosti naopak tvrdí, že jen plní úkol premiéra Sobotky, a podporu mu v tom poskytl novopečený ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Najevo tak vychází spor mezi sociálnědemokratickými členy vlády. Spor je to o to horší, že návrh zákona má zřejmé asociální rysy.

Každá právní porada, kterou podle návrhu budou moci poskytovat pouze registrovaní advokáti, bude uživatele stát stokorunový regulační poplatek či náhradu. Porada přitom má být v maximální délce pouhých 120 minut za rok. To je již při zběžné úvaze naprosto nedostatečný čas na důkladné zpracování složitých případů a efektivní poradu a pomoc. Odměnu pro advokáta v paušální výši 150 Kč za 30 minut (minimální délka porady) bude hradit stát.

PelikanNávrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána vyvolal rozpor mezi ministrem Chvojkou a ministryní Marksovou-Tominovou. Repro DR

Takto zpoplatněná právní pomoc ovšem již nebude bezplatná, ať se stanovenému poplatku bude říkat jakkoli. Plánovaný poplatek se skutečně pro mnohé může stát bariérou k získání právní pomoci, jak upozorňuje Chvojkův předchůdce ve funkci Jiří Dienstbier. A to není zdaleka jediná z problematických stránek návrhu.

Právníci z neziskových organizací mají s právním poradenstvím dlouholeté zkušenosti. Orientují se dobře v problémech lidí, kterým nejčastěji pomáhají, kromě praxe mohou nabídnout i dostatečný čas. Budou komerční právníci, navíc v čase ze zákona omezeném na pouhé dvě hodiny (!), schopni posloužit potřebným stejně dobře? Jeví se to na první pohled jako nepravděpodobné.

Proč má návrh zákona o bezplatné právní pomoci právě takovouto podobu? Odpovědí je zřejmě to, že je šit na míru České advokátské komoře (ČAK), jejímž dílem věcný návrh zákona pravděpodobně byl. ČAK dlouhodobě vyjadřuje názor, že by zákon o bezplatné právní pomoci měl být přijat, a zároveň že by měl omezovat její poskytování jen na advokáty.

Jako důvod, proč by bezplatné právní poradenství neměly provádět jiné subjekty, například neziskové organizace specializované na právní poradenství, uvádějí představitelé advokátní komory a ve shodě s nimi ministr Chvojka, že jen advokáti mají ze zákona pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s poskytováním právních služeb. Je otázka, zda je to opravdu relevantní argument, nebo spíš snaha zakrýt skutečnou motivaci.

Neziskovky, veřejný nepřítel?
Dá se jen spekulovat, nakolik v ochotě vyjít vstříc stanovisku advokátské komory a naopak opomenout neziskové organizace hrál roli ohled na často až zuřivé nepřátelství vůči neziskovým organizacím jako takovým, které je rozšířené v části společnosti a lze je pozorovat třeba v diskusích na Novinkách či Parlamentních listech.

Spojíme-li si dohromady deklarovanou blízkost ministra Chvojky prezidentu Zemanovi, jehož novou prezidentskou kandidaturu Chvojka podpořil a s nímž se podle svých vlastních slov „shodl v podstatě ve všem“, a názory Zemanovi nakloněné části veřejnosti včetně některých sociálních demokratů, kteří právě odpor k neziskovým organizacím často sdílejí, jeví se to jako dost pravděpodobné.

To je v každém případě velmi nezodpovědný přístup, protože neziskové organizace, jejichž šíře a různost je veliká a nelze je rozhodně posuzovat paušálně jako jeden celek, mají právě v oblasti právního poradenství velké zkušenosti a důležitou roli. Podle obecně prospěšné organizace In Iustitia zaměřené na pomoc obětem násilí z nenávisti mají nestátní a neziskové organizace k právní pomoci často lepší předpoklady než advokáti:

„Poskytovatelé služeb, kteří se specializují na pomoc obětem, mají ve svých týmech odborníky a odbornice poskytující celou škálu služeb, které se vzájemně doplňují podle aktuálních potřeb poškozených. Obětem se dostává nejen právní pomoci, ale současně i psychické a sociální podpory.“

Poskytování pomoci znevýhodněným lidem má svá specifika, není možné předpokládat, že advokáti budou tuto náročnou a specializovanou činnost vždy provádět stejně profesionálně. Často jim chybí potřebné neprávní kompetence, například při jednání s lidmi v akutní krizi nebo s posttraumatickou poruchou.

Organizace In Iustitia se domnívá, že by právní pomoc měli poskytovat nejen advokáti, ale i poskytovatelé sociálních služeb. Vedle sebe mohou fungovat dva systémy, poskytování právní pomoci advokátem a dalšími poskytovateli služeb obětem. Již dnes to ostatně podle jiných platných právních norem tak funguje, právní pomoc poskytují například odborové organizace či antidiskriminační poradny.

Asociální přešlapy mohou přijít ČSSD draho
Celá situace kolem bezplatné právní pomoci působí dojmem, že hlavním záměrem je předat veškeré státní finance za poskytování této pomoci výhradně advokátům, zatímco reálná činnost bude nadále do velké míry na bedrech neziskových organizací, které budou muset připravovat klienty k tomu, aby byli schopni s advokáty spolupracovat – po psychologické stránce, ale třeba i při vyplňování formulářů.

Zavedení paušálního stokorunového poplatku za nedostatečnou dobu poskytované poradenské služby je navíc zcela zjevně asociální. Je velice smutné, že se aktérem tohoto asociálního opatření, byť zřejmě v roli prodloužené paže advokátské komory, stává ministr pro lidská práva za sociální demokracii.

Postup sociálního demokrata Chvojky připomíná počínání jeho stranického kolegy, ministra průmyslu Jana Mládka, a jeho vedení rezortu ve věci mobilních operátorů. Ten, kdo stále více působí dojmem, že mu jde o zájmy určité úzce vymezené skupiny, jako velkých operátorů či advokátů, a ne o potřeby většiny občanů, jednoduše nemůže být věrohodným představitelem sociálnědemokratické politiky.

Mládek byl nakonec premiérem Sobotkou odvolán. Jan Chvojka je v úřadu tak krátce, že zcela jistě odvolán nebude. Bezplatná právní pomoc pro osoby v nouzi je kromě toho mediálně mnohem méně atraktivní téma než tarify mobilních operátorů. Přesto se dá očekávat, že tento další asociální přešlap ČSSD si mnozí zapamatují a při blížících se volbách bude sociální demokracii přičten k tíži.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.