Ani změna, ani naděje. Obama po sobě nechává truchlivé dědictví

Cornel West

Obama selhal prakticky ve všech ohledech, a to proto, že nenašel odvahu konfrotovat se s korumpovaným a násilnickým systémem. Vedlejším produktem nedostatku jeho odvahy je Donald Trump i vzestup islámského fašismu.

Před osmi lety se celý svět chystal na velikou slávu: ve Spojených státech měl být do prezidentského křesla uveden skvělý, okouzlující černý muž. Dnes, při pohledu na prolhaného, škodolibého bělocha, jenž ho má nahradit, se o mnohé z nás pokoušejí mdloby.

Tváří v tvář tak prudkému sešupu nejvyššího úřadu nejmocnější říše světových dějin se jen stěží bráníme černému cynismus či nihilismu. Existuje v tak zkažených časech vůbec nějaká naděje, že pravda a spravedlnost převáží? Má vůbec Amerika dost sil být k sobě upřímná a vyrovnat se se svou sebevražednou závislostí na kultu peněz, se svou zbabělou xenofobií?

Ralph Waldo Emerson a Herman Melvile — dva velcí veřejní intelektuálové Ameriky devatenáctého století — se potýkali s podobnými otázkami a dospěli nakonec ke stejnému závěru jako kdysi Hérakleitos: charakter člověka je jeho osudem (jinak řečeno, „zasej charakter a sklidíš osud“).

Vláda Baracka Obamy byla možná naší poslední šancí vymanit se z neoliberálního zakletí. Naše životy ovládají komerční značky rozkládající osobní integritu a ziskuchtivé korporace, které pohrdají veřejným zájmem. Náš postpravdivý, bezectný svět se zalyká spotřebním zbožím a honbou za penězi bez ohledu na pravdu, poctivost i dlouhodobé přežití planety. V přímém přenosu jsme svědky úplné gangsterizace světa v postmoderním hávu.

Obamova vláda noční můru jménem Donald Trump nezplodila, ale přímo k jejímu zrodu přispěla. Svůj díl viny na tom nesou Obamovi fanouškové, kteří ho odmítali kritizovat a činit ho zodpovědným za různé prohřešky.

V roce 2009 jsme Obamu prosili, aby se rozešel s Wall Streetem a oddlužil raději obyčejné lidi. On ale poslechl své „chytré“ neoliberální poradce a pomohl bankám. V březnu 2009 se sešel s hlavouny z Wall Streetu a uklidnil je: stojím mezi vámi a vidlemi. Jsem na vaší straně a budu vás chránit. A ani jeden bankéř nebyl za své zločiny odsouzen.

×
Diskuse
Teď se navíc definitivně potvrdilo, že Obamova vláda přímo podporovala IS.
http://a2larm.cz/2017/01/bily-dum-chtel-aby-islamsky-stat-v-syrii-silil/

To je konečná.
Hlouběji nelze klesnout.

Barack Obama odchází jako ten, který totálně selhal...
A že si americká černošská elita místo kritiky zvolila rasismus, v podstatě taky nepřekvapí. Přitom byla jediná, kdo si asi kritiku mohl dovolit.
IH
January 19, 2017 v 16.41
Byl jednou jeden...
Prezident Obama zklamal očekávání do něho vkládaná z několika podstatných důvodů.

Tato očekávání byla nepodložená.
Tato očekávání byla příliš velká.
Tato očekávání byla příliš rozmanitá, protichůdná.

Nepodloženost je třeba konstatovat především u očekávání, která předpokládala změny revolučního typu. Obama nevstupoval do funkce se záměry zásadně Ameriku změnit. Na to byl jak s ní příliš srostlý a spokojený, tak také dobře jí znalý a realistického náhledu schopný.

Přílišná velikost očekávání vyvstala jasně v konfrontaci s nedostatečnou voličskou podporou Obamovy politiky, z čehož vzešel odpor zákonodárců a ovšem i poměry v mnoha státech USA. Také lze říct, že volební charakter a širokospektrálnost Demokratické strany Obamovi právě nepomáhaly. Ekonomický pokles a tvrdě prosazované zájmy korporací si rovněž vyžádaly své.
Prezidentova snaha získat a udržet lepší pověst ve světě a více prostředků doma byla globálními protihráči USA vyhodnocena jako potenciální slabost a příležitost k tvrdšímu postupu. Do karet jim hrálo sílící postavení dalších světových center, které mělo být, nazíráno USA, zužitkováno docela jinak.

Posléze je třeba konstatovat, že očekávání vkládaná do historického Obamova mandátu bohatými, vzdělanými, liberálními příslušníky elit či establishmentu, pro něž USA nikdy nepřestaly být „zemí neomezených možností“ a nyní se jim líbil i jejich ideologický nátěr, stěží umožňovala prioritu urychleného a „hloubkového“ plnění „nadějných vyhlídek“ chudé Ameriky (která na čas také zažila svůj americký sen).