Paradoxy nehodné respektu

Tomáš Profant

Tomáš Profant z pražského Ústavu mezinárodních vztahů se zamýšlí nad paradoxem, jehož si všiml nedávno v časopise Respekt: články o ekologii doplňuje nezřídka hned několik reklam na auta.

Nedávno jsem se dočetl, že Respekt údajně opustil rétoriku, podle které je bída výsledkem trudomyslnosti nebo osobního selhání, avšak redakce nadále není schopna pojmenovat systémové příčiny chudoby. Nevím, jestli lze to stejné říct o Respektu v oblasti ekologie, dnes se však zdá, že je Respekt spíše na straně ekologických aktivistů. Je tomu tak ale doopravdy? Krátká analýza reklamních ploch v 49. čísle minulého roku naznačuje nekoherenci v této otázce.

Do tohoto čísla napsal rozsáhlejší komentář Martin Uhlíř na téma velkého mlčení kolem jedů v ovzduší. I když se veřejnost o ekologii zajímá navzdory letité masáži ze strany Václava Klause, česká politická reprezentace je pořád ještě ve vleku různých lobby a bez ekologické vize. A přitom smog dle výzkumů citovaných v článku ovlivňuje IQ dětí a podílí se na vzniku Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Martin Uhlíř si odpovídá i na otázku, proč se politici ekologii nevěnují. V Praze vzduch nejvíce znečišťuje doprava, radnice si však nechce rozhněvat motoristy. Problém je i v tom, že lidem navzdory znepokojení ze znečištění životního prostředí nevadí přemíra automobilové dopravy. Dle autora se nechtějí omezovat. Ale nelze se divit, když i Západ — náš vzor — si prošel periodou několika dekád, než se dopracoval k údajně účinné ekologické legislativě. Změna postojů lidí jednoduše potřebuje čas, míní Martin Uhlíř.

Reklama na auta

Kde tedy leží paradox nehodný časopisu, který chce být pro-ekologický? Po prolistování několika stran narazí čtenáři na reklamu na vozy značky Škoda, která je vyzývá, aby si užívali klid na cestách. O dalších jedenáct stran dále se čtenářky feminismus propagujícího časopisu dozví, že „každý pravý chlap pro sebe potřebuje pořádné auto“ a ekoložky zas, že auta „nejsou nikdy příliš velká“.

×
Diskuse
VK
January 8, 2017 v 0.04
Velkoměstská bublina
Proč lidem nevadí přemíra (co to je vlastně, přemíra?) automobilové dopravy, stačí poodstoupit z pražské bubliny a vzít do úvahy, že většina republiky nežije deset minut pěšky od práce a/nebo od všeho myslitelného k životu potřebného do třičtvrtě hodiny metrem. Stačí třeba jen na Vysočinu.
IH
January 8, 2017 v 12.21
Takový nástin
Reklama je jednou z věcí, které mají na charakter společnosti velmi negativní a v podstatě neeliminovatelný dopad. Včera, ihned poté, co jsem si na hlavní straně DR všiml komentáře Tomáše Profanta, zaznamenal jsem kousek vpravo reklamu na nějaké auto. Reklama takhle pracuje, hraje s námi něco jako piškvorky. (Neviním tu DR, možná nějaké "sušenky", i když nevím proč.)

Po Praze i okolí lze dojíždět MHD, pane Klusáčku, ale hodně přibylo lidí, kteří si zvykli jezdit svým autem. Projevuje se to např. tím, že se neradi vypravují do centra (čímž posilují další pro to důvody), v důsledku tu pak leccos končí, nejen třeba knihkupectví (jak o tom nedávno psala redaktorka Deníku Referendum).

Na stránkách DR je kritika automobilismu motivovaná především odmítáním spalování fosilních zdrojů energie, jako příspěvku ke globálnímu oteplování. Vedle tohoto podstatného argumentu existují ovšem i další, neboť následkem expanze osobní motorové přepravy (pohánění více než tunových konstrukcí k přemístění stěží sta kilogramů) je mnohé, co ničí naše města a krajiny, naše sociální vazby a kulturu, co poškozuje na neposledním místě naše zdraví.
Často se píše o tom, jak staré vozy v ČR jezdí. (Přitom poprvé v mém životě nepoznám z fotografie s 10 auty, odkud obrázek je, zda od nás či z Německa.) Taky svého druhu reklama, i když nevím, zda či komu placená. Moje auto, vyrobené na samém sklonku 20. století, zatěžuje životní prostředí jen málo, neboť ročně s ním najezdím do 5 tis. km (z toho do 10% bez spolucestujícího). Pokud bych si vybral nějaké nové auto, doporučované reklamou, a nebyl bych (ekonomicky) úplně magor, musel bych znásobit množství ujetých kilometrů. Kromě nežádoucího zvýšení spotřeby bych ovšem také "vyprazdňoval" tramvaje, "jejichž" koleje by ještě "zbytečněji" zabíraly třetinu nejedné ulice, také bych zavdával příčinu k zúžení chodníků a k ještě větším zásahům v proslulém podivnějícím centru Prahy. Působil bych k rozvolňování okrajové zástavby a přispíval k budování nových OC. V důsledku bych také znevýhodňoval starodůchodce a chudé lidi.
V menší míře platí uvedené i o lidech na venkově a o těch, kteří jezdí i staršími automobily hodně. Nadužívání aut a (častější) kupování nových proměňuje ČR ze "zemského ráje to napohled" v autodrom. Drahé je to velmi a jsou to naše peníze, které tečou do asfaltu. Odměnou si můžeme (jsme leckdy nuceni) kupovat zboží, které vyrábějí kdesi daleko za nedůstojných a nežádoucích sociálních podmínek, jež se pak tlačí spolu s ním k nám.
PM
January 8, 2017 v 13.00
Prodej nepotřebných produktů je vždy "zajímavým" procesem
Obvzláště po převzetí moci nevzdělaným kardinálně prolhaným obchodníkem v zemi s liberální tradicí, je možné očekávat jakékoliv extra spektakulérní pokusy o prodej pokusů o žurnalistiku.
Vše směřuje k otázce robustnosti povahy. Příkladně Štefanovi Zweigů - jak výstižně dokládá film Vor der Morgenröte - ten "zájem" nevydržel, ba selhal........doporučuji shlédnout, už jen k ucelení představy o vlastní robustnosti.